
V poslední Montaně je opět opěvovaná Frankenjura a tak si myslím, že by nebylo od věci napsat taky něco o dalších možná ne příliš známých oblastech, ve kterých si zaleze i „normální“ člověk. Ve všech posledních článcích týkajících se Frankenjury se omílají stejné oblasti. Přijde mi, že stále ještě je větší procento lezců pohybujících se kolem stupně sedm a do klasifikací s číslem osm, natož devět se pouštějí velmi zřídka. Spousta z nás prostě nevisívá v dachu na Weissesteinu a Marientalerswandu nebo nehobluje Barenschluchtwand (i když tam jsou taky krásný cesty). Pokusím se trochou do mlýna přispět těm, kteří si chtějí suprově zalízt a netahat se po nějakých kvakách a ani nechtějí rozvěšovat pytle po celé Juře. A jelikož je to oblast veliká a všichni svorně nesnášejí dlouhé články, zaměřím se na relativně malou oblast za městečkem Pegnitz.

U Pottensteinu jsou dvě známé oblasti a to Marientaler Wand a Barenschluchtwand. Takže o těch nic psát nebudu. Když budete pokračovat dál do příjemného (taky dost turistického) městečka Gossweinstein, tak tam si přijdou na své všichni. Při parkování přímo v Gossweinsteinu máte na dosah několik krásných skal, které jsou téměř vedle sebe. Komplex skal začíná pod Gossweinsteinem v lesích. První je Fehen Stein a hned navazující Eibewande. Na Eibewande jsou možná desítky krásných cest hlavně do klasifikace sedm. Je to opravdu výborná oblast, zvláště když je velmi slunečné počasí, protože skály jsou v lese a zajišťují velice příjemný chládek. Dalšími skalami v řadě jsou Emporwand a Napoleon. Emporwand je standardní šutr s pár pěknejma cestama. Oproti tomu je Napoleon asi 30 m vysoká a asi jeden metr úzká skála, relativně impozantní, na kterou vedou moc hezký cesty tak do sedum. Je tam i pár těžších, ale nemůžu referovat. Nicméně co se týče těžkých cest, výborná je pravá část Obere Gossweinsteiner Wande, která je další v řadě kousek za Napoleonem, kde jsou vedle sebe v mírně převislé hladké stěně vysázené samé devítky, včetně legendární devět minusky Sautanz od Kurta Alberta, mimochodem první deviny v Juře. Celá Obere je pak všehochuť, jak s lehčíma, tak už zmiňovanýma těžkýma cestama. Pod Obere je stěna Martinswand, která je lehce kvakoidní a podle mého názoru nemá cenu se k ní táhnout. Tak to jsou stěnky přímo v Gossweinsteinu.
Při cestě z Gossweinsteinu do vesnici Stadelhofen jsou docela pěkný skalky Stadelhofener Wande, z nichž ta Hintere stojí víc za to. Jsou tam cesty tak kolem sedum, sedum plus a docela to tam jde. Na dosmažení v zoufalství se můžete vydat na Lustige Wand, kde je sice asi jenom šest lehčích cest, ale zato hezkých. To jenom, kdybyste jeli okolo. Dál od Gossweinsteinu směrem k Leutzdorfu je taky pár skalek. Hlavně nejezděte na Weiße Wand (nesplést, jsou dva a ten druhý v Hirsbachtal je pěkný), Norisbaba a Sachsenturm – to jsou šílený kvaky. Jsou tam hlavně Obere Schloßberwande, které jsou stejně vhodné za deště jako Weissestein. Jsou tam cesty i za deset a taky moc pěkně vypadající (a prý i moc hezký) osm minusky a osmy, pěkně seřazené jedna vedle druhé. V levé části jsou pak lehčí cesty. Hezká oblast, kde si přijdou na své všichni. Pod Obere Schloßberwande je Schloßbergzwillinge, což je kvak (podle mě). V této části Jury jsou jistě ještě nějaký skalky, na který jsem zapomněla nebo je neznám, třeba někdo dodá nějaký info…. budu ráda. Nicméně na závěr bych se chtěla zmínit ještě o jedné oblasti a to je Hohe Reute. Ideální na dolezení. Je to u vesnice Spies, blízko dálnice Berlin-Nurnberg. Je sice na jih, takže trochu teplo, ale jinak jsou tam, zvláště v levé části extatický cesty, právě kolem šest, sedm. Je to tak na jeden den (asi 25 cest), možná pro někoho na odpolko, ale pro nás nesportovní lezce, ideální :-))) Asi nemá teď smysl se zmiňovat ještě o jiných oblastech, bylo by to moc dlouhý.
Taky nevím, jestli mám dodávat nějakej plánek nebo tak. Přepokládám, že máte alespoň starého nebo půjčeného průvodce, kde si to případně najdete, nicméně budete-li mít zájem, ozvěte se.
Lenina