Rád se podělím o první informace od svých kamarádů. Projekt bigwall se podařil. 18 delek, 700m lezeni, 5 dni ve stene.

Účastníci zájezdu: Oual (držitel ŘP sk. "B") a Roman(dřžitel průkazu ZTP+P). Po stupňujících se výkonech na skalkách první úspěch slepého kamaráda v horách.

Přišla mi sms od kamarádů z Itálie. "Nu my sme meli ted par pravych italskych dnu. Pizza,capucino,zmrzlina a smejdeni po kseftech v Arku. Ale mohli sme si to dovolit,protoze projekt bigwall sme splnili-5 dni ve stene 2 dny na jedne polici kvuli desti a pak následovaly dny-14hod lezeni,7h spanek,21h lezeni, 1,5h spani a 17h sestup. 18 delek 700m."

Dlouho jsem o nich neslyšel, tak mě zajímalo, jak se jim daří, jestli žijou a těší se dobrému zdraví. Jak už se zmínil kamarád v diskuzi na článek o cestě Honzy Řihy do Yosemit, Honza jistě není jediným, kdo k lezení nepotřebuje zrakový vjem. Roman nebyl ve velké stěně poprvé, a to nemluvím o sice velkých, ale sportovně odjištěných cestách. Před rokem se vrátili z neúspěšné výpravy do Rumunského Bucegi. Stěnu tehdy nevylezli, ale vrátili se zase o něco chytřejší. A jak je vidět, tak asi zkušenosti konečně zhodnotili. Jen jsem zvědavý, kolik toho Roman vyvedl.

A abych ještě přiohřál polívčičku. Roman opravdu leze na ostrém konci lana (celkem v klidu cesty 5, 5+), věnuje se postiženým kolegům při akcích na skalkách, běžkuje, i skialpy zkusil. Takže chci představit dalšího sokolíka, který by taky mohl mnohé (nejen postižené) motivovat.