Sektor je z Dolního Žlebu vzdálený téměř 2 km, ale přístup není orientačně náročný. Nejjednodušší je po cyklostezce na břehu Labe z Dolního Žlebu po proudu až přímo na státní hranici ke Klopotskému mlýnu (Gelobtbachmühle). Zde průchodem pod tratí a strmou kameny dlážděnou cestou podél potoka asi 150 m přímo k jezírku a údolním stěnám Hraniční jehly. Též z Dolního Žlebu Od nádraží po cestě nad tratí (viz přístup k Protěžové věži, sektor XIV) až do sektoru. Ke Kasinu od jezírka po jasné vrstevnicové cestě pod skalami zpět cca 350 m až pod začátek ochranných sítí a zprava kolem nich k masivu.
Popis oblasti
Kvalita oblasti:
Poslední sektor Levého břehu představuje malá skupina skal nad Klopotským mlýnem bezprostředně u hranice se SRN. K sektoru připojujeme ještě osamělý masiv Kasino, který leží přibližně 350 m od hranice proti proudu Labe. Dominantním vrcholem je Hraniční jehla — a vedlejší Klopotská stěna přímo nad Hraničním jezírkem. Další objekty jsou méně významné. Nevlídná věž hrozí rozvalením, je opatřena měřicím a signalizačním zařízením.
Sektor je málo navštěvovaný. Stěny jsou orientované hlavně S a V směrem, dole bývají stíněny vysokými stromy. Výrazným prvkem je studená vodní nádrž na Klopotském potoce, díky níž je v přilehlých stěnách chladněji. Proto se nabízí zvolit sektor jako cíl v létě. Je-li však zároveň teplo a vlhko, na stěnách u jezírka vlhkost kondenzuje.
Starou cestu na Hraniční jehlu vylezl už v roce 1927 H. Rossler, avšak další výstupy zde na ni navázaly až koncem 60. let minulého století (na Nevlídné věži a Prckovi). Za zmínku stojí první výstup ve stěnách nad jezírkem — Jezerní stěna D. a Z. Kropáčkových, kteří se roku 1986 k nástupu dostali pomocí nafukovacího člunu. Nejlezenější cesta sektoru je Žbluňk! P. Laštovičky ml. a P. Černého z poloviny 90. let, nastupující přímo z hráze jezírka. Bývá ovšem často na nástupu vlhká a výlez od posledního K na balkon je dnes zarostlý.
Sektor nenabízí moderní cesty v nižších obtížnostech. Kromě klasických cest jsou zde ale k dispozici výstupy 2 poslední doby v devátém a desátém stupni od T. Sobotky, J. Andrease, J. Chocholouška, V. Nehasila a R. Hese. Nástupy některých jsou ale poměrně komplikované, nacházejí se za jezírkem a nad ním a slaňuje se k nim. Komplikovanější může býti návrat zpět, je třeba s tím počítat. Jedinečná je však zdejší scenérie a expozice.
Průvodce, mapy navigace:
Labské údolí
Skvěle zpracovaný dvoudílný průvodce z nakladatelství Hudy sport od autorů Jiřího "Piškota" Chocholouška a Vladislava Nehasila. Jedná se o zásadní dílo v historii průvodců Labského údolí. Průvodce na pravý břeh vyšel v roce 2015 a 450 stranách popisuje 350 masivů a věží a necelé tři tisícovky cest.
Skalní objekty i výstupy jsou nyní řazeny zleva doprava, tedy směrem od Hřenska k Děčínu. Přibližně desetikilometrový pás stěn mezi Hřenskem a Děčínem je pro větší přehlednost rozdělen do 22 podoblastí. Každá z nich je opatřena stručnou úvodní charakteristikou (výtah zní je uveden v hlavičce tohoto průvodce), popisem přístupu, přístupovou mapou a i podrobným plánkem sektoru a nákresem cest. Uvedeny jsou také GPS souřadnice. Vše je doplněno o krásné fotografie napříč celou oblastí.
Kletterführer Elbtal
Vydání Labské údolí z nakladatelství Gebro. Tento průvodce je také pěkně zpracován, ale není v něm vše a má měkčí klasu.
Registrace
Průvodce, mapy navigace: 
