Přístup | Přístup do sektoru není dlouhý. Z Dolního Žlebu od kostela vzhůru okolo restaurace U Kosti Koňákem až tam, kde stoupání končí a zleva se připojuje souběžná cesta, která vede po druhém břehu potoka. Tou krátce zpět a pěšinou okolo skalního bloku Krabice na sušenky vzhůru do pravé části sektoru. Nebo už cca 200 m nad restaurací U Kosti po hrázi (cesta) přes potok a za ním mírně vpravo vzhůru strmou pěšinou přímo k Ďáblově stěně. Třetí možnost Je okolo Pivního kamene k Indiánce (viz popis přístupu k předchozímu sektoru) & pak doprava po pěšině pod stěnami až k Mistrovi (levý okraj sektoru).
2) Koňák - od oblíbené hospody "U Kosti" kamenitou cestou do kopce. Některé bloky jsou přímo u cesty, některé v jejím okolí.
3) okolí věže Otec - nejlépe podle horolezeckého průvodce Labské údolí nebo podle níže uvedené mapky. | Popis oblasti | Kvalita oblasti:
Spolu s Ostrohem Gilotiny představuje Mordor centrum současného lezení na Levém břehu. Zleva začíná masivem Mistr za cca 150metrovou prolukou mezi skalami, která ho odděluje od předchozího Ostrohu Gilotiny, zprava je ohraničen Koňákem, kamennou cestou, která stoupá Hlubokým dolem z Dolního Žlebu. Stěny jsou orientovány na S a SZ, často jsou převislé.
Sektor zahrnuje hlavně masivy; věže v jeho pravé části nejsou jako vrcholy příliš významné. Nejstarší dokumentované výstupy tu uskutečnili roku 1940 na české, ale nepříliš významné aktivity na těchto vrcholech spadají až do 70. let 20. století. Probuzení začalo na přelomu 80. a 90. let, kdy M. Krauskopf a v. Nehasil začali lézt na zdejší masivy, nejprve Ďáblovu stěnu. Na Mistrovi byl aktivní také S. Lukavský. Boom zde nastal před polovinou 90. let a stojí za ním skupina děčínských lezců uvedená už v úvodu předchozího sektoru: hlavně R. Litochleb a P. Laštovička ml. 5 F. Hochwalderem, vedle nich P. Černý, M. Červenka, M. Rýva, na několika výstupech se podílel R. Štefánek. Vznikly zásadní obtížné sportovní výstupy v převislých deskách masivů Tvář (První vráska, Skurutí běh), Baldric (Slepá ulička, Černá zmije), Černý Petr (El Niňo) a na podstavci Malého ďábla (Zlaté listí, Tvrdolín), které z „Labáku" učinily v rámci česko-saského pískovcového lezení výjimečnou moderní oblast s jinde nevídaným sportovním potenciálem. Po roce 2000 tyto základní výstupy doplnily ještě další, které zase o něco posunuly obtížnost, např. na Dváblově stěně Hardcore či na Diktátorovi Nejslabší, máte padáka (J. Hudeček, T. Sobotka a O. Beneš). V roce 2011 na Malém ďáblovi A. Ondra s O. Benešem realizovali prvovýstup zatím asi nejtěžší pískovcové cesty To tu ještě nebylo (RP Xlla).
Naleznete zde tyto sektory:
1.
Průvodce, mapy navigace:
Labské údolí
Skvěle zpracovaný dvoudílný průvodce z nakladatelství Hudy sport od autorů Jiřího "Piškota" Chocholouška a Vladislava Nehasila. Jedná se o zásadní dílo v historii průvodců Labského údolí. Průvodce na pravý břeh vyšel v roce 2015 a 450 stranách popisuje 350 masivů a věží a necelé tři tisícovky cest.
Skalní objekty i výstupy jsou nyní řazeny zleva doprava, tedy směrem od Hřenska k Děčínu. Přibližně desetikilometrový pás stěn mezi Hřenskem a Děčínem je pro větší přehlednost rozdělen do 22 podoblastí. Každá z nich je opatřena stručnou úvodní charakteristikou (výtah zní je uveden v hlavičce tohoto průvodce), popisem přístupu, přístupovou mapou a i podrobným plánkem sektoru a nákresem cest. Uvedeny jsou také GPS souřadnice. Vše je doplněno o krásné fotografie napříč celou oblastí.
Kletterführer Elbtal
Vydání Labské údolí z nakladatelství Gebro. Tento průvodce je také pěkně zpracován, ale není v něm vše a má měkčí klasu.
|
| |
|