Loňsko je v trapu. Letošsko se řítí. Roky se honí jeden za druhým. Sasko zůstává. V tom kratičkém čase mezi sněhy se zaryje do duše lezcovy a vyplní solí jeho šrámy.

Mé Saské loňsko šlo ve šlépějích těch nejkrásnějších cest. Často ani nijak zvlášť obtížných. Hlavně, když v nich byly spáry. Chystal jsem se totiž po letech do Ádru a nechtíc se varovat ádrovatých skulin, naočkoval jsem si nestrach ze spár saských. A rázem se šlo pustit do weg léta respektovaných a dosud nelezených. Dnes, a po návštěvě Ádru, mohu potvrdit, a umělci od Milenců budou mít jistě radost, že co se spár týče, je jen jedna nedostižná oblast. A není to Sasko. Taky jsem se tady u nás (tedy vedle v Deutschlandu) bál, ale po letní dvoutýdenní dovolené na Trutnovsku už jsem netrpělivě vyhlížel Labskou pohodu. Tedy, ne že by to bylo tak snadné. Jen, že čeho jsou v Ádru kilometry, jsou v Sasku desítky metrů. A právě po nich jsem loni bažil nejvíce. Díky tomu Vám mohu zprostředkovat čerstvé zážitky z toho nejlepšího, co Sasko umí nabídnout. Proto následující přehled berte jako almanach krásy, jako průvodce návštěvníka, který se nebojí narvat do spáry všechno, co jen na tomhle světě má, jako Tour de Wands 2005. Nebojte se. Ne všechno jsou spáry, ne všechno je těžké a ne všechno je nejištěné. Ale dost už řečí. Hupsněme do sedáků a popolezme o kousek výš.

Ausflug ins Nirvana, Nordwestrisse, Talseite již znáte. Necháme je proto dnes spát.

Gemeinschaftsweg VIIIa, RP VIIIb - Affensteine, Wilde Zinne, Dressler, 1938. Padesátimetrová stěna s linií sokolíkovou a spárovou a spárovou a spárovou. Tři kroužky a smyček tuna. Nastupuje ve fotogenickém a často fotografovaném koutku se sokolíkem a hromadným stavěním. Anebo bez. U každého kruhu lze stavět i nestavět. Nejméně odjištěný je nástup. Cesta do slabikáře.

Nordwand VIIIb - Schrammsteinne, Schrammtorwächter, Willy Häntzschel, 1936. Je neuvěřitelné, co si dovolili lezci před sedmdesáti lety. Popis cesty je zachycen v průvodci dokonce i na fotografii. Úsek mezi prvním a druhým kruhem je jedním ze stěžejních saských žlabů. Smyčky na nic, pád na vážná zranění a škvíračka neuvěřitelná. Aspoň pro ty, co to neumějí. Zde lze zažít ty úžasné pocity bezmoci a zoufalství. Od určité výše  už není cesty zpět, a vzhůru ani nemluvit. Vylezl jsem to, ale těch pár metrů spotřebovalo desítky minut a všechen adrenalin. Záměrně nepřeháním. Nechci nikoho odrazovat ani lákat. Cesta na vlastní nebezpečí. Kategorie Mileneckých umělců se samozřejmě žádné z těchto varování netýká. Vyplatí se využít variantu direkt odspodu přes kruh k prvnímu kruhu. Nic zásadního, ale víc lezení.

Talweg IXa, RP IXb - Affensteine, Brosinnadel, Arnold, 1979. Vylezte si na jakoukoliv věž mezi Blosstockem a Nonnengärtnerem a pohleďte na údolní stěnu Brosinnadelu. Úchvatná, že? A představte si, že v ní jste. Talweg je tou cestou, která Vás stěnou provede. Je krásná, kličkuje, skrývá i dvě klíčová místa. Nepustí však k sobě nikoho, kdo se neumí projít dvacet metrů vysokou ruční spárou s prvním jištěním (kruhem) ve výši patnácti metrů. Tahle spára schovaná v komíně za pravou hranou úpatí údolní stěny je kořením Talwegu. Původně v ní první kruh ani nebyl, a i můj otec si ji kdysi vylezl celou bez jakéhokoliv jištění. Kdo ji vyleze, jistě nezůstane pýchy prost.


Talweg IXa, RP IXb

Talweg  RP IXb

Spinne IXa, RP IXb - Brand, Lärmchenturm, Arnold 1975. Supercesta v bílé stěně prokreslené žilami podobnými těm panteonským. Top five saských devítek. Díky své odlehlosti ještě v létě neměla ani sedmdesát přelezů. Nabízí stěnové lezení a od půlky, jak jinak, sokolíkovou spáru. Opět to chce vědět, jak se do spáry strkají ručky. Pro mě osobně jedna z nejzásadnějších cest Saska.


Spinne IXa, RP IXb

Dir. Siebziegerweg IXa, bez postavení IXb, RP IXc - Affensteine, Rokokoturm, Arnold, 1978. Začínají mi docházet superlativy, nezbývá než se opakovat. Výjimečná cesta v obrovské údolní stěně. Závidím Arnoldovi to mazlení, kterým skrze jemné rokokové krajky rozrušil tuhle nedotčenou panenskou blanku. Ale věřte, že i po letech je tahle holka pohledná a plná něhy. Už předehra k prvnímu kruhu v téměř 25 metrech vyžaduje sebezapření. Vyvrcholení nesmí přijít předčasně. Krásný koutek se sem tam zavěšenou hedvábnou stuhou. Trochu zdráhání nad prvním a pod třetím kruhem a pak se protulit nad chvějícím se bříškem s rukama plnýma  smyslného žebroví. Nejeden nápadník byl na konci žebírka nemilosrdně odmítnut. Tak blízko u cíle! Přitom stačilo málo, jen se natáhnout vzhůru až téměř k srdci a s madýlkem ukročit doleva. A zde, závěrem, od pátého kruhu k šestému lze dosíci samé meze slasti.


Dir. Siebziegerweg RP IXc

Hard Route VIIIc, RP IXa - Rathen, Gansriff, Arnold a Barber, 1979. Velmi pěkně vyhlížející cesta běžící kolem sokolíků v údolní stěně. Je zvláštní dvěma věcmi. Předně nabízí zajímavé a na Sasko trochu netypické lezení a pak také tím, že jejím spoluautorem je Američan Henry Barber, který tak dodnes připomíná svou památnou návštěvu Saska ze sedmdesátých let. Lézt ji znamená dotýkat se minulosti a vnímat, že co je staré, nemusí být nutně snadné.


Hard Route VIIIc, RP IXa

Kalter Riss VIIc, RP VIIIa - Affensteine, Freie Wand, Gedlich, 1974. V Sasku není moc trhlin vyseknutých od spodku až po vršek. A tahle právě je. Navíc vede v pravé části úchvatné severní stěny, a to dojem z ní ještě umocňuje. Až ke druhému kruhu ruční spára, ve zbytku ramínko a komínek. Prostě radůstka na entou. Vrchol má chuť kořeněnou opuštěností a voní tajemnem.

Odyssee IXc - Schrammsteine, Hoher Torstein, Arnold, 1982. Nejmonstróznější traverz Saska. Ve velké výši s bájnou pověstí. Ale! Nebudu skoupý na rady, budou se hodit. Prvních 20 metrů koutek se spoustou smyček, které se vyplatí dát úplně všechny. Občas si na vás ten filuta pěkně vyšlápne a kruh je v přitom v nedohlednu. Všechno má svůj konec a platí to i o koutku. Ve velké díře tutová smyce a pak podle mého nejtěžší krok cesty. Stále pod prvním kruhem! Traverzový přesun právě k němu. Dále se sleze o metr dolů a traverzem až do velkého kouta ke kruhu cesty Ostverschneidug. Snaha o traverz přímo od kruhu je přímo marná lásky. Ne nejtěžší, ale zcela jistě nejpekelnější je následující úsek ke třetímu kruhu. Z velkého kouta vybíhá lehce vpravo malý koutek, který je zajištěný mizernou smyčkou. O pět metrů výš a vpravo je čtvrtý kruh. Klíč k úspěchu spočívá v tom, že se trhlinka v koutku vezme na sokolíka s tělem vpravo a udělá se několik naprosto neuvěřitelných kroků. Možná, že s kruhem u pasu by se neuvěřitelnost vytratila, jenže u pasu je prázdno. Sám se přiznávám, že jsem si na odjištění umístil v levém koutě o něco výš ještě smyčku navíc. Mrzí mě to. Jinak bych to nevylezl. Samozřejmě to ještě zkusím napravit. Pak již následuje slavný a nekonečný traverz doprava k dalšímu kruhu. Naštěstí čím dál, tím lehčí. Pak vzhůru krásné lezení k pátému a hnusné lezení na polici. Radši od páteho dolů.


Odyssee IXc

Odyssee IXc Prcek

Lochstreifen IXa, RP IXb - Affensteine, Kreuzturm, Arnold, 1978. Ano zase Arnold. A zase parádní kus. Jde o tu stěnu, pohledu na níž se neubrání nikdo vyskytnuvší se na Blosstocku. Lahůdkové polezeníčko tvrdým pískovcem kolem prvních dvou kruhů. Pak třetí a pak to drhne. Kvůli dolezu ke čtvrtému doporučuji jen otrlým povahám. Spoďák a nohama do rozporu. A od něj oříškové místo. Všem úspěšným blahopřeji.

Wand der toten Bäume Xa - Gohrisch, Abgetrennte Wand, Arnold, 1984. Kultovní desítka odpuzující prvním kruhem na začátku a druhým až pod vrcholem. Název nese podle padlého stromu léta opřeného o stěnu. Dnes tam již nestojí. Je dobré vědět, že od prvního kruhu se traverzuje kus doprava, než se zamíří vzhůru. A ten nekonečný úsek ke druhému je kupodivu snadný, hezký a odjištěný. Originál cesty nejde přímo na vrchol, nýbrž doslova prchá doleva. Doba ale pokročila, a variantou Baumkrone lze pádit rovnou za nosem. Když přijdete na správný rukosled. Poctivá a příjemná desítka. Není čeho se bát.


Baumkrone Xa

Ostrisse VIIIb, RP VIIIc - Schrammsteine, Dreifingerturm, Rost, 1947. Opět cesta, před jejímiž autory musí člověk smeknout. Řeklo by se jen osma, ale já ji doslova profuněl. Ale ta soustava převislých spár ve východní stěně nádherné věže přímo magnetizuje. Přidáním dolní a horní varianty vznikla velecesta. Doslova povinná četba.


Dreifingerturm - Eiszeit Xa

Dir. Feuerwand IXb, RP IXc - Affensteine, Freier Turm, Arnold, 1981. Komu srdce nezahoří při pohledu na Hořící stěnu, je víc než mrtvý. Spodní zářící polovinu Arnold zdolal už v roce 1973! Naprosto neuvěřitelný výkon. Musíme si představit, co se tenkrát lezlo, kolik dnes okroužkovaných stěn zelo prázdnotou, o kolika lidských lezeckých schopnostech se vůbec netušilo. A přesto se Bernd sebral a drze nalezl do spáry, z níž se točí hlava i z pohledu ze země. A lezení je tu prostě úžasné. No a diretka se pak přes velké břicho přehoupne lehce zprava a uspokojí i ty nejnáročnější milovníky vzdušných chvil.


Dir. Feuerwand IXb, RP IXc

Dir. Feuerwand  RP IXc

Nordverschneidung VIIc - Rathen, Raaber Wand, Umlauft, 1962. Já nevím, jak to říct slušně. Prostě, okamžitě se seberte a mažte pod nástup. Bezkonkurenční sedma. Labský Big Wall ve schůdnější podobě. Výprava do visutých komínů. Dva kruhy na výšku, která si ve vedlejší desítce vyžádala kruhů devět. Z protějšího vrcholu Höllenhunda na ní pozříte a spadne Vám čelist až do údolí. Cesta s horskou náladou. Žádnou druhou nenajdete.


Nordverschneidung VIIc

Nordverschneidung VIIc 1 kruh

Eiszeit Xa, RP Xb - Schrammsteine, Dreifingerturm, Arnold, 1975. V tomto výběru již druhá cesta na Dreifingerturm. Zaslouženě. Jsou v Sasku tři hrany, které spolu nemohou soupeřit co do své krásy. Je to Pferdefuss RP Xc na Teufelsturm ve Schmilce, Müllersteinkante RP Xc na Müllerstein na Schrammsteinech a Eiszeit. Ten je z nich sice nejlehčí, ale je bez diskuze stejně úžasný. Kupodivu má velmi málo průstupů. Možná je na vině dlouhá léta chybějící první kruh, který je dnes ve stěně navrtán v podobě ze země téměř neviditelného dříku. Nevím jestli někdo cestu přelezl bez něj; pokud ano, pak smekám a prohlašuji jej za šílence. I s dříkem vypadá nástup dosti nebezpečně a jde z něj strach. Zbytečně. Při hraně lze založit smyčku a úkrok do stěny se dělá až na úrovni dříku. Pak úkrok dolů a traverz doleva, stěnou ke druhému, nejtěžší místo od něj doprava na hranu a po ní přes tři kruhy opět  do stěny vlevo k velkým hodinám. Vodorovně doleva za hranu a přes poslední kruh na vrchol. Vše se dá přelézt na jeden zátah a s trochou štěstí i na OS. Alespoň Sasíkovi Denzerovi se to podařilo.


Eiszeit Xa, RP Xb

Cabernet IXa - Bielatal, Wiesenturm, Mocek a Rymeš, 1982. Výrazná, nazelenalá, rajbasová a neodjištěná deska. Nebezbečný dolez ke druhému kruhu. Minimum přelezů. Adršpašská mise.

Tak, to by bylo. Tschüs Jarda Maršík

P.S.: 2005 - nejzajímavější přelezy:

OS
Power on the edge Xa, Honigstein, Rathen
Im Sonnenschein IXc, Domerker, Affensteine
Universum IXc, Doppelturm, Schmilka
Zirkus IXc, Gansriff, Rathen
Dir. Siebziegerweg IXc, Rokoturm, Affensteine
Dir. Feuerwand IXc, Freier Turm, Affenstein
Zurück zur Romantik IXc, Begangsteigriff, Brand
Zeitgeist IXc, Hoher Torstein, Schrammsteine
Traumtänzer IXc, Lokomotive - Dom, Rathen
Dir. Kugelblitz IXb, Grosser Lorenzstein, Wildensteiner Gebiet
Überraschung IXb, Kleines Jortanshorn, Grosser Zschand, 3. průstup
Spinne IXb, Lärmchenturm, Brand, 62. průstup
Germanischer Ausstieg IXb, Kreuzturm, Affensteine
Lochstreifen IXb, Kreuzturm, Affensteine
Grosse Freiheit IXb, Domerker, Affensteine
Hard Route IXa, Gansriff, Rathen
Nordwestrisse VIIIc, Friensteinwarte, Affensteine, 80. průstup
Ostrisse, untere und obere Variante VIIIc, Dreifingerturm, Schrammsteine
Gemeinschaftsweg VIIIb, Wilde Zinne, Affensteine
Dir. Nordwand VIIIb, Schrammtorwächter, Schrammsteine
Nordverschneidung VIIc, Raaber Wand, Rathen

RP
Supernova Xb, Sonnespitze, Schrammsteine
Perforation Xb, Bärfangwarte, Kleiner Zschand, 26. průstup
Eiszeit Xb, Dreifingerturm, Schrammsteine, 15. průstup
Zeitschleife Xa, Hauptwiesenstein, Bielatal
Guten Appetit Xa, Honigstein, Rathen
Südostwand Xa, Teichsteinwächter, Wildensteiner Gebiet
Verlorenes Land Xa, Teichsteinwächter, Wildensteiner Gebiet
Baumkrone Xa, Abgetrennte Wand, Gohrish, 3. průstup
Coitus Xa, Zyklopenmauer, Wildensteiner Gebiet
Herzklopfen Xa, Zyklopenmauer, Wildensteiner Gebiet
Milder Winter Xa, Lokomotive - Esse, Rathen
Grizzly Xa, Bärfangwarte, Kleiner Zschand, 33. průstup
Talseite IXc, Teufelspitze, Affensteine, 80. průstup
Kleinkanada dir. IXc, Kleiner Lorenzstein, Wildensteiner Gebiet
Romantik special dir. IXc, Begangsteigriff, Brand
Kurzer Weg ins Paradies IXc, Grosser Halben, Brand
Gedenkweg 67 IXc, Schwarzes Horn, Schmilka, 81. průstup
Zugswang IXc, Schwarzes Horn, Schmilka, 19. průstup
Endlösung IXc, Schwarzes Horn, Schmilka, 21. průstup
Talweg IXb, Brosinnadel, Affensteine
Magnet IXb, Abgetrennte Wand, Gohrish
Cabernet IXa, Wiesenturm, Bieletal, 14. průstup
Stunde der Kraft IXa, Teichsteinwächter, Wildensteiner Gebiet

AF
Ausflug ins Nirwana Xa, Friensteinwarte, Affensteine, 18. průstup
Odyssea IXc, Hoher Torstein, Schrammsteine
Nordwand IXb, Schwager, Schrammsteine
Talseite IXa, Schwager, Schrammsteine