LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRůVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   ...I třetí družstvo zabloudilo a udělalo prvovýstup!
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
Igor Koller chystá autobiografii Lezecká vášeň
Ostaš Bouldertopo 2026: nové vydání + spuštěný předprodej
Slovenské průvodce

Závody
2. liga Pardubice (13.06)
SP rychlost Zakopane (POL) (14.06)
SP paralezení Innsbruck (15.06)

Žebříček
Cesty:
31.Lachman 10260
32.Čech 10253
33. 10249
Bouldry:
31.Stadtherrová 9650
32.Mikulec 9625
33.Urubčík 9625
Hory:
30.Uhlík 2276
31.Čermák 2232
32.Kupec 2216

Výsledky
M Rakouska paralezení (07.06)
SP Praha (04.06)
SP Madrid (28.05)

Deníčky
5943 lezců
1229246 cest
Nové přelezy:
Spider par 7c
Milka 7c+
Spider par 7c
Ledové Krá 8A
Undertaker 9-
Endspiel 9
Lambert 8a
Protéza 7b
Kuře Melan 9+/10-
Jan Křtite 7b

Stěny
SAUNA - Plzeň
Lezecké centrum SmíchOFF - Praha 5
Big Wall - Praha 9 - Vysočany

Prodejny
Lezec-shop.cz - Štěchovice
Rock Point OC Olympia - Brno
LANEX eshop - Bolatice

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
standalezec.cz
hoplezec.cz

Jó, skalky

Část šestá: Skepse

Cestou domů úplně zapomínáme, že nás mají bolet ruce, záda a tak a jediným tématem jsou opět ženský. Pavla měla jednoznačný úspěch. Věk kolem 25, o trochu menší než Slávka, ale výrazněji tvarovaná, fakt kus, zrzka k tomu.
„Žádná sázka, jezdíte tam kvůli ženskejm, to je jasný.“
Tohle už Pepovi nerozmluvíme.
„Odkud že se to vrátila?“
„Z Austrálie. Byla tam dva roky a z toho jeden jenom lezla. To se někdo má.“
„Jedno vodkaď přijela, příště jedu zas.“
Pepa je náš.
„Zrzavou, zrzavou, tu já mám nejraděj,“ zpíváme mu s Romanem.
„Hele Pepo, nejsi ty sám tak trošku proti sobě?“ ptá se Roman Pepy.
„Nechápu?“
„No, když my vylezeme ty cesty, tak prohraješ sud. A přitom jedeš s námi lézt a ještě nám fandíš a tím nás vlastně hecuješ, abychom byli lepší, jdeš sám proti sobě.“
„Vidíš, to jsem si nějak neuvědomil. Ale co, vždyť je to jedno a když vylezu něco já, koupím ještě litrovku rumu.“
Ráno je veškerý optimismus pryč. Stěží se dovleču do koupelny a do oběda nemám chuť k jídlu. Celý den nestál za nic. Běhání (jestli se ten výklus dal tak nazvat) mi na náladě moc nepřidalo. Galeje se na mě pěkně podepsaly a to je teprve začátek. Další den jsem se cítil o trochu lépe, ale při pomyšlení na odpolední trénink se mi dělalo lehce nevolno. Dal ses na vojnu, musíš bojovat, pomyslel jsem si a nastoupil k Romanovi do auta.
„Pepa už tam bude,“ hlásí Roman.
A byl tam. Nevěříme vlastním očím. Tepláky babáky se zadkem u kolen a s koleny u kotníku vyměněny za černé elasťáky, místo propoceného trika s dlouhým rukávem vykrojené tílko, které na těle, kde si hrajou svaly na schovávanou, působilo poněkud komicky. A samozřejmě zánovní maglajzpytlík.
„Von je voholenej,“ diví se Roman, „Pepo, nekecej, že ses i umyl?“
„Mě přišel nějakej divnej,“ směje se Slávka, která ho jistí.
„Tak zase rozlézt a pak bouldering.“
Už v tom zase jedeme. Jde to lépe než naposledy. Něco padne i na první pokus, něco až na čtvrtý. S Pepou je to dobrý, snaží se, baví ho to a ve čtyřech máme aspoň více času si odpočinout. Slávka dokonce nedala jeden Romanovo boulder. Po půlhodině přichází Pavla se třemi mlaďochy a začíná pravé peklo.  Zkoušíme to co oni a mírně nechápeme. Úspěchem jsou spojené 2 kroky, o některých si můžeme nechat jen zdát.  Naše bouldery přelézají bez přidaných stupů a někdy jen po rukou. Naštěstí nám session končí. Ještě pár lehčích cest s lanem a domů. Domů? To ne, správný lezecký den končí v hospodě. Stavíme se pro Honzu. Není doma, prý sedí U skleněného oka.
„Jéžiš, tam, co mají tu šílenou dvanáctku??“ diví se Pepa.
„Já myslel, že se ti tam líbí.“.
„Líbilo, do minulého týdne. Ráno jsem měl hlavu jak střep, v žaludku žábu, nejmíň ropuchu a nešel jsem ani do práce. S Honzou jsme řešili nějaké nesmysly tak vehementně, že jsme přestali sledovat účet a na číšníci jsme furt kejvali, že další.“
„Kolik jsi toho vypil?“
„8 piv a dva rumy,“Pepa na sucho polkne, „ fuj, se mi zvednul kufr, jak jsem si jen vzpomněl.“
Honza seděl u stolu s Frantou, pískařskou legendou, na účtu čtyři čárky a tvářili se nějak moc vážně.
„Tak ty už jsi prej taky překližkář?“ pouští se Franta do Pepy, „o těhle magorech už to vím, prej kvůli sázce, ale proč i ty?“
„Proč ne? Pojeď příště taky.“
„Bych se vosypal, vole, tam všichni lezou s tou bílou sračkou. Chlapi, jestli vás načapám ve skalách s tím svinstvem, tak vás strhnu a rozbiju vám hubu!“
Panebože, to má teprve druhý, co z něj bude padat, až si ještě přiloží.
„Jsem slyšel, žes to jednou udělal Standovi a přes hubu si dostal ty.“
Roman neměl Frantu nikdy rád.
„Toho dobytka mi nepřipomínej. Já ho učil lézt už jako malýho kluka. Učil jsem ho dělat cesty. Byl fakt dobrej, Jenže pak jel s pražákama na jih Evropy a úplně se pomátnul. Maglajz, vysoký čísla, nějaký zkratky a začal dávat kruhy moc blízko,“ lamentuje Franta.
Frantovi už táhne na padesát. Prakticky nás učil lézt všechny. Klasik jak poleno, pedant k tomu. Vyhlášený tvůrce cest, málo kruhů a zná jen VIIb a VIIc. Po určitý době, co jste s ním lezli, se stával nesnesitelným a všichni od něj zdrhali. Vždycky si vyučil někoho nového. Dost cest i vytloukl, že prej neodpovídaly pravidlům.
„Neboj Franto, my jen na to vápno, nejsme blbí,“ radši ho uklidňuju.
Zbytek večera už byl v pohodě. Stejně jsem po dvou pivech odešel, tamní dvanáctka je opravdu vražedná.
Další den zase na stěnu. Lezení na vytrvalost. A zase ta bolest, kruhy před očima, Olaf Hotovson, a zase se na to chci vykašlat. Roman se pochlapil, dal 7 cest, všechny za 7 a 7+. I mě se celkem daří, 6 cest 7- a 7, pád až v poslední z poloviny cesty při slézání dolů. Pepin dokázal pověst bojovníka a nenechal se zahanbit, 5 cest, v té poslední se vyhecoval natolik, že při každém kroku řval jak lev, vlastně spíš jako tur, protože jen tupý tvor by prováděl to co my dobrovolně. Že by přítomnost těch dvou holek, co vedle nás buší jednu cestu za druhou? To jsme už fakt zblbli? Vždyť všichni tři už moc dobře víme, že ženský mají erotogenní zóny v peněžence plné kreditních karet.
Takhle to šlo skoro celé 3 týdny. V počasí, co panovalo, se stejně nic jiného dělat nedalo. Proměnili jsme se ve sportovce. Jeden den bouldering, druhej vytrvalost a když byl čas, tak běhat. Z běhání se člověk vracel mokrej a špinavej. Pocit z pohybu nic moc, na nohách bakule bláta, které perfektně klouzalo. Ráno už mě bolest různých svalů, o kterých jsem dříve ani nevěděl, vůbec nepřekvapovala. Skoro jsem se na ní těšil. Masochistou za jeden měsíc?
Byl tady termín odjezdu. Chvíli byl problém s autem. Nakonec Sehnal Honza dodávku pro 6 lidí. Pro šest? Jede i Pavla. Složení zájezdu Roman s Pepou doma dost tají. Mě je to fuk a Honzovi také, protože jeho manželka by mohla být učebnicovou ukázkou flegmatika. Dva dny před odjezdem jsme nuceni posunout termín o týden. Ve Francii i v Itálii hlásí špatný počasí. Pro nikoho to naštěstí neznamená velký problém. Kupodivu má být v Čechách o víkendu hezky, tak domlouváme nějaké lezení venku. Honza tentokrát ani neprotestuje, přece jenom dost pršelo, písky jsou prolitý a na Rovišti nikdo z nás čtyřech ještě nebyl. Holky jedou na závody do Ostravy, škoda.
Zase přes Prahu. Magistrála je zacpaná a ztrácíme hodinu. Podle automapy a Montany nalézáme chatovou osadu Roviště s dvěma kempy. Parkujeme před zákazem vjezdu. O to větší bylo překvapení při pohledu na 40 aut zaparkovaných u dvou na první pohled opuštěných chat. Samé pražské značky. To by vysvětlovalo liduprosté Srbsko. No nic, když už jsme tady. Cestu nemůžeme minout. Chvíli stoupáme po hraně prudkého srázu, pak roklí dolů. Cesta se rozdvojuje, jdeme doprava. Skály nic moc, jen jedna světlá plotna s převisem nad vypadá docela pěkně, ale v každé cestě visí lano a u některých jsou i dvě čekající dvojky. Jdem zpátky a jdeme druhou cestou. Napřed hodně lidí u lehčích cest, Honzu hned zaujala jedna spára – Sarkofág, ale byla obsazená. Jdeme dál a najednou jen 6 lidí a spousta volných cest v kolmých plotnách. Honza s Pepou hned nastupují do Františka Dobroty za 7- s hustě osázenými nýty.
„Co to je za hnus!?“ nadává Honza sedící hned v prvním nýtu, asi dost ironický název.
Ještě třikrát spadne skoro na zem a pouští dopředu Pepu. Ten se lehce klepe, vypadá, že také spadne a najednou je u dalšího nýtu a zanedlouho u slaňáku.
„Dost drsnej začátek,“ hlásí seshora.
Roman má po galejích velké sebevědomí a pouští se hned do cesty Highlander za 8-. Cestou má menší potíže s hledáním chytů, bojuje a nakonec padá těsně pod výlezem. Nastupuji po něm a díky jeho radám se mohu u slaňáku radovat z 8- na Flash. Roman to dá dalším pokusem a koukáme, co dál. Vedlejší cesta Local Pero má jeden delší odlez a moc se nám do ní nechce.
„Chlapi, jděte se podívat tamhle za roh, tam se vám bude líbit,“ radí Pepa s toaleťákem v ruce.
„Jo a najdeme tam akorát tvoje hovno,“ nevěříme mu.
„Ne fakt, převislý devítky.“
Měl pravdu. V mírně převislé stěně vedou pěkné linie. Lída 9-/9, Čára života 9- a další cesty, plus pár projektů.
„Tak co, zkusíme to? Generálka na zájezd?“ ptám se Romana.
„Jasně, že váháš. A kterou?“
„Čáru života, ta vypadá moc dobře.“
Jdeme pro věci. Nacházíme Honzu opět sedět v prvním nýtu, tentokrát 6+ Vlny.
„Já vám na nějaký skalky kašlu, takový jebky malý, kdo se za to má držet,“ nadává, vycvakne nýt a skočí.
„Jáuuu, kotník.“
Trefil se na kamen a podvrkl si kotník. Sundavá si lezečku,  noha už mu natéká.
„Měl by ses obout, jinak půjdeš k autu bosej,“ radí hned Pepa.
„Balíme a jedeme do nemocnice, sichr je sichr.“
„Neser Tome, to bude dobrý,“ dělá Honza drsňáka.
„Podívej, jak ti už nateklo, neblbni a pojeď. Třeba to máš zlomený.“
„Namoč mi tohle do řeky a jděte lézt,“ podává mi rezervní triko.
Tak jo, za chvíli se vracím s obkladem k Honzovi, který se zatím dobelhal pod tu převislou stěnu. Zájezd je v prdeli, napadlo mě, to se mu do příštího týdne nezahojí.
Házíme si s Romanem korunou a mám štěstí, první jde Roman. Až pod 3. nýt se dostává překvapivě snadno. Chvíli váhá a nakonec dělá dlouhý krok do téměř vodorovné poruchy. Rychle cvaká a neví, jak dál. Jeho snažení končí v oblých spoďácích a bočácích.
„Sedám.“
„Jsi se docela rozjel, dobrej výkon,“ chválí ho dole Pepa.
„U dalšího nýtu to vypadá na dobrý chyty, zkusím to,“ zahajuje Roman další pokus.
Nastoupává za bočák na pravačku a levou se snaží nabrat obliny, zase padá.
„Počkej, něco zkusím.“
Bere bočák levačkou na backhand, dává nohy hodně vysoko a takto se mu to daří, už drží pravou bočák a levou sahá výš, asi dobrý chyt, cvaká.
„Tady je docela dobrej chyt,“ leze dál. Udělá dva kroky do strany a začíná mít problémy, nemůže přidat ruku do malého sokolíku, nohy začínají vibrovat šicí stroj. Levačka je na místě a pravou šmátrá nad sebou, hledá, slušnej pád.
„Do prdele, takovej kousek, je tam lišta, ale je blbě vidět. Než jsem ji našel, tak mi došlo.“
Potom to v klidu doleze a nechává se spustit.
Když je dobrej radič, toto odsejpá, pomyslím si, už cvakám třetí nýt. Než se srovnám do chytů jako Roman, písek v hodinách se asi dosypal, můj čas vypršel a letím. Tak znova.
„Nohy vejš a makej.“
Dosahuji do dobrých chytů a cvakám čtvrtej nejt. Zkouším vyklepat, vrací se mi, aby ne, po těch galejích.
„Najdi si stupy a pak to celkem jde.“
Pravou beru sokolíček na backhand, kde jsi ty zkurvený nohy, jo tady, dobrý, přidávám levou ruku.
„Na hraně je lišta.“
Naštěstí je už obílená a už se tlačím tupým koutkem ke slaňáku.
„To by mohlo jít.“ prohlašuji dost optimisticky.
„To by asi pánbu nebyl doma,“ usazuje mě Honza.
„Nepotřebuješ přebalit?“ jako pokus o return asi nic moc.
Pepa hodí kondora už z pod třetího, dalšího do něj a nakonec se mu povede vypadnout i z výlezového koutku. Zasluhoval by pilotní průkaz. Kdyby alespoň napřed zahlásil. Jenže von je ticho, ani se neklepe a najednou letí a to i tam, kde to člověk se zdravým rozumem neudělá.
Začínáme naostro pokusovat. Boulder u třetího dělá Roman s jasnou převahou. U čtvrtého vyklepává a pokračuje. V sokolíku mu náhle dochází a už letí.
„Krucinál, takovej kousek a už jsem to mohl mít.“
Teď je řada na mě. U třetího už vibruju, ale dostávám se dál. Cvakám, vyklepat, je to dobrý, fialový kruhy nikde. Jsem v sokolíku a přidávám levou ruku…
„Zkurvená noha, síly tři prdele a mě uklouzne lezečka!“
„Dalším pokusem to dáte. Na máte s prstem v nose.“
Pepa na Čáru kašle a nastupuje do cesty Žáby mají přednost.
„Pěkná škvíra,“ lebedí si ve spáře. Noblesně se projde celou cestou.
Další pokusy o 9-. Oba padáme, Roman znovu ve výlezu, já už nad třetím.
„Nic moc, na to že furt trénujete,“ rejpe do nás Honza.
„Copak, ty paciente, už ti to pořádně nateklo?“
„Nic moc, ještě ho do toho praštíme,“ vtipkuje Pepa na účet velkému otoku na kotníku.
„Proč, rovnou mu to uříznem a je to.“
Pepa je při chuti a vybírá si Local Pero za 8. Do půlky jde na pohodu, pak se začne třást a těsně pod dalším nýtem hodí tlamu.
„Sedm metrů na skalkách, slušný,“ ještě si to chválí.
„Já to nadlezu, vejš byla dobrá polička, z těch malých to nezapnu.“
„To už přeháníš, ne? Už teď jsi mě málem vykastroval.“
Roman to má blbý…. Další tlama se nekoná. Tedy v této cestě. V té naší ano, Roman padá nad třetím, já se od něj ani nepokouším odlézt a sedám si.
„Já to říkal, že to nedáte a v Itálii už vůbec ne. To se budeme mít, dva sudy.“ raduje se Honza.
Má štěstí, že už se zrakvil sám, jinak jsem po něm skočil. Vybíráme matroš, nálada pod psa. Akorát chceme odejít, když si to přihasí dva chlapíci. Jeden vyběhne Čáru snad za minutu..
„Jo, to skásnem na 8+, je to lehký.“
„Asi jo, maximálně 8+/9-.“
Tak teď je teprve nálada na bodu mrazu. V Local Pero se už ani neodlepíme od borháku, co do něj Pepa tak statečně spadnul. Ruce se otvírají a ani hlava už nechce. Zato Pepa si to doslova vykračuje do klíčového místa a ještě si u toho píská. Na chvíli ztichne, nejistý krok a cvaká nýt. Zase si píská a přestane až na zemi.
„Co si to tu tak po ránu píská, je to asi Pepa a jde na čaj, co na čaj, jdeme na pivo, já mám takovou radost. Co se tváříte jak kakabusové, jste unavený, do zájezdu si odpočinete a já budu o suda lehčí.“
„Nebudeš, to nedaj,“ ozývá se lazar na zemi.
„Abys už radši vyrazil napřed, ty mrzáku.“ neudržel jsem se.
„Taky že jdu.“
„Tomu říkáš chůze?“
Nálada pod psa. Taková dřina a výsledek žádnej. Jsme na tom stejně, ne-li hůře než v Srbsku. A co ta Honzovo noha? Pojedeme v pěti? A čím?

(pokračování příště)

Tomáš Říha   [úpravy] 15:17 19.06.2003Tisk 


Související články:
Zobrazit další (5)

Komentáře

Nový komentář 
 Roviste je maso17:22:03 19.06.2003
No nemuzu se ubranit, krasa stiha nadheru.
loudisodpovědět 

 *17:25:08 19.06.2003
Super, super, snad jen ze Local Pero neni Local Pero ale Local Hero
odpovědět 
 Re: *17:26:08 19.06.2003
jsem se nějak nepodepsal
Kubaodpovědět 
  Re: *17:30:04 19.06.2003
Ale jo Local Pero. Asi tam malo jezdis:)))
loudisodpovědět 
   Re: *20:59:16 19.06.2003
Žádný Local Pero, ale Lukovo Péro.
odpovědět 

 parada11:05:12 20.06.2003
Uz se nemuzu dockat, dalsiho pokracovani, souhlas, paraaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaada.
Bohusodpovědět 

 Foto dne:

Andělíček, 5
 Databáze cest:
Všechny cesty (192241)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
La Fenice 6a Trodena
Pocahontas 6a+ Trodena
AVS / Weg zur Wespe 6b+ Trodena
Wider die Zweifler 6 Flatzer Wand
Bohr-Olympiade 6- Flatzer Wand
Nově komentované:
Rozlezovka 5b Davle
Otto 5c Davle
Skleroza 7b+ Davle
Skleroza 7b+ Davle
Skleroza 7b+ Davle

 Nově v diskusi:
Re: lezec.cz | Re: Lana Simmond | Re: Dobírání dvou druholezců na půlko/dvojičkami | Re: Dobírání dvou druholezců na půlko/dvojičkami | Re: Dobírání dvou druholezců na půlko/dvojičkami | Re: Lana Simmond | Re: Jištění při užití polovičních lan | Re: lezec.cz | 30ka na VHT | Re: Jištění při užití polovičních lan |

 Nové komentáře:
Re: Neuznat | Re: Neuznat | Re: Neuznat | Re: Využití peněz Sbírka Kalymnos | Boulder | Re: 2+2=4? | Re: 9b klub | Re: 9b klub | Re: obtížnost | Re: obtížnost |

 Kde to vře:
Janja Garnbret přelezla cestu Bibliographie 9b+ (110)
Na svěťáku na Štvanici závodí i tři ruští lezci (106)
SP v lezení na obtížnost Praha (24)
Pepa Šindel přelezl cestu obtížnosti 9b. (16)
Světová lezecká elita míří do Prahy, na Štvanici začíná svěťák (14)
SP v bouldrech a v lezení na obtížnost Praha (12)
Lezecký park Davle: Z ošklivého lomu lezecký ráj (5)
Zákaz lezení na Kozlovi (4)
Nová venkovní bouldrovka na střelnici Placy u Příbrami (2)
Plánovaný přesun na nový server: v pondělí 18. 5. 2026 (1)

 Nově v inzerci:
Vyřazená lezecká lana - jakékoli délky | Průvodce pro staromilce | LaSportiva Python 42 | Hledám pronájem bytu Děčín,Ústí nad Labem | Spacák Patizon g1100 | Tilak Raptor, vel L., goracovka | Expedicni boty, výškovky | Tarantule, vel.39 | Dámská přilba | lezení Itálie |

 Anketa:
Posuzuješ bezpečnost jištění před nástupem do cesty?
 Ano – aktivně si zjišťuji informace  
 1115 
 Ano – spoléhám hlavně na vizuální kontrolu 
 1228 
 Kombinuji obojí (něco si zjistím + vizuálně posoudím) 
 1426 
 Řídím se doporučením ostatních 
 1393 
 Neřeším to – lezu vše 
 1089 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy © 2000–2026 Lezec.cz


Zobrazit desktopovou verzi