1) Co si myslite o tomhle?
http://www.metoliusclimbing.com/rock_rings.html
2) Nesel by nekdo do koupe? Muj vyhlidnutej obchod to ma zrovna ve sleve, ale byla by potreba objednavka nad 50E, tj dva kusy. Je to sice drahe, ale pro lidi
Cau, doma mam desku, ale chybi mi na ni vetsi, spatne obliny na visy. Nemate nekdo tip na dovyrobeni nejake fajn obliny? Co nejvic muziky za malo penez;)
Ahoj, potřebovali bychom s kamarádem rozsoudit od zkušených pískařů (oba jsme v něměcku a lezem sportovky). Já si myslím že smyčky co se u nás používají na písku (kromě klasických plochých) jsou normální pomocný reep šňůry mezi 5 až 10 mm. On mi tvrdí že
Ahoj,
stále si lámu hlavu nad rozdílem obtížností na skalách a na překližce. Přijde mi, že stejný ohodnocení se ve skutečnosti liší.. Nemohli byste mi to prosím nějak vysvětlit.. případně jen poslat odkaz, kde je to nějak vysvětlený?? díky moc
Ahoj,
máte někdo zkušenost s praktickým využitím el čtečky třeba Kindle, namísto knižních lezeckých průvodců?
Následně by mě zajímala zkušenost a možnost získání (legálního získání) lezeckých průvodců - třeba FrankenJura, Arco, Francie atd
Ahoj,
tak jsem si opět natáhl prst(šlachu). Dříve jsem v něm měl zánět, takže je to zase to stejné. Doktor mě do něj pichl kortikoidy a pak se to zpravilo. Nechci ale zace tyhle sr...Slyšel jsem něco o léčbě studená/horká voda. Máte s tím někdo zku
Ahoj,
tak jsem si opět natáhl prst(šlachu). Dříve jsem v něm měl zánět, takže je to zase to stejné. Doktor mě do něj pichl kortikoidy a pak se to zpravilo. Nechci ale zace tyhle sr...Slyšel jsem něco o léčbě studená/horká voda. Máte s tím někdo zku
Nevíte někdo jak je to se spaním v okolí horských chat na Mallorce. Četl jsem jenom, že je nutné si chaty předem rezervovat, že bývají plné, ale už jsem se nedočetl, co dělat když je plná? Jestli to funguje třeba jak na Korsice, že si člověk postaví vedle
Ahoj, do článků dnes přibyla zmínka o nalezeném telefonu v Alkazaru. Jasně, v článcích to nemělo co dělat, ale aspoň ten "dobrák" co to smazal, to mohl kopírovat&vložit do diskuze, ať se to neztratí... Dávám se přepis co jsem vydoloval z rss
Ahoj chtěli bysme někam tak na 3 dny do alp na skialpy.Nemáte nějaký tip kam se jezdí a není to moc daleko.Nebo nějaký odkaz s popisem tras v rakouských alpách.chtěl bych nějakou tůru s přespáním na chatě a pěkným sjezdem bez velkého rizika pádu lavin.dík
Ahoj, potřebovali bychom s kamarádem rozsoudit od zkušených pískařů (oba jsme v něměcku a lezem sportovky). Já si myslím že smyčky co se u nás používají na písku (kromě klasických plochých) jsou normální pomocný reep šňůry mezi 5 až 10 mm. On mi tvrdí že ty by to nikdy nemohli udržet (i přes dynamické protažení lana a další faktory). Může mi prosím někdo zkušenej říct jak to u nás chodí? Mě co cvaká expresky jen do železa to nikdo neuvěří a nechci bejt za blba tak se radši ptám;) Dík moc. Snad to doma v létě na písku taky začnu zkoušet. Hore zdar. Honza
No jasně, máš pravdu. Buď se používají s různými uzlíky "na konci" (svázané konce k sobě) nebo klasický "upletený" bambulák / kinderkopf z těchto průměrů. Tvůj kamarád má pravdu ale v tom, že to nemusí pád vydržet...8m prolet do 5mm - to si asi umí spočítat každý :-). Takže máte pravdu oba dva :-D. Ale i tak, jistota to na písku je - alespoň morální, když nic jiného. Mějte se! Ať to leze!
Máš pravdu - klasická smyčka je repšňůra 5 - 10mm, jen ty silnější se dělaj většinou ze starýho lana. Že to občas nedrží je pravda, možnosti smyce jsou omezený a záleží kde a jak je založená. Někdy v pohodě vydrží pád 30m, někdy to rupne při odsednutí. Někdy rupne skála, někdy uzel projede spárou, někdy se smyce přetrhne nebo řízne o hranu. Záleží na zkušenostech a umění založit tak aby to drželo.
Diky moc vsem :D Konecne nejaky rozmny nazory. Slysel jsem uz o prihodach kde se udajne zakladala panenka lana;) Jeste jedna otazka. Co se ostrejch hran a hrozby preseknuti smycky tyce, myslite ze obecne to lip vydrzi plochac nebo smycka s kulatym prurezem? Dik moc.
Zajímavá otázka. Tipnul bych, že když srovnáš plocháč a kulatici stejný pevnosti v tahu, pak odolnější na řez bude kulatice. (Představuju si, že to pižlám nožem a zdá se mi, že kulatici budu pižlat dýl). Na druhou stranu si nedokážu představit situaci, ve který založená smyčka libovolnýho průřezu je nějak významně namáhaná na řez. Narozdíl od lana, samozřejmě.
Přes hranu jde smyce hodně často, představ si třeba přehozenou přes hranatej žulovej hrot. Plocháč přes hranu vydrží víc (leží na hraně větší plochou). Zakládá se všechno co je po ruce, i ta panenka lana - jako velikej uzel je dobrá ;-) Klasická sada je repšňůry 5-8mm , plocháče na jednoducho, šitý plocháče, lanovice chlupatice a "dětský hlavy"
Netvrdim že nemůže jít založená smyce přes hranu. Ale lano se na hraně typicky řízne, když do něj hodíš dlouhý kyvadlo. Kdežto smyce je krátká a svou krátkostí neumožní podle mě dostatečně dlouhej "skluz - řez" na hraně na to, aby se řízla. S tou plochou - hm - to je asi pravda. Ale zase kulatice má oplet.
Panenka lana je kuriózní případ, ale je to tak. Cesta Polibek smrti od Brta na Panťáku, tam se to zrovna dělá :-) Obecně ke smyčkování bych doporučil toto http://bit.ly/zBoMGJ a o nosnosti smyček se dělal nějaký výzkum, viz zde: http://bit.ly/yoCY1s
Panenka lana není zas taková kuriozita. Decháč na Krále. Stará cesta na Rusalku. Některý z těch údolních komínů na Starostovou... Sem všude se šikne (z těch nejznámějších). Ale ne každému se s tím chce tahat.
Pokud bys chtěl tenkou repšňůru s vysokou nosností, tak se v obchodech ptej po repkách z materiálu dyneema. Mám takovou právě pro případy zakládání o průměru 5,5 mm a myslím, že tam byla nosnost přes 1,5 tuny.
Dřív se dělali i kevlarové šňůry, ale prý o ně nebyl zájem, takže se už možná nevyrábí. Hlavně jejich "průser" prý byl, že hodně ztráceli pevnost v uzlech.
Při koupi se samozřejmě podívej na štítek, co je na tom kotouči, kde je šňůra namotaná. Na kotouči musí být mj. uveden průměr šňůry, datum výroby a nosnost. Ne všichni prodavači pochopí co a proč chceš, takže musíš myslet za ně.
Jinak popruhy se hodí do tenoučkých spárek, tam kde potřebuješ mít větší plochu (smyce by například mohla přeříznout sloupek) atd. Na písek hlavně musíš mít pár chlupatých šňůr i popruhů (to nekoupíš, to si musíš "vyrobit"). Jo smyce jsou věda. Doporučuji na klasický písek chodit s někým zkušeným, fakt to není jen vo preskách.
Díky moc za všechny rady. Když mluvíš o těch chlupaticích, tak co přesně myslíš tí že si je má člověk "vyrobit"? Vzít používanou plochou smici a ošoupat jí o kámen?;) Pár lidí mě na písek v českym ráji vezme tak snad zakládání okoukám a vyzkoušim. Pokud se o nosnosti smiček bavíme tak kolik myslíte že by mělo bejt rozumný minimum (nemluvím o ztrátě v uzlu)? Díky moc!
A to jsi slyšel kde, že se kevlarky nevyrábí??? :-o Včera jsem jí metr a půl kupoval ... Kevlarka je na písku docela užitečná - od provazování úzkých dlouhých hodin kde se jiné smyce zašnou shrnovat, až po nahazování kruhů ... ;-)
Kevlarka je standardní zboží v hudysportu. Prodává se tam ve dvou průměrech. Co se týče chlupatice tak ji vyrábí Beal a koupíš ji například v Hronově v lezececkém shopu, mají tam mimochodem i ty kevlarky.
Že se daj chlupatice koupit, tak to sem opravdu netušil. By mě zajímala výroba?! Mě se vždycky časem sami "načesaly" používáním.
Naposledy, když sem sháněl šňůru z dyneemy, tak sem obešel 5 obchodů v Praze, než sem jí sehnal, v jediném obchodu, kde měly pouze jeden průměr. Kevlarky neměly vůbec. Tak si to raději chce ty obchody obvolat.
Za mystifikaci, že se kevlarové šňůry přestaly vyrábět se omlouvám. Nekdě sem to četl, ale neověřil.
Chlupatice vyrábí Beal (mají to i na webu beal.cz) a je to prakticky jako samotný oplet lana. Nové to není chlupaté, ale díky neutaženému tkaní to slušně lepí hned z obchodu a velice rychle se to ochlupatí.
Ohledně těch pevnějších repek, Beal dělá z dyneemy s nylonovým opletem 5.5mm, a v Hudy prodávají 5mm Roca Funis - kevlar s nylonovým opletem.
Včera jsem tvrdě narazil na fakt, že na rozdíl od dyneemy je kevlar nehořlavý a nejde tavit, takže nejdou klasicky zatavit konce :)
Jasně, to znám, ale to se mi nelíbí, protože tak oplet není spojený s jádrem. Nakonec jsem to vyřešil tak, že natavený oplet se nacucal do těch vláken jádra a a udělal toho pevný soudržný špalíček.
Tak prý bod tání pro kevlar je při 550 C, ale rychle stárne pod vlivem UV, má vysokou hranovou odolnost, ale pevnost ztrácí výrazně v uzlech, je málo elastický (to je to provlékání uzkými hodinami).
Dyneema se taví při cca 150 C a je velmi odolná UV. Jak kevlarové, tak dyneema repky mají z těchto materiálů "jen" jádro. Oplet je klasický, chrání je /před špínou, UV/ a také s nimi dovoluje pocitově zacházet jako s běžným lanem (hlavně pro uzlování).
Dyneema repky, které tady seženeš je beal (5,5mm) a lanex (6mm). Oboje nostnost přes 1,5 tuny.
Jinak klasické repky: min. nosnosti pomocných šňůr je; 7mm 9,8kN, 8mm 12.8kN.
Na netu je test jak funglová bealovská dyneema (ta tenká bílá s fialovými okraji, co má v šitém stavu na visačce nosnost 22 kN) praská stejně jako 6mm repka! Obě na test čerstvě uříznuté z kotouče.
Někde jsem viděl zmínku že trojitej rybářskej na dyneemě drží (?). Jinak ale opravdu většina normálních uzlů klouže až do rozvázání (ne hned, ale jede až při např. 500kg zátěži) = dyneema lepší šitá.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace