Hledám a nenacházím nějaký rozumný popis cesty na Piz Badile od Cassina! Nemáte náhodou někdo digitální provedení nákresu cesty (s rozpisem jednotlivých délek a klasifikací) nebo alspoň neznáte nějký odkaz kde by se dal stáhnou? Moc díky!!
Ahoj,
jsem teprve začátečník, ale chtěl bych se zeptat.
Spadla mi osma na zem "jen" z půl metru.Hezky to zazvonilo.Mám ji vyřadit?Jeden kámoš mi řiká, ať ji vyřadim a druhej ať si ji nechám.Dá se nějak zjistit jestli je ta osma OK?
je to asi stupidni otazka, ale...Delaji se bud lana single(urcena pro normalni lezeni s jednim lanem) a potom dvojcata a polovicni. Dvojcata se pouzivaji zvlast(tudiz musim koupit dve) a polovicni to same. Tak proc jsou tedy dve kategorie? Nikdo mi to nev
Je to mozna blby dotaz, ale nevite o strankach, kde by se clovek mohl dozvedet nejake zakladni informace o skialpinismu? Co to obnasi a o cem to je, co vsechno je k tomu potreba? Diky za tip, Martin
Sháním video Hard grit. DVD bych ocenil nejvíc, ale to zřejmě neexistuje. Nevíte někdo jestli je to k mání někde v Čechách? dík předem za typy či nasměrování...
Prosím, poraďte někdo, jak je to s umělou stěnou v Turnově. Dle adresy z netu vím, že je v TSC a na Gymnáziu, z telefonátu s paní ve vrátnici TSC zase jen to, že hodiny pro veřejnost nejsou, je to pro turnovské horolezce. Jedná se mi o víkendy..resp. nedě
Ahoj,
jsem teprve začátečník, ale chtěl bych se zeptat.
Spadla mi osma na zem "jen" z půl metru.Hezky to zazvonilo.Mám ji vyřadit?Jeden kámoš mi řiká, ať ji vyřadim a druhej ať si ji nechám.Dá se nějak zjistit jestli je ta osma OK?
Pit v bezpecnostni bibli pise, ze se matros po padu nijak hystericky vyrazovat nemusi. uz si nepamatuju, jestli to tam ma nejak odstupnovany, treba ze pad 8 od slanaku nejakejch 30m uz je 8 neduveryhodna, ale z pul m je to myslim v pohode. v techto pripadech jde o vznik mikrotrhlin, ktere vsak udajne padem nevznikaji, ale kdyz uz je material takto znehodnocen, tak od vyrobce. doctes se o tom (a o hafo dalsich uzitecnych veci) v "Bezpecnost a riziko na skale a ledu(I a II)" od Pita Schuberta. jestli teda potom neprestanes lozit uplne ;)
PS:pokud si to nechces rovnou kupovat, tak treba v Brne to maj v Moravske zemske knihovne na prezencni puceni
Výška 1 m nemá vliv na poškození osmy, nicméně s praktického hlediska bych ti ji doporučil stejně vyřadit a pořídit si buďto reverso od Petzla, nebo Piu od Casina
mej se radek
Jo, Zobane, a slaňovat bude jak? To aby si pořídil místo vosmy "slaňovátko" (nemyslím stopáka či jiný jeskyˇmářský nesmysl, myslím takovej ten pruh kůže s jedním delším a jedním kratším řemínkem; a pevnou flanelovou košili s límcem, tedy dvě věci, které nás v době bačkor a kopaček provázely na skalách).
Jestli jsi to myslel tak,. že není zrovna dvakrát chytré na ní jistit, pak OK, ale z dikce Tvého příspěvku vyplývá, aby lezl jen tam, kde zas může sejít :-)
A závěrem: osma po půlmetrovém pádu nemůe být poškozená. A kdyby byla viditelně (vrubově) poškozerná na povrchu, pak by se dotyčný snad neptal a vyřadil ji rovnou.
No mě 8 spadla tak z 20-ti metrů a slyšel jsem ze v pohode, v kšeftě mi řekli, že je lepší koupit novou (nečekaně,že?). No nakonec jsem ty dě kila za novou dal, ale tu padanou mam jako nahradni.
No mě 8 spadla tak z 20-ti metrů a slyšel jsem ze v pohode, v kšeftě mi řekli, že je lepší koupit novou (nečekaně,že?). No nakonec jsem ty dě kila za novou dal, ale tu padanou mam jako nahradni.
Našli jsme před cca 10 lety osmu po lezcích, kterým upadla z klenby jeskyně ve Svatém Janu. Bylo to cca 40 m a jistíme s ní doteď. Druhá osma, kterou jsem používal na skále i v jeskyních je z poloviny probroušená, a taky drží... Co by se s nima mohlo stát, vždyť jsou mnohokrát předimenzované?
No zrovna od tebe bych Kunbo takovy komentar necekal...
Ano material je predimenzovany, to je bezesporu pravda. nicmene...
Tak dlouho se chodi se dzbanem pro vodu.... stejne jako neni radno tahat kobru za ocas.
Proste posuzujte veci s rozumem a je nutne si uvedomit ze kuprikladu osma neni zejmena pokud ji pouzivate pri jisteni nijak zalohovatelna a pokud je z poloviny projeta, tak mimo jineho i mnohem vice poskozuje lano (probrousene hranky, atp.)
Posledni je pak fakt, ze osma neni urcena jako jistici pomucka, to si upravili sami lezci.
Radek
No právě, rozum... Podívej se, do co čeho padáš, když letíš okolo skoby nebo kroužku. Jestli to nebude na nějaké nově sanované cestě, tak to bude mnohokrát tenčí, než z poloviny probroušená osma. Navíc osma nedostává ani zdaleka takovou ránu, jako skoby, borháky, nýty....
No právě, rozum... Podívej se, do co čeho padáš, když letíš okolo skoby nebo kroužku. Jestli to nebude na nějaké nově sanované cestě, tak to bude mnohokrát tenčí, než z poloviny probroušená osma. Navíc osma nedostává ani zdaleka takovou ránu, jako skoby, borháky, nýty....
Za ocas není radno tahat většinu živočichů ni lidí;-)
V životě jsem neviděl pecku, při které by jistič neudržel jištění přes osmu. Normální jistič, ne nějaký tvůj nováček.
Reverso mi subjektivně přjde že má daleko menší tření, při slaňování ho na konci lana sotva udržím, osma v poho. Navíc se nedá kousnout, když stupač odsedne nebo když si chceš ve slanění něco prohlédnout či vybudovat štand na další slanění - jak tohle řešíš?
Jasně, na jištění je lepší Grigri, na slaňování se dají do R. zapnout 2 karáble, při zastavení udělat smyci, navíc R. je na dvojité lana ideální, jako nouzové šplhadlo na nějaké vyprošťování taky příjemná fíčurka navíc.
Ale cena, jednoduchost, univerzálnost a blbuvzdornost osmy je svým způsobem geniální, ne?
Nedá mi to, musím odpovědět: myslíš jako, že na vápně se nedá proletět 10m???
4m natvrdo do štandu s Reversem ani moc nebolí, pokud máš pod sebou vytočenou padesátku. Naopak, i při metrovém pádu si lze přerazit páteř. Rozhodující je přece pádový faktor.
Řekl bych, že největší nebezpečí při chytání je, že se vzneseš, nebo připlácneš na skálu a pustíš to. A to jde se vším. Chytání si je nejlepší vyzkoušet s nějakým udělátkem a pak se toho držet. Perverza a Gigína a další destičky jsou bezkonkurenční při střídavém jištění (ploviční lana), a podle mého na dobírání druholezce. My na tom jistíme slaňujeme a pohoda. I když na slaňování je osma pohodlnější. Na zastavení perverzního slanění? Prusík.
Proti vznesení a připlácnutí přivázat se. Perverzo je na dvojčata supr a zjišťuju, že i na normální lano (nejdřív mi to přišlo perverzní, ale začíná se mi líbit čím dál víc, řekl bych vlastnosti jako HMS, ale nekroutí lano)
Na slanění je lepší osma, líp se do ní zakládá lano.
Jištění druholezce je perverzní-když si odsedne a je třeba povolit, tak je to boj :-)
Jo! přivázat to jo. A naštandu tam nestát jak pracovnice na E6, ale spíš sedět proti a vůbec...
No, když si druholezec sedne. Tak hybaj zase nahoru! Jakýpak povolování, musí makat než mi znehybní hexenšůs! :o)
Zásadní omyl. Jistítka se dělí pouze na dvě základní skupiny. Ta, která dokážou vyvinout dostatečnou brzdnou sílu v jakémkoliv směru, i při pádu přímo do štadu (HMS, TRE Sirius) a ta ostatní, u kterých je bezpečné zachycení pádu podmíněno tím, že od jistidla jde lano přes minimálně jedno jištění NAHORU.
Ani osma, ani Reverzo, ani kyblíky nebrzdí dostatečně, když jde tah lana přímo dolů.
Nojo! Zásadní připomínka! Ono bych řekl, že chytat přímo do štandu je vždycky dosti blbé. Na sebe a na štandu bez mezijištění je pochopitelně úplná blbost. I to se vidí.
Jenže, Zobčo na jištění jsem za tu dobu, co lezu, nepoznal nic lepšího než tu osmu, zcela upřímně,kdyby mě chtěl někdo jistit na gri-gri či reversu apod, tak ho vyženu, většinou jsem to zkusil jednou a dost, záleží nejvíce na kvalitě jističe a ne až tak docela na tom čím Tě jistí, ale to Ty víš nejlépe viď.
Jen jsem zapomněl dodat, že mně spadla osma z Galérie Ganku dolů volným pádem (a to je nějakých 300m )a používal jsem ji úspěšně dalších 10 let bez jakýchkoliv problémů, nerad jsem se jí zbavoval, neboť měla povrchovou úpravu dělanou v Letu Kunovice a daleko méně se obrušovala než dnešní osmy, teď měním osmu tak každé tři čtyři roky.
No pravda mam urcite prakticke zklusenosti ze... Nicmene tady prave hovorime o zacatecnicich a ti jak znamo jisti s tim co zacnou pouzivat jako prvni. Proto si myslim ze je potreba osmu zavrhnout hned v zarodku, slanovat vzdy s prusikem a zvlaste pro zacatecniky delat vzdy takovy stand pres ktery muzu pripadne jistit i prvolezce primo pres HMS.
Jinak Vlku, myslim ze ten rozdil v brzdeni neni na tak tenkem lane k rozpoznani, takze to by mi ani osma nepomohla. nicmene dneska mne dotycna osubka na jednoduchem lane jisti vyhradne pres grigri a vetsinou privazana ke stromu :-)
radek
Takže se radši ujistim, mám s toho takový smíšený pocity.Jestliže, mi spadne z metru na dlažbu(hezky to zvoní :-)), tak si ji mám nechat.Jo?
Je mi teprv 17 a nechtěl bych někde spadnou.Díky.
Ještě štěstí Zobčo, že ti mladí se kterýma lezu jistí osmou ( někteří z nich jsou též bývalými absolventy vaší horoškoly ), tak si zatím nemusím naštěstí nikoho převychovávat.:-).Znáš to: Starýho psa novým kouskům nenaučíš, natož vlka.
Mám osmu Kong, koupenou v roce 1981. Někdy okolo roku 1986 mi spadla z Kozího štítu tou plotnou dolů. Pod stěnou jsem ji našel a používám zcela bez problému dodnes. Je ale fakt, že tenkrát ty osmy byly bytelnější :-).
Takže žádnou paniku, buď v klidu (teda ne vlk, ale původní tazatel :-)
Zkus jí párkrát hodit z několika centimetrů na kvalitní dlažbu, tak, aby dopadla pokaždé jinak, pokud uslyšíš pokaždé stejně kvalitní kovový zvuk, buď úplně v pohodě, pokud máš nějaké vážné pochybnosti, zkus se dohodnout někde na strojárně na jejím otestování (pokud možno ústav nedestruktivního testování materiálu :-))) a oni ti ji projedou ultrazvukem.
Takže se radši ujistim, mám s toho takový smíšený pocity.Jestliže, mi spadne z metru na dlažbu(hezky to zvoní :-)), tak si ji mám nechat.Jo?
Je mi teprv 17 a nechtěl bych někde spadnou.Díky.
Takže se radši ujistim, mám s toho takový smíšený pocity.Jestliže, mi spadne z metru na dlažbu(hezky to zvoní :-)), tak si ji mám nechat.Jo?
Je mi teprv 17 a nechtěl bych někde spadnou.Díky.
Mam dotaz - pokud jsem spravne pochopil, tak krenici se Viky na dnesnim fotu dne z Arca by se asi moc nekrenil kdyby mu do toho natvrdo zbuchnul prvolezec!!!????
Asi moc ne. on ale dobírá druholezce a tak to je celkem v pohodě. Když mu prvolezen nespadne dřív, než založí první netrhací jištění, taky se nic neděje.
Pokud je Viky natrénovanej tak, že v případě pádu prvolezce do štandu dává brzdíví ruku automaticky nahoru, taky by se nic nedělo, ale to si nedovedu moc představit. Jinak je dobírání s jistidlem v tom lepeným kruhu, co jsou na Colodri Est podstatně pohodlnější, než správnější postup, kdy je jistítko na úvazu a prochází štandem, takže já jistim taky tak. Ca Colodri by ale byla lepší dvě lana a to už je s osmou problém.
Nevím, jestli by se křenil, je to celkem veselá kopa, i když focení ve stěně rád nemá. Ale abych to uvedl na pravou míru, pokud si dobře vzpomínám, v tomto případě Viky jistil prvolezce.
Eh, měl jsem možnost chytat na osmě pád prvolezce přímo do štandu (bez postupového netrhacího jištění - osma ve štandu, ale to je v tomto případě celkem jedno) - cca 4 m lana - a není to zase tak hrozné. Pád byl pěkně dynamický, já měl trochu spálenou ruku. Podstatné je za žádných okolností nepustit lano :-)
Ještě jsem zapoměl napsat, že ta spálená ruka nebyla ta která drží volný konec lana, ale paradoxně ta kterou jsem lano povytahoval anebo "krmil" osmu. Prostě se nepustila :-))
Eště k těm různým jistítkům. Nikde jsem tady nečet kolik které jistítko jistí. Teda když zatáhnu o kolik budu mít větší brzdnou sílu. Todle bylo v Montaně, sice jenom s jedním lanem. Takže přesný čísla nejsou. Abych vás nenapínal, první byl poloviční lodní uzel. Potom 8. A pro Zobana, grigri bych nebral. Blbí povolování a statický zachytný ráz. Tak doufám že se s tvejma absoloventama nepotkám moc s blízka.
Ahoj Trdlo
Srovnání brzdné síly HMS a TRE Sirius je zde:
http://www.tre-pfullingen.de/ Bremskraftdiagramme_TRE_HMS.pdf (odstranit mezery)
Z toho vychází Sirius o něco lepší.
Dík, zajímavý odkaz, na něco takového jsem se ptal.
Jen poznámka: to že má TRE nižší maximum neznamená, že je lepší. Je to jen jedna z hodnot, je v ní lepší na všech lanech, toť bez diskuse. +- 5 až 20% - z toho bych nedělal závěry.
Důležitější už je celkové zatížení jistícího systému (integrál síly přes čas, v grafu plocha pod křivkou od začátku působení do konce zachycení pádu), ta je zas u všech skoro stejná (odpovídá kinetické energii padače).
Co by mne zajímalo nejvíc je (samozřejmě při rozumných těchto dvou hodnotách) velikost síly po stabilizaci tohoto systému - tedy zpravidla mimo zobrazený graf vpravo. V praxi síla, jakou musíš držet spadnuvšího visiče. Z principu zařízení bych si troufal odhadnout, že bude úměrná špičce záchytného nárazu (nemusí to být přímá úměra, ale bude kladně korelovat).
Jestli blábolím moc, tak mě opravte, fyziku už dlouho zanedbávám:-/
Z používání Siriuse na dobírání v horách i tělocvičně bych řekl, že síla na držení spadlého je velmi malá, i když nikoli nulová. Ono se to po dostatečném zatížení tak trochu kousne a drží, nicméně po uvolnění pákou snadno povolí. Ostatně blíže v článku zde na Lezsi - nech si v Hledání najít Sirius.
V porovnání s osmou mi přijde ta síla menší.
Nějaké konkrétní data jsou zde: http://www.montana.cz/matros/mat497n.htm
Jinak síla potřebná k držení padavky je nula u grigri (i když v druhé části článku to autor pro některé případy vyvrací) a u kouslé osmy. Pokud máš tlustého kamaráda, kterého baví hodně nacvičovat, je taková vlastnost jistítka neocenitelná;-)
Siriuse neznám a z popisu nevýhod na Lezci i jiných místech zatím necítím potřebu běžet do krámu a zakoupit ho. Až ho někde uvidím na skalách, třeba otestuji a změním názor...
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace