neboť jeho sláva zejména pro lezce netoužící po příliš obtížných cestách, jistě zastiňuje i takové vele oblasti jakou například Buoux je.
Pro svoji před větry chráněnou polohu a také pro půvab okolní krajiny stalo se Orpierre tahákem pro podzimní a jarní lezení velkého množství lezců, ze všech koutů Evropy.
Městečko sevřené vápencem
Skály uhnízděné v údolí nádherných hor Haute Alpes, jsou tvořeny super kompaktním šedým vápencem ( jak jinak jsme přece ve Francii) a je zde vyboltováno přes 250 super cest nejčastěji obtížnosti 4a- 6c. Skály jsou dokonalým lezeckým rájem v podobě gigantického půlkruhu skalních stěn, který absorbuje slunce a nabízí lezení všeho druhu. Převažují spíše lehčí cesty, pro jejichž koncentraci a kvalitu získala oblast věhlas, avšak i několik převislých sektorů zatíží i výkonné lezce.
Sevření skal zřejmě učarovalo i králům jako třeba Vilému Oranžskému
Skály jsou převážně vhodné pro mimoletní období a pro lezce, kterým nevadí velká popularita skal. Stěny mají různorodý charakter, tedy přesněji, skála je většinou prvotřídní vápno, ale sklon je dosti rozličný. Najdete zde nádherné plotny s šedým členitým i hladkým vápencem, táhlé převisy a jejich střechovité bratříky. Lezení je vesměs v jedno-délkových a dvou-délkových cestách. Nachází se zde i několik hodně obtížných cest a tak zde můžete potkat i lezce zvučných jmen.
Celá oblast působí z dálky sevřeným dojmem, který umocňuje malé městečko Orpierre jakoby obklíčené ze všech stran bílo šedým vápencem, asi tato malebná vesnice musela zaujmout i francouzského krále, neboť na kopci ohraničeném skalami rozhodl se vybudovat rozsáhlý hrad, ten se bohužel, až na pár ruin, nezachoval do těchto dnů.
Le Belleric oblíbená stěna soft moverů
Cest mraky, lidí je bohužel většinou také dost, i když je třeba říci, že se to v četných rozlehlých sektorech celkem ztratí.
Když Hop zjistil, že velký kemp hned naproti skalám je vybaven bazénem s tobogánem, hned chtěl vyzkoušet svoje nové brejle na potápění. Pak si to ale rozmyslel, si nebyl jist zda by tam vystačil.
Příjezd:
Orpierre se nachází 130 km jižně od Grenoblu a 170 km severně od Marseilles. Nejlépe se tam dostaneš po dálnici N75 Sisteron - Grenoble a sjezdem na Eyguians. Pokračuj po D30 ještě 8 km.
Přístup:
Přístup ke skalám je také velmi příjemný. (15 min) Klikatí se po suťovém svahu jenž je v dolní části zalesněn a zakeřen, ale nejsou to jen tak ledajaké keře a stromy , je to bohatě zastoupená botanická zahrada s francouzským a latinským popisem. Najdete zde všechny známější keře a dřeviny. Zaparkovat na náměstíčku a podél hřbitůvku 15 min stoupání cestou a přírodním arboretem ke skalám.
Sektory:
Orpierre tvoří osm na lezení rozdílných sektorů, z nich většina je obrácena směrem na jih, jihi západ a jiho východ, jsou velmi dobré zajištěny nýty a s příjemným přístupem.
Celkový počet cest: 220
4c+: 65
5c+: 92
6c+: 107
7b+: 26
7c+: 10
8a a nad: 6
Popis sektorů:
Klasifikace je francouzská. Šest skvělých stěn shlíží na městečko v jejich náručí. Nejlepší lezení je v sektorech Chateau, který má stěny až 50m vysoké, Le Cascade a Belleric, převažují cesty od 4 do 6b+.V převislé části sektoru
Le Chateau jsou cesty až do 8c.
Sektor Château skýtá i nějaký ten převis
Sektor Quiquillon, má stěny vysoké mezi 25-150m, a cesty obtížnosti od 4 do 7c.V sektoru Quatre Heures, se délka stěn pohybuje kolem 25 m, a jsou zde cesty 3-6c. Le Blaches s cestami do 60 m a obtížnostmi 4-6c+.V posledním sektoru,asi 1km od Orpierre,je mírně převislá stěna s cestami 5-7c.
Dohromady více než 220 cest, odjištěných ve francouzském stylu.
Když se jednou Jibé Tribout v Orpierre na lehkých cestách nudil, vylezl také v sektoru Château jedno 8c (Mission Impossible).
Kilometry skal
Jištění:
Cesty zajištěny fixními borháky.
Období na lezení:
Jaro,léto i podzim.
Spaní a voda:
Kemp "Princ d´Orange" v Orpierre. Spaní mimo camp je zakázáno.
Vodu lze nabrat z kašny v Orpierre a nebo na parkovišti č.2 .
Průvodce:
"Orpierre et Val de Meouge" (13 E) ve francouzštině, angličtině a němčině. (13,- E)K dostání ve sportovním obchodě Vertige Sport v Orpierre vedle kostela.
Vznešená věž Quiquillon
Ideální období:
podzim, pozdní podzim a jaro, v lete může byt příliš horko (ale nebude to asi tak drsné vzhledem k vyšší nadmořské výšce) v zimě.
Camp:
Campu je zde několik, takže není problém si vybrat, pro spaní na divoko bude však třeba opustit tohle uzavřené údolí a uchýlit se někde do ústraní.
Tip: skvěle vykoupání ve potoce s radou vodopádku.