Jak jsou bezpečná stará lana aneb víte na čem lezete?
V diskusi, která proběhla na těchto
stránkách asi tři týdny dozadu, myslím že k novému číslu
hudyinfa byla i krátká pasáž ohledně toho co vydrží lano, jak rychle
stárne atd. Dovolil jsem si narychlo zpracovat krátký testík k části
tohoto tématu.
MODELOVÁ SITUACE ( ..real ze života
)
Oblast Tatry – jakákoliv cesta za 3 a více, poslední délka
k vrcholovému hřebeni. ( v tomto případě Štaflovka na
Volovce )
Lano Singl 10,5mm r.v. 2000 středně opadaný ( porušení metodiky ,
leč běžně k vidění )
Jištění Gri-Gri ( taky často
v horách k vidění při použití singlů .o(( )
Zbytkový počet pádů při suchém
stavu. 3
Zbytkový počet pádů za vlhka 0
Počasí Silná přeháňka
Prvolezec odlezl od štandu dva metry a založil
jištění. Je mokrý a prokřehlý, k vrcholovému hřebeni pouhých cca
25 metrů lezení v nepříliš těžkém ale kolmém terénu. „Rychle
nahoru, ať to máme za sebou.“ Po 8 mi metrech bez založení
dalšího postupového jištění uklouzne na klasickém tatranském mechu a
padá. Padá 8 m k poslednímu založenému jištění a dalších 8 metrů
pod něj. Pádový faktor je v tomto případě 1,6 !!! a blíží se
faktoru používanému ve zkušebně. ( 1,77 ) padající naštěstí není
ocelové závaží – to by musel vážit cca 140 až 150 kg
.
Tato situace se samozřejmě může stát
i na více-délkových skalních cestách, kde je použití jednoduchého
lana oprávněné a častější, než v horách.
Co na to říká naše lano? Jsou výše
uvedené zbytkové parametry lana reálné, či nereálné?
Uvedená modelová situace, které jsem
byl svědkem, pár setkání s „vraždou“ lanem na skalách a
další veselé příhody z hor mě přivedly k myšlence zjistit, co
takové staré lano ještě vydrží. Na skladě se mám hromadí lana, která
se vracejí z různých kvalitativních a porovnávacích testů a vím
podle záznamů relativně přesně , co mají za sebou. Rozhodl jsem se
tedy, že je nechám otestovat na naší pádové věži, co ještě vydrží.
Mezi vzorky, které jsem vybral je i
jedna perla v podobě VIPERu 2002, na kterém je napadáno tak něco
kolem 1000 pádů různých délek. Od odsednutí až po dlouhé lety. Lano
jsme kdysi dávno dali Petrovi Slaninovi( Špekovi ), který na něm
vyprodukoval nesčetně nových cest. Nevím, kolik je na něm přesně
nalezeno a napadáno, za vše ovšem mluví celkový stav lana a na
několika místech totálně prodřený oplet vyspravený izolační páskou.
Že se na něm i s těmito defekty lezlo, vypovídají spečená místa
na izolepě :o)). Přesto, že toto torzo VIPERu vypadalo žalostně , při
testech překvapilo. ( viz tab. )
Tak tedy, víte na čem lezete?
TABULKA……
VZOREK
TYP LANA
VÝROBCE
CHARAKTERISTIKA
KATAL. POČET PÁDŮ
NAMĚŘENÝ POČET PÁDŮ PF 1,7
NAMĚŘENÝ POČET PÁDŮ MOKRÉ LANO PF 1,77
1
ROCKY
9,8mm model 2004
LANEX
Silně
olezené lano na pískovci. Nalezeno 7000m (
5 měsíců ) Napadáno :
Dvě stovky malých + cca 50 delších pádů nad 10m
Na laně se dělaly a nacvičovaly cesty
7
3
0
5
VIPER
9,7 model 2003
LANEX
Velmi
silně olezené lano při masové výrobě cest na pískách - "vražda",
( Slanina). ( 2 roky )
Na laně nalezeno XX tisíc metrů a napadáno podle
autora testu více než tisíc krátkých a dlouhých pádů. Lano mělo
cca 15m od konce strhlý oplet olepený izolační páskou.Lano mělo
na mnoha místech silně marušný oplet
6
1
0
6
MAGIC
10,2
Model
2003
LANEX
Silně
olezené lano 6000m
1,5
roku lezení, výcviky, TOP ROPE, mnoho krátkých odsednutí do 3
metrů
1
rok pomocné pracovní lano
10
2
0
7
ALTEA
10,5
Model
2002
LANEX
Silně
olezené lano – neznámý počet metrů
2
roky lezení – kurzy lezení, slaňování atd..
1
rok jako pomocné pracovní
fleky
od téru a oleje
9
2
0
8
MAGIC
10,2
Model
2004
LANEX
Silně
olezené lano 1 rok
Lezeno
převážně na vápně při výcviku nováčků. TOP ROPE jištění, minimální
pády
Nalezeno
8000m
Naspouštěno
8000m
11
3
0
Testované kousky byly z 5tého až
10tého metru od konce lana a byly padány jak za mokra, tak i za
sucha.
Při suché variantě lana překvapila
svými zbytkovými pády. Lana toho měla ve svém převážně krátkém životě
za sebou opravdu dost. Když dáváme výrobky na test, ví naši testovací
lezci, že lano nemusí za žádných okolností šetřit a přesto byly
výsledky více než pozitivní. ROCKY, na kterém bylo nalezeno více jak
7000m na písku a napadáno obrovské množství pádů při nacvičování a
dělání nových cest, vydržel ještě 3 pády. Špekův VIPER překvapil
úplně nečekaně. Jeden přestálý pád byl více než důstojným zakončením
jeho bouřlivého života.
Při mokré variantě to už bylo horší.
Zbytkové počty pádů v úvodní modelové situaci se beze zbytku
potvrdily. Ani jedno lano nevydrželo byť jediný pád.
Jaký závěr z toho všeho ? Ten
si jistě vyvodí každý čitatel a potencionální uživatel lana sám, neb
se musí sám v určité chvíli rozhodnout jestli lanu nadále věří
či nikoliv. Je velmi těžké rozhodnout, kdy je už lano na odpis a kdy
ještě ne. Existují určité indicie které to trochu ulehčí, porušený
oplet, boule či prázdná místa pod opletem styk s chemikáliemi
atd. To jsou vesměs známe věci o kterých se můžeme dočíst i v návodu
na použití, který je přiložen u každého lana. Co když ale lano
předpisově olézáme? Žádné ostré hrany, žádné chemikálie, žádné
zákeřnosti, jen prosté lezení a padání. Kde je hranice, za kterou
bychom neměli jít? Tento testík vám snad pomůže v dalším
rozhodování. Dovolte mi ale na závěr malé shrnutí.
Stará a silně olezená lana mají
ještě nějakou zbytkovou rázovou pevnost ( ovšem jen za suchého a
ideálního počasí ). Pokud náhodou zmoknete ( a to stačí i mírná
vlhkost ) ve více délkové cestě bez možnosti bezpečného ústupu,
vězte, že nepokračujete dále s horolezeckým lanem, ale
s obyčejnou prádelní šňůrou ( běžné horolezecké lano
vysychá cca 5 dní ) a podle toho se při dalším případném postupu
chovejte.
Je velmi užitečné vést si
podrobné záznamy o tom, co s lanem děláme. Paměť je krátká a na
nepříjemné zážitky rádi zapomínáme. ROCKY ( vzorek 1 ) bylo lano na
první pohled zachovalejší, než by se zdálo, přesto mělo za sebou
více jak 7000 nalezených metrů a vydrželo „jen“ tři
pády. Vizuální stav lana ještě není určujícím faktorem jeho celkové
kvality. Je taky samozřejmě velký rozdíl v tom, jak kdo leze a
na čem.
Staré a opadané lano, které má
ještě nějaké zbytkové pády, ztratilo zcela svou elasticitu (
dynamičnost ) a svým chováním připomíná spíše lano statické. Komfort
dynamického zachycení pádů je nenávratně ztracen a s ním odešla
i hlavní výhoda dynamického lana - pružnost.
Pokud lezete intenzívně každý
víkend po celou, nebo převážnou část sezóny, doporučujeme lano měnit
každý rok. Rok stará, intenzívně lezená lana měla ve všech
případech tři zachycené pády, což se nám jeví jako konečná hranice
pro další použití. Jakákoliv anomálie při případném pádů ( hrana ),
či změně povětrnostních podmínek může lanu odejmout zbývající
pevnost a lano se může stát pro lezce nebezpečným.
Hodně bezpečně nalezených a
nalétaných metrů Vám přeje LANEX.
Jsme samozřejmě schopni na naši pádovce nasimulovat celkem jakýkoliv pád. Problém je ale v tom, jak ho odhadnout. Dynamické jištění a absorbce pádové energie do jističova a lezcova těla je značně zavádějící. Kdysi dělal test na toto téma Gusto Stibriány ze Slovenska. Zrovna se tím probírám a přemýšlím, jak to zakomponovat do celkových testů lan nových i starých. Uvidíme
Testovali jste také vzorky lan jiných výrobců? Výsledky vašich testů jsou v dost velkém ropzporu s tím, co píše na stranách 108 až 123 Pit Schubert ve druhém dílu Rizika.
Uvádí se tam: Lano namočené v cocacole, postříkané repelentem (autan), nebo namočené do mořské vody nevykázalo žádný měřitelný úbytek pevnosti.
Jak je takový rozpor možný? Je úbytek pevnosti za mokra vlastností jen lan Lanex?
V nové Montaně, co teprve vyjde by měl vyjít PR článek o Teflonu a našich lanech. Tam je přesně ukázáno, jak působí vlhkost na lana. Dělali jsme samozřejmě i testy s novými a olezenými lany od naši konkurence a nedovolil jsem si je publikovat. Ne proto, že by naše lana vyšly hůře, ale spíše naopak a mohli bychom být nařčeni z .... a td. Co se týče výzkumu od P.SCH., tak si myslím, že měl na mysli lana namočena a následně vysušena. To ano. Lanu se po vyšušení vrátí původní zbytková pevnost. Mokré lano bude ale mít vždy úbytek na pevnosti. Můžu odpovědně prohlásit, že u mokrého lana, a tím myslím od 6-ti % vlhkosti nahoru, je to úbytek o více než 50%. Celá věda ohledně impregnace se točí kolem toho, jak rychle lano naváže toto kritické množství vlhkosti. Ne vždy ovšem lano leží volně ve vodě. Je tu i otázka sněhu a vzdušné vlhkosti. Polyamid saje jako houba. Ostatní ovšem v Montaně. Omlouvám se.
Prvy dojem z clanku pre mna bol, ze aj lano v absolutne dezolatnom stave, na ktorom by som podla vlastneho laickeho usudku mal aj obavu zlanit, malo este za urcitych poriaznivych podmienok aj dostatocne zachovane schopnosti na dynamicke zachytenie padu. Ale myslim, ze chyba jasnejsie vyjadrenie podmienok skusky - co znamena presne, ze lano splnilo alebo nesplnilo kriterium: lana, ktore skuskou presli neuspesne sa zrejme neroztrhli, razova sila "len" prekrocila normu. To bolo viac ako ocakavane, takze vcelku prijemne prekvapenie, tie vysledky, nie? Alebo som to nepochopil, a lana sa trhali?
Marku, kdysi jsme přivítali, když mělo lano 3 dynamické pády, dneska hledáme někde kolem 7 a výše. To na čem polezeš je jen Tvé rozhodnutí. Lano, které má nějaké tři zbytkové pády je vypráskané a o dynamickém jištění nemůže být ani řeč. Je to skoro jako by jsi lezl na statice, co se konfortu a absorbce rázové energie týče. To ostatní, myslím tím rázovou pevnost je v háji. Za určitých ( né častých, ale možných) nepříznivých podmínek ( hrana, vlhkost, prořez .. ) může dojít k destrukci lana. Ono třeba se jen strhne oplet a zůstaneš viset na duších. Absolutní přetržení asi nehrozí. Stojíš ale o takové zakončení pádů nebo jen o myšlenku na takový pád? To je to, co si musíš zodpovědět sám. Já jen přišel na to, že po necelém roce !!intenzívního!! lezení lano přišlo o 2/3 své rázové pevnosti. Neexistuje jediná nedestruktivní metodika, která by prověřila fakticky stav a bezpečnost lezeného lana. Toto je jen malé vodítko v rozhodování.
Namočené a usušené lano neztrácí pevnost (lano opakovaně sušené na slunci samozřejmě ztrácí pevnost). Mokré lano nepohlcuje pádovou energii třením vláken o sebe, pěkně bez odporu se napne a pak tě zabrzdí na pár centimetrech, se všemi nepříjemnými důsledky (například přetržení opotřebeného lana, že). To vše jsem věděl, ale to skóre v posledním sloupci mě pořádně vylekalo...
Pokud vím, tak stejná otázka padla na Pítově přednášce v Teplicích před dvěma lety a on na ni odpověděl v tom smyslu, že se lano nechá před zkouškou uschnout.
Doufám, že to není pravda. Všechny moje lana přeci nemůžou bejt šrot. Vůbec když do nich občas házím tlamy, jak norma káže :-)) Asi bych se měl zamyslet nad tím, co s těma "voizolačkovanejma" hrůzama.
Myslim ze anketa na tema: "jak stare je lano na kterem lezete?" by byla vcelku zajimava! Doufam ze se treba ze strany administratoru servru Lezec neceho takoveho dockame! Ja sam mam lano stary 6 let a uzivam je jen na skalkach. Ale duvera ma je nekonecna???!!??
Velmi zajímavé čtení, díky za článek. Taky bych měl na tebe jeden dotaz, píšeš, že lano do kterého se padá, by se mělo měnit každý rok. A jaký máš názor na lano, který se hodně leze, ale s minimem pádů, zkoušel jsi i tohle? (nebo to ber jako námět)
Jo, zajímavý námět. Já mám bohužel zrovna k dispozici lana na kterých se hodně lezlo a bohužel i hodně padalo. Jakmile najdu zase nějakou zvláštnost, opadám ji a pak se uvidí, co z toho vyleze. Ono taky záleží na tom, kde se leze. Hodně olezené lano z písků bude vypadat jinak, než z žuly nebo vápna. Je to strašně individuální a nespolehlivé na nějaký oficiální závěr. Pokud mám přesný životopis té lajny, tak se to dá ohodnotit, v opačném případě je to jen hádání.
Bez ohledu na vědeckost testování se nedá čekat, že výrobce doporučí používaní starých lan. Skoro mě překvapilo ono doporučení jedno lano=jeden rok. Čekal bych spíše, že bude nutné jedno lano na jaro a další už na podzim.
Četl jsem celý článek od shora až dolů včetně odkazů, celou dobu jsem to hledal a dočkal jsem se, v posledním odkazu – někdo mi nabízí jak přežít a TOM hned hledá nějakou záludnost, milý TOME máme spoustu přísloví a jedno praví –„ podle sebe soudím Tebe“ bacha na to. Konečně se někdo zabývá otázkou životnosti lana, protože živej horolezec je dobrej horolezec a hned SAMOZŘEJMĚ je blb. Aleši, klidně Ti nabízím svoji Alteu k testům, není moc padané, lezená je jak na písku, tak vápně, na skalkách i v kopcích zakoupená cca před 4 roky, deník samozřejmě nemám.
ty woe, clovek rekne A a ty vidis non A. Tom je naopak mile prekvapen tvrzenim 'vyrobce?'. Ostatne i jako ja (pri intenzivnim lezeni napr. Beal doporucuje menit lano az kazde tri mesice!). Jinak super info. S tou vodou je to fakt zajimavy.
Jiste znas, jako pilny ctenar metodicke prirucky pan Celakovskeho a dalsich sepisovatelu mudroslovi lidu, ze "pevnost provazu a lasky, za deste se pozna". Zda se, ze tyto vyzkumy delali jiz nasi predci.
Zajimalo by mi, jak starne lano pri castem statickem namahani. Rekl bych, opet cerpaje z metodiky nasich predku, ze to bude fofr (myslim na rybariky a viselce v lanech vubec).
Mne se to moc netyka. Na prvnim nepadam a na druhem se zapominam privazat (tuhle nedeli) a tak vlastne muzu lezt na cemkoliv a lano nosim jako stylovy doplnek.
Co se statického namáhání lana týče, tak tady nejsem úplně kovaný, ale... při lezení na rybu lano zničíš rychleji tím, že ho sedřeš, odřeš a jinak mechanicky na povrchu zničíš, než že ho opadáš a vytřískáš z něj život. Známé to lanové kyvadlo, do kterého se odvážlivci vrhají z mostních či jiných konstrukcí a následně vřískají pohupujíce se ve vzduchu tam a zpět, pramálo namáhá rázovou pevnost lana, kterážto je velmi důležitá pro bezproblémový život živého a šťastného lezce.
Te´d vážně, statické namáhání lana, ať už dynamického či statického nepusobí destruktívně na jeho pevnost, ani na rázovou pevnost u dynamik. Alespoň ne tak, aby došlo k nějakému většímu poškození. ( Samozřejmě za předpokladu, že nepřekračujeme jeho povolené pevnostní parametry.)
U dynamik platí, že při výrobě mu vložíš do vínku jistou pružnost ( dynamiku ), kterou každým pádem odčerpáváš. To děláš tak dlouho až v tom laně nic nezbyde a ono praskne. Pak ze živého a šťastného horolezce je nešťastný nebo žádný horolezec. :o))
Kdyby mě nebylo líto mejch dvou skvostů
první rok 1989,druhý nalezenec Itálie 1991,
do dneška nalezeno většinou každou sezónu třímístné numero cest,taky bych ho dal testnout.
Karel.
Ten nadšenec pro výměnu lana každý rok mě pobavil, v případě Bealu a výměny každý třetí měsíc zaplesá, předpokládám ještě více.
Škoda, že lezu už zhruba 10 let a to každý víkend, celou dovolenou ... a ve svém okolí mám několik podobných exotů a nikdo z nich není nadšen při další koupi lana. A sám nikoho neznám, kdo by kupoval každý rok lano nové.
Pokud se však někdo najde (nejlépe z řad lezců, kteří vyjedou 2x-3x za rok), dejte vědět, vzal bych lano ze second handu.
Do hor dvojče - i kvůli větší možnosti přetržení na ostré hraně.
Jinak jedno jednoduché na skalky - na písku se mokré lano nemůže vyskytnout (pokud ho tedy "náhodou" nevymáchám v potoce), na ostatním materiálu zase příliš nehrozí pády výše zmiňovaného charakteru.
Nosim dvojce i na nepiskovcove skalky. Za a) je to lehci v batohua 25m (bohuzel) na vetsinu skalek staci. b) nevidel jsem ostrejsi hrany, nezli na nekterych vybranych kremencich, buliznikach a co. Lano se tam da nariznout i pri slanovani nepatrnym pohybem, takze pri padu... Jeste to neni zaznamenane,ale proc byt prvni, zejo...
Ta situace popsaná v úvodu se Ti může klidně stát i na dvoudélkové skalní cestě. Na konci druhé délky asi slaňovat instinktivně nebudeš, když to máš nějakých 20m ke konci cesty a začne lít. Samozřejmě, když u nás lezeš jednodékové cesty a do hospody to máš co by karabinou dohodil, tak je to něco jiného. Pak pojedeš někam, kde takové cesty jsou, neuvědomíš si, že máš starou lajnu( vždyť na ni doma normálně lezu ) a máš zaděláno na průser dle úvodu tohoto článku. Ale jak říkám:" To si musí každý srovnat sám".
No jo. Ale těch zbývajících 20m snad bude nějak "normálně" odjištěno nebo si měco založím, ne? Takže pak takový pád nehrozí. Jinak bych si na lezení "horského charakteru" vzal to dvojče.
Snad jedině co mě napadlo ve prospěch Vaší argumentace:
Lezu na písku, je zatím docela hezky, jištění velmi řídké. Jsem na půl cesty mezi kruhy, "nejde" nic založit. Začne pršet. Váhám, jestli je snazší slézt k posl. kruhu a slanit, a nebo dolézt k dalšímu a slanit. Pořád váhám (asi se i dost bojím) a váhám a váhám. Prší, prší a prší, takže lano nasáká. Po delší době se rozhodnu jít nahoru, ještě to chvíli trvá - taky mi to moc nejde, váhám nad každým krokem čím dál tím víc, lano už je durch. Těsně pod kruhem padám, lano se přetrne a já pak v pekle lituji, že si na každý víkend nekupuji vždy nové jedničkové lano od Lanexu.
Ze pretrhnes na pisku po padu nekde pri dolezu (faktor - pokud mas jisteni veeelmiii priznivy, pokud nemas - je to fuk) lano proto, ze bylo mokre je jiste mozne. Ale nejak z toho furt nemam tu pravou hruzu. To uz se taky muses bat, ze si teroriste spletou cestu "Leteckou" s letadlem a odpalej te semtexem. Taky nakonec mozny.
Já taky jezdím dlouhé štreky autem s vědomím, že mám špatnou spojku. Zatím drží, tak o co jde? Nová je hrozně drahá a nemám na ni. . Marně mě všichni servisáci přesvědčuji, že ještě 1000 km a bude v tahu a můžu bourat a já nevím co ještě. Už je to 5 000 km a furt potvora drží. :o))) Je to jen moje volba. O nic jiného nejde
Jasne. Je urcite dobre vedet, ze mokre lano uz neni to lano, co bylo suche a podle toho se chovat. Dejme tomu pri odlezu od standu v desti, kdy hrozi tvrdej pad, tak vedet, ze bude fakt tvrdej (ono to bude mit i mensi prokluz) a ze to 5 padovy lano, kvalitni rocnik 96, jeste pripadne nacucany uz neni zadna jistota.
V pripade ze jsem dva metry nad kruhem a mam vytocenejch 20, tak bych z destove prehanky hysterickej nebyl. Ale co ja o tom vim.
Stejne je nejlepsi nepadat. :o)))
taky je dobrej test na jednom něneckym sajtu (v angličtině) bohužel jsem ho teď nenašel.
byl tam test osmy vlastně 16 lan 2 od každýho druhu.
prvnich osm testů bylo z novejma a osm po cca ročním používání (všechny toho měli za sebou relativně stejně). A testy za mokra obstálo 7 z 8 nových lan + jedno starší od Bealu (golden gry úpravou).
V těchto testech bylo mimo jiné uvedeno, že lana po uschnutí získají zpět svoji pevnost a pružnost. Což mě celkem překvapilo, protože když lezu na mohrym špagátu, tak ho prostě vytahám a pak už své původní vlastnosti téměř ztratí (na vždy), alespoň mi to příjde logické. Může mi to někdo nějak srozumitelně vyvrátit???
Pokud se starnuti lana projevuje ztratou pruznosti (z cehoz pak teprve vyplyva mensi pocet padu), nedala by se na zaklade testu vyvodit nejaka zavislost mezi STATICKOU pruznosti PRI MENSICH ZATEZICH, kterou si muze kazdy lezec otestovat a pouzitelnosti pro zachyceni padu?
Neco ve smyslu: Koupim lano, oznacim 1 m docasnym nedestruktivnim zpusobem, zatizim 300 kg (pro puristy treba 3000 N), zapisu namerene prodlouzeni, totez opakuji pravidelne po urcite dobe, kdyz prodlouzeni je tak a tak mensi, lano je zrale na vyrazeni.
Existuji k vysledkum v clanku i nejake staticke charakteristiky?
Stárnutí lan se neprojevuje strátou pružnosti. Pružnost, dynamika, mizí s počtem pádů, které to dotyčné lano přestálo. Když se zpracovává polyamid na materiál pro horolana, tak se mu vloží do paměti určitá pružnost, to je ta veličina která je na visačce označena jako rázová síla. Čím menší je tato hodnota, tím je lano pružnější. Je to ale měřeno při prvním normovaném pádu. Každý následný pád tuto hodnutu "odčerpává", a rázová síla stoupá, až dosáhne někde kolem 11 - 12 kN tak lano prdne. Je to jen hrubý nástin, ale tak nějak to probíhá. Prostě s každým pádem je lano méně a méně pružné(dynamické). Proto platí, že lano třeba rok staré ale intenzívně lezené a hlavně padané je prostě na odpis. Jeho rázová síla je na vysoké hodnotě a blíží se kritické hranici, kdy může lano prdnout. Pokud se k tomu přidají nestandardní klimatické či mechanické okolnosti, tak se tento proces urychlí.
Tím se ale myslí spíše opotřebení mechanické. Oděr, opal... Hlavně spouštění je pro lano velmi destruktivní činnost. Měli jsme kdysi lano REKORDMAN. Byla to statika na dlouhé přemostění a to lani tím, že se po něm jezdilo na kladkách a vypínalo se, zrálo a zvyšovala se mu pevnost. Paradoxně jsme ho museli podle normy vařadit i když mělo větší pevnost než když bylo nové. Uvnitř se jednotlivé prameny rovnaly a srovnávaly a tím se lano optimalizovalo. Jakmile ale lano spouštíš přes karabinu či oko pod zatížením, nejen že ho enormě namáháš na odr, ale zároveň rozhazuješ vnitřní uspořádaní dusiček a jednotlivých přízí a tím snižuješ jeho optimální momentální pevnost a samozřejmě zrušíš ho dříve na oděr. Na TOP ROPE jsou nejlepší specializovaná lana jako u nás např. ROCK PALACE. jsou optimalizovaná na takové zacházení ( pokud se tomu dá tak říct ).
Tak to jste ve-pri.:o) Schubert str 63. Dochazi k zaveru, ze ohybanim a znovunapromovanim se snizuje jeho odolnost vuci razovemu zatizeni a zejmena vuci hranovemu.
Apropos: A co na lamani teflon?
P.S. Ohybanim a naprimovanim se snizuje... no nic Freude...
Samozřejmě, ze PSCH má pravdu. Jenomže oděr je v tomto případě činitel, který pracuje daleko rychleji než to lámáni. Než se dostaneš k tomu, že ti klesne rázová pevnost lana, máš ho už rozškubané. Tyto dva negatívní vlivy jdou samozřejmě ruku v ruce akorát ta destrukce oděrem je krapet rychlejší a samozřejmě v tom místě to slábne i pevnostně.
Tak jestli rupne lano až když se v něm vytvoří rázová síla 11-12kN (při grždění pádu trvajícím 1s=přetížení 11-12G), tak už mi zřejmě jako prvolezcovi bude úplně jedno, jestli se to lano přetrhne nebo ne, protože já budu přetrženej určitě. Jak známo z fyziologických příruček odolnost lidské bytosti je +9G až +11G a -7G až -9G. Samozřejmě v závislosti na fyzické konstituci a trénovanosti organizmu. Jen tak pro dokreslení: lezu, vážím 80kg, hodím tlamu, při který vytvořím v laně rázovou sílu 12kN a přetížení při zastavení pádu bude 12G (část těla bržděná sedákem je zastavena do 1s) "zbytek" těla od sedáku výš a nohy od sedáku níž pokračují dál při přetížení 12G. Pokud tělo váží 40kg a nohy taky, je páteř v místě kde se láme přes sedák zatížena 2x40x12=960kg což asi břišákama nikdo z nás neutáhne a proto nějaký přetržení lana neřeším. Doufám, že jsem v tom neudělal chybu. S prsákem je to jinak, jenže při pádu s prsákem se projeví deformační síla těh horních 40kg a rázová síla v laně bude tím pádem jiná, atd.. už musím jít dělat.
Hele Berny, možná, že máš pravdu. Tady od stolu Ti to nemůžu potvrdit ani vyvrátit. Akorát v tom hraje dost důležitou roli talik vlivů, že spočítat to důkladně bude asi velká fuška. Kdysi měl na to dost podrobný a obsáhlý článek Gusto Stibrány ze Slovenska. Pokusím se ho získat a publikovat. Uvidíme.
Zdarec Aleši, kontakt na Gustu je doela snadnej: meander@meander.sk; myslím, že by s publikováním neměl problém :-)
A jinak: zajímavej článek; a vlastně i zajímavá diskuse. Díky.
Ahoj Aleši, vím, že je to hodně zjednodušený pohled, kde je zanedbáno všechno, co zanedbat lze a tím pádem je i ten odhad dle mě nadnesenej. Ve skutečnosti se projeví spousta vlivů. Jak kladných (+ pro horolezce), tak záporných (- pro horolezce). Pokud jako firma podporujete granty nebo zadáváte témata diplomek nebo v tomto případě spíš disertačních prací, asi by nebylo špatný nabídnout to nějakýmu odvážlivci, který by si pohrál s modelem (asi nejlépe ANSYS, možná by to zvládnul i PROINGENEER) udělal si nárazník za jméno, případně před jméno. Určitě by to bylo přínosný a v případě ANSYSU by byly výsledky hodně blízko realitě (některé věci lze porovnat s měřením a na tom základě se dají odhadnout i velikosti chyb). Pokud by na to došlo, dej mi vědět, věděl bych, koho doporučit jako kapacitu na konzultace. Určitě by z toho bylo i pár přínosných článků pro širokou lezeckou veřejnost. Berny
No, neni to spis tak, ze a)po kazdem dalsim padu nebo jine nepriznive okolnosti, ktera snizuje pruznost, stoupa razova sila (sveho casu to bylo podle metodiky UIAA max 12 kN, prakticky u dnesnich lan i o dost min), a b) ruznym opotrebenim, vlivem uzlu, namoceni atd. klesa nosnost (sila nutna k pretrzeni), a kde se tyhle 2 zavislosti protnou, tak tam to lano prdne?
Je skutecne tech 12 kN zmerena maximalni razova sila, nebo je to jenom hypoteza? (ponechavam stranou, ze pro lezce je jenom dobre, kdyz razova sila zustane, kde je, a nezvysuje se u stareho lana prilis, protoze tady resime pocet zmerenych padu a ne zdravotni rizika tvrdeho lana)
Karel má podle mě pravdu, chtěl jsem navrhnout to samé: zkusit najít vztah mezi pružností resp. její změnou oproti novému lanu (Karle měřit nezatížené lano je hloupost, je třeba měřit je pod dvěma různými zátěžemi, např. 20kg a 200kg) a počtem zbývajících pádů. V praxi by se tak dalo nedestruktivně zjistit opotřebení lana.
Ovšem zjistí se tak pouze opotřebení v důsledku pádů, nikoliv snížení pevnosti v důsledku působení chemikálií, poškození jádra (pádem přes hranu, v uzlu) apod.
To Karel&Joe: To chce nějaké porovnávací testy. Nicméně zajímavý nápad. Prověřím laboratorně a dám vědět. Akorát by se to muselo prověřovat na hodně dlouhém laně, aby bylo možné výsledky dobře a přesně vyhodnocovat. Víděl bych to na hasičskou věž :o))
Člověče, ty už jsi tady nasbíral tolik zajímavých nápadů, které chceš prověřovat a publikovat, že jsem fakt zvědav na výsledky ...
Už se těším na další článeček :-)
To Cifra : Víš, nápadů je hodně, vlastní práce ještě více a výsledku hodných realizace nakonec málo. Hodně z nich jsou slepé uličky, které k praktické realizaci mají hodně daleko. Třeba ta poslední s nedestruktivní zkouškou je více méně teoretická. Praktickou realizaci a uvedení do praxe vidím po cca 30 minutách přemýšlení jako nepravděpodobnou. Kde seženeš věž, kde by jsi změřil 70 ti metrové lano?( metr z lana nemá cenu měřit ) Jak zvedněš patřičný počet kil, aby jsi to poměrně zatížil? Bude výchozí hodnota prodloužení jako jednotka normy či jen jednotka o které se ví. ( Co když to dáme ve známost a někdo si to sám blbě změří, pak lano náhodou rupne a bude průser ) Na každé lano musí být určena speciální výchozí hodnota. Než to vše dám dohromady s patřičným počtem pokusů, aby byla jakás-takás pravděpodobnost, tak budu mít fousy až na zem. Není lepší si zapisovat do deníčku nalezené a naslaňované metry a jednou za čas to sečíst a zamyslet se? To Tomáš F : Na Gustu samozřejmě kontakt mám, ale přesto díky. Dokonce tady mám i ten článek ač jsem ho ještě nestačil přečíst.
Netreba testovat celou delku lana, padove zkousky se taky delaji na vzorcich. Prakticke provedeni zalezi na fantazii majitele, osobne bych to provedl takhle:
Zavesim, zatizim 10 kg, ovinu na dvou mistech vzdalenych 1 m niti, pozadam kamarady, aby se zvazili na pripravene osobni vaze, zvolim takove, jejichz vaha by v souctu cinila co nejpresneji 300 kg, pozadam je, aby se na lano opatrne povesili, zmerim vzdalenost ovinu. Predpokladane prodlouzeni okolo 15 cm, takze meritelne obycejnym metrem (zadne zlomky mm). Popripade pro vetsi prukaznost opakuji na jinem miste lana.
Samozrejme pro vyrobce je problem cokoli takoveho predepisovat. Normy a metodiky se vytvareji kvuli presunuti odpovednosti nekam, kde neskodne vysumi. Ale predepsat maximalni dobu vyrazeni lana tabulkou pro pouziti "obcasne" az "velmi pravidelne", ci podobnymi subjektivnimi kriterii take neni zrovna nejspolehlivejsi. Staticky test pruznosti by mohl vhodne doplnit ostatni kriteria tim, ze by upozornil, pokud by se s lanem neco nepekneho delo.
Jasne, vsechny testy prodlouzeni zacinaji z nenuloveho zatizeni (mam pocit, ze standardne se davalo 10 kg). Navic by to chtelo s lanem provest nejakou pripravu, jako treba protahnout osmou a pak dukladne protrepat, aby se vzdycky zacinalo z priblizne stejneho stavu. To je vsechno otazka detailni metodiky.
Karle, dobře vymýšlýš jednoduchou metodiku ale měj na paměti, že odvozovat dymamickou charakteristiku od statické je zavádějící, naopak při konstrukci lana jsou tu požadavky docela protichůdné. Po dyn. lanu chci co nejmenší poměrné prodloužení při statickém zatížení a velké při dynamickém. Závislost tu bude, ale pro každý typ lana jiná a navíc vypráskané lano nemusí nutně měnit (významně) svoji statickou charakteristiku.
Jasne, zatezovaci charakteristika se muze menit v zavislosti na rychlosti prodluzovani, ale jaky tam muze byt principialni duvod, proc by mela byt zcela jina? Setrvacne hmoty asi tezko (hmotnost jednotlivych vlaken je minimalni ve srovnani se silami, ktere prenaseji). Jedine, co me napada, ze bude urcite odlisne, je odvod tepla primo z mist, kde se vlakna trou o sebe.
To me spis napada jiny problem, spojeny s navrhovanym testem - ze by totiz zatezovaci charakteristika zustavala do tech cca. 3 kN priblizne stejna a ztrata pruznosti se projevovala ohybanim krivky az pri vyssich silach.
Pánové, trochu jsem to tady probral s jedním chlapíkem, který ví o lanech více než kdokoliv jiný a cesta tady je. Má to akorát jeden háček. Aby z toho byly nějaké použitelné závěry, bude to práce na rok a možná více. Nicméně jsme narychlo zpracovali jednoduchou metodiku a vrhnem se do toho ve zmenšeném rozsahu. Pokud se ukáže, že tudy cesta vede, budeme se snažit dotáhnout to do konce.
Před dlouhou dobou se v diskuzi objevili zmínky o tlumičích pádů, které se používají obdobně jako expresky, ale při pádu se jim párají švy a tím pád tlumí. http://www.lezec.cz/diskuse.php?key=7756 (nebo se rovnou podívejte na Petzla a hledejte pod heslem NITRO). Pravda, nikoho sem je u nás neviděl používat, ale čím dál častěji o nich uvažuji (jak stárnu, tak tím více si hledím vlastního zdraví). Možná tyto tlumiče spolu s heslem "Lezu na co mám, abych minimálně padal" by mohly napomoci při otázce: Přetrhne se, nepřetrhne se ?
ještě bych doplnil, že spíše obavy mám z vytrženého jištění nebo chvilky jističovy nepozornosti, než trhání lana. Opět si jen stačí vzpomenout na nehody, které jsem viděl či o nich četl.
Patrim do kategorie co kupuje tak tri lana rocne,ale pri takovym kolobehu uz ani nemam prehled jak je ktery stary.Me by Alesi zajimalo a nevim zda si takovy test delal,jak klesne pevnost lana po odriznuti nejvice opotrebovaneho kusu(cca 5-10 metru).Urcite je vic takovych chytrolinu,co tuto pstrosi metodu pouzivaj.
Odříznutí opotřebovaného konce lana nemá na celkovou penost lana vliv. Když to přeženu, tak právě naopak. Odřízneš špatné místo a zrušíš oslabený bod. Je známo, že opadané lano začne tvrdnout právě od krajů. Není úplně jasné proč se tvrdnutí stahuje právě do konců lan,( pravděpodobně pro to, že dynamický ráz proběhne celou lajnou a zastaví se na koncích a tam se hromadí ) ale je to tak. Říznutím lana nemůžeš nic zkazit. Lano je tak pevné, jak pevná je jeho nejslabší část. Je to jako s řetězem.
Význam to má aspoň trochu. Lano se většinou nejvíc poškodí v uzlu(pokud se neřízne o hranu). Je tam po čase při prohmatání cítit propadlina. Po letech lezení a odskoků na malých skalkách se zatěžují konce lana a prostředek zůstává po většinou nepoužitý, ležící na zemi a využije se jen na slanění.
Díky za diskusi a náměty. Pokud budete mít někdo nějaký problém s lanem a budete potřebovat poradit či něco vysvětlit, klidně se obraťte přímo na mě. Mail je ve jméně.
Jeste by me zajimalo, jaky vliv ma prani lan na pevnost. Rika se ze umyti spinaveneho lana v ciste vode a naslednem ususeni ve stinu lanu neskodi. Zajimalo by me to z profesionalnejsiho hlediska. Jak moc ma vliv myti na pevnost. Napr. jestli se snizi nejak pevnost treba po 10 vyprani. Dik
Pokud je praním myšleno namočení ve vlažné vode bez chemikálií a následné pozvolné usušení ve stinné místnosti, tak je to to samé, jako když lano zvlhne a pak se usuší. To znamená, že vlivem tohoto postupu nedochází k žádné deformaci lana a toto se po vysušení vrátí na svou výchozí pevnost před namočením. Jiné je to ovšem, když dáme lano do pračky. Vlivem točení v bubnu se v laně přehází již částečně srovnané dušičky a lano může mít menší pevnost. To samé platí o použití pracích prášků. Ty zase můžou lano poškodit chemicky. Nejvhodnější je obyčejné mýdlo, nebo mýdlové vločky, nebo speciální prací prostředky určené pro tyto účely.
To prani mne docela zajima. Tedka ziju a pracuju v Australii, kde lano po kazdem lezeni na zdejsich lokalitach je cervene od prachu. Potrebuje vyprat co chvili, nebot usuzuji ze prach uvnitr lana spolu s castym pouzivanim muze byt docela zhoubny. Pouzivam na to Rope Wash a pracku. Nikdy mne nenapadlo ze mechanicky se to lano muze poskodit i kdyz to peru na "gentle". Mas to nejak podlozene merenim?
Já osobně ne, ale kdysi dávno dělal jedem můj kolega jeskyňář podobné testy se statikou. tehdy ten test úplně nedokončil, ale naměřené výsledky tomu napovídaly. Dokladujou to i jiné indície z jiných testů a pozorování. Když třeba lano použiješ jako lanovku a nepoškodíš ho mechanicky, tak se jeho pevnost spíše zvyšuje, než aby šla dolů. Důkazem je i náš starý REKORDMAN. Superstatické lano pro dlouhé traverzy. Po jeho vyřazení z důvodu administratívních byla jeho pevnost větší než na začátku používání. Prostě se ty dušičky vevnitř srovnaly, urovnaly a lano bylo lepší. Z toho usuzujeme, že pračka tomu prostě dá záhul a ty pracně urovnané dušičky se zase vířením v pračce rozhodí. Doporučuji lano namočit do vany z vlažnou vodou, provířit ho ručně a pak nechat voně položené na zemi pozvolně usušit. Jinak samozřejmě, že máš naprostou pravdu s tím prachem. Dostává se dovnitř struktury lana, mezi vlákna a tam působí destruktivně na vlákna zevnitř. Jakýkoliv mikro posun jednotlivých vlákem proti sobe v laně ( a že jich tam je )dává prachu možnost rozedírat jednotlivá vlákna.