jistila Žanetka. Vypadl jsem metr pod topem, když jsem se vyprdnul na žábu a že to přece v klidu vylezu přes dirku. Ve vteřině jsem otek a už jsem se poroučel do údolí. Na druhej výběh na jistotu

Brutus maximus! Těžký od začátku do konce a lajna jak cip! Technický i silový a kurva dlouhý a převislý... a je tam spara!!! No nahoře jsem se jen zázrakem a silou vůle udržel. Každý krok na pád. Dole technický a těžký na vymýšlení a nahoře zas silový. Těžko říct jestli jsem se radoval víc z přelezu nebo jestli už je konec.

Naprostá nádhera. O pár dní dřív jsem na OS spadl v sokolíku. Teď jsem šel jakože procházka a dost jsem musel v sokolíku dřít. Chtěl jsem vynechávat hák v odlezu, ale nakonec jsem si ho rád zapnul.Žába mě vysvobodila. Vzpomněl jsem si na Kurta v solu. Nechtěl bych.