Spadlý kámen způsobil zranění na Černé skále u Ŕevnic
Spadlý kámen způsobil v sobotu vážné zranění na Černé skále u Ŕevnic. Docela velký kámen spadl na druholezce a jen tak tak netrefil jeho hlavu, píše Petr Jandík na svém webu horyinfo.cz
Zranění lopatky a klíční kosti bylo podle něj vážné a postiženého odvezla sanitka do nemocnice na JIP.
Kámen nebyl shozen lanem při jištění, pravděpodobně spadl samovolně. Podle svědků spadl zcela zeshora, kde jisticí lana nevedla, napsal Petr Jandík.
padá to, ale spíš se zabijete v autě cestou na skály ...
10:06:55 28.07.2016
Smůla, ale kameny (a pořádné) jsem viděl padat i na Rovišti a kvůli pádu kamení je (oficiálně) zavřené Srbsko. V Tisé, na Drábkách, na Kokoříně i jinde spadla celá věž.
Re: padá to, ale spíš se zabijete v autě cestou na skály ...
10:13:04 28.07.2016
Tím chci říct, že za tohle fakt nemůže Marťan a banda, co tuhle skalku udělala. I když nesouhlasím se vším, co Marťan dělá, je to jeden z nejhezčích objevů za posledních deset let.
Tohle mohl klidně shodit nějaký chatař, pro ně bylo nejen dřív (a to je dodnes vidět, kam až dosahovala skládka), ale je dodnes nejjednodušší všechno hodit přes okraj dolů - zajděte kousek bokem: nové flašky, sajrat ze zahrad ...
Re: padá to, ale spíš se zabijete v autě cestou na skály ...
10:49:39 28.07.2016
To vubec neni prvni pripad, kdy se na Cerne skale neco vysypalo. Ono co taky cekat, kdyz je nad cestama erozivni svah..
Presne podobnymi reakcemi jako ted ty to tu tehdy bagatelizoval i Martan.
Pravda, na Rovisti se to sype, hlavne z jara, ale v mensi mire a podstatne "bezpecneji".
Pro me jsou tyhle pripady ukazka toho, ze vystrojovani cest neni pro kazdeho bezmozka.
Re: padá to, ale spíš se zabijete v autě cestou na skály ...
13:39:52 28.07.2016
Takovejch padajicich sutru mas na Cerne skale a novych sektorech vltavske zuly mnoho. Cerna skala se jiste do budoucna parkrat jeste ozve a to nejen padajicimi kameny 15x15x15..
On nejaky ten duvod pro to, proc jsou mnohe sektory "objevene" az dnes, je ;).
Re: padá to, ale spíš se zabijete v autě cestou na skály ...
16:32:56 28.07.2016
Asi jsi nepochopil. Naschval ci jen ze sve prirozenosti, to necham na tobe.
Je mnoho sektoru, ktere drivejsi generace lezcu ponechavaly bez aktivnejsiho vrtoseni ze zcela jasneho duvodu. Mista, kde casto rad radi Martan, jsou casto presne tyto sektory..
Re: padá to, ale spíš se zabijete v autě cestou na skály ...
08:59:00 29.07.2016
můžu ti vyjmenovat asi milion cest v adršpachu, které nikdo neleze a přesto není důvod tam nejet
mně přijde objektivně nebezpečná spíš cesta (asi) Potechteplech - nahoře z mělkého kouta přes převis. Jeden borhák v dolní polici, nejtěžší flek přes převis musíš přelézt relativně nejištěný a teprve nad převisem cvakáš. Dávalo by to smysl, kdyby byla cesta dělaná odspodu, ale to nebyla. Mýsto 2 borháků, kdyby byl jeden mezi v nástupu převisu, bylo by lépe
Re: padá to, ale spíš se zabijete v autě cestou na skály ...
15:43:38 28.07.2016
Na to musím reagovat:
Martan si sice po kauze Černá skála a následné mediální masáži(kam jsem sám s radostí přispěl) stáhl, člověk by si řekl, že došlo i k nějaké sebereflexi, ale v tichosti vrtá dál, viz. nedávný příspěvek JirkyS o dalším kvaku na Vltavské žule s jasnou signaturou mechovrta.
Skály a kameny padají, to je pravda, říká se tomu eroze a nebýt jí, spousta skal by nebyla vůbec, v čem se to ale liší je způsob, jakým se to děje, jak často se to děje, kdy se to děje etc.
Věže v Rájci a na Kokořísku spadli z jara/či po období dlouhého podmáčení a obě na první pohled nevypadali stabilně, hlavně ta v Rájci, a spadli v době, kdy to pískovcové věže nejčastěji dělají(ty pravidla s mokrou skalou mají něco do sebe).
Šutry na Rovišti a na Srbsku padají, ale opět hlavně z jara po zimě, kdy voda zatéká do spár, mrzne, trhá skálu. Proto si taky z jara všichni dávají větší pozor, ty šutry se většinou uvolňují postupně, člověk to může i pár let sledovat a čekat, kdy to bude, většinou po tom leze s pokorou, nebo radši vůbec.
Mohl bych uvádět příklady chytů a bloků, které jsem znával a které už nejsou, ale většinou jsem si říkal, „jo, ten pude!“, často docela dlouho.
Skalní oblasti v Čechách jsou roztodivné, je jich spousta, kde jsou lehčí cesty a jištění po vlastním, samozřejmě je hezké, když staré skobovačky někdo rozumně přejistí, protože skobovat se už nesmí a některé směry se tím stávají nelezitelné. Většinou se to také děje s citem, kdy hustota jištění se zvyšuje s klasou. A většinou je snaha, aby jištění odpovídalo charakteru cest a obtížnosti.
Pak tu ovšem máme fenomén Martan, což je člověk který, neleze dobře, ale má obrovskou touhy po sobě něco zanechat/tvořit a činí to naprosto nekriticky. Podpůrným důkazem nekritičnosti a pravděpodobných akcentovaných osobnostních rysů budiž rozhovor s Martanem na lezci, což je sice tragikomické čtení, ale ani při vší snaze jsem to nedočetl, protože to nejde, protože to je snad nejdelší lezecký rozhovor na světe, jehož délka a obsah neodpovídá významu zpovídané osoby.
Důkazem přímým pak budiž samotné oblasti/cesty, neříkám, že se mu to někdy nepovedlo, ale většinou to má charakter nízká, rozlámaná, zarostlá, vlhká skála, kde po nemalém lamačsko-arboristickém úsilí vznikají hustě odjištěné cesty t.č. nižších obtížností a to i v místech, kde to za to nestálo ani klasikům, kteří často vyskobovali, kde co a dávno se tam neleze protože se to nesmí, nebo to za to nestojí, případně oboje. Kupříkladu skála v Radotínském údolí má krásné tři cesty v čelní části a vzadu byla zarostlá stěna s pár skobovačkami, kterou Martan přečistil(sice nekartáčoval chyty, ale nadřít se musel víc než Resch na Žihli, jak to bylo zarostlý), vznikly tam lehký lámavý, slizký, nehezký cesty, které zase zarůstají.
Martanovi počiny se vymykají několika věcmi – je jich moc, většinou za to nestojí, tak nějak, blbě se to argumentuje, ale nezapadají do vývoje a tradice lezení v kontextu kvality stěn, obtížností, výšek míst etc.
A pak, což je největší problém frekvence lezení cest je dána kvalitou cesty a jištění, což u Martana neplatí v kombinaci s rozvojem lezeckého sportu v Českých zemích, kde došlo ruku v ruce ke komercializaci, deinstitucionalizaci a zmasovění to vytváří takřka vražedný koktejl, kdy spousta lidí neprošla tradiční výchovou a postupným vývojem, ale byla vyškolena v kurzech a na stěnách a často postrádá jistý cit pro skálu/situaci – kdy dávají rovnítko mezi bezpečností cest a hustotou jištění, což jim nelze mít za zlé, protože to jistou logiku má.
Pamatuju si, jak Martan chodil po Srbsku a řešil, co by všechno dojistil, že to je nebezpečný, často se to týkalo cest, kde to nebylo na místě a vice versa, kolega ze stejné OVK pak udělá cestu, která ničí charakter klasiky a ještě vede přes lokr jako kráva, to nevadilo. Dštil oheň a sýru na nenormovanost Sulkeho borháků, jak je to nebezpečný, ale ty držej do teďka a nelítají dolů i s kusy skal:)
V kontextu tohoto mi přijde, že by, i vzhledem k době, měl nést odpovědnost za charakter svých cest, které nesou punc zdánlivé bezpečnosti, přitom je to vysoce nestabilní skála a ještě jsme byli svědkem toho, že ani nebyl schopen říct – „Kuci, sory, navrtal jsem šrot, radši to zavřeme, neb jsem to přehnal.“
V Čechách stále vznikají nové kvalitní cesty modernějšího charakteru, často i odvážné, ale jinde a jiným způsobem, žel na to Martan nemá. Bylo by dobré si do budoucna přiznat, že méně je někdy více.
Mne by zajimalo kdo v prave casti J steny navrtal bh. do zjevne nacnutyho bloku, ktery tvori cast horni police, na kterou se dolejza. Vzdyt od pohledu vypada, a okoli onoho bloku dokazuje, ze na nej staci nechat slapnout mensiho hrocha, a musi jit do udoli.
Skada, ze nelezu s fotakem, protoze to fakt vypada spis jako vtip, nez umysl.
Už tam neni. Odešel v rámci včerejší minibrigády. Bylo to v cestě která utrpěla předchozím sesuvem a snad nikoho nenapadlo jí teď lízt. Před sesuvem ten blok vypadal jinak. Po tom sesuvu policie obehnala J stěnu páskou, která tam pak postupně chátrala až jí asi někdo odnesl, ale oficiálně nevím že by někdo zákaz vstupu odvolal. A neproběhla ani žádná pořádná očista v postižených cestách (Posl. výstřel, Dunivý hrom = nelézt). Tolik k tomu nacnutymu bloku. Aktuálního úrazu se to samozřejmě netýká, Prašivej kojot sám o sobě vede kompaktnějším terénem, proč seshora něco spadlo netuším. Je tam travnatý zarostlý svah, žádný suťák. Nahoře navštěvovaná vyhlídka jak psal Marťan, a pak ještě chatka, ale ta je docela daleko a za roštím. Přeju ať rychle srůstá.
Byli jsme se tam znovu podívat ve čtvrtek a pátek a nejdřív tam půjdeme asi za týden. Přelezli jsme některé cesty kolem Splašeného koně a preventivně sundali pár kamenů, které by časem mohl někdo urvat. Smyčkami jsem označil i jištění v cestě Poslední výstřel, která vedla podél převisu a má stejný nástup jako Dunivý hrom, kde už byla v nástupu taky smyčka. Navíc nad skálou na vyhlídce se pohybuje omladina, včera večer jsme tam potkali pět lidí a dole rybáři říkali, že odpoledne z vyhlídky i někdo házel kolem nich kameny až do řeky, tak je seřvali. Lezení je možné s opatrností jako na skále, ale umělka to není, něco upadnout může a některé cesty ještě budeme kontrolovat, třeba na prostředním pilíři. Kdyby tam přeci jen teď v tom vedru někdo lezl, budu rád za případné info ke konkrétní cestě i z jiného pohledu.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Spadlý kámen způsobil v sobotu vážné zranění na Černé skále u Ŕevnic. Docela velký kámen spadl na druholezce a jen tak tak netrefil jeho hlavu, píše Petr Jandík na svém webu horyinfo.cz 
GPS a mapové aplikace