Je jaro, krásná obloha nás láká ven a my jsme se rozhodli její volání vyslyšet. Balíme věci, které budeme potřebovat na Sůĺov, překrásnou skalní oblast kousíček za hranicemi u našich nedalekých bratří.

Krátce po příjezdu a menší domluvě kam vlastně půjdeme lézt, se vydáváme hledat nově udělané cesty až na samých nejvyšších slepencových homolích. Po pár pádech na prdel a menším bloudění je nalézáme. Takže není na co čekat ITS TIME TO CLIMB!


Cesty jsou spíše položené, žádné extrémní převisy, ono po pravdě řečeno na nějaké brutální cesty zatím ani nemáme, ale stejně nalézáme do cest ohodnocených 6 a 6+. Hodně se divíme, protože se tím procházíme bez nejmenších problémů, že bychom se přes zimu tak hodně zlepšili ?


Fouká vítr, obloha modrá a my sedíme na nejvyšším vrcholu skal, zapisujeme se do vrcholových knížek na jedny z prvních stránek, prostě nádhera.Vydáváme se hledat další cesty, opět jich pár najdem a dokonce i cestu Yakuza za 7+, po krátkém shlédnutí tuto cestu dáváme dva na OS. Což při mé výkonnosti je docela nereálné, ale je prostě tak označena.

Ke konci dne nacházím ještě jednu cestu, která vypadá starší. Jdeme do toho po hlavě, ale ouvej třetí jištění a první pád, že by to nebylo zadarmo i když je to za 6+, asi tedy ne. Vytrápíme se tam dost brutálně a po společném úsudku hodnotíme tak za 7 až 7+.


Prožili jsme nádherný den na Sůĺově, jdeme dolů do hospůdky na pivo, nádherný to závěr dne.