Lezec

Přístup ke skalám je poněkud delší než jinde na Levém břehu. Buď z Horního či Prostředního Žlebu od trati (vlaková zastávka „Prostřední Žleb", pod tratí parkoviště u začátku cyklostezky) vzhůru k pramenu Koellborn (cca 2 ki- lometry), popř. doprava k Soví věži (asi 1 kilometr). Druhá možnost, která se vyplatí především „pro návštěvu skupiny skal okolo pramene a pro Černý kámen, je vyrazit z parkoviště nad Jalůvčím („Přípeřské polesí"). Odtud po asfaltové cestě až na konec (křižovatka „U Radlice"), doleva nad údolí Koellborn a jím dolů. Vzdálenost je podobná jako od Labe z Horního Žlebu, ale bez výrazného stoupání. Pro oba přístupy viz mapu na protější straně.

Popis oblasti

Kvalita oblasti:

Sektor zahrnuje několik věží nad stejnojmennou částí Děčína. Tvoří ho skupinka skal okolo pramene Koellborn (v současné době je okolí pramene po nedávné těžbě otevřené a skály jsou dobře viditelné) a osaměle stojící Černý kámen a Soví věž ve vysokém bukovém lese.
Jde o méně významné, malé věže navštěvované spíše jen sběrateli vrcholů. U pramene Koellborn stojí za pozornost především Kalich; celkově nejvýznam- nějším vrcholem sektoru je asi Soví věž. Věže jsou iz údolní strany většinou vysoké jen okolo 10 či 15 metrů; o něco výraznější je údolní stěna Soví věže, která ale také nepřesahuje 20 metrů.

l historicky významné jsou především právě zmíněné vrcholy. Stará cesta na Soví věž byla vylezena již roku 1929 (informace o prvovýstupci chybí); Stará cesta na Kalich 1935 H. Kunertem. Další výstupy na obě věže vznikaly v 70. letech, realizovali je čeští i saští lezci (F. Záběhlík, P. Laštovička st., (B. Ludewig). Černý kámen byl jako věž otevřený v 90. letech minulého století (H. Gliniorz a G. Schmiede), ostatní vrcholy jsou evidovány až po roce 2010; aktivní zde byli předevšim V. Nehasil a M. Witte. Je pravděpodobné, že na vrcholu těchto snadno dostupných objektů stál někdo už dřív, ale pro svůj malý význam nebyly do této doby evidovány, nesplňovaly ani dřívější podmínku minimální výšky věže (na náhorní straně alespoň 7 respektive 5 metrů). Nejobtížněji do niku na Soví věž (V. Nehasil, Vlllc).

Naleznete zde tyto maivy/sektory:

Dvojče
Strážce vrásníku

Průvodce, mapy navigace:

Labské údolí
Skvěle zpracovaný dvoudílný průvodce z nakladatelství Hudy sport od autorů Jiřího "Piškota" Chocholouška a Vladislava Nehasila. Jedná se o zásadní dílo v historii průvodců Labského údolí. Průvodce na pravý břeh vyšel v roce 2015 a 450 stranách popisuje 350 masivů a věží a necelé tři tisícovky cest.

Skalní objekty i výstupy jsou nyní řazeny zleva doprava, tedy směrem od Hřenska k Děčínu. Přibližně desetikilometrový pás stěn mezi Hřenskem a Děčínem je pro větší přehlednost rozdělen do 22 podoblastí. Každá z nich je opatřena stručnou úvodní charakteristikou (výtah zní je uveden v hlavičce tohoto průvodce), popisem přístupu, přístupovou mapou a i podrobným plánkem sektoru a nákresem cest. Uvedeny jsou také GPS souřadnice. Vše je doplněno o krásné fotografie napříč celou oblastí.

Kletterführer Elbtal
Vydání Labské údolí z nakladatelství Gebro. Tento průvodce je také pěkně zpracován, ale není v něm vše a má měkčí klasu.