Ahoj
chtěl bych si koupit lezky a rozhoduji se mezi Pearly a Triopkami Rap New. Mohl by nikdo pomoc zhodnotit obě lezky např. o kolik se vytáhnou nebo jak jsou tvrdé.dík
Čute lidičky, jedu v červnu tak na dva měsíce do skotska na brigádku..jahody:( a chtěla bych ve volnu nečo vylézt(mega lezec nejsem, ale něco vylezu:)), tak kdyby se nahodou nějaký lezec v těchto měsících ve skotsku vyskytoval, tek se ozvěte.JInak p
Ahoj, chtel bych se zeptat,kdy na ledovci menite cepin za hulky a naopak??? Je lepsi chodit i po rovnem, pripadne mirne sklonem ledovci s cepinem v ruce (brzdeni padu do trhliny), nebo jej vytahujete az pri ceste do kopce??????
Cau lidi, chtel bych kupovat cepin na VHT, skialpy, ale nevim jak dlouhy. Podle pravidla 5-10cm nad zemi vychazi na me delka 70cm, ale zda se mi to dost neskladne na noseni na batohu, a neprilis pohodlne pro sebezajisteni... Jak to vidite vy???
Ahoj, kdysi tady byla diskuze o zdaracich a nekdo zminoval zdarak od Northlandu za 600,-Kc nevite kde by se dal sehnat, pripadne jake s nim mate zkusenosti (z ceho je...)? Dik
Ahoj lezci a lezkyne, co jste uz navstivili El Chorro a jste ochotni podelit se o nejake info. Jedu do Malagy na podzim na pul roku studovat, takze je nasnade, co tam asi budu celou dobu delat..Ale nic nevim. Napr: da se tam lizt cely podzim az do vanoc?
Ale Michale, vždyť jistě dobře víš, že z toho vědu udělat lze :-) Kdysi jsem se prokousal sáhodlouhým pojednáním o technice nášlapu v zasněženém svahu. Značný rozdíl byl ve zdolávání svahu nad 15 a nad 20 stupňů.
Prostě jsou jedinci, kteří čundr potřebují zvědečtit a udělat z něj vrcholnej sportovní výkon. Tak jim nekaž radost. K vrcholnému sportovnímu výkonu je zapotřebí speciální výživy, soustředěného tréninku (lépe třífázového) a zejména specifického tréninku zaměřeného právě na patrie potřebné k zamýšlenému výkonu.
Rovněž je třeba dávkovat výkon, a sledovat jej, aby se předešlo přetrénování - tudíž je třeba najít vhodný terén v němž bude výkon měřitelný. Což třeba chodit do schodů (a přidávat, popř. odebírat schody dle pokynů v tréninkovém deníčku)?
No to je naprosto zřejmé! Ale na to se (naštěstí)neptal, dotaz byl směřéván k tréninku...
Samozřejmě, že speciální vybavení je základ, bez toho dnes už na čundr nikdo (kromě výše píšícího Michala a níže píšícího Jana) nechodí.
Součástí tréninku na VHT by však rovněž mělo být přizpůsobování organismu velkým výškám; resp. nedostatku kyslíku v nich. Což třeba tréninkové, přísně kontrolované dávky igelitového pytlíku na hlavě? Aha, málo vědecké, bude nutno vymyslet něco, v čem by roli sehrála komora.
Mám takový pocit, že zde na Lezci nejsou normální lidi. Nikdo nedokáže téměř na nic normálně odpovědět bez posměšků. To jste všichni takoví chytráci, že všechno víte? Nikdy jsem v Alpách nebyl, nevím jak to tam chodí!Tatry to asi nebudou. Jediný normální člověk, který dokáže napsat a poradit je jan pus a tomu já děkuju. Ty Tomáši se běž bodnout!
No taky se pokusim něco poradit bez ironie.Půjčil jsem si v knihovně knihu o VHT.Fakt věda když to přečteš a vlastně tam nic nepíšou.Myslím si ale že je dobré začít na nižších horách než rovnou do alp.Je nás parta a každej dělá jinej druh sportu a ve finále jsme všichni stejně oddělaný když valíš 10 kilo bágl na pár dní a denně děláš tak 2000 metrů převýšení. Já konkrétně třeba 3xtýdně plavu celoročně.V létě doplním o víkendech kolo.V zimě běžky, o kterých si myslím že není lepší pohyb. Protáhneš celý tělo když teda se bavíme opravdu o nějakém svižném tempu.Zatím mi to vždycky stačilo k poměrně rychlejm výstupům a málokdy nás kdo předešel.Tak asi tak od laika.
No, Jardo, já si sice ironii neodpustil (a ani se vlastně moc nestydím) zato jsem ji odčinil delší odpovědí. A mimochodem, půjčit si o VHT knihu, není až tak špatný počin. Zejména tehdy, když nemáš ty praktické zkušenosti z mnoha menších hor. Ono v těch knihách bejvají věci návodné, a člověk se tak může vyhnout opakování chyb jiných - i když, zkušenost je zkušenost. Ale v zásadě s Tebou souhlasím. Prostě začít na malých horách a i přes rok se tak trochu hejbat (což je pěkná rada, zvlašť od mé, tloustnoucí a lemrovatějící, osoby).
Chod v plny polni, s batohem a v pohorach v kterych pak pujdes. Zvyknes si na specifickou zatez a potrenujes ty pravy svaly a dovednosti. Lez-chod po terenech klas 1 - 2 s batohem, abys nemusel deset kilometru hrebinku lezt s postupovym jistenim.
Honzo, dobrá rada, jen se bojím, že málo vědecká. Akademici z FTVS by z tebe radost neměli! Takhle jim zjednodušovat obor :-)
Přece víš, že na čundr nepřipravený jedinec nemůže!
Ale nečil se :-) Dyť je to úplně jasný. Buď chodit na hory, nebo trénovat. Obecně je právě pro VHT nejlepší trénovat nespecificky - prostě mít slušnou kondici z jiných sportů (zkus třeba lezení, to je i vhodným "doplňkovým sportem" neboť mnohé techniky (teď nemyslím tréninkové) se Ti pak hodí i na horách :-)) Pro lezení je pak nejvodnějším doplňkovým sportem gymnastika, nebo bojové sporty (síla, dynamičnost, rovnováha). Obecně opravdu stačí chodit a běhat (ty schody se opravdu hodí; výborný je vybíhat hromady písku), dobrý je jezdit na kole, ale hlavní je chodit po horách (a nejlépe ve větších výškách, aby si organismus vytvořil receptory na relativně rychlou aklimatizaci). Prostě trénuj na VHT tím, že provozuješ VHT a když zrovna nemáš V, tak alespoň HT a když nemůžeš odjet na H, tak alespoň T :-)
Přiznám se Ti. Nešlo. Ten dotaz byl tak trochu provokujícím. Opravdu, jak napsal jistý nejmenovaný Michal z našeho oddílu "věda z čundru". Na hory (ono to platí i obecněji) musíš postupně. Od menších po větší až největší. Ale v tom ti trénink moc nepomůže. Potřebuješ napřed fyzičku (takovou tu normální, z toho že se neflákáš). A pak zkušenosti (které jsou stejně nepřenositelné), které nasbíráš na horách. Dobrý je přečíst nějaký obecnější pojednání o turistice v horách (viz ty rady k materiálu), ale i technikám pohybu (a na to tady fakt není prostor) a pak je dost dobrý si přečíst i něco o aklimatizaci a celkově o fungování organismu ve výškách a při zátěži (dobrou knížku, která to trochu spojovala vydalo nakladatelství Alpy: Ivan Rotman; Aklimatizace v horách - je to taková malinká brožurka, seženeš ji třeba v Kiwi), ale stejně začni nejdřív delšími výlety na Slovensko popř. do Rumunska, nebo si v těch Alpách pro začátek vyber nižší části, třebas Totesky, Hagenky, nebo tak něco vhodnýho spíš na courání aniž bys musel nutně vyndavat lano na každej hřebínek. A v Tatrách nachoď spoustu jednodenních lehkých cest (I., II., max. III.) třeba hřebínků, abys získal jistotu v expozici a hlavně zkušenost se svým, zcela konkrétním organismem, při podobné zátěži (dobré je mít s sebou v batohu vše, co předpokládají bezpečnostní doporučení - je to tak těžký, že to pro začátek bude vychylovat těžiště a srát tě na zádech tak akorát, aby ses naučil chodit s batohem), a nepořizuj si hůlky - alespoň ne hned, protože když se naučíš chodit s nima, bez nich to bude horší - i třeba kvůli rovnováze a co až budeš potřebovat jít s cepínem, takže si je pořizuj až na opravdu vážné přechody, kdy vlečeš do méně civilizovaných končin všechno, co potřebuješ na měsíc.
Ale zcela vážně: žádnej specifickej trénink ti nebude až tak moc platnej. Budeš víc potřebovat jistý techický znalosti o zacházení s vybavením, a spoustu zkušeností z mnoha (byť i malých) hor. A až to všechno odchodíš, a zjistíš, že fyzička je dávno v ha..lu, najednou přijdeš na to, že máš zase ty zkušenosti, které ti umožní to provozovat dál i bez toho tréninku (je to třeba o takových maličkostech, jako kdy povolit bederák aby neztěžoval dýchání - jenže si to musíš vždy vyzkoušet na sobě).
No vida, tak jistý nejmenovaný Tomáš se nakonec přece jen pustil do výkladu na téma "Jedeme na čundr". Jinými slovy "Po letech čundrování v kopcích to jde i s tím pupánkem!" Joj, Tome, nebij mě, já byl vždycky držka. K těm cenným zkušenostem o kterých mluví patří například i poznání, že cigaretové papírky a hajzlpapír nemají rády mokro.(kupodivu)
Jojo, bít Tě nebudu (z toho jsem už skoro vyrost). A k tomu, abys nerozmočil cigeratové papírky (popř. hajzlpapír) je řada triků, pohříchu převzatých nikoli od horskejch čundráků, ale od vodáků. A taky od armády, jenže mnohé armáda dodnes doporučují použít pro tyto účely pánskou ochranu, a ty se dnes neseženou bez toho gelu. Zkusils zavázat sirky do šprcky co je gelovaná? Nic moc, takže se pokorně vracíme k trikům vodáckým.
A ještě, abys neřekl, že jsem na Tebe ošklivej :-)
Pro začátek zkusme definovat pojem:
VHT – tedy tzv. vysokohorská turistika: nejpůvodnější forma horolezectví, předpokládá výstupy na vrcholy pokud možno nejsnadnější cestou, průstupy průsmyků, přechody horských hřebenů. VHT nepředpokládá lezení ve vyšší obtížnosti než cca III. až IV. klasifikační stupnice UIAA, podle naturelu osoby VHT provozující (znám velmi málo jedinců, kteří jako VHT definují i lezení přesahující pátý stupeň). Nejběžněji provozovanou formou VHT jsou horské přechody a výstupy v nižších max. středních velehorách (Tatry, Fagaraš, Julijské Alpy apod.). Tato forma VHT nevyžaduje prakticky žádný specifický trénink ani vybavení. Obtížnější formou, která vyžaduje specifické vybavení i výcvik je pohyb v ledovcových nebo zimních velehorách. Nejvyšší formou VHT jsou nepochybně výstupy na vrcholy přesahující 7 tis. metrů. Tuto formu VHT opravdu bez specifického tréninku provozovat nelze. V současné době se objektem provozování VHT stávají i tzv. zajištěné cesty (též via feraty - ”kleterštajgy”), pro které je třeba rovněž specifické vybavení a podle jejich obtížnosti i trénink (které ale stejně jinde než na ferátách nenatrénuješ).
Pokud jsi tedy svůj dotaz opravdu myslel tak, že o VHT v praxi nevíš vlastně nic a hodláš se tomu věnovat, pak není od věci zkusit trénink kombinovat s načerpáním jistých vědomostí (takové té suché teorie – já vím, zní to opravdu blbě, ale vono se to v horách může vrátit a ještě ti zachránit kejhák)
Kromě již výše doporučené knihy od Rotmana (Rotman I. - Aklimatizace v horách, Alpy, Lysá n. L. 1997), bych si dovolil Ti doporučit ještě poměrně novou publikaci od Soni Boštíkové (Vomáčkové) nazvané právě Vysokohorská turistika. Osobně ji nevlastním, ale mám na ni jen samé dobré reference. Vzhledem k tomu, že autorka je vyštudovaný švihadlo, pak předpokládám, že i tréninku se ve své knize věnuje.
Z dalších titulů, které toto téma zahrnují, bych doporučil:
- Schrag K. - Škola alpinismu - Horská turistika, trekking, Goldstein & Goldstein, Praha 1997 (dobrá knížka se spoustou opravdu užitečných informací)
- Schubert P. - Bezpečnost a riziko na skále, sněhu a ledu, F+B a Kletr Plzeň, Plzeň 1997 (výborná knížka i pro horolezce, VHT je věnováno poměrně dost z celého jejího rozsahu)
- Pavlíček J. - Člověk v drsné přírodě, Olympia, Praha 1987 (dost zajímavá kniha všeobecně o čundrání, horám je věnovaná velká část)
- Simm O. - Počasí v horách, Alpy, Lysá n. L. 1997
- Vosátko M. - Tábornická encyklopedie, Mladá fronta, Praha 1985
A ještě obecněji na téma horolezectví (tedy včetně jeho nejpůvodnější formy – VHT) lze použít např.:
- Procházka V. a kol. - Horolezectví, Olympia, Praha 1990 (asi to nejlepší – resp. nejmodernnější, co u nás souhrrně vyšlo na téma horolezecká metodika)
- Bajo I. a kol. - Horolezectvo - učebné texty pre cvičitelov II. a III. triedy, SZTV, Šport, Bratislava 1972
- Dieška I., Širl V. - Horolezectví zbízka, Olympia, Praha 1989
- Hejl I. - Nebezpečí v horách, Alpy, Lysá n. L. 1995
- Rotman I.- Základy zdravovědy pro instruktory horolezectví, Metodická komise ČHS, Praha 1999
- Růžička J., Šilhan F. - Jištění je jistota, Montana, Brno 1997
(Závěrem jen podotýkám, že tohle všechno nemusíš přečíst – a už vůbec ne koupit; ale stačí z knihovny zapůjčit alespoň něco, a získáš slušný přehled. Pokud bys něco kupovat chtěl, pak uvedená kniha od Soni Boštíkové, popř. Škola alpinismu – Horská turistika, trekking mají rovněž v Kiwi: Prodej map Jungmannova 23, Praha 1 http://www.kiwick.cz/ - doufám, že PeS čte i diskusi a zapamatuje si, že za tuhle reklamu mi dluží pivko :-), kde rovněž seženeš i ony již v předchozím příspěvku zmíněné a zde opakované brožurky nakladatelství Alpy – doufám, že diskusi monitorují i Jiráskovi lidé a také mi koupí pivko, ve kterých se autoři snažili přiblížit postupně právě jednotlivé aspekty VHT; a na závěr: bohužel Ti nemůžu doporučit žádnou literaturu o zajištěných cestách; prostě proto, že tato forma HVT mě nikdy nenadchla a feráty jsem občas považoval za zjednodušení na sestupu, ale nějak jsem nepovažoval za nutné k tomu sledovat literaturu – něco na toto téma napsal např. i výše zmíněný Pit Schubert, a i to mají, myslím, v Kiwi).
Nojo, akademici se musi necim zivit. Koeficient nacpanosti batohu s derivaci bleskosvodneho efektu a sovstaznosti rizikoveho potencialu....
Jeste muzes prostudovat Bardo Thedol. To je Tibetska kniha mrtvych, takovy pruvodce "zahrobskem" jak se znovu nenarodit, a kdyz uz, jak se narodit dobre. Blbej vtip, noooooo....
Cesty I - II muzes pouzivat k nastupum na cesty zavazne. A sestupum. Tedy muzes vyrazt z Brncaly na Zapadni Lomici pres Karbunkulovy na Belasou, Kolovy, Baranie, Spisky... samo ze s batohem, kdyz jdes lezt. Tam zjistis ze je pozde a tak se pres Keznmarak vratis a mas docela natrenovano. :o)))
Ja jsem nejakej outlocitnej, ja tohle udelal dvakrat a potom me to prestalo bavit. Tatry jsou krasne hory se spoustou moznosti, ale z tohoto duvodu radeji trenuju kousek na jih. Ale to jen tak na okraj.
Dobrý den,
doporučuji dle vlastních zkušeností nejdřív si sám s plným batohem přejít Jeseníky, nejdřív v létě, pak v zimě. Pak přejít s plnou polní Malou Fatru, Nízké Tatry. Dál zkusit Západní Tatry, nejdřív v létě, pak i na konci zimy.
Potom třeba Vysoké Tatry, zase s plnou polní. Dál pořídíš ledovcovou výstroj a zkusíš ji na zimní Jeseníky. Zase sám, když se něco nebude dařit, tak si musíš nějak poradit, a taky nebude ostuda.
Mezitím přijdeš na to, jaká výstroje je ta správná a co všechno potřebuješ a zároveň uneseš, naučíš se stavět stan na sněhu ve větru na hřebeni a taky vařit v nepohodě.
Taky prostuduješ veškeré dostupné knížky a časopisy, poradíš se s kamarády.
Až už budeš trochu zkušený, tak půjdeš přes Kriváňskou Fatru v zimě a nakonec zkusíš přejít Roháče na sněhu.
No a pak se už můžeš s klidem vydat do Západních Alp, pro začátek nejlépe na zájezd s cestovní kanceláří nebo s horolezci. Třeba takový Mont Blanc ti už bude připadat jako naprostá pohoda. A pětitisícová sedla v Himalájích taky. Sám jsem to takhle během asi 10 let vyzkoušel a funguje to. PL
No vidím, že se to tu skvěle rozrostlo a že je z čeho vybírat. Neříkám, že mám fyzičku na prd, jen nevím kolik sil my ty Alpské kopce vezmou. Chodím běhat 1x týden do terénu, 1x běhám doma v paneláku schody do 12tého patra, 3x týdně jsem v posilovně, víkendy na horách, a když se zadaří tak i zaplavat si zajdu. Podle toho co tu kdo píše tak to nejspíše bude stačit. Co se týče zkušeností, vylezeno mám celkem 55 vrcholů (Šumava, Jeseníky, Beskydy, Orlické hory, Nízké Tatry, Vysoké tatry, Malá Fatra, Velká Fatra). Vím, nejsou to Alpy, ale bylo to s plnou polní. Něco v zimě něco v létě. V zimě spíše ty nižší (ve stanu). Výbavu na ledovec za několik desítek tisíc jsem pořídíl nedávno a tuhle zimu jsem ji testoval co to dalo. Přečteno mám, jak píše tomáš přesně ty brožury od nakladatelství Alpy (Aklimatizace, Ledovec, Orientace v terénu), Příručka horolezce a horského vůdce, celý web od Sakala (i prakticky jsem zkoušel co se týče VHT). Mám veškeré jistící pomůcky, kotvy do firnu, deadmany (umím je založit do sněhu), nacvičil jsem záchranu z trhliny, brždění cepínem s prudkého svahu, mám vylezeno pár skalek, jistit umím,.....snad jsem nic nepodcenil. Teď to chce jen sehnat ty správné lidi a mít štěstí na počasí. Díky tedy všem co mi napsali. Alpy byl vždycky můj sen...:o)
No, ty rady k západním Alpám jsou fajn. Fajn je i to že jsou něčím snem, ale mezi náma, abys nebyl zklamanej :-) Já se dostal maximálně do Alp východních a hned pak do Ruska a o těch velikejch Alpách s těma známejma kopcema jsem si nechával zdát. A když se otevřely hranice tak jsem radostně vyrazil a vracel se jak zpráskanej pes. Jo, najdou se i tam místa krásná a romantická, kam lidí chodí pomálu, ale je nutné je hledat. Deprese jsem chytal z každého vršku kde nebylo pod křížem k hnutí a pro turistu nebylo ani kam plivnout, z každý hospody nad lanovkou (a z tý lanovky taky) a z přeplněnejch parkovišť a řádně zorganizované turistické činnosti. Takže jsem se pokorně vrátil do států SNS a vůbec do Asie, kde jsou hory ještě modrý, lidi daleko a odkázanej jsi zejména na sebe!
A když na západ, zkus přejít španělský Pyreneje od moře k moři, to je prima trek, vyraž do Skandinávie, přeběhni si Apeniny a nezříkej se východu, není to dakeko, je tam levně...
No já začínal s přítelkyní. Ale více méně jsem všechny informace sháněl sám, všechnu výbavu taky. Znáš ženské. Musíš je k tomu "dokopat", vytáhnou je na hory když je hezky aby si to zamilovaly, né hned z ostra -10 do stanu. Já mladou přesvědčil na Krivnáni ve VT. Ale k čemu ji nedonutím, třeba koupit krábli, to si raději koupí nové hadry :o)
Jí to zpočátku nebavilo. A navíc jak viděla v časopisech ledovce a trhliny atd...tak měla černou můru. Nezbylo mi nic jiného než to všechno zacvakat s vlastního a pojmnou to tak, aby jí to bavilo. Povedlo se....:o)
Tos ale neřekl, že potřebuješ poradit s výchovou :-)
Na to je tady dobrej článek na Lezci (a řada skvělých rad v komentářích):
http://www.le zec.cz/cla nek.php?key=3038
(odstraň mezery)
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace