Reprezentační soustředění v Ospu

Kolotoč skvělých výkonů rozhýbal Martin Stráník přelezem kratší varianty Sanjskeho paru za 8c. V té chvíli ještě netušil, kolikrát si tuhle cestu přeleze.....

Historicky zřejmě prvního soustředění sportovních lezců na přírodních skalách se zúčastnila téměř kompletní sestava, chyběl pouze převážně boulderista Martin Spilka a v té době již ve Francii vegetující Míša Drlíková. A tady je tedy máme, abecedně řazené, nejlepší z nejlepších (možná poněkud neobvykle, ale proč se bavit pořád jenom o číslech):

Filip Harna (Fufa)

Filip Harna

foto by © Vojtěch Vrzba

Mladý tichý sympaťák. Už proto, že jako jedinej z chlapů nebyl větší než já. Tak zas chvilku vážně. V tom klukovi něco je. Leze uvolněně, přirozeně a přitom s notnou dávkou silového potenciálu. Skoro pořád lezl a v ničem dlouho nevydržel. Těším se, jak bude „zrát" a růst. Holt zas budu nejmenší.

Helena Lipenská

Helena Lipenská

foto by © Azbest
Kurňa první slova, který mě napadaj „seriózní dáma". Ale fakt. Super človíček se super přehledem kolem lezení, ale taky rozumným úsudkem a rozhodně ne zbrklostí. A velmi seriózně přistupuje i ke svému lezení.
Do Ospu přijela hlavně nalézt metry. Výsledek asi nebyl na prvním místě, vždyť sezóna teprve začíná. Na druhou stranu přijeli s Tomášem docela utaháni ze Španělska a tak bušili s čistýma hlavama.
A ještě na skok k tomu úsudku, který můžeme i nazvat analýzou stavu věcí. Taky jsme malinko tmelili kolektiv. Žádná divočina, ale tmelili. Helča tu fungovala jako jakýsi dramaturg večera, když si občas vyhlédla správný okamžik a správnou osobu a do programu vložila hvězdu, která právě ten večer vyšla. Jedna z nich ovšem potom padala jak meteorit. Doufám, že si všichni něco přáli...

Tomáš Mrázek

Tomáš Mrázek

foto by © Azbest
Legenda. Jasná hlava, krutá síla. Tomáš je neuvěřitelně upřímný a někdy až přespříliš přímý ve svých názorech. Kdo ho nezná, může si to vysvětlovat všelijak, umím si představit, že i jako manýry hvězdy, leč chyba lávky. Umí kopat za tým a jsem hrozně rád, že upřednostňuje formu takovýchto soustředění (a to vlastně všichni) před individuálními zájezdy. Celou dobu lezl v dresu ČR a chová se fakt jako profík. Jsem hrozně rád, že chce letos hodně lézt ve skalách a taky boulderovat na šutrech. V jeho kalendáři na tento rok má své místo i Petrohradské PADání a Mello blocco. Těsně před naším odjezdem jsem se na něj byl podívat jak leze na OS „Bitku se stalaktity" (původně 8b+) a trochu jsem měl dojem, že se tou cestou pronudil. Helča si ustlala dole na karimatce, zatímco Tomáš marně pátral po obtížích. Myslím, že říkal něco o 8a+.

Adam Ondra (Dipsy)

Adam Ondra

foto by © Azbest
Jeho jméno jsme v poslední době zvyklý slýchat ze všech stran a vidět ho občas bere člověku chuť do dalšího lezení. Před zájezdem se kdosi pídil po tom, co že v Ospu Adam poleze, ale Adam vybaven samizdatovým nákresem, jal se pokoušet OS v novém 8c přímo v ospské jeskyni. Prvních 15 metrů povinných metrů stropem prostě šel, pak se dostal do nepřehledného lesa patnácticentimetrových „robertků". Nohy dopředu, nohy dozadu, nohy dopředu, nohy dozadu.....no nakonec se unavil a spadnul. Řekl bych poctivý pokus o OS, skála surová, maglajz nevidno, to se pak snadno přehlédne velká kapsa, navíc mokrá...
Adam je lezcem tělem i duší každou buňkou svého těla. Ke své obrovské vytrvalosti a síle v prstech navíc za poslední půlrok obrovsky zesílil i v pažích a neskutečně vytáhl. Tipoval bych ho do dvou let na 190. V hlavě to má také srovnané, což mohl pozorný čtenář vytušit z rozhovorů, které ochotně dává. Osp považuje mezi současnými sportovními oblastmi za poměrně tvrdě oklasifikovaný, čehož budiž důkazem nezvykle (ó jak jsme ukolébáni) vysoký počet pokusů v Sanjskem paru dovrha, kteří místní posunuli na 8c+/9a, ale ledaskde by to 9a bylo poctivé. Á důkaz Adamovo rozvahy - všimněte si nesráží všechno, ale jen to, o čem je skutečně přesvědčen, že lehčí je. Tahle cesta výjimečně vyšla na osmánu jako 9a.

Kristýna Ondrová

Kristýna Ondrová

foto by © Azbest
Ou to bude těžká práce. Co napsat o člověku, kterého jsem viděl skoro poprvé v životě? Tak alespoň tolik, že Kristýna, ač tu na Lezci někde stálo, že už není žádná mladá holka, má bezpochyby lezeckou perspektivu. Osp jí charakterem asi úplně neseděl, ale i tak nebylo 8a nikterak vzdálené.

Silva Rajfová

Silva Rajfová

foto by © Vojtěch Vrzba
Do Ospu přijela dost zdravotně nalomená, ale přesto se snažila do toho šlapat. Z holek má určitě největší sílu, což potvrdila rychlým přelezem 8a a taky zkusila Marjeticu (8b/b+), do které by se ráda ještě vrátila. Trochu mě mrzí Silvina roztříštěnost zájmů, ač v rámci lezení. Myslím, že to je hlavní důvod, proč nediktuje ještě víc.

Martin Stráník (Noo noo)

Martin Stráník

foto by © Vojtěch Vrzba
Poctivý dříč, se kterým by se jeden nerad pustil do křížku. Myslím, že poněkud schizofrenní Tadej netušil, co dělá, když klukům vyházel na zem expresky ze „své" cesty (prý to bude jednou 9b, ale to se musí zakázat tohle a onohle). Naštěstí jsou kluci v pohodě a Martin svou medvědí sílu dal do lezení namísto nějaké ponižující bitky.
Sluší se asi vysvětlit na tomto místě úvod článečku, jak že to bylo s tím Martinovým přelezem. Tož tak, Martin vylezl docela rychle Sanjsky par 8c a myslím, že byl spokojen. Ne však všichni chytří okolo, kteří ho navrtali do prodloužení. Co to je, pár kroků navíc. A tak se stalo, že Martin by mohl klidně podělit svými přelezy první části téhle cesty všechny ostatní členy repre a jeden účastník zájezdu (nereprezentant) dokonce nabízel za přelez úplatek!!! No jo, 9a je 9a a ten rozdíl v čísle mezi kratší a delší variantou tam není pro nic za nic.
Co říci více o Martinovi? Myslím, že vše stojí na začátku odstavce, poctivý dříč.

Rosťa Štefánek

Rosťa Štefánek

foto by © Vojtěch Vrzba
Škoda, že mi Rosťa nevyšel abecedně někam na začátek nebo konec, protože jeho účast jsem upřímně nečekal. O to víc mě potěšila. Jirous tu někde vznesl dotaz, že je zvědavý, jak se Rosťa v Ospu s tím charakterem lezení popere. No popral se, vlezl do ledasčeho, ale všude byly moc velký chyty. Snad kromě boulderu v Marjetici (8b/b+, rozhodující pro přelez je boulder za lištu nad odpočinkovou dírou), kde se prošel, protože směňoval na liště, kterou všichni rychle valí dál.

Edita Vopatová

Edita Vopatová

foto by © Azbest
Jejda jejda. Ta pusa, ta jede (tady si můžu dovolit trochu familiárnosti, neb mé manželky sestřenice manžel je Editin strýc).
Edita přijela do Ospu v roli jedné z bacilonosiček, ale i s těmito zvířátky v krku, nose a jistě i na zádech ukazovala, že lézt umí. Malinko mě akorát rozzlobila, když jsem jí radil flash cesty, kterou si dovolila lézt úplně jinak. Ale co, proč to s těma mladejma holkama nezkusit? Navíc když sama říkala, že letos chce jenom lézt, lézt a lézt.

Čekali jste něco serióznějšího? Tak třeba příště. Nebo se mrkněte na www.horosvaz.cz, kde najdete ofiko zprávu ze soustředění včetně těch nejzajímavějších přelezů. A jestli mě výše zmiňovaní aktéři nezadupou, tak někdy zase „Napsanou" s těmi nej nej nej.

Fakt parádní fotografie naleznete zde v galerii Soustředění Osp 2008