FT: S pomocí plynu xenon lze zkrátit výstup na Everest na týden
Financial Times nedávno uveřejnily článek o agentuře nabízející svým klientům výstup na Mount Everest s pomocí plynu xenon, který má výstup výrazně zkrátit, a to na jeden týden místo čtyř týdnů, jak upozornil horolezecký portál Gripped.
Podle článku jeden expediční operátor účtuje 150 000 euro za výstup na Everest s použitím xenonu.
Zatímco nejrychlejší komerční expedice na Everest trvají přibližně čtyři týdny, s použitím xenonu by se to mohlo zrychlit na jeden týden od letiště k letišti.
Operátor uvedl, že klienti budou vdechovat směs xenonového plynu po příjezdu do Káthmándú, poté mají letět do základního tábora a vystoupit na vrchol. Stráví tři dny stoupáním a jeden den sestupováním. Nebudou potřebovat žádnou aklimatizaci v horách. Kromě xenonového plynu musí se lezci před cestou na Everest předaklimatizovat v hypoxickém výškovém stanu a pak používat lahvový kyslík při výstupu.
Článek ve Financial Times zahrnuje rozhovor s Dr. Michaelem Friesem, německým anesteziologem, jenž pomohl navrhnout model výstupu s xenonem, který k tomu mj. řekl: „Hormon, jehož syntetická verze je ve sportu zakázána, zvyšuje produkci červených krvinek, což zvyšuje kapacitu těla transportovat kyslík.“ K tomu horolezecký portál Gripped dodává, že jeden operátor dle Financial Times řekl: „Není to organizovaný sport, takže technicky to není v horolezectví žádné podvádění.“
ovšem ještě by se to mohlo zefektivnit tou kapslí tlakovanou jako prostor pro cestující v letadle, ta by se v podvěsu pod vrtulníkem dopravila na překladiště u talstation někde šikovně umístěné zhruba ve čtyřech tisících, tam by přistoupil certifikovaný horský průvodce, kapsle by po kolejích dojela pod lanovku, tam by se zavěsila na lano a zhruba za 40 minut by byla dvacet metrů pod vrškem. během cesty by certifikovaný průvodce pomohl statečnému alpinistovi s oblékáním skafandru, ne nepodobného tomu, který měl Armstrong (Neil, nikoli Louis), v něm by pak dobyvatel hor vyšel po ocelovém schodišti s pororoštovými stupni a zábradlím na vršek, tam by byl vyfocen s lanem, cepínem a ledovcovou vývrtkou, sešel by ke kapsli, a sjel dolů a byl opět odvezen v podvěsu na mezinárodní letiště. při dobře zvládnuté logistice by to bylo i s Anapůrnou, focením se slony a návštěvou místního nevěstince za jediný den.
:-D :-D :-D měl jsem v plánu napsat nějaký pořádný, typicky český, hejt, ale tvůj komentář mě dostal úplně na kolena :-D :-D :-D Tomu říkám pozitivní přístup k životu.
Paráda, už začínám šetřit. Konečně se vrchol zpřístupní i nám, které nebaví běhat a vůbec trénovat. Navíc já si nemůžu vzít víc jak týden dovolené, to by mi utekla spousta peněz. Nechodím ani nakupovat, to taky zbytečně žere čas. Všechno si nechávám dovážet. Kdyby existovala služba, že by za mě někdo spal, tak si jí platím taky.
Kamaráde, místo hodiny uklízení vydělám na uklízečku a ještě dvakrát tolik. Lézt chodím jen s placeným trenérem, abych neztrácel čas tím, že na oplátku někoho jistím. Ráno beru projímadlo, abych sral rychleji a efektivněji.
Kamaráde, místo hodiny uklízení vydělám na uklízečku a ještě dvakrát tolik. Lézt chodím jen s placeným trenérem, abych se pak na oplátku nemusel zdržovat jištěním někoho jiného. Ráno beru projímadlo, abych sral rychleji a efektivněji.
nene, do dýchacích cest Helium nepatří.
odkazoval jsem na legendární hlášku z Messnerova Everestu, kdy o jakémsi horolezci prohlásil, že ten by k tomu, aby došel na vršek, potřeboval nejen kyslík, ale i helium.
Tak jestli jsem to dobře pochopil, i když výstup probíhá výlučně v troposféře, části populace jde při výstupu na everest zejména o atmošku. Zkrácením času na čtvrtinu teda odpadá vycpávkový čas a zážitek bude nejspíš intenzivnější.
Taky nebude tak velké riziko, že by někoho během měsíce rozbolely zuby nebo se mu udělalo kuří oko. A pro holky je výhoda, že se dá vylézt na osmitisícovku mimo menstruační cyklus.
Výtah by byl myslím stavebně celkem náročný a ekonomicky nenávratný. Smysl by dávala lanovka s kabinou tlakovanou cca na tlak ve výšce 4000 mnm. Jako nejvhodnější pro stavbu mi přijde východní stěna. Spodní stanice by byl pahrbek cca 8 km vzdálený, ve výšce kolem 5600 mnm. V této výšce by ještě byly schopny operovat normální vrtulníky, které by klienty přivážely cca půlhodinovým letem z vesnice Chentang, dosažitelné autem.
Co se samotné lanovky týče, nejvhodnější by asi byla lanovka visutá, vzhledem k délce 8 km s jedním podpěrným sloupem ve východní stěně ve výšce cca 6400 mnm. Zde prosím o komentář ev. p.t. diskutující s odborným zázemím v relevantních oborech, např. mostařině, zda rozpon 4,5 km mezi spodní stanicí a podpěrným sloupem není trochu moc i na Si Ťin Phinga.
Z environmentálních a etických důvodů by horní stanice nebyla na vrcholu Everestu, ale pouze nad Hillaryho výšvihem, odkud by borci docházeli na vrchol s kyslíkovou maskou, tlakovanou na cca 4000 mnm. Se zásobováním kyslíkem by nebyl problém, protože na horní stanici lanovky by byla plnicí stanice, protože pokud by již bylo nahoru dotaženo lano, dotáhnout tam kabel s elektřinou by už bylo to nejmenší.
Nemuselo by se jednat o nějaký megalomanský projekt, myslím, že by stačilo něco typu nákladních lanovek na rakouské chaty, jen tedy s tlakovanou kabinou.
Pro dopravu materiálu na stavbu horní stanice lanovky by bylo zřejmě potřeba vyvinout dron na bázi kombinace vznášedla a vrtulníku s nastavitelným úhlem nosného polštáře (podle proměnného sklonu hory), který by během stavby operoval za využití přízemního efektu ve výšce mezi spodní a horní stanicí. Nosnost dronu by mohla být cca kolem 2 t, množství potřebného materiálu by byly řádově stovky t, takže by se materiál dal vyvozit pouhými řádově jednotkami stovek letů.
Teď mě jen napadá, jestli by nebylo efektivnější nechat lanovku lanovkou a využít drona rovnou pro transport klientů. V takovém případě by dron ani nemusel mít takovou nosnost. V podstatě by to mohl být modifikovaný jet-suit pro let UIAGM vůdce s klientem, kdy vrtulník by dvojici dopravil do výšky cca 6500 mnm, odkud by se letělo jetsuitem s tím, že horní část túry cca nad Hillaryho výšvihem, resp. 3rd. stepem při letu z tibetské strany, by se z důvodů fair play rovného boje hory proti člověku realizovala pěšky.
visutá lanovka je samozřejmě nápad technicky reálný. drahý, složitý, ale rozhodně reálný.
jo jasně, je tam několik drobnějších technických problémů, ale to nejsou žádné průsery, to jsou jen výzvy.
uvidíme. bude-li poptávka...
jinak aktuálně nejdelší úsek bez podpory na komerčně používané lyžařské lanovce je těsně přes 3 kilometry (Whistler, jihozápadní Kanada, peak 2 peak gondola). nějaké ty dřevařské či těžařské lanovky zvládají i víc (není tak důležité převýšení, rozhoduje šikmá vzdálenost podpěr). v každém případě lze podporu udělat "obráceně", tj. jako lanový snižovák, na něm se ostatně dá prakticky udělat nějaké suprčupr tlumení, aby stateční dobyvatelé hor tak moc netrpěli mořskou nemocí, nablejt si ve skafandru asi nebude žádnej med).
Cože týden?! To je ovšem zoufale pomalé a neefektivní!!! Před osmdesáti lety Němci zevrubně testovali kyanovodík na početné kohortě a zjistilo se že stačí několik nádechů a za pár vteřin je člověk až v nebi což je samozřejmě mnohem výše než nějaký Everest!!!
tak pokud by byla za toto stejna cena tech 150 koliku tak by to byl skvely kseft a jeste by klient ani nemohl reklamovat například jinou nez vysněnou cilovou nebeskou výšinu :)))
Registrace
Metodika
lezec.cz
Financial Times nedávno uveřejnily článek o agentuře nabízející svým klientům výstup na Mount Everest s pomocí plynu xenon, který má výstup výrazně zkrátit, a to na jeden týden místo čtyř týdnů, jak upozornil horolezecký portál Gripped.
GPS a mapové aplikace