| Přístup | | Přístup do sektoru není dlouhý. Z Dolního Žlebu od kostela vzhůru okolo restaurace U Kosti na vrstevnicovou cestu směřující vlevo proti proudu Labe. Po ní asi 300 m k pěšině, která míří přímo do svahu k Pivnímu kamenu a Indiánce. Do levé části sektoru po vrstevnicové cestě ještě asi o 100 m dál a odbočit šikmo doprava výraznou cestou stoupající kolem bloku Shrek do údolíčka mezi ostroh Jeptišky a Gilotiny. Po ní 300 m, z rozcestí pod Jeptiškou Vpravo Údolím ještě asi 70 m a zpět doprava k Otci. | | Popis oblasti | Kvalita oblasti:
Ostroh Gilotiny a masivy kolem seskupené tvoří jeden z centrálních sektorů Levého břehu. Od Ostrohu Jeptišky je oddělen mělkým bočním údolíčkem a vpravo končí prolukou mezi skalami za Sicilskou stěnou. Mezi nejvýznamnější stěny věže patří: Otec,. Smolař a Monolit, Gilotina Indiánka, Sicilská stěna. Stěny jsou vysoké většinou do 44 metrů, převážná část sektoru je stinná (S a SV stěny), v levé části jsou i JV a J orientované stěny — hlavně Monolit a stěna Gilotiny.
Nejstarší cesty jsou na Otce z konce 60. let minulého století, další výstupy (Indián a Indiánka) pak z let 70. V této fázi je třeba zmínit J. Housera (např. Zeď nářků na Otce), F. Záběhlíka (např. cesta Gilotina na stejnojmenný masiv) a hlavně bratry Weingartlovy, kteří tu koncem 70. a začátkem 80. let vylezli několik zásadních výstupů: Cestu námořní pěchoty, Tropickou hranu či Abraxas na Indiánku, Italské capriccio na Sicilskou stěnu, Poslední výstřel na Indiána. Extrémní rozvoj sektoru nastal v 90. letech. Významné cesty tu udělal M. Krauskopfs K. Locherem a po nich především skupina děčínských lezců propojených zčásti s Hudy sportem: R. Litochleb, P. Laštovička ml., P. Černý, M. Červenka, F. Hochwalder, M. Rýva - cesty na Sicilské stěně (dnes již sportovní klasiky Bestseller, Bezzubý Yuchen, Nebezpečné stoupání), Indiánce (Zub času) i jinde, uveďme ještě mimořádně převislý Šílený tanec na Monolitu (RP Xla). Autory excelentních cest na Monolitu (Žaludeční likér, Zahnutý stereo, Guma guar) jsou J. Slavík s P. Slaninou. Po roce 2000 se tu v jedenáctém stupni zdejší cesty - Al Capone na Sicilské stěně (RP XIb, s variantou El Bombone za XIc RP). Mezi sportovní top cesty sektoru patří i jejich La Bomba na tomtéž masivu. Autorem řady novějších lehčích cest v sektoru je P. Rýva. Stěny jsou řazeny stejně jako v průvodci ve směru proudu Labe.
Naleznete zde tyto sektory:
1. Panenka
2. Postýlka
3. Klikař
4. Smolař
5. Otec
6. Monolit
7. Blueberry hill
8. Gilotina
9. Tee Pee
10. Totem
11. Indiánka
 Průvodce, mapy navigace:
Labské údolí
Skvěle zpracovaný dvoudílný průvodce z nakladatelství Hudy sport od autorů Jiřího "Piškota" Chocholouška a Vladislava Nehasila. Jedná se o zásadní dílo v historii průvodců Labského údolí. Průvodce na pravý břeh vyšel v roce 2015 a 450 stranách popisuje 350 masivů a věží a necelé tři tisícovky cest.
Skalní objekty i výstupy jsou nyní řazeny zleva doprava, tedy směrem od Hřenska k Děčínu. Přibližně desetikilometrový pás stěn mezi Hřenskem a Děčínem je pro větší přehlednost rozdělen do 22 podoblastí. Každá z nich je opatřena stručnou úvodní charakteristikou (výtah zní je uveden v hlavičce tohoto průvodce), popisem přístupu, přístupovou mapou a i podrobným plánkem sektoru a nákresem cest. Uvedeny jsou také GPS souřadnice. Vše je doplněno o krásné fotografie napříč celou oblastí.
Kletterführer Elbtal
Vydání Labské údolí z nakladatelství Gebro. Tento průvodce je také pěkně zpracován, ale není v něm vše a má měkčí klasu.
 |
| |
 |
Registrace