Mára Holeček: Při sestupu z Langtangu zahynul Ondrej Húserka
Při sestupu ze sedmitisícovky Langtang Lirung, po prvovýstupu na její vrchol východní stěnou, zahynul Slovák Ondrej Húserka po pádu při slanění, když s ním praskly ledovcové hodiny, informoval dnes večer na Facebooku jeho spolulezec Marek Holeček, který už je dole v bezpečí.
Mára napsal:
"Ahoj,
ten, kdo nechce si přečíst celý příběh, tak předkládám pouze fakta skrze své oči. Můžete je rozporovat, ale nikdo krom mě, Ondry a vesmíru tam v danou chvíli nebyl. Takže buď to přijměte, nebo si vytvářejte své obrazy, či přeludy:
Šestého dne, tedy 31. října, kolem čtvrté hodiny odpolední, se po nástupu do stěny stalo následující. Já slaňoval z “ledovcových” hodin (co to znamená si můžete dohledat). Po mně slaňoval Ondra. Co mně bez problémů prošlo, jemu se stalo osudným. Ledovcové hodiny praskly a on se zřítil do ledové propasti. Nejprve narazil po osmi metrech na šikmou plochu a dále pokračoval labyrintem do útrob ledovce. Slanil jsem za ním a čtyři hodiny byl u něj, než jeho hvězda vyhasla. Víc není co dodat. Jediné co podotýkám je, že žádná záchranná akce nemůže vzkřísit, co nedýchá. Dezinformace typu “zachraňme Ondru”, je nesmysl. Všichni, kdo se budou podílet na vyzvednutí tělesné schránky z divokého místa, riskují jediné a to, že navýšíme počet nešťastných pozůstalých. Jediné, co ještě dodám, je, že děkuji agentuře 14 Summits Expeditions, Mammut teamu Nicolas Hojac a François Cazzanelli, jelikož hned další den, hned co mohli zareagovat, spustili záchrannou akci. Létaly helikoptéry, drony a na místě byli aktivováni lidé. Však na výsledku již neměli co změnit. Konec je konec a zvonec.
Maara
Poslední dny na Langtangu
Včera jsem se objevil po devíti dnech jak duch, v drobné vesničce Kyangin Gompa, ležící v čarokrásném údolí Langtang, které obklopují bělostné horské špičáky. Tedy aspoň tak vypadaly desítky zasvěcených očí, které mě v úzkosti vyhlížely. Poslední den z těch závěrečných dnů našeho příběhu jsem slyšel v husté mléčné oblačnosti nad hlavou létat drony i helikoptéru. Věděl jsem, že je to nejspíš kvůli mně, respektive nám. Byl jsem orvaný jako borůvky, ale v žilách mi proudila odpověď, že dýchám. Vidím kolem spoustu známých tváří ze všech koutů světa, které mě téměř beze slov objímají. Jejich účast je nehraná a v obličejích je radost s nádechem slz. Však vraťme se o pár desítek hodin zpět.
Vše běželo jako na drátkách. Po vrcholovém dni, kdy jsme osedlali svými zadnicemi ostrý vršek Langtangu připomínající hřbet koně a hleděli s Ondrou na tichou nádheru hor, jsem si uvědomil, že zážitek s romantikou je vtěsnán do těchto pár vyjímečných vteřin. Tři údolí pod nohama. Výhled na horizont k východu, kde jak pyramida vyrůstá Makalu, Everest a tak dále, přitom na druhé straně za zády s Anapurnou, Daulágiri. “Tohle je kurňa pravý centrální Himálaj.” Ten den končil dlouhým sestupem po strmém hřebeni a pár průchody mezi séraky. Čas bohů i západu Slunce. Místo na pátý bivak byl v horolezeckém světě roven hotelu Savoy s privátním výhledem.
Následující ráno jsem zasvětil prošlapávání hlubokým cukrovým sněhem, kde dvakrát pod mými nohami proběhlo temné křupnutí i děsivá připomínka, že masa, která tam drží, je pouhá iluze. Ondra mi přenechal tuhle výhodu průzkumného chrousta. Nu což, váhavý střelec nemá co v horách pohledávat. V jednom okamžiku se séraky přitvrdily a nezbývalo než slanit více než sto metrů do sběrného kuloáru připomínajícího zužující se trychtýř. Nebylo zbytí a strategie byla jasná. Nedá se vymyslet jak na to, jen víra, že šutry a ledová tříšť v daný okamžik se neprotne s námi. Je to čas nervů i rezignace na myšlenky, co vše se může stát. Jak vždy říkám, když je na výběr jen z blbých variant a čas je v patách, tak se snaž do poslední chvíle ovládnou alespoň svůj konec. Takže slaňování pro účelnost probíhalo tak, že oba dva jsme jeli souběžně. Čili chyba jednoho a zásah nazdárek znamená automaticky puštění lana. Což znamená konec pro oba. Však minimalizování možného zásahu na střelnici, tím, že jsme rychlí, zvyšuje šance pro oba. Teď babo raď. Dobrá, statistika dala zapravdu. Zásah shůry kamenným meteoritem se konal jen jeden. Znamenalo to jen rozbitou Ondrovu helmu, kde zela díra jak čunče. Však úsměv na Ondrášově tváři se naštěstí nikterak nezměnil. Přitom slunce oblohou putovalo rychlostí tíživou. V krku vyprahlo s pocitem polykání briket a dolů nakonec ledovce rozbitého vlastní tíží a strmým sklonem zbývalo ještě přes tisíc metrů. Divně seskládané schody, kde mezi jednotlivými stupni zely hluboké díry. Architektura zamrzlého vodopádu padajícího od vršku zachycená mrazem se postupně mění na chaos, nemající žádnou předvídatelnost. Jdu do dalšího z desítek slanění. Dělám takzvané Abalakovy hodiny. Žádná složitost. Jedná se o provrtání dvou protínajících děr přibližně pod úhlem 45° šroubem do ledu. Tím vznikne ledový klín, kterým se protáhne smyčka a hurá. Jištění je hotovo a jede se vstříc hlubinám co umožňuje délka lana. Sjíždím dolů jedno z mnoha slanění toho dne. Dojedu na sněhový most mezi dvěma hlubokými trhlinami. Pokračuji dál, přičemž lano s průvěsem táhnu dál ve slaňovadlu, které mám u pasu. Až sjede za mnou Ondra, vytáhneme lano z místa, ze kterého jsme se spustili a jdeme do další výzvy utéct postupně z hnusného ledovce. Naprosto běžný postup, přičemž nekontroluji, co za zády se momentálně děje, jelikož to ani neovlivním. Najednou slyším heknutí a divné zvuky, které můj nervový systém okamžitě vyhodnotí. Špatně, zvuky, které sem nepatří. Zježilo se mi srdce. Řvu přes své zmučené hlasivky z nedostatku příjmu vody a spálených mrazem. Odpověď žádná. Znovu a znovu. Hlava už moc dobře ví, co se stalo, jen duše doufá, že vše je jinak. Bohužel náraz reality, kdy ode mě lana mizí někam do útrob ledového chřtánu, kam neměly směřovat, vypovídaly jasnými slovy…
“Ondróóó….” řvu jako tur a řvu.
Odpověď nepřichází. Dlouhej, vesmírnej čas pro mě, ač určitě neuběhlo více než půl minuty. Najednou z pekeldíry se ozval hlas: “pomóc, do pi…, pomóc.”
Nepřemýšlel jsem. Doťukal jsem na hranu díry, zavrtal poslední šroub do ledové stěny.
“Už jdů za tebou Ondro, vydrž!!”
Aniž bych si uvědomoval následnosti, které se později ukázaly málem osudnými, chtěl jsem být, co nejrychleji u něj. Žije, bude to dobrý.
Čím hlouběji jsem projížděl, tím světlo ubývalo. Když jsem dosedl na dno díry, vše se setmělo. Pořád jsem ale nebyl tam odkud vycházel hlas. Seshora začaly padat na mou přilbu ledové rampouchy, které jsem lanem strhával a jeden mi dal co proto. Ten, který mi dopadl na rameno. Nedbal jsem však bolesti. Prostory ledového svěráku se zužovaly do úzkého tunelu, kde světla bylo již co za nehet se vešlo. Však pokračoval jsem dál. V temnu připomínající tubus tobogánu, jsem zbaven téměř jakýkoliv viditelností najednou nahmatal ruku. Kontakt…. Ondra křičel… “vytáhni mě, prosíííím.” Mezi tímto okamžikem a marnými pokusy uběhla desítka minut. Snažil jsem se, dýchal a tahal. Bez úspěchu. Prostor byl malý, ledový a kluzký. Má mysl si nedokázala vůbec v tom prostoru temna představit, jak je tam uvězněný. Nakonec myšlenky začaly plynout racionálním směrem. Jedna z věcí, která bránila vytáhnout ho z díry byl batoh. Vyndal jsem z náprsní kapsy na péřovce nůž. Začal opatrně rozřezávat jeho batoh a házel do skluzavky za sebou věci z něj. Spacák, rukavice, bunda, a tak dále. V jeden okamžik jsem ucítil divný balíček s tvrdými vnitřnostmi. Ruce vyhodnotily že to bude mimojiné čelovka. Hurá! Vítězství! Rozsvítil jsem ji a dal na hlavu. Konečně jsem viděl. Dílčí úspěch. Pak přišlo zděšení. Ondra byl zaklíněn hlavou a jednou rukou dolů. Tahání za volnou ruku nemělo cenu. Konečně jsem mohl účelně dělat pohyby k jeho vyproštění. V tom malém prostoru mi ho trvalo obrátit kolem dvou hodin. Vím jednoduše, proč tak dlouho. Před pádem nám zbýval stejný čas do setmění. Nyní všude tma, jen kužel světla a boj, který jsme spolu dál sváděli. Povedlo se mi nakonec převalit Ondru na sebe. Oba jsme dýchali až odedna plic únavou.
“Co tě bolí…?”
“Nic.”
Opitý radostí mi odlehlo a ostražitost odpadla.
“Tak pohni, lezeme z téhle kopky.”
Jeho pohyb byl podivně strnulý. Ze začátku jsem to přičítal času, který ho mačkal, jak v lisu, než mi to došlo.
Zlomená páteř a nalitá horní víčka, které jsem nechtěl vidět, vypovídaly špatnou zprávu.. Necítí nohy a ruce jsou strnulé. Odpovědi na otázky i místo, totálně zmatečné…
Zhasínala hvězda a odcházela v mém náručí… Trvalo to dlouhé hodiny.
Jak jsem se dostal z jícnu pekla a druhý den divokým ledovcem není důležitý… Jsem tu a ten, kdo nahoře mi dal šanci, asi chtěl, abych mohl o tom vypovědět. Naoplátku mě zatížil bolestí a obrazem, které si ponesu celý život, do posledního nádechu. Je mi Ondry, skvělého kluka, šikuly a věčného smíška, tak líto. Na mysl mi přichází sebeobviňování, proč on a né já. Tuhle bolest musím snést a šířím ji jen dál…."
Viz:
Před tím slovenský horosvaz informoval o nehodě Ondry a také, že se jeho blízcí pokoušejí zorganizovat zachránnou akci. Odpoledne na Facebooku slovenského Jamesu napsali:
"Dnes so zatajených dychom musíme bohužiaľ informovať o posledných, veľmi nepriaznivých správach spod Langtang Lirung. Pri návrate sa Ondrejovi stala pri zlaňovaní nehoda a dôsledkom bol jeho pád do trhliny. Nebolo v silách Máru Holečka vytiahnuť ho z trhliny von, navyše Ondro bol po páde v zlom zdravotnom stave. Po návrate Máru do základného tábora a po komunikácii Ondrových najbližších z rodiny, kamarátov i skúsených slovenských i zahraničných himalájistov, samozrejme najmä s miestnou agentúrou, sú veľké snahy dostať sa k Ondrovi.
Podľa našich informácií by ďalšia záchranná akcia mala prebiehať zajtra ráno (v noci nášho času). Veríme, že je ešte drobná nádej, že sa k nemu záchranný tím poskladaný aj z dobrovoľníkov na mieste dostane a že sa stane malý veľký zázrak..."
Viz:
Slovenský horosvaz v souvislosti s organizováním záchranné akce upozornil na výzvu Evy Milovské, která prosí o pomoc a píše, že doufá, že Ondra žije, protože podle ní ho Marek Holeček nedokázal vyprostit a poté, co na něj křičel a neslyšel žádnou odpověď, usoudil, že Ondra je mrtvý, a sestoupil sám do základního tábora.
Zde je její výzva:
Nehodě se věnuje též diskuse pod předchozím článkem o výstupu na vrchol:
A furt dokola močálem černým podél skal. Někdo vyjádří nějaký názor a pokud nezapadá do něčích představ tak hned útok, nadávky. Každý se holt na ten svět díváme svýma očima a hodnotíme svým pohledem. Smiř se s tím, že to není podle nějaké tvé osobní šablony. Dotyčný má na svůj názor nárok. Že se ti nelíbí je tvůj problém a ne jeho. Smiř se s tím.
Ty seš ten poslední, kterej by mohl poučovat o tom, že maj lidi nárok na svůj názor. V tvým světě to funguje tak, že ty máš právo na svůj názor, ale jak s tebou někdo nesouhlasí, nedokážeš to respektovat a máš s tím problém.
To je ale příkladná projekce postavená vzhůru nohama. Protože takto se tu chováš zejména ty. Přičemž mě jde o to abys přestal vandrovat do druhých a krapet se nad sebou zamyslel. Nechtěl by ses tak náhodou slovenskému spoludiskutéru omluvit?!
Ale vandruješ furt do ostatních. Dokonce ani přes mou výzvu jsi nebyl schopen se slovenskému kolegovi za svůj nepatřičný útok omluvit. Tak tady prosím tě druhým nekaž, jak se mají chovat.
Přesně podle očekávání ticho po pěšině. Nechtěj omluvu po jiných, když to nedokážeš sám. A ještě u toho zase vypadáš jako debil, že se nedrzis vlastních pravidel.
To víš, stále čekám, až se začnete omlouvat za to, jak jste tady i v paralelní diskusi startovali po diskutujících jen proto, že mají jiný názor a nějak se nemohu dočkat. Já už s omluvami začal, tak čekám na vás s malým v. Ne mě, těm ostatním.
Nejhorší je řešit věci, který jsou úplný banality z hlediska toho, co se stalo. A to ty přesně děláš. Tady má být pieta, a ne další a další hejty kvůli drobnostem.
Nejdřív na spadlého lezce zavolal a když nedostal odpověď, pokračoval dolů. A pak najednou pád vlastně vůbec neviděl, ale hrdinně za ním slanil dolů, několik hodin u něho byl, prý není důležité jak se z trhliny dostal nahoru, ale hlavně Ondru nemáme zachraňovat. Co kdyby se náhodou ukázalo, že to asi mohlo být jinak, že?
Seš vůbec člověk? Nejdřív se schováváš za "logiku", která vede k "neobhajitelnému", a když se ti to složí jako domeček z karet, bez skrupulí svoje principy opustíš a uchýlíš se k bohapustým konspiracím. To jsi ty, Andreji?
Tohle není sranda, uvědomuješ si sakra, že těmi svými nepodloženými spekulacemi nepřinášíš nic dobrého a jen škodíš a ubližuješ?
Ať už to bylo jak chce, je v zájmu všech, aby se vyjasnilo, jak to přesně bylo. Jednotlivé verze si zjevně protiřečí a tak jen svědectví nestranných záchranářů může přinést světlo do toho, co se stalo. Pokud by měl Mára čisté svědomí, tak by od záchranné akce takto okatě neodrazoval.
Smrdí to na sto honů a žádnou vaší agresivitou to nezakryjete.
Já na rozdíl od tebe nepotřebuji nic zakrývat. Dokonce si zpravidla vystačím i bez expresivních výrazů, pokud si o ně dotyčný neřekne sám. Jsem celkem v pohodě na rozdíl od tebe.
Nepochopil, nevadí, vysvětlím. Dívej: agresivní chování jiných vysvetluješ snahou něco zakrýt. Ty se taky chováš agresivně, takže se tě podle tvé vlastní logiky ptám, co chceš agresivním chováním zakrýt ty.
Pokud jde o expresivní výrazy, je už pozdě ze sebe dělat svatýho pro tebe i mě, to bylo hodně chabý.
Tak teď jsi například reagoval expresivním výrazem na korektní příspěvek, takže máš smůlu.
A jako vždycky, když se ti to nehodí, jsi jsem k věcné části nevyjádřil. To je tak, když dojdou argumenty...to už jsi mě i v minulé diskuzi a víme, kam to s tebou vede - rozhodně ne k věcné diskuzi.
Jenže vtip je totiž v tom, že nepochopil si to ty. Ono to totiž smrdí kvůli Márovým rozporům. Ne kvůli vaši agresivitě. Ta jen na tom nic nemění.
za to, že jsem nerozebral tvůj komentář slovo od slova se omlouvám. Expresivní výraz jsem tam však dal záměrně. Bylo mi totiž jasné, že se ho chytněš jak hovno košile a pojedeš tu svou ohranou písničku, ze které je patrné, že ti o věcnou diskusi vůbec nejde. Že si vystačíš s pocitem, že máš navrch.
Stavíš to na tom, že v té první informací šlo o Márova slova, což je ale spekulace, fakt je, že nevíme, či slova to jsou.
Ty vole, aspoň si to.po sobě přečti, jasně jsi řekl, že se tady lidi snaží agresivitou něco zakrýt (údajná protichůdná Márova slova), takže otázka, co se svou agresivitou snažíš zakrýt ty, je zcela na místě, tak co tady zkoušíš?
No, tak jestli jsi tam dal ten expresivní výraz záměrně, tak seš pěkně blbej, protože ses sám popřel. A to, že na to upozorním, je logický.
Nikdo jiný, kromě Máry u toho nebyl, takže ani nikdo jiný nemohl první verzi vytvořit. To není spekulace, to je logický závěr.
Tak jinak, já na rozdíl od vás a speciálně tebe se snažím chovat neagresivně. Pokud jsem někde ostřejší, tak jako reakce na agresivního předřečníka. Tudíž nic nezakrývám, ale nastavuji zrdcadlo.
O nedorozuměních nebo špatných předání informací jsi určitě slyšel, ty logiko. Na mě jsi byl byl agresivní na první dobrou, aniž bych byl agresivní já. Hned jsi řekl, že jsem hloupý. Já akorát napsal, že je hloupý tvůj příspěvek. To je rozdíl. Ty jsi argumentoval ad hominem. Tak ze sebe nedělej svatýho.
Tento tvůj názor, že by šlo o nedorozumění v důsledku špatně předaných zpráv nesdílím. Nevěřím tomu, že by se rodina s Márou nespojila napřímo nesnažila se od něj zjistit přesný stav věci. Mám zato, že když by od Máry měla jednoznačnou informaci o tom, že by mu Ondra vyhasl pod rukama, že by nehnala další lidi do záchranky s předem jasným výsledkem, s vědomím, že riskuje i jejich životy. Naopak o Márovi si nedělám žádné iluze. Tady se sice bohorovně šermuje s psychiatrickými termíny, každý nepohodlný diskutér se nálepkuje, ale dle toho, jak se mi jeví, tak jestli je zde někdo narcis, tak je to právě Mára. Viz toto jeho vyjádření a jeho rýmovačky na závěr stručné verze. Co se týče dalšího, tak zrovna hned ta tvá první reakce mi přišla neadekvátní mé úvodní. Proto jsem také zareagoval takto. Ale nedělám si iluze, že bys to uznal.
Prořekl ses, že svůj názor nezakládáš na faktech, ale na tom, čemu věříš. Čili se jedná o spekulaci a na jejím základě vynášíš závažné soudy, které mohou jedině ublížit, ale nepomohou ničemu. Je úplně jedno, čemu věříš, nebo co se domníváš, k tomuto se lze vyjádřit jen na základě faktů. Stavíš se tady do role bojovníka za pravdu, přitom od začátku o Márovi píšeš s despektem, a ne nestranně.
Taky se sám rozčiluješ, když někdo něco
řekne o tobě kvůli prkotině, což je do očí bijící paradox.
prostě dnešní doba.. slepá ulička vývoje lidstva, podle mě se lidé zblázní. budou plné blázince. jebne jim nad nekonečno teoriemi a konspiracemi. normálně jim mrdne...kéž by se to stalo tobě.. myslím to vážně. aby sis uvědomil jaké sračky a jedy pouštíš mezi lidi..
úprimnú sústasť.
Muselo to byť inak ako vraví Holeček. Ak zlaňoval Ondro, lano mal on. Ako teda Holeček zlanil za ním?
Ale chápem, že v himalayach ide každý za seba a sú situácie kedy sa pomôcť nedá.
Jj, ale také tvrdí, že z důvodů rychlosti slaňovali stěnou souběžně, ale zrovna tady, kde se měly s Ondrou údajně vytrhnout Abalakovy hodiny měl dle poslední Márovy verze slaňovat každý sám.
Za druhé. Celou dobu jim ty Abalakovy hodiny zvládaly zatížení obou, ale vytrhnou se zrovna ve chvíli, kdy jsou zatíženy jen jedním lezcem.
Treba jeli soubezne tam, kde bylo kotveni 100%, a tam kde to vypadalo naprd, se na lane stridali. Nebo v tehle casti nic nepadalo, tak tolik nespechali. Nebo (nejspis) neco uplne jinyho.
Spekulace: hodíš dvě lana, slaníš třeba 30m na svah, houkneš nahoru že je volno a dál jdeš ale pořád s lanem furt ve slaňovátku. Rupne slaňák a ten druhej může spadnout 60m z toho 30m do díry aniž by za lano zatáhl. Takže ten první má obě lana a jestli měli 60tky tak měl 2x 30m volnýho lana. A chytrej kokot tu hned blije přímý obvinění že to muselo být jinak..
Víte o tom úplný hovno, jediná verze bez spekulací tu je ta od Máry, takže dokud se neprokáže opak tak držte hubu a chytrý kecy si nechte pro sebe. Stalo se neštěstí, anonymně tu kopat do spolulezce na základě spekulací a bujný fantazie vám přijde normální??
Promiň, ale když budeš mít po doslanění lana stále ve slaňovací pomůcce, tak ten nahoře neslaní, protože se mu budou tak šíleně kroutit lana, že to svět neviděl... Nebyl jsem tam, nesoudím, jen komentuju odborníka na slaňování... Ondrovi ať je zem lehká a Máro ty se drž!
Běžně si při dojezdu na další štand nechávám lano ve slaňovátku nebo na prusíku (když je slaňovátko žhavý), 1. aby mi ho neodevlál vítr a já nezůstal ve stěně bez lana, 2. kdyby ten štand se mnou vysvištěl tak zůstanu viset za ten horní.
A žádný větší kroucení než když jsou oba fousy volně ve vzduchu nepozoruju. Podobně na skalkách když se půlka lana válí na zemi.
A popis vejš je jen jedna z možností jak prvnímu mohlo zůstat dost lana na slanění do trhliny.
Zabije se ti před očimá kámoš, tak těžko budeš psát vybraným slohem a bez chybiček. Těch se tu ale okamžitě chytá pár anonymních gaučových kokotů a užívaj si jak si do něj můžou kopnout. Neskutečná lůza... Podobně hyeny z bulváru (a tim nemyslim Horydoly, tak je jen shrnutí známých faktů, spekulace ani obviňování tam nejsou ani náznakem.)
Proč zde teď popisovat jak se slanuje?jak se vrataji abalaky??/jeste špatně!proc stanovovat diagnózy a popisovat veřejne stav Ondry?Proc je tohle zapotřebí???????tohle je mimo-úplně
Článek je krásný a mrazivě děsivý. Oba si museli prožít peklo a vidět umírat kamaráda při nebezpečném sestupu za ním s nasazením všech zbylých sil tomu vůbec nepřidalo. Nelze to nijak komentovat. Je to velmi smutné. Upřímnou soustrast, Ondreji odpočívej v pokoji.
Článek je krásný a mrazivě děsivý. Oba si museli prožít peklo a vidět umírat kamaráda při nebezpečném sestupu za ním s nasazením všech zbylých sil tomu vůbec nepřidalo. Nelze to nijak komentovat. Je to velmi smutné. Upřímnou soustrast, Ondreji odpočívej v pokoji.
Škoda tak velmi talentovaného a mladého lezce.jeho výstupy a prvovystupy mluví za sebe.nahoda je blbec,to se mohlo stát Márovi když by slaňování on druhý .upřímnou soustrast.
R.I.P. Ondrej Húserka. Hodně psychických sil Márovi, který bude zcela evidentně na pranýři. Když vidím všude (iDnes a spol.) ty příspěvky plné konspiračních teorií...
A tobě to vážně všechno nepřijde zvláštní? Rodina pořádá zachrané akce i když Mára tvrdí že s ním byl až do konce a nezapomene ve své beletrii zdůraznit aby ho nikdo nehledal?! V prvních informacích bylo info od rodiny že na něj po pádu Mára volal a když se neozval tak šel do základního tábora protože mu nemohl pomoc. To zapomněl rodině říct že k němu slanil a byl s ním až do konce? Nebo to jako rodina zapomněla uvést v tom prvním infu? Nebo to rodina ví a Marovi nevěří?To co se stalo je samozřejmě tragédie nicméně těch otazníků a rozporů je tu víc než dost!A názor který je tu hojně zastoupen "vox Mára,vox Dei" fakt neberu.
Už se asi nestane, bohužel. Jednak a to hlavně tím pohasla i teoretická šance, že by to mohl přežít a podařilo se jej zachránit a jednak si už Mára bude moci vykládat co chce. S výjimkou rozporů v jeho verzích mu nikdo nic nedokáže.
Jestli mi to přijde zvláštní nebo ne, jestli jsou Márova slova upřímná nebo ne, jestli to bylo tak či onak je ZCELA irelevantní. Já si mohu myslet cokoliv. Stejně jako ty. Stejně jako každý. Mám ale dostatek inteligence na to, abych neposuzoval, nehodnotil, nevytvářel negativní konotace a především nevytvářel konspirace a nepsal nějaké své "závěry" či "nápady" JAK TO BYLO. V momentě, kdy sedím v teplíčku doma, cucám kafe a láduju se chlebem se špekem, nemám ani co by se za nehet vešlo jakékoliv právo COKOLIV hodnotit nebo se vyjadřovat jako konspirační dobytek. U toho, co se stalo, byl pouze Mára Holeček. NIKDO jiný. Já chápu, že dnešní doba si žádá své, tj. blejt konspirace, na sockách šířit dezinformace, vše bagatelizovat a zpochybňovat a šířit jeduplné a toxické sračky. Ale já (sorry jako) k této vřeštící menšině, k těmto jelitům, prostě nehodlám patřit. Čili promiň, ale tebou vznesené otázky jsou pro mne naprosto irelevantní. Ty otázky, na které toužíš znát odpověď, ti může říct pouze Mára. Takže se obrať přímo na něj. Všechno ostatní je úplně zbytečná snůška domněnek, které mohou být daleko od skutečných událostí. Navíc o pátrání po tělu Ondřeje je v této chvíli v plném proudu. Zcela poslední informace, kterou jsem nyní četl je, že se vrtulníku nepodařilo kvůli mlze vzlétnout. Čili bude lepší držet pysk a nevyjadřovat se (jako každej) a počkat si na návrat Máry a jeho případnou výpověď (bude-li nějaká) nebo si počkat na závěr záchranářů (dostanou-li se k Ondřejovi). Já mám také hromadu myšlenek a otázek, ale (opakuji) nejsem takové jelito, abych se o nich rozepisoval na internetech. Howgh!
S úctou k Ondrovi přeji,aby záchranáři nevzdávali víru a naději.
A Marek snad bude mít alespoň krapet soudnosti a nebude kromě vlastní glorifikace ještě sepisovat děkovnou řeč k přebírání ceny fair play.
Já bych s ním nešla ani na Sněžku.
Tak páni pardón, ale tu cenzúra nie je ani trochu namieste. Ondrejovi život nevrátime, no pár vecí tu na 1. pohľad evidentne nesedí až bijú do očú, a toto nie je prvý prípad, dokonca vo viacerých ohľadoch.
Takže berúc ohľad na pozostalých + priameho účastníka, je adekvátne požadovať vysvetlenia a sformulovať pár zásad, ktorými by sa aj tí najlepší lezci mali riadiť vo vlastnom záujme, lebo ani schopnosť liezť desiny nezaručuje výnimku z pôsobenia gravitácie.
Mňa by napríklad zaujímalo, či sa pri zlaňovaní z ľadovcových hodín elitní páni lezci a dámy lezkyne obťažujú všetci okrem posledného poistiť si zlaňák ešte ďalšou skrutkou a podobne... ale to len tak naokraj a iba jeden z námetov.
DAV s Pitom Schubertom išli po detailoch nehôd a vďaka ich analýze a úsiliu my všetci nasledovníci máme k dispozícii mnoho užitočných informácií ohľadom bezpečnosti. Tento šport je z podstaty rizikový, preto to nikto nemá brať akože sa tu niekto bahní v senzáciách a krutých emóciách, ale z tohto aj ostatných nešťastí sformulujme nejaké poučenie nad rámec Mládkovho Horolezci horolezkyně horolezčata nelezte na skálu co je hodně špičatá.
Vďaka za porozumenie.
Ondrej mohol mať pred sebou ešte 50 rokov radostného života, je to hrôza čo sa stalo.
Je to příběh s velmi smutným koncem.Upřímnou soustrast blízkým.
I s ohledem na Ondrovu skromnou a upřímnou povahu, mě nesedí Márova zpráva plná kudrlinek, jako by šlo o romantický příběh z hor. Ale to je můj názor. Doufejme jen že Márová verze je pravdivá, ví do jaké trhliny Ondro spadl a je tady ještě alespoň minimální naděje na záchranu....
jen o jedné Márově verzi. Kde se vzala ta druhá, to nevíme, můžeme jen spekulovat. Rozpory jsou zjevné, ale jen proto vznášet, nebo i jen naznačovat! závažná obvinění, očerňovat neprávem něčí jméno a dělat mu tak alespoň potenciálně ze života peklo, to může jen lidský odpad bez špetky lidství. A nejhorší je, že se tenhle odpad zaštiťuje údajnou snahou hledat pravdu a při tom je od první chvíle patrný negativní vztah k Márovi a určitě ne nestrannost.
Ja nezastávám žádnou konspirační teorii ale jak to bývá takhle v horách? To s sebou maji tři lana? Jako slaňovali na dvojickach ne? Nebo jen ja jedné dvojicce a druhou měl Mára v batohu ?
Na fotkách na FB jsou dvě lana - modrý a zelený. Slaňuješ poslední krátkou dýlku před nějakou policí nebo spočinutím, tak si na to vezmeš jen jeden pramen dvojčat a druhej dáš do báglu. Nepřijde mi to jako natolik nepravděpodobnej scénář, aby kvůli tomu bylo nutný rozjíždět konspirace, který zatím stojí na dosti hliněných nohách.
Je to těžká chvíle a smutný příběh. Velká škoda života mladého horolezce, byl mi moc sympatický. Berte na Máru alespoň trochu ohled - musí být v šoku a možná jsou ty verše a jazyk jedno z mála čeho se teď drží. Pravdu nechte času a nesuďte, aby sami jste...
R.i.P.
Tady je tak neskutečně nablito,že když ne TO pro pomluvu tak aspoň prakticky celou tuhle diskusi smaznout. Gaucovi chytraci vi uplny , ale nebrání jim to spekulovat jak to určitě mohlo být a házet bláto z anonymni tmy. PS když už takhle blijete,tak byste měli mít koule podepsat se pod to.
Ahoj Stando. Nedělám to rád, ale nemůžeš tuhle nechutnou diskusi smazat? Když k tomu chce někdo něco říct, ať vystoupí z anonymnity sociálních sítí, řekne, jak se jmenuje a veřejně vyjádří svůj komentář..
Márovi posledný odstavec. Nenávistným príspevkom celý text.
20:23:51 03.11.2024
Do hôr a určite na vrcholové akcie hodné zlatého cepínu chodia len ľudia, ktorí veľmi dobre vedia, čo robia. Dobrovoľne podstupujú riziko, že sa nevrátia.
Stala sa nehoda s nešťastím na konci. Od Máru prišiel popis udalosti tak, ako to on vie popísať. Použil rovnaký jazyk, ako keby došiel šťastne aj s parťákom až dole. Je to verzia pre verejnosť. Pre Ondrových blízkych možno bola iná verzia, ale do toho nás nič nie je.
Nikto z nás nemôže Máru súdiť. Môžme mu akurát vyjadriť spolupatričnosť, snažiť sa ho povzbudiť a potešiť. Veď on je teraz vo veľmi ťažkej situácii, nepotrebuje ešte pridávať od niekoho ďalšieho, navyše úplne cudzieho.
Boli tam spolu dvaja, ale obaja šli dobroboľne. Zodpovedali jeden za druhého, ale nie spôsobom, akým otec zodpovedá za svoje malé dieťa. Bola to rovnocenná spolupráca.
Píšem z vlastnej skúsenosti. Z kamarátom sme si odtrhli lavínu. Mne sa z nej zázrakom podarilo dostať. Spravili sme chybu, podcenili sme situáciu. Robil som, čo som mohol, ale kamarátovi už nešlo pomôcť.
Na pohrebe mi náš spoločný parťák poďakoval, že som sa o nebohého postaral ako som vedel. Manželka po nebohom mi so slzami vravela, aby som si hlavne nič nevyčítal. Ona to mala najťažšie a pritom prejavila toľko lásky a odpustenia. Nevedel som ju potešiť, nemal som ako. Šlo len spolu plakať.
Ak niekto cudzí v takej situácii príde a začne moralizovať, súdiť a kázať, navyše v anonymnej internetovej diskusii, asi nevie, aké zlo robí. Nikomu tým nepomôže. Iba tak ukazuje svoju vlastnú slabosť - sám nedokáže nijako pomôcť, tak sa aspoň vybíja na druhom.
K nezrovnalosti výpovedí. Prvá správa prišla od slovenského Jamesu. Druhá od samotného Máru. Líšili sa. Rozdiel mohol vzniknúť nedorozumením pri predaní prvotnej informácie od Máru, na základe ktorej James napísal svoju správu a začal organizovať zásah. Ku skomoleniu mohlo dôjsť po ceste, Mára mohol niečo v strese povedať nejasne, druhá strana mohla chcieť počuť, že nádej ešte žije. Nikto z nás to nevie. Najmä, nič to nesvedčí o nejakom Márovom úmysle o skreslenie skutočnosti.
Opäť môžem doložiť z vlastnej skúsenosti. Pri nahlasovaní nešťastia HZS som presne popísal miesto pre pristátie vrtuľníka. Ale keď som večer na stanici popisoval náš výšľap, poplietol som sedlo, cez ktoré sme prešli. Aj keď sa ma na to opakovane pýtali, tak som to ešte potvrdil.
Jednoducho v strese a vyčerpaní človek ľahko niečo povie nepresne, alebo nejasne. Prípadne, aj jasnú výpoveď stále môže ešte skomoliť druhá strana.
A preto, ľudia, správajme sa ľudsky!
Mára, aj keď netušíš, kto som, drž sa, prajem Ti najmä teraz veľa sily! Ešte toho určite veľa dobrého spravíš a budeš naďalej inšpiráciou pre mnohých ľudí.
Re: Márovi posledný odstavec. Nenávistným príspevkom celý text.
09:33:09 04.11.2024
Moc hezky napsáno, Miro.
Dva na smrt unavení chlapi sestupují z vrcholu hory (ano, šli tam dobrovolně, ve svém zájmu, s vědomím rizika) a stane se neštěstí, které v takových případech není nikdy daleko, při kterém jeden z nich bohužel zahyne.
Samozvaný "hněv lidu" (představovaný několika málo anonymními(!) jedinci) pak označí toho druhého za špatného a jakoby zodpovědného, jaksi automaticky. Nepřekvapuje mě to, lynč, ať se nazývá jakkoli, je lidovou zábavou odjakživa. (Nic proti shromažďování důležitých informací o tragické události a jejich porovnání a vyhodnocení, v rámci všech dostupných možností. To je samozřejmé a nutné.)
Nedalo mi to a našla jsem post, na základě kterého začala pátrací akce. Tady je to cele včetně dvou update. Je to veřejně dohledatelné na fb.
UPDATE 2 : Thanks all for sharing and help.
Thanks to agency 14summits for work they have done. Thanks to all who have offered their help. Everything that could have been done was done. Please respect, that nobody from family is blaming anybody for this situation. There was some miscommunication and no clear view on the situation at the beginning. We wanted to do all that we could do to save Ondrej.
UPDATE: tomorrow morning will Nepal-Ukraine team go to that place and will do the best. thank you everybody for any help.
HELP!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
2 days ago, after first successful ascent of East Face of Lantang Lirung, during the descent Ondrej Huserka felt into the crevasse. His partner - Marek Holecek was not able to recover him and after shouting to him and hearing no response, he assessed that Ondrej is dead and descended alone to the base camp. Yesterday was a helicopter rescue flight and nobody was willing to descent onto to glacier due to some objective dangers of the place. We have hope that Ondrej is still alive.
We appeal to the agency 14 Summits Expedition who was in charge of that expedition to organize tomorrow the next flight. We appeal to all experienced alpinists who are currently in Nepal – please help. If you are able to – go there with rescue team.
The case of Anurak Maloo rescued by Adam Bielecki and Mariusz Hatala after being trapped in crevasse for 3 days demonstrates us, that there always should be hope.
Hoping family : sisters and brother with, Ondrej`s parents, girlfriend
Please help, contact, push agency or anyone to help
Agency : +977 985-1056107, https://14summitsexpedition.com/contact-us/
my phone 00421 918 499255
Viz www.horydoly Okolnosti tragické smrti Ondreje Húserky nejsou zcela jasné. Podle Marka Holečka praskly Abalakovy hodiny při slaňování. Nebohý horolezec se zřítil do ledové trhliny a po nějaké době za ním slanil Holeček....Slanovat museli oba, kdo a jak ony hodiny dělal, zda jedny či kažý svoje, toť otázky. Inu buhsuď skutečnost, tu prostě nemáme možnost soudit. Jen maximálně jako vždy se poučit.
Jak už bylo řečeno, všichni dobrovolně podstupujeme určité nebezpečí. Na jedné straně jakousi pomíjivou slávu, ale na druhé straně je to jen obyčejná smrt a zubatá.
Nikdo z nás jsme tam nebyli, největší nepřítel lži je totiž čas. Jestli bylo něco jinak, to ví jen Mára, a ten jediný s tím bude žít tváří v tvář dál..
RIP Ondreji!
Jak už bylo řečeno, všichni dobrovolně podstupujeme určité nebezpečí. Na jedné straně jakousi pomíjivou slávu, ale na druhé straně je to jen obyčejná smrt a zubatá.
Nikdo z nás jsme tam nebyli, největší nepřítel lži je totiž čas. Jestli bylo něco jinak, to ví jen Mára, a ten jediný s tím bude žít tváří v tvář dál..
RIP Ondreji!
Nenápadný článek, který uveřejnil redaktor zabývající se motosportem ..... v článku používá Holečkovy texty, takže musí mít i jeho souhlas k jejich použití .... asi je potřeba "vrtěti psem"
snazim se na vec koukat po par dnech zjitrenych emoci.
Predesilam, ze uplne nesleduju vyskovy lezeni teto ligy a tedy uplne nevim, kdo je a kdo neni superstar.
Podle vseho O.Huserka byl vynikajici vyskovy lezec s mnoha respekt budicimi vykony.
Rozhlednu se texty o cele veci vcetne tohohle webu a medailon, nekrolog ... nenachazim ... mozna spatne hledam ...
Krásny výstup pred koncom ukončila nehoda. Konšpirácii som tu prečítal dosť. Ale tie nie sú podstatné a nakoľko sme horowebe skúsim z dostupných informácii upozorniť na možnú a fatálnu chybu. Ano viem šlo o špičkových lezcov, ale tiež už vyčerpaných zo zníženou ostražitosťou poznáme to všetci čo sme boli v ťažkých horských podmienkach takže aj skúsený si v takej situácii neuvedomí chybu alebo to "riskne" z dôvodu časového, nepriaznivých podmienok či nedostatku materiálu hlavne na konci výstupu. Tie som neraz istenie alebo sneh pod sebou "držal len pohľadom".
Treba pamätať na to ak sa istím v lade či už skrutkou alebo hodinami že daný bod treba zaťažiť len krátkodobo a spraviť poistku. Prvý zlanil zaťažoval istenie relatívne dlho prišla rada na druhého zlaňoval zaťaženie pokračovalo. Zaťažením vznikalo teplo a smyčka sa doslova prereže cez hodiny je prerezanie je tým rýchlejšie čím je zaťaženie väčšie lezec s batohom a dlhšie a smyčka tenšia. Proste fyzika. Neberte to ako kritiku, ale ponaučenie. A pre mudrlantov čo budú tento príspevok komentovať myslím že za 37 rokov lezenia v horách mám dosť skúseností a som aj technicky vzdelaný.
vsetko, cely odstavec je naprosta fikcia, tym by som to uzavrel:
Treba pamätať na to ak sa istím v lade či už skrutkou alebo hodinami že daný bod treba zaťažiť len krátkodobo a spraviť poistku. Prvý zlanil zaťažoval istenie relatívne dlho prišla rada na druhého zlaňoval zaťaženie pokračovalo. Zaťažením vznikalo teplo a smyčka sa doslova prereže cez hodiny je prerezanie je tým rýchlejšie čím je zaťaženie väčšie lezec s batohom a dlhšie a smyčka tenšia.
vsetko, cely odstavec je naprosta fikcia, tym by som to uzavrel:
Treba pamätať na to ak sa istím v lade či už skrutkou alebo hodinami že daný bod treba zaťažiť len krátkodobo a spraviť poistku. Prvý zlanil zaťažoval istenie relatívne dlho prišla rada na druhého zlaňoval zaťaženie pokračovalo. Zaťažením vznikalo teplo a smyčka sa doslova prereže cez hodiny je prerezanie je tým rýchlejšie čím je zaťaženie väčšie lezec s batohom a dlhšie a smyčka tenšia.
Tlak = teplo. A umí to i slunce který ohřívá tmavou smyci. Pokud do ledu praží a má 0°C, tak to rozdíl drží/ nedrží může udělat docela rychle i když se kaše na povrchu odhrábne. Taky to je ledovec kterej se sune a praská - lupne to o 50m vedle a abalak křupne taky. nebo přilít šutr a trefil abalaka. Možností je hafo a náhoda je sviňa.. Nevim kde se berou ty teorie jak to muselo být jinak. Jde prakticky o přímý obvinění Máry že "za to mohl" a to bez jakýchkoliv důkazů..
Jasne je vela faktorov aj slnko a podobne ale treba myslieť aj na to ano druha strana mince je rýchlo sa odtiaľ sa pobrat sú miesta kde máš problem sa zaistiť tu sa ozaj nedá nikoho obviňovať. proste občas sa stane.
presne ako som písal ze sa najde šašo čo nevie a kecá. Namiesto aby sa poučil. Nechápem dnes jedno za mojej mladosti sme sa snažili učiť, dnes každý všetko hejtuje a mudruje a bez toho aby si overil čo je napísané. Ale vidíme to že aj "horolezcov" sú plné hory a Kryštof nestíha lietať. A spravili si niektorý s neho taxík.
Treba pamätať na to ak sa istím v lade či už skrutkou alebo hodinami že daný bod treba zaťažiť len krátkodobo a spraviť poistku. Prvý zlanil zaťažoval istenie relatívne dlho prišla rada na druhého zlaňoval zaťaženie pokračovalo. Zaťažením vznikalo teplo a smyčka sa doslova prereže cez hodiny je prerezanie je tým rýchlejšie čím je zaťaženie väčšie lezec s batohom a dlhšie a smyčka tenšia.
to by mohlo vojst nie len do metodickych priruciek ale rovno k zakladom fyziky.
A vieš o tom vôbec že to je vo fyzike základnej školy a dokonca aj ako pokus co skúšajú deti. A ze je to a v metodike lezenia. Že ako sme to prednášali na kurzoch tak nerob zo seba mudrlanta.
A vieš o tom vôbec že to je vo fyzike základnej školy a dokonca aj ako pokus co skúšajú deti. A ze je to a v metodike lezenia. Že ako sme to prednášali na kurzoch tak nerob zo seba mudrlanta.
A vieš o tom vôbec že to je vo fyzike základnej školy a dokonca aj ako pokus co skúšajú deti. A ze je to a v metodike lezenia. Že ako sme to prednášali na kurzoch tak nerob zo seba mudrlanta.
Treba pamätať na to ak sa istím v lade či už skrutkou alebo hodinami že daný bod treba zaťažiť len krátkodobo a spraviť poistku. Prvý zlanil zaťažoval istenie relatívne dlho prišla rada na druhého zlaňoval zaťaženie pokračovalo. Zaťažením vznikalo teplo a smyčka sa doslova prereže cez hodiny je prerezanie je tým rýchlejšie čím je zaťaženie väčšie lezec s batohom a dlhšie a smyčka tenšia.
to by mohlo vojst nie len do metodickych priruciek ale rovno k zakladom fyziky.