Letošní mistrovství světa se po přesunu z Marbely uskutečnilo na druhém konci Španělska v Aviles. Po nedělním příletu na nás čekalo zahájení, které bylo dosti nudné. Již následující den na nás čekaly tři kvalifikační cesty na obtížnost.

Za naši repre jsme měli dva zástupce - Tomáše Mrázka (obhájce Titulu z let 2003 a 2005), Martina Stráníka, a našeho "kouče" Helču Lipenskou.
Kvůli obrovskému množství chlapů byly připraveny dvě cesty. Oba jsme lezli ve stejný skupině. Tomáš nenechal nic na pochybách, a topoval, stejně jako dalších pět borců. Já se přiblížil vrcholu asi na tři metry, a to stačilo na 20. místo ve skupině.
Druhý den jsem tedy neměl na výběr, a do cesty jsem šel s vidinou topu. Tak se taky stalo, ale cesta nebyla nijak extra těžká, a tak padlo 15 topů, a mně to nevyšlo. Mráza se v tom prošel, jakoby to bylo za 6c, a šel do semifinále. Na mě tedy zbylo 29.místo.

Navečír náš tým posílili bouldristi Silva Rajfová a Jiří "Jirous" Přibil. Ve středeční kvalifikaci nás tedy startovalo 5 z celkového počtu 130 (chlapi) a 110 (baby).
Chlapi začínali opět ve dvou skupinách. Na překonání problémů nám dali pět minut. Mráza si poradil s prvními čtyřmi (včetně boulderu č.3, který měl asi jen 6 topů), ale "lehká" šestka mu nějak nesedla a na počet pokusů nepostupuje a je 33. Mně se podařilo dát ty lehčí bouldery na OS (teda v jednom jsem si ošahal chyty ze země a pokus byl v háji), což společně se všemi zónami stačilo na postup z 15. místa. Příba si dokázal přemoct dva bouldery. Tento výsledek však stačil na 87. místo. Holky lezly odpoledne a Helča, trochu nachlazená, neměla svůj den a po dvou topech se jí zavřely brány do semifinále. Silva si vedla lépe. Dala pět boulderů, a to jí zajistilo semifinále z 9. pozice.
Navečer se spojil český a slovenský tým a uspořádaly si soukromou párty, ze které vylezl Juro Repčík pěkně zelený :)) Pátek byl pro mnohé z nás oddechový, protože na pořadu byla rychlost. To se však nedá říct o Liborovi Hrozovi, který šel do finále z 8. místa. V pavouku na něho čekal borec na devátém místě, jelikož do pavouku šlo 16 lidí. Libor si však vybral šťastnou chvilku a po pádu soupeře byl mezi nejlepšími osmi.
Ovšem Libor měl i smolnou chvíli a ve 1/4 finále uklouzl a dále nepostoupil. Jeho konečné umístění tedy bylo pěkné 8. místo.
Překvapením se stalo finále, do kterého se neprobojoval ani jeden Rus. A o zlato si to rozdali borci z Venezuely a Hongkongu. Vítězně z něho vyšel Hongkongňan v novém světovém rekordu - 8.62.


MS 2007 Avilés - rychlost
foto by © Helena Lipenská / www.tomasmrazek.cz

V sobotu pro Mrázu nadešel den D. Ráno se lezlo semifinále a ten, kdo chtěl do finále, musel topovat. Ale Tomáš se v ní jakoby jen rozlézal na večerní finále. Překvapující postup vybojoval domácí Mateoz Eric Lopez, kterému je teprve 16 let.
Na finále se konečně hala naplnila.
Cesty však nebyly moc dobře postavené a někteří z diváků místo sledování finále, radši četlo časopisy. Tedy do té doby, než začal lézt Ramón Julian Puigblanque, který tečuje předposlední chyt (později se ukáže, že chyt který stačí na vítězství), následuje obrovský řev diváků. Mráza leze hned po něm... cestou za 8c se do 3/4 se prochází.. poté špatný odpočinek... mává divákům a ti ho odměňují potleskem... Mráza nalézá do poslední pasáže, ve které asi 5 kroků pod koncem padá. Toma ještě přelézá Patxi Usobiaga. Večer se tedy rozdávala další sada medailí.


MS 2007 Avilés -  tento nohand rest stojí za to: v podání od Ivana Kaurova
foto by © Helena Lipenská / www.tomasmrazek.cz


MS 2007 Avilés - Tomáš Mrázek a Angela Eiter při obhajobě
foto by © Helena Lipenská / www.tomasmrazek.cz


MS 2007 Avilés - Tomáš Mrázek
foto by © Cedric Larcher / Kairn.com


MS 2007 Avilés - podium ženy obtížnost
foto by © Helena Lipenská / www.tomasmrazek.cz

Nojo a konečně neděle den D pro mě a Silvu. Čekaly na nás již jenom 4 bouldry a velmi se přitvrdilo. Tři z boulderů se mi podaří topnout, z toho jeden na OS. Poslední dvakrát dolezu pod top, ale poslední krok již nejsem schopen dát. Po dolezení si mě organizátoři okamžitě berou na dopingový test, i když jsem nechápal proč. Přeci do finále nejdu, přeci je tu plno lepších lidí. Po hodinovém trápení s naplněním kelímku do 75 ml se dozvídám, že jdu do finále z šesté pozice a můj sen se splnil. Silva mě napodobit nedokázala a skončila po poslání dvou boulderů na 13. místě. Do finále nastupuju z nejvýhodnější pozice. Před nastoupením do posledního boulderu již vím, že mě bedna nemine, protože jsem zatím všechny bouldry vylezl a protože jsem věděl, jak na tom ostatní jsou.
Favorité neunášejí tíhu finále a nedaří se jim. Po mnoha pokusech na posledním bouldru konečně dávám druhý krok a dolézám na top (později, se dozvídám, že stavěč si o mé variantě přelezu myslel, že je - impossible). Kvůli množství nakonec o jeden jediný pokus končím druhý.
Následuje slavnostní vyhlášení a pořádná Afterparty, z které se na hotel dostáváme až po šesté ráno.
V jednu hodinu už jsme na letišti a čekáme na letadlo, které se opožďuje o pět hodin a samozřejmě spoj v Madridu nestíháme, takže celkově se nám to protáhlo o 15 hodin.


MS 2007 Avilés - Silva Rajfová
foto by © Helena Lipenská / www.tomasmrazek.cz


MS 2007 Avilés - Martin Stráník
foto by © Helena Lipenská / www.tomasmrazek.cz


MS 2007 Avilés - Martin Stráník
foto by © Cedric Larcher / Kairn.com


MS 2007 Avilés - Martin Stráník
foto by © Helena Lipenská / www.tomasmrazek.cz


MS 2007 Avilés - Díky svazu za podporu:-)
foto doplněno na přání Heleny Lipenské / www.tomasmrazek.cz by © Hanka Podhorská

Další fotky Heleny Lipenské z MS viz web www.tomasmrazek.cz