Ahoj. Prave mi prisla odpoved od meho senatora(Jan Hadrava US), ze on sam je take proti tomu a bude proti teto novele zakona. Jinak tyhle korespondaky on Pratel prirody jsou v novem Respektu 04/04 (tistena verze). Sam jsem je uz poslal.
Kluci mě je taky líto těch peněz, ale osobně mi vadí víc rachot vlaků v údolí Labe než plavba lodí. Jinak Vám doporučuji přečíst si článek ve Vodním hospodářství č.11/2003.
Uf...auta take delaji mensi bordel nez vlak,tak co kdybychom tam postavili dalnici? Se vsema odpocivadlama a Mekacema, alespon nebudem muset sedet v bivaku a pect burty...
A kdepak ten propagacni clanek je? Predpokladam, ze se v nem mluvi o tom, jak jedine vodni doprava je ta spravna (vcetne spousty krasnych grafu, fotek a nakresu), je treba pretvorit vsechny reky pro lode (i kdyz na to nemaji dostatek vody), zrusit vlaky, auta, letadla, jen lode!!! Co kdyby se zarovne zacal stavet i pruplav Dunaj - Odra - Labe?
sám jsem senátorům napsal a odepsali me Ruml,Mejstrík,Moserová,Bendl jako že ne a pak za Děčín Zoser jako že jo.
ještě k panu Foldynovi.Možná že si ho ještě pár lidí pamatuje jak veksloval marky před zánikem ndr na tržnici v Děčíně 4.Nebo jak postavil odvykací centrum pro narkomany ze švýcar za peníze státu.To nás výšlo 40milionů no doufám že to těm švýcarům asi 40 co tady byli pak to vyšumnělo pomohlo.No nechci ani mluvit jak objížděl okoli Varnsdorfu a Rumburku a sliboval 60 000 pracovních mist jak sežene investory když ho zvolej.Jak se stal nejvyšším nadražákem na kraji no to je jak když se v Praze hazeli radní z vokna.Jak sme zvolili tak mame.
David
Ó nejen to! Za mého mládí (tak konec sedmdesátých let minulého století) vznikl nápad splavnění Berounky z Plzně. Problém, že je to spíš větší potok, se měl řešit přehradama. Nakonec to nezastavil fakt, že v létě by bylo odpařené vody z takových veleploch o mnoho víc, nežli ji v Berounce je, ale obyčejný nedostatek peněz (prý?). Nedávno se k téhle ideji někdo vrátil...Že by to nenávratně zničilo fantastickou krajinu o tom ani netřeba mluvit.
Ten, kdo o tom něco pamatuje...
... a dnes už nikdo přehradu u Křivoklátu neplánuje, protože to byla skutečně megalomanie a vzhledem k místní přírodě dá se říci zhovadělost, ale to se s problémem dolního Labe nedá vůbec srovnat. Jez není přehrada a řekl bych, že na Berounce je jich i dnes dost aniž by to přírodě jakkoliv vadilo.
Záznam diskuse je na senat.cz, zajímavé čtení jak u nás funguje zákonodárství. Jezy na Labi není jedinný způsob jak přelít pár miliard od státu stavebním skupinám.
Z některých senátorů padají skutečné "perly". Např.: "Mimochodem ti, kteří teď hodují proti silnici přes Český ráj s tím, že rozdělí krajinu na dva díly a bude to hrůza, tak každá řeka rozděluje krajinu na dva díly, ostatně i každá železnice vždy rozdělovala a rozděluje krajinu na dva díly."
"Pokud jde o ekologickou škodu, je třeba uvést i kladné skutečnosti. Samozřejmě tam bude muset být hráz, takže bobr nebude muset kácet stromy, protože hráz za něj postaví betonová lobby, ale při zvýšené hladině mu vzniknout přirozené meandry, kde on si udělá svá hnízdiště."
"Kolega Mejstřík tady mluvil o smysluplnosti jezů, že není doložena. Prosím vás, na jednu loď se naloží 42 až 45 kamionů. Zkusme se zeptat občanů v Dubí, jestli by uvítali snížení takovéhoto počtu kamionů, který projíždějí Dubím v minutovém intervalu a není možné přejít cestu. Já si myslím, že smysluplnost jezů tady je postavena."
"Padlo tady i dál, že jsou odborné posudky, které hovoří o neblahém dopadu jezů na Labi. Ale jsou přece také odborné posudky, které hovoří o kladném dopadu výstavby jezů na Labi. A já myslím, že bychom měli brát stejná váhu pro obě dvě strany."
Taky se tam často hovoří o jakémsi "Severočeském sdružení obcí", které údajně reprezentuje 600 tisíc občanů těch obcí a jednohlasně volá po stavbě jezů. Kdo jste z těch obcí, víte o tom něco? Asi stojí za to psát nejen senátorům, ale i třeba starostovi.
Dobrá zpráva. Jedna bitva je vyhrána, válka nikoli. Návrh zákona se vrací do poslanecké sněmovny. Napište poslancům, jestli nevíte co, překopírujte jim informace z článků. 101 hlas je s názory, které padají ve sněmovně, v senátu i vládě, patrně snadno dosažitelný. Pak spas nás Václav...
Ještě ti poslanci! To bude fuška! Vždyť, když to změní, tak jakoby přiznali chybu. A ty oni nedělají. Přeci! Ale když se to pojme, jako že jsou dnes nová zjištění a pohledy, a oni mohou projevit svoji nebetyčnou moudrost, která jest jim vlastní...
Jezisi to snad neee??
At se sem ty magori prijedou podivat.Ted se porad mele o tom,jak roste zadluzenost statu atd. a pan Foldyna nema nic lepsiho na praci,nez hledat,jak
utratit jiste prebytecnych 10 miliard.
Jestli to projde,tak slezu z Maxicek a pujdu si pod ten bagr lehnout.
Jeste pred tim,ale pujdu za Vaclavem(jedno kterym) a poprosim ho ,aby si tam lehnul se mnou.
Nasi zemi mam opravdu rad,co se ale tady obcas deje-tomu nerozumim.
Ach jo.
Viž co se stalo po povodních, kdy se nedalo plout ani s prázdnou lodí? Německé železnice hned zdvojnásobili cenu pro České dopravce, lépe řečeno zrušili mimořádnou 50% slevu z normálního tarifu ke které je pouhá existence plavby tlačila.
Ekonomové spočítali, že až plavci zkrachujou a Němci to udělají nastálo bude nás to stát asi 3 miliardy ročně. To se pak takovejm jako jsi ty pěkně poděkujem.
Ekonomové spočítali...I v mé, věkem a nemravným životem podevastované hlavě je tolik vzpomínek co ekonomové a jiní odporníci (pozor! Již dnešní!) spočítali... O jezech na Rýnu nic nevím, ale zatímn nepamatuji moc staveb zasahujících do přírody, které by se neukázaly časem jako pitomosti. Co udělají Němci? Co budou moci aby vydělali. Tak jako tak. Články i odborné posudky jsou dost nespolehlivé prameny. Jezy na Berounce? Možná by bylo lépe, kdyby jich nebylo. Ale to jsou zase jiné jezy, jiné řeky a jiné vůbec...
Souhlasím, že i ekonomové jsou jen lidi a můžou se mýlit nebo i mlžit, ale že ty němecé dráhy zvedly tarify je prostý fakt. Jestli nás to bude stát ročně 2 miliardy místo 3, to už je jen drobný detail.
Ostatně neomylní nejsou ani zelení aktivisté, a jejich obvyklé argumenty a Odborné posudky ( které bývají dost nespolehlivé prameny :-))proti prolejvání krajiny betonem zvanému výstavba dálnic můžou být v případě jezů, podobných těm na Berounce nekonečně víc než Střekovu, celkem mimo mísu.
O tom, že se dá vodní cesta postavit tak aby přirodu spíše obohacovala nemluví jenom studie, ale existujío tom (nejen) západně od našich hranic už desítky let zajímavé důkazy. Stavět se prostě dá tak i tak, a například za ty na Labi původně plánované přehrady vysoké až 8 metrů bych takhle rozhodně nehoroval, ale to co se plánuje teď přírodě nijak neublíží a lidem jenom prospějě.
No chapu to nadšeni, ale jez neni dalnice a voda neni beton. Ekologové stále jenom vypočítávají kolik na Labi žije ohrožených druhů, ale ještě neřekli jak že by je jako plánované pidijízky měly ohrozit.
V nejcenějších partijích řeky se nic nezmění a naopak další mohou při stavbě vzniknout. Že ne?A je snad jez nebezpečí pro bobra, nebo snad drobnokvět uschne že kilometr po proudu od místa kde roste bude přez léto o 20 cm víc vody, případně že ta mělčina ve které roste není "přírodní", ale za jezem?
Už 12 let funguje průplav Rýn-Mohan-Dunaj a ještě třikrát déle trvá monitorování přírody v jeho okolí a co že za tu dobu ekologové zjistili? A proč nejsou výsledky hlavním argumentem profesionálních odpůrců staveb na Labi?
No protože jasně prokázaly, že díky vhodným úpravám (nejen) břehů a odstavených ramen řeky se stavbou životní prostředí zlepšilo a stalo se ještě bohatším a rozmanitějším přírodním parkem, a samotný průplav transkontinentálním biokoridorem(voda neni beton).
Regulační úpravy koncem 19. století Labe změnily v koryto vyzděné kamenem s velkým spádem a rychlým prouděním vody. Jez s rozdílem hladin 1.5 metru v době největšího sucha, ponořený metr pod vodou v době normálního průtoku, může současný stav jen zlepšit.
Dvě tůně ještě žádnou řeku nezničily, ale xenofobie by toho mohla zničit mnohem víc.
Pokud je to podano takhle a fakta tebou vyrcena jsou pravdiva,tak souhlasim...proc ne?
Ale pokud...
1.Se mirumilovna hrazka ukryta cely jeden metr pod
hladinou zmeni v nejakej betonovej humus ,co tam
bude strasit kdovijak dlouho?A navic musi tam preci byt umoznen pruplav lodi...takze plavebni komora nebo slajsna?A co okoli techto bohulibych staveb...parkoviste?budova pro udrzbu?...
2.Nemci neudelaji podobna opatreni...
Na CT bezel dokument,kde bylo receno,ze Nemci podobne upravy v Sasku neplanuji...a ricni cesta prece nekonci na hranicich.
3. By se nasel i jiny zpusob ,jak utratit 10 000 000 000 Kc a pomoci tak nasemu hospodarstvi-potazmo zajisteni zamestnanosti.
(domnivam se napr.,ze potencial Labskych piskovcu-co by turisticke destinace,jeste zdaleka nebyl vycerpan)
4. Nazor instituci ,jako je Ministerstvo Zivotniho Prostredi neni dostatecnym argumentem?
Ktery potom je?Pana Foldyny a jemu podobnych?
Diky. Jsem rad ze se nasel nekdo, s kym se da taky normalne diskutovat. Tak tedy moje odpovedi:
1. Prave pohlidat si, aby misto projektovaneho kompromisu nevyrostlo nejake betonove prekvapeni je podle meho pro vsechny, vcetne prirody, vubec nejlepsi co by mohli ochranci udelat,stjne jako se to povedlo na průplavu Ryn-Mohan-Dunaj. Pokud jde o ty betonove brehy, vrele bych doporucoval zajit se podivat k nejakemu existujicimu jezu, treba do Roudnice nad Labem. Mezi komorou na paralelnim plavebnim kanale a rekou tu vznikl klidny prirodni ostrov, ktery tvori prakticky prirodni most pro migraci kolem jezu, a to i v zastavbe mesta. Co se tyce budov a parkoviste, doporucil bych k inspiraci Vranany na Vltave, kde se jedna o jeden rodinny domek a asfaltku docela daleko od reky (asi kvuli povonim) a oddeleny od ni sirokou loukou. Pokud by se to na Labi, navic nedaleko zastavby Maleho Brezna, resilo stejne, neni rozumny duvod se moc pohorsovat.
2. Pokud vim, az na 2 vyjimky jsou pozadovane parametry na Labi az po Prostredni Zleb, kde se lame skoln dna, uz dnes. Navic se jedna pouze o omezeni zajisteneho ponoru ze 140 na 120cm v dobe takoveho sucha, kdy se u nas dnes neda plout ani s prazdnou lodi(ponor pod 80 cm). A aby toho jeste nebylo malo, se podle nedavneho projevu ministra dopravy v senatu na jejich odstraneni uz zase pracuje. Takze i kdyby pan ministr v senatu vedome lhal, coz si nemyslim, rozdil bude i tak naprosto zasadni.
3. Na podobnou vec jsem tu uz odpovidal. Po povodnich, kdy se nedalo pro nanosy plout ani s poloprazdnou lodi hned nemcke zeleznice zvedliy tarif na dvojnasobek a Ekonomove spocitali, ze pokud se plavba zastavi, bude to stat nase vyvozce az 3 miliardy, tedy 3 000 000 000 Kc, rocne. Pokud je to pravda, pak je tech 6 az 10 miliard jednou z nejlepsich investic jakou muze tenhle stat udelat. Ostatne, pokud nebude labe jenom nespolehlivou slepou ulickou nikam v siti Evropskych vodnich cest a do Prahy bude jezdit vic "plovoucich hotelu", maloktery se u Hrenska nezastavi :-).
4. Je spousta prikladu o tom, jak zoufale malo je v oduvodneni rozhodnuti MZP prave argumentu na ukor ideologie, coz ve svem dusledku vede k zelenemu fundamentalismu, neschopnosti komunikace a k tomu, ze parlament prijima takove zakony ,jak se mu to nedavno povedlo.
Jasnym prikladem a primo legendou se stal Drobnokvet Pobrezni, jehoz prvni nalez u nas se podaril roku 1997 prave na Labi u Jakub a to, ze by udajne neprezil omezeni chodu hladin o 20cm se stalo hlavnim argumentem proti, coz ovsem nezavisla EIA v roce 1999 nepotvrdila a vyslouzila si za to od tehdejsiho ministra ZP Kuzvarta zruseni a nove zadani lepsim (loajalnejsim ?) resitelum. Nakonec cas ukazal a Drobnokvetu se zacalo velmi darit ve sparach kamene navigace pod novym mostem v Usti nad Labem a dnes se vyskytuje na Strekovske zdrzi, kde k zadnemu vykyvu hladiny prakticky nedochazi, tak hojne, ze je z nej pomalu plevel, zatimco u Jakub stale jen preziva par rostlin mezi koprivami.
On totiz nikdo nema patent na pravdu, a pokud se brani kompromisu a vyhlasuje tu svou pravdu za jedinou a nejlepsi, byva vetsinou od reality pekne daleko. ;-)
No jo...
Cas da jednomu z nas za pravdu.
Zase se mi chce napsat,ze pokud to je vsechno,tak
jak pises,tak z ceho mit strach?...
Navic to vypada,ze si tuhle problematiku asi studoval-coz se o mne tvrdit neda...
Jenom si myslim,ze stejne tak ,jako si napsal radu kladnych prikladu z nichz vetsinu neznam,tak by se urcite nasla i stejna rada prikladu negativnich,ne?
Jde jen o to ,ze mam obavu (z ciste laicko-lezeckeho hlediska) ,aby mi(nam) tam v labaku nevyrostly betonovy obludy.Plus to ,ze jez bude znamenat stojatou vodu a stojata voda je vdycky horsi nez ta tekouci-budou se tam drzet necistoty a i zivot by nemusel byt tak bujny.
Navic stavba jezu znamena temer nevratny krok...a my(nebo alespon ja) nevime kam ten krok povede.
Osobne budu mit radsi "pod zadkem" Labe bez jezu.
Taky si myslim,ze i kdyz to pani politici pusti(ten zakon),tak na to nebudou penize.
Meli by zadat nejake opravdu renomovane a nezavisle firme rozbor tohohle projektu.
POkud to uz neudelali,ale to nevim.
Priznavam ze se o historii a soucasnost plavby docela zajimam a jsem tudiz trochu zaujaty. Netvrdim ale ze vsechno bude s jezama jen ruzovy. Jenom to, ze se rozhodne nebude jednat o zadnou katastrofu, ale ten nejlepsi kompromis jaky jde udelat.
Malokde se o te pripavovane stavbe da neco zjistit, ale narazil jsem na docela zajimavy, i kdyz starsi clanek na
Ha, ha, dvě tůně. Jakékoli přehrazení řeky sníží prostupnost pro cestování zviřátek a břehy kolem jezů přijdou tak vybetonovat, že. Takže žádné dvě tůňky, ale pěknej mazec.
Vzhledem k tomu, ze na nasich rekach uz stoji jezy 1000 let a posledni losos byl v Jiznich Cechach chycn roku 1925 da se rici, ze neni jez jako jez a kdyz se chce tak jde ledascos.
Teda přesný údaj kolik arů se vybetonuje si nepamatuju, ale že za 6-15 miliard se vybudují "dvě tůně" a "pidijízky... spíš jako na Berounce", to mi přijde dost neuvěřitelné.
Milý jmenovče! Samozřejmě, že "vědecké důkazy" ekologů jsou stejně zaručené jako tu inženýrské. Takže proto se řídím tím selský rozumem a zkušenostmi. Selskej rozum není vůbec špatnej. Kolik let výzkumů se mohlo ušetřit. Třeba zjištění, že kráva pasoucí se na louce je zdravější, nežli ta na roštu krmená masokostní moučkou. K nevíře! Na to se opravdu přišlo!
Ještě k jednomu (opožděně, já tu nebyl), ti vyčůraní Němci. To je zase jenom nějaká firma, která chce vydělat stejně, jako betonáři na jezech. Já se netroufám zasvěceně vyjadřovat přesně k těmhle jezům, ale zatím snad všechny tyhle akce byly jen převodem peněz daňových polatníků. A škody zůstaly. Třeba je tohle vyjímka? Ale věřit mi tomu moc nejde.
Zdravim jmenovce.
Souhlasim ze nekdy neni selsky rozum docela k zahozeni, a treba ten muj mi rika, ze mylit se, prehanet nebo "vedecky vyzkoumat" jen to co je potreba muzou ekologove stejne jako inzenyri.
Kdyz navic treba vsechna (pokud vim bez vyjimky) zvlaste chranena uzemi na Labi vznikla z melcin za regulacnimi hrazemi z koncem 19.stoleti, a treba i kanalizovane(!) stredni Labe se chranenymi uzemimi a zivotem doslova hemzi, memu selskemu rozumu se tezko veri ze by se Labe s jezama stalo necim znicenym a neprirodnim.
Kdyby se stavela kilometrova betonova deska zvana dalnice, o setrnem zasahu by se jiste nedalo mluvit, ale takhle ?
Co treba trebonske rybniky ? Neznamenaly snad v dobe vystavby nesrovnatelne vetsi zasah do prirodniho prostredi a neukazal snad cas, ze se povedl zasah spis pozitivni ?
Je snad regulovana reka mene ekologicka nez mraky vyfukovych plynu kamionu, vlekoucich rocne miliony tun nakladu zbytecne nahoru a dolu prez hrebeny Ceskeho stredohori a Krusnych hor?
Co na tohle rika selsky rozum?
P.S. Nevim co jsi myslel tema Nemcema. Zaznelo toho tu o nich vic.
Že se příroda s dřívějšími zásahy vyrovnala neznamená, že byly optimální. Samozřejmě i Hradčana jsou masivním zásahem do přírody, něco se holt stavět někdy musí. Ale dřívávejc byly zásahy ekologičtější. Z toho důvodu, že na pořádnou betonáž neměli beton a tak tam dali hlínu a do ní stromy...
Ty němce jsem myslel jak jsi vzpomenul že zdraží dopravu. Znělo mi to trochu jako že zase germáncké kmeny v přilbách s rohy čekají na projev naší slabosti, ač, řekl bych, se jen nadnárodní firmy perou o kšeft.
Trebonsky rybniky nejsou "Hradcana"! Zatimco takovej Rozumberk je domovem stovek ryb, hnizdistem desitek druhu ptaku a stanovistem janevimkolik druhu rostlin, na Hradcanech zijou krom lidi tak akorat holubi nebo krysy! Vysledkem budovani jezu a vodnich del obecne je totiz, na rozdil od ostatnich stavebnich oboru, prirodni prostredi vhodne k zivotu a mnohokrat krajinu spis obohacujici. (Pred rybnikama bylo Trebonsko jen jednim velkym mocalem, ale dnes je to pestra a druhove rozmanita krajina kde navic i tech bazin zustalo taky docela dost).
A k tem Nemcum: Ne ze by zrovna stali na hranicich v helmach, ale nejsou to ani zadny hodny strejdove. Protoze nemeckym draham nase plavba silne konkuruje, jsou nuceni poskytovat nasim dopravcum v trase Decin-Hamburg mimoradne 50%-ni slevy z normalniho tarifu platneho vsude jinde(a i tak jsou o neco drazsi), aby vubec mohli plavbe konkurovat. Co je podle tebe bude nutit ty slevy poskytovat kdyz jim uz plavba nebude konkurovat? (Jak ukazala druha polovina roku 2002, tak nic). Tim dojde ke zdrazni naseho zbozi v dost velke casti Evropy, klesne jeho konkurenceschopnost a tim i jeho odbyt ...
Jak na tebe pusobi tohle ?
jen na okraj, jestli si myslis Jendo, ze rozumberk a jemu podobny se svym intezivnim rybarskym hospodarenim je idealni biotop pro ichtiofaunu, tak ses fakt vedle....
Tak jsem si to našel a za nízkého stavu má mít "jízek" v Malém Březnu rozdíl hladin cca 3m a volej 5km a v Dolním Žlebu rozdíl hladin cca 5m a volej 9km.
Pro zíkání lidské perspektivy takové tůňe je asi nejlepší si 9km voleje přepádlovat.
Něco přes 3m rozdílu hladin má myslím známý jez u kanálu v Praze Troji.
Opět bych zapojil selský rozum. Mají-li se po řece v době, kdy na její přejití stačí vyhrnout nohavice prohámět remorkérové a podobná železná zvířena, nebude stačit asi jen takovej jezík co známe za Sázavy. Ten pomůže leda kánoé! To bude muset být setsakra urostlej macek-jez!
Protoze (nejen) Vltavska kaskada ma stanoveny minimalni odtok, neklesa ani v dobe nejvetsiho sucha hladina v Usti moc casto pod 140 cm. (Asi po prsa. Kalhoty by sis urcite namocil :-)). Jeste min je ale v uzinach, kde se lame sklon dna a zrychluje proud, a tudiz (podle zakona zachovani energie :-)) i klesa hloubka. Takovych mist je na Labi nekolik. Ty nejvetsi schody se navrhuje prekonat prave pomoci jezu a mezi nimi upravit prohrabkami a hrazkami podelny a pricny sklon dna tak, aby se snizila rychlost proudu a tim i zvysila hladina.
Nepomuze to moc ale bude to stacit,
Uplna kanalizace (stojata voda od jezu k jezu)se planovala jeste pocatkem 90-tych let, a znamenalo to Prostredni zleb 8 metru a Male Brezno 6m rozdily hladin.
To by byly teprve mackove.
Protoze (nejen) Vltavska kaskada ma stanoveny minimalni odtok, neklesa ani v dobe nejvetsiho sucha hladina v Usti moc casto pod 140 cm. (Asi po prsa. Kalhoty by sis urcite namocil :-)). Jeste min je ale v uzinach, kde se lame sklon dna a zrychluje proud, a tudiz (podle zakona zachovani energie :-)) i klesa hloubka. Takovych mist je na Labi nekolik. Ty nejvetsi schody se navrhuje prekonat prave pomoci jezu a mezi nimi upravit prohrabkami a hrazkami podelny a pricny sklon dna tak, aby se snizila rychlost proudu a tim i zvysila hladina.
Nepomuze to moc ale bude to stacit,
Uplna kanalizace (stojata voda od jezu k jezu)se planovala jeste pocatkem 90-tych let, a znamenalo to Prostredni zleb 8 metru a Male Brezno 6m rozdily hladin.
To by byly teprve mackove.
Protoze (nejen) Vltavska kaskada ma stanoveny minimalni odtok, neklesa ani v dobe nejvetsiho sucha hladina v Usti moc casto pod 140 cm. (Asi po prsa. Kalhoty by sis urcite namocil :-)). Jeste min je ale v uzinach, kde se lame sklon dna a zrychluje proud, a tudiz (podle zakona zachovani energie :-)) i klesa hloubka. Takovych mist je na Labi nekolik. Ty nejvetsi schody se navrhuje prekonat prave pomoci jezu a mezi nimi upravit prohrabkami a hrazkami podelny a pricny sklon dna tak, aby se snizila rychlost proudu a tim i zvysila hladina.
Nepomuze to moc ale bude to stacit,
Uplna kanalizace (stojata voda od jezu k jezu)se planovala jeste pocatkem 90-tych let, a znamenalo to Prostredni zleb 8 metru a Male Brezno 6m rozdily hladin.
To by byly teprve mackove.
Protoze (nejen) Vltavska kaskada ma stanoveny minimalni odtok, neklesa ani v dobe nejvetsiho sucha hladina v Usti moc casto pod 140 cm. (Asi po prsa. Kalhoty by sis urcite namocil :-)). Jeste min je ale v uzinach, kde se lame sklon dna a zrychluje proud, a tudiz (podle zakona zachovani energie :-)) i klesa hloubka. Takovych mist je na Labi nekolik. Ty nejvetsi schody se navrhuje prekonat prave pomoci jezu a mezi nimi upravit prohrabkami a hrazkami podelny a pricny sklon dna tak, aby se snizila rychlost proudu a tim i zvysila hladina.
Nepomuze to moc ale bude to stacit,
Uplna kanalizace (stojata voda od jezu k jezu)se planovala jeste pocatkem 90-tych let, a znamenalo to Prostredni zleb 8 metru a Male Brezno 6m rozdily hladin.
To by byly teprve mackove.
Pro nejvetsi sucho to souhlasi, ale:
(Citat ze stranky na tom linku)
Při zvětšování průtoku v řece se proudní úseky prodlužují, při maximálním plavebním průtoku prakticky na celou délku. Je nutno též zdůraznit, že úroveň hladiny normálního vzdutí v jezových zdržích v nejhlubším místě, tj. bezprostředně před jejich jezy, je v případě Prostředního Žlebu pouze o 50 cm výše a u Malého Března je dokonce o 160 cm níže než úroveň maximální plavební hladiny v těchto profilech.
(Konec citatu).
Z tabulek na této strance to není tak patrne, ale v clanku :
http://www.plavba.cz/magazin/prispevek.asp?ID=200112062
,o kterem jsem se zminoval, se muzes dozvedet, ze nejmene pul roku (Q180) bude rozdil hladin na Prostredni Zlebu mensi nez 3,5m a na Malem Brezne mensi nez 1,3 m, pricemz nemalou cast roku bude uplne pod vodou. (Abych to taky trochu zlidstil, pokud by sis v te dobe stoupnul na pramici pod jezem nedosahovala by ti jeho koruna vys nez k pasu, pokud by zrovna nebyla pod vodou.) A prave proto ten pidijizek, „podobný těm na Berounce nekonečně víc než Střekovu“, jak jsem napsal.
Jezy, rozdíl úrovně dna a hladiny: Q 180d-3,70m. Q 210d- 3,87m. Q 345d-4,66m. Tak pravil Hydroprojekt - 2002 a.d.
Samotná výška jezů není ovšem jediný problém. Bohužel, zde použitá téze, že matka příroda si najde cestu a pozvedne se k nové, a ještě úžasnější kráse, vždy neplatí. Samozřejmě, v městech je živo! Ratus domestikus je také příroda!
Pro Jendu. Ty si vzpomínáš na spoustu staveb z historie. Vzpomínáš na Nové mlýny na Pálavě. Tam se strašilo, že tam bude jen bahno a komáři, a nakonec tam jsou komáři a bahno. Jsou-li Třebońské rybníky takové štěstí, je otázka. Vltavskou kaskádu bych, za sebe, nechal zbourat...
Milý Jene, používáš technické argumenty s velkou bravurou, je vidět, že Ti na splavnosti dost záleží a víš o čem mluvíš. Z toho usuzuji, že nejsi ekonom, (já ostatně také ne, to jen pro pořádek). Ono to s tou ekonomickou výhodností o které jsi tak skálopevně přesvědčen není černobílé: zajímavé informace k ekonomické analýze o kterou se zastánci projektu opírají vyšly ve Vesmíru (pokusím se zjistit o jaké šlo číslo). Šlo např. o to, že u výpočtu výhodnosti projektu nebyla použitá disounted cash flow metoda, základ jakýckoliv rozumných propočtů investiční návratnosti, což Ti potvrdí každý začínající student ekonomie a řada dalších "zajímavostií. Je to holt "business" a ze státního krev neteče.
Diky za priznive hodnoceni :-). Musim se priznat ze ekonom skutecne nejsem (jen student FEL CVUT ) a bude to pro mne trochu tenka puda, ale rekl bych, ze jako zajemce o dopravu vim ze metody zalozene na Cash Flow nemusi pro infrastrukturalni projekty zrovna byt tou nejspolehlivejsi metodou.
Navratnost takovych projektu se totiz neprojevi nejakym primym peneznim tokem, ale zprostpredkovane prez subjekty, ktere tuto infrastrukturu vyuzivaji ke svemu podnikani pri kterem zamestnavaji lidi a z ktereho plati dane.
1. Tezko se asi da cekat ze investice do zeleznicnich korydoru se zaplati ve ziscich ceskych drah :-), ale i tak to nemusi byt uplne vyhozene penize protoze se neco vrati v zamestnanosti a danich vyvozcu, prestoze se da jen odhadovat kolik penez z techto dani je vydelano prave diky investici do korydoru.
2. Uz jen to, ze pri soucasnem stavu reky a "spolehlivosti" plavby se po Labi stale jeste vozi rocne kolem 1 000 000 tun nakladu napovida hodne o tom, ze je to zbozi ktere se prakticky jinak nez po vode vyvezt neda (napr. kvuli rozmerum nebo kvuli ztrate prodejnosti pri zvyseni dopravnich nakladu.) Kdyz se pak producenti a dovozci takoveho zbozi dostanou do potizi a budou treba propoustet, bude nas to taky neco stat na vypadku prijmu z jejich dani a podporach v nezamestnanosti jejich byvalych zamestnancu.
Jsou to dva druhy prinosu jezu a hodne pak zalezi na tom, co vsechno se z nich do penezniho toku ve studii zahrne. Pokud treba jenom prijmy rejdaru a pristavu nebude to vubec vypovidat o navratnost jezu pro statni rozpocet, kam by ty dane ze zisku vyrobcu zbozi vetsinou plynuly, a pro celou spolecnost.
Cetl jsem o studiich, ktere jen ty skody na zvyseni tarifu nemeckych zeleznic pote, co jim plavba nebude konkurovat, odhaduji na 3 miliardy rocne. Nevim jakou metodou byly delany, ale ten clanek ve Vesmiru bych si kazdopadne rad precetl. Jestli bys mi zjistil to cislo, byl bych ti vdecny.
Diky za priznive hodnoceni :-). Musim se priznat ze ekonom skutecne nejsem (jen student FEL CVUT ) a bude to pro mne trochu tenka puda, ale rekl bych, ze jako zajemce o dopravu vim ze metody zalozene na Cash Flow nemusi pro infrastrukturalni projekty zrovna byt tou nejspolehlivejsi metodou.
Navratnost takovych projektu se totiz neprojevi nejakym primym peneznim tokem, ale zprostpredkovane prez subjekty, ktere tuto infrastrukturu vyuzivaji ke svemu podnikani pri kterem zamestnavaji lidi a z ktereho plati dane.
1. Tezko se asi da cekat ze investice do zeleznicnich korydoru se zaplati ve ziscich ceskych drah :-), ale i tak to nemusi byt uplne vyhozene penize protoze se neco vrati v zamestnanosti a danich vyvozcu, prestoze se da jen odhadovat kolik penez z techto dani je vydelano prave diky investici do korydoru.
2. Uz jen to, ze pri soucasnem stavu reky a "spolehlivosti" plavby se po Labi stale jeste vozi rocne kolem 1 000 000 tun nakladu napovida hodne o tom, ze je to zbozi ktere se prakticky jinak nez po vode vyvezt neda (napr. kvuli rozmerum nebo kvuli ztrate prodejnosti pri zvyseni dopravnich nakladu.) Kdyz se pak producenti a dovozci takoveho zbozi dostanou do potizi a budou treba propoustet, bude nas to taky neco stat na vypadku prijmu z jejich dani a podporach v nezamestnanosti jejich byvalych zamestnancu.
Jsou to dva druhy prinosu jezu a hodne pak zalezi na tom, co vsechno se z nich do penezniho toku ve studii zahrne. Pokud treba jenom prijmy rejdaru a pristavu nebude to vubec vypovidat o navratnost jezu pro statni rozpocet, kam by ty dane ze zisku vyrobcu zbozi vetsinou plynuly, a pro celou spolecnost.
Cetl jsem o studiich, ktere jen ty skody na zvyseni tarifu nemeckych zeleznic pote, co jim plavba nebude konkurovat, odhaduji na 3 miliardy rocne. Nevim jakou metodou byly delany, ale ten clanek ve Vesmiru bych si kazdopadne rad precetl. Jestli bys mi zjistil to cislo, byl bych ti vdecny.
Nerad Ti, hnedle po svátku, kazím radost, ale vláda rozhodnutí pouze odložila! Nejvíce v rozletu ty stavby snad přibrzdila zpráva NKU a světové banky, tvrdící, že je to blbost ekonomická. Což v situaci, kdy je stát švorc, je přeci jenom argument. Ale jen pozastavila...!
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace