V týdnu od 8. do 15.února t.r. vyrazily dva velké pražské kluby, jak jinak, než opět na stejnou chatu. Tentokrát na Zbojandu. V té době byl ve Vysokých Tatrách vyhlášen 4.stupeň lavinového nebezpečí. Označme oba kluby pracovně (podle metodiky ČHS) XL a XXL. Hlavní náplň obou klubů byla zhruba stejná - výcvik nováčků v zimních podmínkách. V neděli bylo dopoledne ještě všelijak. Mlha se ale kolem jedenácté hodiny rozptýlila a udělal se krásný mrazivý den. Stěny po týdenním mizerném počasí hnusně zaplácané, sníh v dolině a ve žlabech taky nic moc. Přesto většina osazenstva chaty nadšeně vyrazila. Někdo hřebenem na Svišťák, na Strelecké věže, hřebenem na Východnou Slavkovskou věžu ....Jedna dvojka z XXL ale vyrazila SZ stěnou cestou klasifikace II-III na Východnou Slavkovskou vežu. Zkušený borec (prý byl z klubu nejvýše!!!) a mladá dívka, poprvé v zimě v Tatrách. První délku tato dvojice lezla asi 3 hodiny. V dopolední mlze netrefili cestu, nějak se práskli, no však to znáte. V 15.30 už byla většina lidí zpátky na chatě a dvojku poněkud s údivem sledovala. Měla ulezeno asi 3 délky, nad sebou ještě spoustu lezení a pořád lezli vzhůru. Pak se ale ozvalo ze stěny volání o pomoc. Prvolezec spadnul a vážně si poranil hlavu. Téměř za tmy a do opět horšícího se počasí vyrazilo záchranné družstvo tvořené převážně rakváči z oddílu XL vedené jeho šerifem (věkový průměr cca 55 let). Asi po dvou hodinách se k nim dostali, a kolem osmé hodiny už všichni byli na chatě. Perfektní práce. Děvče prochladlé (bylo asi -20 C), ale prvolezec řádně zdevastovaný. Díra do lebky jako hrom (přilba mu nebyla moc platná, rána byla v obličejové části a na čele). Dorazila HS, chlapce ošetřila, transportovala do popradské nemocnice, kde ho celou noc operovali, ráno převezli vrtulníkem do Košic a posléze do Prahy na neurochirurgii na Homolku. Přežil a snad bude v pořádku. Zaplať pánbůh. Až sem by to byla věc, která se bohužel občas stává. Před časem jsem se na Lezci poněkud nešťastně zapojil do diskuse na téma: „horolezectví je holt nebezpečný sport a nic moc s tím nenaděláme“. Jako naprostou samozřejmost, kterou jsem ale nezdůraznil, jsem předpokládal přiměřenou míru opatrnosti a zejména zodpovědnosti k sobě a spolulezcům a ve zvýšené míře k lidem, kteří v horách začínají. Nevím do jaké míry provedl XXL rozbor celého karambolu, snad ano. Ale je tu pár pořádných otazníků. Přestože mezi účastníky XXL byla několik zkušených lezců, instruktorů, včetně K.T., kterého všichni čtenáři horolezeckých serverů dobře znají, došlo v činnosti této dvojky k několika hrubým chybám. Lezecké družstvo bylo naprosto nedostatečně vybaveno. Neměli žďárák! Neměli ani jednu baterku! Neměli lekárničku! Neměli píšťalku. Postupovali vzhůru i v době, kdy už dávno měli slaňovat. Neměli telefon (ale signál tam stejně nebyl). Druholezkyně ale dokázala dokonale ječet o pomoc, tím to poněkud nahradila. Měla ale silně nevyhovující boty - lehké trekovky nahoře s textilem. Zato měli oba na cestu II-III spoustu frendů, vklíněnců a expresek a dalších udělátek. Netrefili nástup a přestože se dívka chtěla vrátit, postupovali ještě chvíli před setměním stále vzhůru. Ale evidentně do pasti. Na hřeben se stejně nemohli včas dostat, nemohli tušit co je čeká na sestupu Vareškovou dolinkou (byl vyhlášený 4.stupeň a minus 20) a neměli baterky !!! Tohle by se opravdu v horách předvádět nemělo. Měli kliku, že byla po ruce parta, která je rychle a s přehledem dostala dolů. Těžko říci, jestli by oba, na pokraji šoku, mrazivou noc přežili.
No a od té doby vše probíhalo super. Lavinový stupeň klesl za dva dny na dvojku !!!
Celý týden slunce a mráz. Zbojanda, Záhor a jeho personál jsou úplně super. Jídlo na jedničku. Točený Staropramen. Krásný, mladý holky! Prostě paráda. Až na jedny mírně "znečištěné" lyže a dvě košťata na zápraží se už nic špatného nepřihodilo.
Takže, ještě jednou díky Pánubohu a Igorovi.
:-)) taky sem si to zpetne precetl, nicmene to na me cele pusobilo, jako ze to bylo novacci vsichni. Kdyz si nevezme ani celovku, tak toho v horach asi moc nezazil.
takže aby se taky někdo ozval za XXL:
takže nejdřív dobrá zpráva: zraněný bude snad bez následků.
pak poděkování starejm chlapům z Vyšehradu (zde XL).
pak poděkování horské službě.
Pak omluva celému Vyšehradu za to křivé obvinění, že nám poblili lyže, nebyli to oni, byli to ti němci co nezpívali a tiše chlastali.
k vybavení zachraňované dvojice: ano, nemám k tomu co bych dodal.
k časovému plánu jejich výstupu: ano, v půl čtvrté nemá člověk co lézt nahoru, má už hodinu slaňovat, teda v zimě a bez vybavení na bivak.
ke zkušenostem zraněného: zraněný V.D. má něco přes 35 let, leze od jinošského věku, instruktorem více než 10 let, nikdy nelezl žádné obzvláštní extrémy, ale letní a zimní tatry každoročně, samozřejmě skalky a párkrát nějaké vyšší hory.
Lukáš Bludský
(pro PŠ: já jsem ten, co se na chalupě promenoval v námořnickém oblečku, sice jsme tam spolu zpívali a chlastali, ale asi jsme se plným jménem nepředstavovali)
jo a ještě připomínka, nejedná se o slavkovskou kopu, ta je poněkud více vlevo, tohle je východná slavkovská veža. pro ty, co znají terén okolo zbojandy - je to ta stěna naproti záchodům.
Po dlouhých rozhovorech a návštěvě nemocnice na Homolce dodávám pár detailů. Onen XL byl Vyšehrad, XXL Humanita. Zraněný je Vlasta Daněk (dříve HO Chotěboř), spolulezkyně byla vyškolená v celoročním kursu, dva roky aktivní členkou oddílu, poprvé v Tatrách. Za co mohl Vlasta: nevzali si s sebou Žďáráky a čelovky, neměl prsák. O čem lze diskutovat: za každou cenu chtěl dolézt na Vareškův hřeben, protože se mu tam zdál bezpečnější návrat. Co byla náhoda: v lehkém terénu vzal za půlmetrový lokr, při pádu ho stačil odhodit a pak se jen odevzdal osudu.
Co následovalo: kotrmelce a patnáctimetrový pád do štandu. Desetiminutové bezvědomí. Potom se vzchopil a nějak se doplazil zpět ke štandu. Tam ho spolulezkyně provizorně ošetřila a řvala o pomoc. Nikdo ji hodinu neslyšel, protože všichni byli v chatě nebo na túře. Poté se zorganizovala vyšehradsko-humanitní záchranná výprava v čele s Igorem Novákem. Naštěstí šlo natraverzovat k Vlastovi ze žlabu vlevo od Slavkovské galerie. Jednu délku ho spustili po skále, dvě délky s ním slaňoval zachránce prudkým sněhem, zbytek ho dva táhli v podpaží do chaty. Tam se o něj postarala oddílová zdravotnice a následně si ho odvezla horská služba.
Zranění: rozdrcená lebka (zcela zdemolovaná helma Salewa Kappi mu zachránila život) a jedno polámané zápěstí. Jinak zaplaťpámbů nic. Slečna není ani ve velkém šoku, Vlasta neomrzl. "Tělo se stáhlo do sebe," komentoval včera Vlasta, jak svůj stav viděl a cítil. "Celou dobu jsem stál čelem ke skále, chtěl jsem se podívat do údolí, hlava chtěla, ale tělo odmítalo."
Jak šel čas (odhad): 16 hod - pád, volání o pomoc (slyšel jsem je z vedlejšího hřebene, ale pokládal jsem to za komunikaci mezi lezci), 17 hod - osazenstvo chaty rozpoznává volání o pomoc a osm horolezců se vydává zachraňovat, horská služba slibuje vrtulník, ale pro zhoršení počasí neletí, 18:30 hod - Igor Novák a Pavel Jaroš nacházejí dvojici a začínají ji spouštět, 19 hod - Pavel Jaroš a Kuba Turek táhnou Vlastu dolů sněhem, ostatní balí materiál. 20 hod - Vlasta se dostává do rukou zdravotnice Zuzky Dvořákové a třech jejích pomahačů, zjišťují ránu na hlavě, zastavují krvácení a udržují ho při vědomí. 21:30 hod - přibíhají první chrti z horské služby, konzultují zranění s lékařem a dělají první pomoc. 22:30 hod - Vlasta dostává povzbuzující a poté utišující prostředky, horská ho váže na saně a jede s ním dolů. Někde na hranici lesa se setkávají s druhou skupinou, doktorem a transport pokračuje na traumatologii v Popradě. Tam se obávají o mozek a Vlasta letí vrtulníkem do Košic na tomograf. Tam jsou první operace. "Kostičky jsme vám v lebce skládali jako lego," řekl Vlastovi tamní doktor. "Nějaké jsme dokonce i vyhodili." Poté převoz sanitkou do Prahy na Homolku, další operace, kapačka, antibiotika, vyšetření oka... A snad to bude bez větších následků.
Předpokládám, že jmenovaný letec je alespoń instruktorem druhé třídy. Jen mně tak napadá, v terénu dva až tři to tu první délku lezla na druhém ta spolulezkyně dvě hodiny padesát?
No nechci rejpat, ale jestliže má instruktor zcela samozřejmně zvládat v zimě stupeň čtyři...
Radek
PS: jinak Schnáblíku díky, naposledy jsem se tak dobře pobavil, když mi kluci líčili příhody z loňských zimních Tater.
no vono si zobane nemysli, kdyby po donesení na chalupu nevypadal tak zdevastovaně, tak bychom ho docela na místě za takový průběh výstupu verbálně zjebali.
No doufejme, že bude ok a že třeba se sám na tohle téma časem vyjádří.
Nejlepsi pistalky maj v Kronosu (na Korunní (v Praze))- to je sice skautská prodejna, ale koupil jsem tam super dvoutónovou pistalku s kovovým tělem a umělohmotným náústkem.
Už aby byla na trhu nová kolekce od Trek Sportu, malá píšťalka je totiž na stahovačce na bundě, i na batozích.
Můžete to brát jako P. R., ale spíš to dávám jako informaci.
Radek
No já doufám, že si vzal poučení i bez toho verbálního zjebání. Ono totiž asi nejpodstatnější je to, že je možný ho ještě zjebat a pánbůh zaplať za to.
Radek
Debata po maléru je vždy poučná. Domnívám se, že rozhodující moment byl odhodlání neslanit v první délce, kdy to absolutně nešlo nahor. V té chvíli bylo ještě skoro jedno, že čelovka je na chatě a píšťala v regálu na krámě i že proklatě mrzne a noha v letní trekovce spolehlivě promrzá. V matematice je jedna dobrá metoda umožňující přežít v situacích, kdy ztrácíme přehled a blíží se tak tragédie neřešitelnosti. A sice převedení problému na předchozí případ. V rozdělaném řešení nehledám podlahu, ale hledám alespoň situaci, kde jsem dříve byl a z níž se umím na zem dostat. Váhal prvolezec slaňovat 3 délky se zmrzlou dvojkou, která v narůstajícím průseru odmítá spolupracovat? Jak se v debatě píše prvolezec se chtěl dostat rovnou na hřeben a absolvovat sestup který zřejmě znal. To byl asi jeho předchozí případ. Nedostal se do něj včas a tak jak jim vypršel čas pro známá řešení nastoupila zákonitost lavinovitého šíření stále nových hrozeb a průserů, které nebylo možno eliminovat. Naděje přežít bez šrámů a postupně i života klesala někam k nule. Zkušený lezec nebo instruktor umí řešit problémy, ale jen do té míry co hora dovolí. Není tedy zajímavé moudře napsat, že měli slanit po první délce. Je zajímavé zjistit, co dělat postupně ve stále se zhoršujících situacích. Výlom půlmetrového lokru ve trojce (motocyklový závodník pan Veselý říkával, že v zimě trénoval na ledové silnici v rychlostech kolem 100km/hod a bylo to jako 200 km/hod na suchu)možná znamená, že prvolezec měl v tu chvíli duši již mimo tělo (mozek zatím schovaný v lebce (později to bylo tuším jinak)), které se samo rvalo, doslova bezhlavě, nahoru ke světlu (dole houstla tma). Není divu, že hrubá síla na páce urve skálu. Za světlou chvilku přízně osudu lze označit tutový štand a zdařilou akci jističky. Byla reálně obrovská pravděpodobnost, že poletí oba. Díky bohu se to nestalo. Co by se však dělo dál, kdyby pád nenastal? To mne opravdu zajímá. Závěr: Rozhodující moment přežití obou lezců byl funkční štand. Kdo a jak ho udělal?
no, trošku nevím co jsi tím jako chtěl říct. ale asi takhle: zde se nejedná o osmnáctiletého "mistra světa". Vlasta Daněk je poměrně zkušený chlapík který lezl na Pálavě když jsem ještě tahal kačera a moje první zimní túra byla shodou okolností s ním a shodou okolností zrovna na Východnou Slavkovkou Vežu a to hřebenem od Vareškova plesa. Bylo to v situaci kdy byla lavinová situace na stupni ostrá čtyřka, a v silném větru (tedy ještě o řád horší než při incidentu), a sestup byl hodně v pohodě, ze slavkovkého sedla to není jedna široká stráň ale dá se jít po spádnici po oblých suťových žebírkách tak, že je ohrožení lavinou minimální. Takže sestup znal a věděl že je sestup bezpečný.
Štand dělal Vlasta, protože celou cestu až po okamžik pádu byl prvolezcem a mozkem lanového družstva. byly to prý dvě smyce na dvou hrotech.
A taková maličká poznámka k původnímu schnablovu článku: dokud jsem s několika lidma, kteří se zúčastnili záchranné akce, neprobíral dojmy z takto prezentovaných faktů, domníval jsem se, že se článek zdá trošku nespravedlivý pouze mě. Ukázalo se, že stejný dojem jako já mají i ostatní co byli na zbojandě nebo přímo zachraňovali.
Takže nedomníváme se, že (humanita) jsme banda jelimanů, která by bez vyšehradskejch rakváčů nedokázala dostat zraněného ze stěny do chalupy. Jistě, jejich pomoc byla velmi užitečná, díky nim například ve stěně nezůstal prakticky žádný matroš a v podstatě byli na záchrance lidi navíc, kteří by byli užiteční při eventuelních dalších komplikacích. Asi by akce bez nich byla o trochu pomalejší, a asi by to bylo víc nabité nervozitou.
Dále nechápu proč bychom měli kontrolovat skoro čtyřicetiletého instruktora, jestli má nebo nemá s sebou v batohu žďárák a čelovku. Nevím proč Petr Schn. Píše „Přestože mezi účastníky XXL byla několik zkušených lezců, instruktorů, včetně K.T., kterého všichni čtenáři horolezeckých serverů dobře znají, došlo v činnosti této dvojky k několika hrubým chybám“.
K větičce „sníh v dolině a ve žlabech taky nic moc“: my, kteří jsme vyrazili ten den na Streleckou levým žebrem, jsme měli prakticky všichni pípáky, lidi bez pípáků používali lavinové šňůry. Nevšiml jsem si, že by kdokoli z vyšehradu používal něco podobného. Nacvičovali jsme s nováčky brždění cepínem. Opět jsem si nepovšiml, zdali vyšehrad dělal něco podobného. Také pravidelného chlastání do dvou-tří v noci jsem si u humanity nevšiml, nutno říct, že rakváči tomuto svému značně vyčerpávajícímu koníčku vhodně přizpůsobili výběr a náročnost túr.
A nakonec výborná zpráva: Vlasta bude i nadále sám sebou, fenomenálním šachistou a hráčem bridže, včera byl poněkolikáté operován, snad už naposledy, a prý si je čím dál tím víc podobný.
Petre S., skoda, ze jsme si o zachranne akci a vubec o tom pruseru nepopovidali na chate. Myslim, ze tvuj clanek je dost zavadejici a tim vlastne zcela nepravdivy. Skoda. Nechapu, proc by se mely oddily proti sobe takhle zbytecne stvat a ukazovat: My jsme v pohode a oni jsou ti nezodpovedni tupci.
Zato clanek Barta je vybornej, dik za nej.
Kdo s Vlastou nekdy lezl tak asi vi, ze nepatri mezi nezkusene a ze bezpecnost nepodcenuje - alespon takoveho jej znam ja.
Mozna by nebylo od veci vyplnit "hlaseni o urazu" na svazovych strankach, aby byl tenhle uraz "zaevidovan" + mohli se z neho poucit i dalsi lide... Ujme se toho nekdo z ucastniku zachranne akce? Nechame to na Vlastovi samotnem? Nebo se na to uplne vykasleme?
Už jsem to v pátek poslal. (Ale viděli jste, jak je to složité? Mylel jsem si, že na webu ČHS bude jednoduchý formulář, který někam odešlu, ale musel jsem hledat Rotmanovu adresu, poté kopírovat dotazník do wordu a nakonec to poslat mailem. Dost mne to znechutilo a jen silou vůle jsem to dopsal a odeslal.)
Mě by zajímalo, co se bude s takovým hlášením dít dál. Na svazovejch stránkách jsem nenašel žádnou možnost databázi úrazů prohlížet, nechat si vypisovat detaily úrazů atd. Jestli se zaevidovanej úraz projeví pouze ve statistice úrazovosti v bulletinu, tak je to na hovno.
Opravdu to na stránkách není nebo jsem to jenom nenašel?
Na strankach je ta statistika s pomerne rozsahlym komenarem (pod odkazem na LK).
Bohuzel ovsem statistiku dela Lekarska komise, tj. pro poradek jedna z tech komisi, ktere opravdu pracuji, ktera vsak nema kapacitu na to, delat s tim neco dal. Projevuje se ponekud to, ze aktualne ted nefunguje Bezpecnostni komise, ktere by to, ve spolupraci s LK prisloselo :-)
No, je to tak, ze dokud se nejde nekdo ochotnej tu komisi vest, tak fungovat nebude, zeano a tim padem bude hlaseni velmi uzitecne k tomu, aby se alespon ta statistika mohla povazovat za reprezentativni (coz stavajici neni, nebot urazy skorem nikdo nehlasi).
Takze je tomu tak, ze az najdes magora ochotnyho nechat si srat ze dvou stran na hlavu (od clenu a este od radne zvoleneho VV), tak mozna ty stary hlaseni vytahne a udela z toho neco uzitecnyho. Jenze Ty asi taky vo nikom nevis, zejo?
Mej se hezky :-)
Samozřejmě dělat nějaké rozbory a expertizy úrazů je značně komplikované a náročné jak časově tak i finančně a je mi jasné, že to v tuto chvíli asi požadovat nelze.
Šlo mi spíš o to, aby když někdo zaeviduje úraz podle výše zmiňovaného formuláře, tak aby bylo možné info o tomto úrazu na horowebu najít (spolu s těmi evidovanými informacemi).Nic víc.
Ale Blude,
Petr z náš žádné idioty ve svém článku neudělal... To jen, že jsi byl aktérem příhody se Ti zdá, že se snažil shodit Tvé ego z prozářených vrcholů do nejhlubších tatranských dolin.
A dlouhé večírky v této souvislosti nevytahuj - já jsem se většiny zúčastnil až do konce. To nemá s lezením moc společného. A zaškolení nováčků Vyšehrad dělat nemusel, protože tam prostě žádné úplné horské zelenáče neměl.
Své potíže zdravotní a se spolulezci si raději nechám pro sebe. Letos jsem prostě nelezl s žádným práskačem a prostě jsme ty trojky a čtyřky nestihli. Ale vždycky jsme se vrátili živí a relativně zdraví.
Nech toho,
víš že nemůžu hýbat jednou nohou kvůli páteři, že jsem chodil všechny túry s holkama, které byla novačky v zimních Tatrách. Jedna dostala opar, druhá strach. Já jsem jen jednou bojoval v délce II-III čtyři hodiny. Znáš jinou možnost, jak se nějak normálně dostat z hřebene Ostrého štítu od Bílé lávky, než slanit do Rovienok a vrátit se nazpátek přes Bílou lávku?
A nechtěj abych vytahoval věci, které se nesluší vyprávět jinde než u piva. (Natvrdo: na záchranku má jít každý, kdo má nohy. Tedy i Ty. Já jsem taky přišel z celodenní čtyřkové túry, ani jsem si nesundal lyže, otočil jsem se u Zbojandy a jel pod skály.)
nechme toho, jo. to s tím javorákem byl takový nevinný žert. samozřejmě bych preferoval slanění na jih, kdyby to nešlo, tak bych taky slaňoval na sever.
jinak domnívám se, že skutečně v první vlně záchrany má jít každý kdo má ruce a nohy. ovšem my jsme přišli na chalupu hodinu a půl poté co odešla první vlna v počtu 7 lidí. A že teda zrovna já jsem byl dost hotovej. Tak nám přišlo podstatnější sedět a nabírat sílu pro případné další nezbytnosti, jako například eventuelní transport vlastními silami dolů k silnici (kterej nakonec nebyl potřeba).
Jinak se asi shodneme že je blbý že na zbojandě nejsou aspoň 2 laciný vysílačky v ceně 1500 kč celkem pro takové případy. a vykonaly by neocenitelné služby, protože celá tato stěna je bez telefoního signálu.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace