Dopis ze dne 2.2 od Jardy Maršíka - Jehlovi po 10 letech
Moc Ti děkuji za krásný dopis i za to, že jsem si díky němu připomněl nádherné časy, které jsme mohli být spolu a dělat to, co nás v té době bavilo nejvíce. Nestydím se, když napíšu, že jsem dočítal se slzami v očích.
I když je to doba celkem nedávná, dovol, abych nám oběma připomněl, jak to tenkrát vlastně bylo . Máš pravdu, Sasko je magnet. Ne pro každého, ale pro nás tehdá určitě jo. Jako že jsem coby junior s jistotou věděl, že až jednou skončím s rádoby vrcholovým sportem, chci lézt po skalách, byl jsem si téměř jistý, že Sasko bude přesně to, po čem toužím a co bude balzám na duši poté, kdy u mě došlo k pocitu nasycení z Labáčku. I když on je nejvíc ! Na dva zájezdy ročně do Francie jsem čekat nechtěl. Ani ta Jura na víkend mě tolik nelákala. A proč jezdit tak daleko, když tady za rohem máme takové písky, které mě stejně baví nejvíc ? Ale jak to udělat ? Jak se tam vyznat, na jakou cestu vyrazit a přežít? Na Labák mi morál většinou stačí, při lezení se rád bojím, i třeba rád padám, ale na to Sasko jsem si sám moc netroufal. Nikoho kdo by tam jezdil jsem osobně neznal a tak jsem to neustále odsouval. Až jednou si říkám: jakýpak copak. Zavolám nejpovolanějšímu, tomu Maršíkovi, ten vypadá že už tam párkrát byl, ten mi to tam ukáže. Jasná věc. Děkuji své odvaze a asi i drzosti, že jsem tenkrát zvedl telefon a díky tomu nejen poznal vytoužené Sasko, ale hlavně získal kamaráda a přítele.
Myslím, že to ze začátku bylo tak trochu já na bráchu, brácha na mě. Já chtěl poznat Sasko a Ty – poté co jsem za Tebou přelezl při našem druhém saském výjezdu na Grosse Hunskirche NW Wand za IXb – jsi možná zavětřil, že jsi konečně našel blázna, který by po Tobě vycvakával presa v těch šílených wegách. Musím říct, že jsi zavětřil dobře a toho blázna našel. Většinou když se pro něco nadchnu, všechno jde stranou a existuje jen to jedno. A myslím, že přesně to jsi potřeboval. Já v Tobě zase našel skvělého průvodce, učitele a brzy velkého kamaráda. Že jsme si sedli jakžtakž výkonnostně je jedna věc. Důležitější ale bylo, že jsme si sedli i lidsky. Né každej je takovej pitomec, aby čekal v 6h u garáže a bál se, aby jsi náhodou nezaspal a my toho stihli co nejvíc. A stíhali jsme toho opravdu hodně.
Pamatuješ třeba na červen 2003? Troufám si tvrdit, že to byl právě jeden z těch brzkých ranních výjezdů. V plánu jsme totiž měli Rohnspitze a Domwachter, které nejsou zrovna hned za Hřenskem a i cesta od auta něco zabere. Vzpomínám, že cestou jsme si povídali o Honzovi Řehulovi, třetím na OH v Sydney a pod skalami narazili na stále ještě chrupkající sasíky . Oběhli jsme ty dvě nádherné věže, naplánovali co by se dalo stihnout, něco málo jsi mi povyprávěl o legendární a vykřičníkové superklasice Dolchu a šlo se na věc. Rozlez v Reitzwegu VIIIa, Westwandu VIIIb , solo na věžičku Kuster cestou Domweg VI a pak už začalo přituhovat. Degen RP IXc, Dir. NW kante RP Xa, Dir. SO Ecke RP IXc. Tu poslední wegu už jsem kňučel jako štěně, ale Ty jsi byl k neutahání. Snad mě neklame paměť, ale myslím že jsi všechno poslal na první dobrou. K autu samozřejmě za tmy, já okamžitě usnul a ty jsi mě odvezl skoro až do postýlky. Intenzivní a nádherný den. Chtěl bych tisíce takových.
Rohnspitze a Domwächter s lezcem v Degenu
Splnil jsi mi mnoho snů. Bez Tebe bych se pravděpodobně nikdy nepodíval do vytoužených cest. Neměl jsem a ani nemám tolik morálu, abych se do nich pustil na prvním konci lana, ale to nevadí. V Tvé přítomnosti mi to stačilo i na druhém. Jedním takovým snem a dost možná největším bylo, podívat se do cesty, která sice není v Sasku, ale kdykoliv pod ni přijdu, celé její okolí jako jediné v Labáku mi Sasko připomíná. Jde o cestu Smyslu zbavení RP IXc na Prezidenta. Kdybych měl já vzpomenout na ten nejintenzivnější moment, který jsme spolu ve skalách zažili, zmínil bych asi tento a to ze dvou, nám známých důvodů. Samozřejmě Tvůj morálový a fyzický výkon, když jsi cestu přelezl. Na svou otevřenou pusu, zpocené ruce křečovitě držící lano a úlevu, když jsi dolezl po třiceti metrech k prvnímu kruhu si pamatuji dodnes. Druhým důvodem byl naopak strach o život svůj, když jsem vyfičel před traverzem a málem se se mnou přetrhlo lano. Jak to tenkrát celé bylo si každý muže přečíst
na Lezci. Byla to síla. Ale vše dobře dopadlo, takže nádhera, viď ?
Smyslů zbaveni na Prezidenta
foto by zdroj www.euroclimbing.com
Píšeš mi, že Tě osud od lezení odvál. Není tajemstvím, že jsi se zamiloval do cyklistiky a ukrajuješ – se zarputilostí Tobě vlastní – pořádné porce kilometrů. Jen lituji, že já ty cyklokilometry ukrajoval před tím, než jsem začal lézt a když teď vidím cyklistu, okamžitě mě rozbolí nohy. Věřím totiž tomu, že kdyby to tak nebylo, mohli jsme prožívat podobně parádní chvíle jako ve skalách a nádherně se spolu ničit v kopcích Krušných hor. Sparinga bych ti dělal moc rád.
A tak budu doufat. Budu doufat, že nás osud zase brzy spojí. Buď Ty začneš občas jezdit do skal nebo mě přestanou bolet kytary, jen co se podívám na pumpičku a třeba se i na to kolo někdy posadím. A nebo si najdeme něco nového. Něco, do čeho se zakousneme a půjdeme do toho po hlavě, naplno a se vším všudy. Kdybys o něčem věděl, dej mi prosím vědět.
A jestli se nám to nepodaří? Necháme to osudu.
Důležité je, že víme, že jsme a že se máme.
Za vše moc děkuji.
Jehla
p.s. Vím že se nenudíš. To Ty ani neumíš. A myslím, že je to jedna z mála věcí, kterou by ses ani nebyl schopen naučit.
| nemohl by ještě někdo? :)) | 22:10:11 04.02.2012 |
No to je vážně dobrý, todlencto :))
Doufám, že už se nebudete těma informačníma esemeskama obtěžovat a Jarda rovnou odpoví zase článkem. Už teďka určitě zaslzeli dojetím všichni pískaři, no a ještě kolo nebo dvě a nevydržej ani bouldristi a překližkáři.
Ve skutečnosti je to určitě rafinovaná strategie adminů Lezce v okurkové sezóně. Články - oba - ležely v šuplíku už od srpna, jen se čekalo na opravdu zoufalou chvíli. Teď! - Jehla by jinak nedokázal takhle rychle odepsat, to je jasný.
(Doufám, že vám trocha rouhání neublížila, jináč bych tam s váma taky zajel :)))) |
| Piškot | odpovědět  |
| Stěna | 00:06:03 05.02.2012 |
| Takže chcete, pane Jardo, odstranit stěnu mezi Vámi a Jehlou, abyste se mohli po letech opět setkat tváří v tvář? :) |
| Pošťák Ondra | odpovědět  |
| nemohl by ještě někdo? :)) | 08:58:34 26.04.2012 |
Hele co je na tom tak strasnyho,smesnyho, nebo k smichu ?
Hlavne se z toho lezeni neposerte!:-) |
| haha | odpovědět  |