„Než se k tomu dostanu, chci říci, že jsem původně nechtěl o této věci mluvit, protože vím, že lidé, kteří pracují pro národní parky na mnoha místech po celé zemi, lidé, které znám, mají dokonalou integritu a vykonávají velmi důležitou práci. Dovolte mi, abych to jasně uvedl, že když zde kritizuji „parky“, tak nemám na mysli, že je něco špatně s parkem jako celkem. Domnívám se, že většina problémů (ne-li všechny) jsou způsobeny nepatrnou částí uvnitř těchto struktur, která vychyluje celou “loď“ z kurzu. Neozýval bych se, kdybych nevěřil, že to může být napraveno a také kdybych si nemyslel, že je to nutné.“
„Začnu …
Moderní horolezectví probíhá v Grampians téměř 70 let a mnozí tuto lezeckou oblast považují za nejlepší skalní oblast Austrálie.
Naším úkolem je vybalancovat práva horolezců při zachování minimálního dopadu na životní prostředí a zachování původního kulturního dědictví. Tato práce nemusí být tak obtížná. Například, v minulosti, jestliže se oblast stala příliš populární a objevila se tam například eroze přístupových cest nebo pod stěnami Victoria Park a horolezci vždy úzce spolupracovali na vyřešení problému. Vždyť mnozí horolezci, kteří tráví obrovské množství času v přírodě, jsou nadšení a vytrvalí ekologové. Zájmy horolezců, parků a tradičních vlastníků jsou skutečně velmi sladěny. Pokud se objeví otázka zachování kulturního dědictví domorodců a horolezců, pak musí být jistě lepší způsoby, jak k němu přistupovat, než jsme viděli.
A sice současné zákazy, které postihují téměř polovinu dobrých stěn (kde se leze) a drtivou většinu dobrých boulderingových oblastí.
Tyto zákazy byly parkem uloženy jednostranně, bez konzultací, bez uspokojivého zdůvodnění, bez transparentnosti a bez známek řádného procesu. Byli doprovázeny mizernou komunikací s lezci jako významnou skupinou uživatelů. V opožděné snaze ospravedlnit zákazy, se někteří činitelé parku zapojili do špinavé, zavádějící kampaně, která nečestně hanobila horolezce - a dokonce se uchýlili ke lžím.
Ano. Ach jo. Kde začít….
Ngamadjidj Shelter, Grampians National Park, Victoria Australia nástěnné malby zobrazují bíle namalované tančící postavy. Domorodci spojují bílou barvu se smrtí a duchovním světem. Ngamadjidj je vyslovován Nama-dij a znamená „bílý člověk“ v Jardwadjali. K malbám vás zavede krátká procházka od piknikového placu. (hi res)
Prvním signál, že máme skutečný problém, se objevil 4. listopadu loňského roku. Strážce parku se vydal do oblasti Muline Crag, v odlehlé části Victoria Range, aby nařídil odejít dvěma německým lezcům. Řekl jim, že oblast je ve „Zvláštní ochranné zóně“ (SPA), kde je lezení zakázáno. A na podporu jeho tvrzení jim dal leták (který obsahoval slovo „návrh“). Horolezci byli šokováni a zmatení, ale udělali to, co jim bylo řečeno.
V následujících dnech jsem v odezvě na e-mail zaslaný správě parku, obdržel telefonát od provozního ředitele parku Simona Talbota, který mě ujistil, že nebudou žádné paušální zákazy lezení v Grampians a že víkendová akce strážce nebyla schválena vedením. Myslel jsem, že tím je věc vyřízena.
Až v pondělí 11. února 2019 se uskutečnilo setkání mezi vedením parku a nově vytvořenou pracovní skupinou Grampians Access Working Group (GAWG), která patří pod místní viktoriánský lezecký klub. Na této schůzce byli lezci informováni, že bylo identifikováno osm konkrétních oblastí, kde by bylo lezení zakázáno, ale na schůzce z nějakého důvodu, kterému stále nerozumím, nespecifikovali, které oblasti to jsou. Nakonec, v pátek téhož týdne, vedení Victoria park vydalo mapy, kterých bylo zaneseno osm zakázaných oblastí. A v pondělí v rozhovoru v rozhlasovém rozhovoru napadl Simon Talbot horolezce:
Přepis části rozhovoru Radio ABC Ballarat z 18. února
Steve Martin: "Proč jsou uzávěry?"
Simon Talbot: „To, co jsme viděli v posledních měsících, je jisté poškození skalního umění, zejména v místech kulturního dědictví, které je pro nás posvátné. Viděli jsme, jak do některých nástěnných maleb byly zavrtány lezecká jištění a to je naprosto nepřijatelné…“
Tady je několik problémů. Jestli horolezec skutečně umístil nýt do nebo poblíž skalních kreseb, pak ano, to by bylo naprosto nepřijatelné a lezecká komunita by ho jistě odsoudila a jsem si jist, že mnozí z horolezecké komunity by byli více než šťastní, kdyby byl každý takový jedinec stíhaný za takový čin.
Problém je, a myslím, že to dokážu nejlépe určit, protože to tam perfektně znám, vrtání do některých nebo do blízkosti nástěnných maleb v Národním parku Grampians se NIKDY NESTALO! Ani v osmi zakázaných oblastech, ani nikde jinde.
(Největší naštvání lezců pramení ze lživé fotografie, kterou vydala správa parku Victoria pro ospravedlnění svých zákazů. Na fotografiích (které byly následně staženy) ukazují skutečně kus železa - hák zavrtaný v blízkosti nástěnné malby.
Inkriminovaný „lezecký“ nýt, který se ukázal být hákem pro již odstraněnou klec původně chránící artefakty
Ale toto ocelové oko bylo součástí staré bezpečnostní klece instalované právě parkem nebo organizací v domluvě s parkem pro ochranu skalního umění. Park se již omluvil a obrázek stáhl, ale zákaz trvá.)
Zdroje:
Více o praktikách Victoria parku o zákazu lezení, ale budování turistické autostrády si můžete přečíst v Simonovo článku na jeho stránkách Park Victoria’s Dirty War on Rock Climbers
Možná je problémem ten pocit moci. Snad by pomohlo pokud by se na místa strážců parku, vedoucích AOPK i řadových "ochranářů" dostávali lidé spíše volbou než "náborem" nebo dokonce protekcí. Z vlastních zkušeností znám příklady jak dobře socializovaných ochranářů s renesančním rozhledem a zdravou osobností tak zamindrákovaných sociopatů nebo prostě jednostranně zaměřených a mírně "autistických" aktivistů. Někteří mají přirozenou autoritu a schopnosti přesvědčivě argumentovat. Pokud ale narazíte na "nerda" rozhodnutého bojovat pomocí svěřené moci s celým světem za záchranu jeho pokrouceného světonázoru povede to nakonec jen k vyhrocení situace a eskalaci problémů. Příkladů výborné spolupráce, trpěného spolužití, punkového hnutí odporu i otevřené války známe spoustu i z Česka. Náš zákon 114/1992 Sb. je navíc ve vztahu k horo-lezení, spíš než tvrdý, vyloženě nepřátelský. Takže díky za každého "rozumného" ochranáře.
no ja se teda spis divim, jak mirne se vuci lezcum OP jeste chova. kdyz se v Adru dela cesta hned vedle mladych sokolu v Panoptiku, cekal bych takovou pokutu, ze se z toho prvovystupce jen tak nevzpamatuje. a ono nasleduje zase jen vychovne TYTYTY!
Myslel blbost chování těch co porušují pravidla ochrany přírody. S lezcema je to všude stejné, myslí si, že kvůli tomu jejich broušení skály si všichni posadí na zadek a že tahle minorita bude určovat pravidla majoritě.
Je skutečně vtipné, že se Simon Talbot, jakožto přímý potomek bílých britských trestanců a jiných zvrácených jedinců tehdejší britské společnosti, kteří se vznešeně nazývají kolonizátory, skrývá za prohlášení o posvátnosti dědictví domorodých obyvatel. Potomek kriminálních a hamižných živlů, kteří to domorodé obyvatelstvo téměř vyhladili a zbytek se snažili násilně asimilovat, resp. bezostychu zotročit. To je vskutku hanebné!
Uzasnej prispevek, jde primo ke korenu problemu. Myslim ze bysme ho vsichni meli lajkovat.. a mimochodem, kdo ho nevolajkuje tak by mel nosit par tejdnu otrocky retezy,.. aby aspon trochu odcinil vinu bile rasy.
Tak trochu si myslím, že to souvisí s tím, co napsal Krocan.
Ale hlavní je, že ochranáři jsou normální zájmová skupina, která chce moc a peníze, a to se jim dostane z toho, co chrání.
Chtějí prostě nějak zvýšit svoji důležitost, nepostradatelnost věhlas, nejde jim o přírodu, rozhodně ne vedení, to jsou vesměs politici a navíc libtardi, klidně to celý s buldozerujou, jen když budou mít nad územím víc moci a bude to víc sypat.
Kolonizace Australie probihala v nekolika v vlnach, z Anglie byly vyslani jak dobrovolnici tak i trestanci - prevazne politicti (treba jako byl Havel) a take chudi, Britanie mela problem s vysokou populaci... pro nekoho asi nepodstatny detail.
Nelze vyčítat něco někomu, na čem mají vinu jeho předci před několika staletími a to ještě jen možná (neboť konkrétně předci autora toho článku s vyhlazováním, zotročováním atd. obytevatel nemuseli mít společeného).
A co je vznešeného na výrazu kolonizátor, to mi taky hlava nebere.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.