Čus horolezcům, příznivcům velkých kopců a obecně všem těm, kteří mají rádi pohyb na čerstvém vzduchu. Jak už z názvu vyplývá, jedná se o návrat k rozdělané práci. Jen doufám, že nebudu muset za přívlastek „Comeback“ po letošní výpravě dodávat římské číslice I až X a tak dále.

O co se jedná?

Zasvěcení moc dobře vědí, že loňský pokus prolézt Rupalskou stěnou na Nanga Parbat skončil výpraskem.
Tudíž pro ty, kteří již předem tvrdili, že nemáme šanci uspět, dostali do svých slov argument, jakýž to jsou mágové a znalci otáčení zeměkoule a dávám jim bezplatně další příležitost, upevnit si pozici v hospodských kuloárech. Pro skupinu lidí, kteří fandí, prosím vás vydržte ve víře a držte nám dále palce i pro tento další pokus.
V krátkosti o co běží…
Opětovný návrat společně se Zdendou pod strmé svahy Nangy, kde prioritou je pokus vylézt alpsky novou linii Rupalskou stěnou a skutálet se Diamirem do údolí.


Já a Zdenda před odchodem z BéCéčka.
Zlý jazykové tvrdí, že Zdeněk má své lezecké roky již za sebou, díky svému ošuntělejšímu vzezření, které mu propůjčil dlouhodobý pobyt na řídkém vzduchu.
Není to pravda, jeho vyvinuté běháky nesou v sobě mladistou sílu a jakmile shodí prošedivělý fous a lehce se opláchne, tak je kluk stále šik.

Malá změna nastává v první fázi výpravy, kterou označím jako aklimatizační. Pro tento účel, by měla posloužit takzvaná Kinshoferova cesta, kterou se budeme snažit prorvat až k vršku. Cílem je nasbírat červené krvinky, prohlédnout si sestup, zanechat stan v 7200 metrech pro případné prolezení Rupalu. V této fázi nám zpříjemní pohodu v BaseCampu, tak i na kopci naši tři kamarádi: Jirka Domanský, Pavel Kořínek a Michal Veselý. Přitom na kolbišti pod Diamirem budou ve stejný čas ještě další dvě mezinárodní expedice. Snad družba včetně vzájemné pomoci, bude probíhat ve veselém duchu a nedostaví se hyenizmus a další civilizační neduhy, které jsou již bohužel na osmitisícovkách dost častým jevem. Po této úvodní části, bude následovat přejezd nás dvou na opačné svahy Nangy, kde začneme srovnávat, jak doufáme nevyrovnané účty. Tam už krom pastevců a pobíhajících stád nikdo není. Na jednu stranu paráda, nicméně z druhého úhlu, mám už teď divoké sny a malou dušičku v těle.

Těbůh Mára   
www.marekholecek.cz

Další informace o průběhu výpravy, včetně zákulisních šeptaček, jak se nám vede pod Nahou horou, budou vycházet na těchto stránkách, případně na expedičním odkazu

Data k expedici Nanga Parbat „Wild Choice Comeback“
Díky tomu, že Nanga se svou výškou 8126 metrů je poslední hradbou západního Himálaje, má v sobě obsaženo hned několik nej. To první je, že vlastní největší lezecké svahy naší planety a obzvláště se to týká výjimečného jižního Rupalu, který má převýšení 4600 metrů. Další pozoruhodností je odpich proti přilehlým štítům, kde Nanga nad širokým okolím kraluje s přesahem jednoho kilometru. To má za výhodu překrásné výhledy na ostré hřebeny východního Karakoramu a přes hluboko utopený meandr řeky Indus do západního Hindúkuše. Tím nejspíš výhody končí, jelikož její osamělost má za následky prudké změny počasí a každá výstupová trasa nese v sobě minimálně označení těžká.

Odlet: 7. července 2012 směr Islamabád – Chilas - BC Nanga Parbat / Diamir
První část: Diamir / Kinshofer cca od 15. července 2012
Druhá část: Rupal / nová cesta cca od 17. srpna 2012
Návrat: 10. září 2012



Nákres výstupu  a sestupu přes Diamir

foto by Mára



Nákres výstupu z loňského sólovýprasku

foto by Mára