Kdyby člověk lezl pravidelně jednu a tu samou cestu a dělal si na skálu značky, kam ze stupů dosáhne, poznal by, že stojí rok od roku níž. Písek zpod nohou lezců se průběžně odsypává a stupy se prohlubují nebo dočista mizí. Také lana se více a více zařezávají do měkkého materiálu a pískovcové věže ve Skaláku dostávají z neznalosti či neohleduplnosti pořádně zabrat. Jak to vnímají ti, které skalní město odkojilo?
Reportáž s názvem Rozsypaný a vysypaný do nové Montany vznikala téměř rok na základě rozhovorů s Bojsou, Alenou Čepelkovou, Jurášem Šeflem, Vláďou Sochorem, Petrem Kořínkem a Kwjetákem. Objevují se v ní úvahy, které nemusí být každému po chuti, ale neboj se: cílem není lezení ve Skaláku zakázat. Cílem je vrátit do skal pokoru a úctu.
Říká ti něco jméno Tom Ballard? Dalo by říct, že ve světě horolezení patřil mezi šlechtu. Jeho matka Alison Hargreavesová jako první člověk vylezla sólo šest velkých severních alpských stěn během jedné jediné sezony. V roce 1995 ale zahynula při sestupu z K2. Podobný osud potkal také Toma Ballarda: když zmizel na Nanga Parbatu, dostal se do hlavních zpráv po celém světě. Velký článek Michaela Levyho v nové Montaně se věnuje jejich výjimečným životům a odchodům.
Martin Varga připravil do 194. Montany povídání o tom, jak se zrodila jeho cesta Forever Young 9+ na Cima Grande a jak to vůbec s prvovýstupy v takto ikonických stěnách chodí: jak může jakýsi kluk ze Slovenska napochodovat s vrtačkou k úpatí a směle nastoupit do stěny pět metrů nalevo od legendární diretky Hasse–Brandler? Je snad nezbytné někoho předem požádat o svolení?
Hned dvakrát se v Montaně objevuje Dušan „Stoupa“ Janák. Jednou v roli autora článku o adršpašských cestách, které se vymykají z tradičního odírání zad, kolen a nervů v širočinách a nabízejí docela fajn lezení také pro ty, co si mysleli, že v Ádru nikdy nic nevylezou. A podruhé jakožto objekt Pepeho fotoportrétu – takhle docenta sociologie Stoupu určitě neznáš.
Do rubriky Holky na laně pak na základě svých zkušeností ze sedmitisícovek sepsala Katka Mandulová jakýsi motivační manuál pro dámy toužící objevovat svět, ve kterém s přibývající výškou sice vzduch řídne, ale obzory se rozšiřují.
88 stránek čtení, které tě obohatí – s takovou vizí Montanu tvoříme.
Ahoj Máro. Děkujeme za tvé hodnocení, které jen malinko upřesním. 1) Montana není plátek ze štatlu, redakce sídlí na v Moravskoslezském kraji (Beskydy, Jeseníky). 2) Spočítané to máme a řekl bych docela dobře – počet předplatitelů setrvale roste a zároveň roste také počet čtenářů na webu.
Přeji ti hezký den, Honza
Ahoj, bohužel ne, protože do trafik si časopisy distribuuje PNS a jejich klíč je docela záhadný. Ve velkých městech máme Montany také na stěnách, prodává se i v Hanibalu. Ale nejjednoduší je to objednat si aktuální číslo na webu a pošleme ti Montanu domů (v pondělí pošleme, úterý - středa je u tebe): https://www.montana.cz/predplatne
Honza
Diskuse o Skaláku se posunula kamsi. A co k článku říkají lezci, kteří mají Skalák rádi? No, je jim to líto, ale to je asi tak vše, co se s tím dá dělat. Jediná věc, která by konec Skaláku poněkud zpomalila (nikoliv odvrátila) je zákaz lezení, což jaksi nepřipadá v úvahu. I když na druhou stranu třeba Apolena je tak zakázaná léta. Ale to jistě nikdo z obdivovatelů Skaláku nechce.Umělé zpevnění je tak náročné (po všech stránkách), že jeho provedení by byl světový unikát. Takže jediné,co nám zbývá, je chovat se ke Skaláčku s citem.To je základ.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.