VYSOKÉ TATRY 4. ledna (zpravodaj ČTK) - První oběti Vysokých Tater v letošním roce jsou dva čeští horolezci. Zahynuli v lavině, která je smetla v pátek odpoledne cestou na túru z Téryho chaty do Příčného sedla v Malé Studené dolině. Jak dnes informoval mluvčí Horské záchranné služby Vysoké Tatry Tomáš Petrík, smrtící desková lavina se strhla v masivu Široké věže a nesla trojici horolezců asi 130 až 150 metrů do údolí.
Neštěstí ohlásil na Téryho chatě třetí ze skupiny horolezců, který lavinu přežil a vrátil se na chatu poté, co se probral z bezvědomí. V lavině však zůstal jeho 54letý otec z Náchodska a 28letý kamarád z Trutnovska.
Podle Petríka záchranáři okamžitě rozběhli pátrací akci, kterou ale kvůli silnému větru a sněžení museli večer přerušit. Jak uvedl mluvčí dále, v pátrání po tělech dvou českých horolezců pokračovali záchranáři dnes od páté hodiny ranní, přičemž transport postižených do Starého Smokovce skončil až odpoledne kolem 13:00 hodin SEČ.
V těchto dnech platí ve Vysokých Tatrách 3. stupeň lavinového nebezpečí. Přestože je v oblasti Tater málo sněhu, jeho zbytky jsou nafoukány ve žlabech a na skalách a hrozí samovolným vznikem deskových lavin. Horské stezky vedoucí k chatám jsou však bezpečné.
PRAHA 4. ledna (ČTK) - Z evropských hor zahyne každoročně nejvíce
českých horolezců ve Vysokých Tatrách. Loni si nejvyšší slovenské hory vyžádaly 13 obětí, z toho osm Čechů, a v roce 2001 v
nich zahynulo 18 lidí, z nichž třetina pocházela z ČR.
Vybrané tragédie českých horolezců v Tatrách v posledních dvou letech: 2. února 2001 - Šestadvacetiletá horolezkyně z
Nového Města nad Metují uklouzla v oblasti Baníkovského sedla a následný pád z několikametrové výšky nepřežila.
7. února 2001 - Ve stěně Malého Kežmarského štítu zemřel český horolezec z Mníšku pod Brdy poté, co se při slaňování stěny
dvojici horolezců přetrhla jistící smyčka.
17. března 2001 - Při výstupu na vrchol Kežmarské kopy ve Vysokých Tatrách se smrtelně zranil 38letý český horolezec.
14. dubna 2001 - Pod lavinou v Žiarské dolině v Západních Tatrách přišel o život 27letý český skialpinista z Třince.
16. června 2001 - Třicetiletý muž z Chrudimi uklouzl na skále při sestupu ze sedla Váhy do Těžké doliny a těžkým zraněním na
místě podlehl.
16. července 2001 - Pravděpodobně vysoké teploty a námaha se staly osudnými 52letému českému turistovi z Prahy, který
zkolaboval při vycházce Žiarskou dolinou v Západních Tatrách.
13. srpna 2001 - Turistický přechod západotatranského masívu Roháče se stal osudným pro 48letého českého turistu. Muž při
pochodu upadl do bezvědomí a zřítil se z desetimetrového svahu.
20. září 2001 - Tragicky skončil výstup mladého horolezce z Prahy východní stěnou na hřeben Lomnického sedla ve Vysokých
Tatrách. Horolezec se po výstupu do sedla převlékal do suchých věcí, zřejmě ztratil rovnováhu a upadl, přičemž se zřítil asi 25
metrů dolů západní stěnou do Filmařského žlabu.
2. prosince 2001 - Ve Vysokých Tatrách zahynuli dva mladí Češi, kteří při výstupu na Malý Kežmarský štít vypadli z jistícího
stanoviště a zřítili se do hloubky asi 150 metrů.
7. ledna 2002 - Patnáctiletá dívka z ČR ve Vysokých Tatrách nešťastně upadla pod Téryho chatou a vážně si poranila hlavu. Po
několika dnech podlehla v nemocnici těžkým zraněním.
12. srpna 2002 - Další obětí slovenských hor se stal 22letý horolezec z Vrchlabí, který se zřítil při hledání sestupové cesty těsně
pod vrcholem Kurbunkulového štítu.
13. listopadu 2002 - Osmou obětí Vysokých Tater v roce 2002 se stal 49letý český horolezec, kterého v dolině Předních
mědidolů v lokalitě nazývané Přední jatka smetla lavina.
nob jf
Takhle to je zmrskaný turisti a lezci dohromady. Zaujala mne Těžká dolina. Ten název je asi odvozený od Těžkoslovenského šokialistického zřícení, nebo co. Jinak ze sedla Váha se jde do České doliny.
Re: Re: Z četky - přehled nehod Čechů v Tatrách...
15:24:36 05.01.2003
Ťažká dolina je údajně správně, používají to zejména někteří slovenští "národobojci". Fakt je ten, že v určitých velmi starých mapách je pojem Ťažká dolina uveden, ale ve veškeré literatuře novějšího data a zajména mapě KG, je pojem Česká. Bral bych to jako dvojí možný název.
Jinak je to fakt dost zmrskaný a jelikož mám trochu přehled, tak je tam i ze pár dost jasných nepřesností. Turisty a horolezce je fakt lepší nemíchat, aspoň na lezeckým webu. radek
V Puškášovi je taky Česká dolina. Možná to mohlo vzniknout zkomolením z Polštiny. Těžká se polsky tuším může říct něco jako Cieszka a to zní podobně jako česká. Schválně se podívám do Paryského a kdo má Komarnického průvodce, ať se mrkne tam.
teď se ta dolina jmenuje Česká. ovšem do začátku 20. století se nazývala v goralském nářečí nějak jako "tžaška", znamenalo to těžká, protože spodní práh doliny byl neschůdný pro ovce a v dolině se nedalo pást. no a když vzniklo československo, tak vznikla potřeba slovanského pojmenování doliny, která měla na mapách pouze německé a maďarské jméno, a nějakej ten goral dostal otázku jak se ta dolina jmenuje, zamumlal "tžaška", a v mapě se objevilo česká. ovšem teď je to Česká dolina, název se vžil, a Ťažkou dolinu nechme huráslovákům.
Toto je o názvosloví VT uvedené na http://www.hory.sk/nazor1.htm
Poznámky k názvosloviu Vysokých Tatier
Dominik Michalík, Tatranská Horská Služba
História - zdroj omylov
Názvoslovie vo Vysokých Tatrách vychádza prevažne z ľudového pomenovania dolín, plies či vrcholov. Rokmi sa však na mnohé pôvodné významy názvov zabúda, názvy sa prispôsobujú niekedy jazyku niekedy dobe. Je to výsledok zabúdania na jazyk našich predkov, slepé akceptovanie stavu, nepoznanie histórie?
Uveďme len niekoľko príkladov nepochopenia pomenovania aspoň tých významnejších vrcholov či dolín a plies:
* Rysy (2499 m n.m.) - pomenovanie vzniklo z goralského "rysy" čo znamená čiary, ryhy. Tie skutočne dobre vidno pri pohľade zo severu na vrchol Rysov ale aj celý úsek severných stien v pokračovaní na Mengusovské štíty - sú to žľaby a šikmé terasy dlho do leta zasnežené a tým sa vinímajúce ako zvislé línie na tmavom pozadí skalných stien.
* Zlobivá (2457 m n.m) - pomenovanie vzniklo podľa výrazných žľabov, ktoré sú charakteristické pre tento štít pri pohľade z Kačacej doliny. Žľab sa po goralsky povie "zlob". Zlobivá teda neznamená štít, ktorí sa hnevá (od českého zlobiti se), ale štít s výraznými žľabmi.
* Gánok (2461 m n.m.) - ide o štít horolezeckej verejnosti známi ako Ganek, pre ktorý je typická mohutná skalná terasa - galéria Ganku, nad cca 300m vysokou severozápadnou stenou. Pomenovanie je vlastne prenesený význam gánku ako vyvýšeného priedomia. Ganek je však po goralsky a gánok je po liptovsky teda rečou územia ktoré nemá nič spoločné s danou lokalitou.
* Oštepy - zakončenie hrebeňa Prostredného hrotu (2441 m n.m.), pre ktoré je typický tvar odštiepnutia sa vrcholových partií hrebeňa od hlavného masívu Prostedného hrotu. Oštep je športový nástroj a so skalným masívom charakteristických tvarov nemá nič spoločné.
* Poľský hrebeň (2199 m n.m.) - spišsko-nemecký názov ktorý sa odvinul od mylného nazývania Goralov Poliakmi (zámena vznikla z podobnosti goralčiny a poľštiny). Za Poľským hrebeňom ležiaca Bielovodská dolina bola územím goralov z Jurgova, ktorý ležal na Slovenskom území (obec bola predaná Poľsku za časť surovinovo zaujímavého územia Tešína počas ministrovania Beneša v Masarykovej vláde za bývalej ČSR). Poľský hrebeň teda nikdy nebol hraničným hrebeňom medzi Slovenskom a Poľskom a územie za ním na severe, bolo vždy územím Slovenským.
* Ťažká dolina, pleso a štít (2502 m n.m.) vs. Česká dolina, pleso a štít. Dolina s ťažkým prístupom pre pastierov oviec dostala v goralčine pomenovanie "Čynsko", čo je po spišsky "češko". Omylom nemeckého mapéra v 19. storočí vzniklo potom pomenovanie s prídavným menom "Česká/český"
Ako vidno zámeny, omyly vo význame slova či premeny názvu majú najrôznejšie podoby. Nasledovný príklad ukazuje, ako sa umelo menil názov aj podľa politickej situácie:
* Franz Jozef csúc - od r. 1894 do r.1919
* Štít legionárov - 1923 - vojnové obdobie
* Stalinov štít - od r.1949 do r.1956
* Gerlachovský štít - od r. 1956 do šúčasnosti.
Bojíme sa vlastného jazyka?
Jeden z najznámejších omylov, ktorý má takpovediac už aj svoju históriu je pomenovanie Ťažkej doliny, Ťažkého plesa a Ťažkého štítu. Pomenovanie vzniklo z goralského názvu "Čynsko dolina". "Čynsko" znamená doslovne "ťažko". Jedná sa prakticky o jedinú odnož Bielovodskej doliny, kde sa vyskytujú súvislé trávnaté porasty, na ktoré sa v minulosti oplatilo vyhnať ovce na pašu, ale kde bol zároveň pre niekdajších pastierov aj najťažší prístup. Dostupnosť terénu sa teda prirodzene premietla do miestneho pomenovania. Čynsko sa po spišsky povie "češko". V tom čase, písala sa prvá polovica 19. storočia, keď neexistovali tlmočníci, si preto vtedajší mapér berlínčan Albrecht Sydow zrejme ani nemohol správne vysvetliť spišský ekvivalent "češko" ako "ťažko". "Češko" mu skôr znelo ako preňho známe "Česko". Pre pomenovanie doliny, plesa a štítu preto celkom prirodzene zvolil prídavné meno "Bohmische". Na tento, pre vtedajšie pomery celkom sympatický omyl, nadviazala vtedajšia turistická uhorská a neskôr i česká verejnosť. Boli pri tom medzi nimi i taký významní autori a znalci Vysokých Tatier ako J. Hlaváček, Z. Pešek či F. Kroutil spoluautor populárneho horolezeckého sprievodcu. Naproti tomu boli snahy uviesť názvoslovie do súladu s pôvodným jazykovým významom miestneho goralského názvu. Ide najmä o mapu Vysokých Tatier z r. 1957 autorov P. Janáček, Štiavnického a M. Rajčana. Bola to aj snaha občanov obce Javorina, ktorí žiadali zmenu názvu ešte v 50-tych rokoch. Miestny názov s prídavným menom "Ťažká" je v súčasnosti pevne vžitý u miestneho obyvateľstva, čo sa premieta aj do názvoslovia máp, najmä lesohospodárskych máp podrobného merítka. Opodstatnený názov "Ťažká" sa uvádza aj na najnovších mapách Vysokých Tatier vydávaných v Poľsku, pravda v poľskej transkripcii.
Len na slovenských mapách stále figuruje vecne nesprávny názov "Česká". Vyvstáva teda otázka, dokedy budeme dokazovať a svetu predkladať našu vlastnú neúctu k ľudovému názvosloviu, ktoré je jedným z nositeľov nášho kultúrneho dedičstva? Odpoveď možno poznajú mapotvorcovia vo VKÚ, možno názvotvorcovia v jazykovednom ústave SAV?
Vzpomněl jsem si na debatu před lety, která snad i končila vypsáním odměny - piva. Jednalo se o Tatranské Matliare - tady co znamenají (pokud vůbec něco znamenají) Matliare. Pivo zůstalo neuděleno, neboť to ani na Slovensku nikdo nevěděl. Je někdo znalý?
Re: Re: Re: Z četky - přehled nehod Čechů v Tatrách...
22:45:04 05.01.2003
No, v tom přehledu co sem sem šoupl z agentury budou určitě nepřesnosti, ty jsou totiž téměř všude (moje zkušenost), a neměl jsem čas to rozdělovat na turisty a horolezce. Dal jsem to sem protože to je o Tatrách a o tom co se stalo a o tom jak často se to asi stává. Každop je to vždycky na webmasterech Lezce, aby posoudili a případně klidně vystřihli (což udělali nedávno u mého kratičkého info o GG a chápu to).
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace