„Zdar, jedu na Silvestra do Tater a nemám spolulezce. Nechceš jet se mnou?“ nabízím pohotově Šváchičovi, když doráží na vánoční bouldrový závody ve Slaným.
„Nemám výbavu, ale jel bych…,“ leze z něj po chvíli. Výbavu nakonec téměř komplet půjčuje Jéňa (skelety, cepíny, mačky, návleky). Holt někdy lezky a boudermatka nestačí. Domlouváme sraz, na kterým dořešíme detaily, jako co polezeme a co kdo vezme. Ten se už neuskuteční, řešíme to pár telefonáty a maily…
Večer 28.12. odjíždíme z Florence žluťákem do Popradu. Je to poprvé, co do Tater nejedu vlakem. Tentokrát už se totiž opravdu železničáři s cenou jízdenky posrali, tak jedem za polovic busem. Z Popradu dál vláčkem do Tatranskej Lomnice a po nákupu pečiva házíme svině na záda a vyrážíme po zelený směr Skalnaté pleso. Po pár kilákách má člověk chuť hodit tu čtyřicetikilovou svini do sněhu a nechat jí tam, ale za prvé je sněhu zatraceně málo a za druhé míříme na Skalnatou chatu, kde chatárem není nikdo jiný než Laco Kulanga, držitel mnoha tatranských nosičských rekordů, a tak odhodlaně stoupáme nahoru. Na sjezdovce ze Štartu se začíná po umělým sněhu klouzat pár prvních lyžařů. Je dokonale modro a příjemně mrzne.
Na chatě necháváme cajky, vycucáme pivo a jdeme se podívat do Skalnaté doliny pod nástupy do J stěny Kežmaráku a JV stěny Lomničáku. Vybíráme potenciální linie výstupů na oba vrcholy na další dni. Přednost má pochopitelně úžasná stěna Lomničáku. Klasický zimní výstup Motykovou cestou se zdá být dostatečně vyledněný a tak když aspoň trochu vydrží počasí, jdeme ráno do toho.
Počasí pochopitelně nevydrželo. Kolem jsou mraky a napadlo asi pět čísel nového prašanu. Přesto stoupáme ještě za tmy do Skalnatej doliny. Potkáváme jinou dvojku, která má zprvu taky namířeno do Motykovky, ale pak jim ukazujeme pěknej, zdálky zdá se i lehkej žlabík na Kežmarák. Jdou tam. Navazujeme se kolem půl osmý a lezeme první ledový dýlky . Občas prudší, až 80ti stupňový prahy, přebíháme a jistíme šroubama. Jinak jištění je dost mizerný, ve skále se skoro nedá, člověk musí mít kliku aby si zrovna zpod vrstvy ledu vyškrábal spárčičku pro frenda. Štandy jsou většinou z cepínu a jednoho až dvou šroubů, ale občas taky jenom do sněhu zašlapanej cepín. Ačkoliv se neflákáme a dýlky přibývají, čas běží. Aspoň, že se vyjasnilo. Občas přes nás sjíždějí prachový lavinky. Je to nepříjemný, zejména, když mě jedna zastihne v kolmý pasáži, ale nic nebezpečnýho. V jednom místě se špatně rozhoduju, kudy dál a snažím se vysněženým koutem dostat do úzkýho vyledněnýho žlabu. Kout ztuha přelejzám, ale do žlabu to nejde. Na kompaktní skále je jenom tenká glazurka. Stojím na nestabilním sněhu, cepíny v trávách – díky za ně – a dál to nejde. Navíc došlo lano. Nulová možnost tady a zeď zaštandovat. „Opatrně popolez!“ řvu nerad na Šváchího svojí oblíbenou větu z jedný Messnerovy knihy, „potřebuju aspoň pět metrů.“ Mele něco, jakože se bojí, ale leze. Když mám dost lana a Šváchí zas pevně stojí a jistí, rozhoduju se pro ústup. Daří se mi ze sněhu vysvobodit malej hrůtek. Smyce, kterou tam nechám a ještě vklíněnec, do nějž sedám, abych to slanění pochystal. Po pár minutách strachu a o smyčku lehčí stojím zas u Šváchiče a vyrážím tentokrát do toho žlabu víc vlevo.
Zas zdatně stoupáme, dokonce pak v jednom místě balíme lana a lezeme sólo. Po chvíli dolejzáme pod malej převis ze šutrů politejch ledem. Jistit tam není z čeho, zkouším založit frenda, ale ten mi při mojí šikovnosti ve zmrzlejch rukavicích padá z ruky. Zastavil se. Slejzám k němu asi 50 metrů žlabem dolů. Koukám, že doprava by to mohlo jít mixem na skalnatej hřebínek a dál po něm. Oba na něj po určitých obtížích dolejzáme. Po něm to nepůjde. Tenká ledová glazura a hladká skála nás odrazujou. Ale je tu hrot, z kterýho se dá slanit asi 15m na druhou stranu hřebínku do kotle, kterej už vede až na vrchol přímo pod lanovku. S vycházejícím měsícem rychle slaňujeme. Balíme lana, jdou do báglu a dál už sólo valíme co nejrychleji kotlem nahoru. Střídavě na předních hrotech v tvrdém sněhu, střídavě po kolena ve sněhu, ale drží to výtečně. V 18 hodin klepu na okno kavárny nahoře na lanovce. Dva mladí kluci otvírají. „Můžem se tu na chvíli ohřát a přebalit, než půjdeme dolů?“zní moje prosba. Pouštějí mě dovnitř, za 20 minut je tu i Jiří. Cpeme do sebe sladkosti a pijeme čaj, co mi zbyl v termosce. Šváchí se unaveně rozvalí na sedačce. Tak, takhle ne. Diktátorsky stanovuju čas, kdy vyrazíme dolů. Ptám se obou kluků z obsluhy na sestup. Znají to jenom v létě, ale informace dostačují. K plesu to chodí tak 3 hodiny. Ještě voláme chatárovi Kulangovi, že jsme teprve na vrcholu a půjdeme za tmy dolů, aby se o nás snad nebál. Šváchí se jde obouvat. „Kurva, křeeeeč!“začne nadávat. Snažím se mu stehna protáhnout, ale jedna křeč střídá druhou. Je úplně bledej od bolesti. Snažím se do něj narvat nějakou sůl a vodu. Po chvíli je mi jasný, že dolů ho nedostanu. Začínám prosit a ukecávat kluky, aby ho nechali v lanovkárně. Neradi, ale nakonec ho na mráz nevyhodí. (Dokonce mu pak půjčili i spacák a károšku.)
Ok, vyrážím dolů tedy sám. Je půl devátý. Dokonale jasno, nefouká, mínus sedm. Když sebou hodim, můžu být do půlnoci na Skalnaté chatě. Nicméně hlavně bezpečně, soustředit se na každej krok. Pár metrů podél řetězu, pak po něčích stopách žlabem podél hřebenu. Hlavně neminout ten traverz doprava. Čelem ke svahu a s oběma cepínama v rukách. Vzpomínám, jak jsem včera večer koukal do stěny a viděl dvě čelovky. Fakt jsem jim nezáviděl a říkal si, že my to musíme stihnout za světla. No, aspoň tuším směr sestupu. Po skalnatým hřebínku slejzám po řetězech, radši si do něj cvakám odsedku (i když vím co by bez tlumiče následovalo). Řetězy jsou za mnou, stojím ve žlabu, sníh je tvrdej, přál bych si měkčí. Už mě od celodenního kopání do ledu bolí špičky a lýtka pálí jak čert. No, nic, hlavně dávat bacha. Jsem fakt rychlej – Ueli Steck by ze mě měl radost. Ještě pár desítek metrů dolů a budu v Lomnickém sedle. Sníh je tu měkký a tak se jde pohodlněji. Každou chvíli zastavuju, svítím do tmy a snažím se vybrat nejlepší směr sestupu. Tak ještě traverznu tenhle žlab pod ty skály a už to půjde bezpečně po hřebeni až do sedla. Odtud chvíli pod lanovkou a jsem doma.
Jsem uprostřed sněhovýho svahu, kouknu nahoru nad sebe a zahlídnu dva metry vzdálenou milimetrovou prasklinku běžící napříč celým svahem. ODTRH !!! Všechny nadávky co znám mi prolítli hlavou v jediný sekundě. Co včíl? Můžu opatrně dotraverzovat ještě pět metrů doleva pod ty skalky, tam by to mohlo bejt bezpečný, nebo zkusit vylízt ty dva metry nahoru nad potenciální odtrh. Volím první variantu a rychle ale opatrně traverzuju doleva. „Ještě aby se to tak kurva utrhlo“, proletí mi hlavou myšlenka z níž mrazí a už na to koukám. Celej ten svah se i se mnou začína sunout dolů. Okamžitě se rozbíhám po svahu nahoru proti směru tekoucí masy. Pádluju cepínama jak šílenej bagr a už to vypadá, že se mi podaří z toho vyběhnout ven. Možná mi po tváři prolítl i úsměv, jak z toho pěkně uteču.
Ale není mi přáno. Cejtim za patama nějakej prudkej práh a už letím po zádech do sněhu. Od toho momentu je tma. Kutálím se v hromadě sněhu, kterej si se mnou dělá co chce. „A jsem mrtvej“, dere se mi na jazyk. Nemám strach, žádný promítání filmu před očima, nic. „Kurva, řikali,že mám plavat, tak plavej!“, nutím se k nějaký činnosti. Mávám rukama ve stylu prsa. Jedu dolů a chvilkama se mihnu na hladině laviny, ale možná to byli jen nějaký momentální vzduchový kapsy. „Nadechni se!“, zní povel v mojí hlavě. Snažím se vyplivnout sníh deroucí se mi do krku. Nejde to, je všude kolem. Zkouším ho vytlačit jazykem. Úspěch, daří se mi nadechnout. Pořád plavu, snažím se nadechovat, kdykoliv je kolem mojí hlavy kapsa – to poznám tak, že se mi netlačí sníh do huby. Najednou sněhu ubývá, zaraduju se, ale nezpomalujeme a už plachtím vzduchem. Nejspíš letím přes skalní práh. Raz, dva, tři,….MRD, strašná rána, záblesk v hlavě. „Teď už jsem vopravdu mrtvej“, další práh a další rána. Přestávám je počítat. „Kurva jak to, že pořád žiju? Tak se aspoň hejbej…“ Plavu, co se do mě vejde. Pořád vyvíjím nějakej pohyb. Zdá se, že to začíná zpomalovat, cítím, že i sklon je menší. Hrabu rukama jak šílenej a myslím na to, jak se budu dusit v lavině, a že ta péřovka, co se v ní od začátku sestupu potim se bude hodit, že tak rychle nezmrznu.
Lavina zastavila. Mám volný ruce. Rychle si odhrabuju sníh z obličeje a plivu kolem sebe. Co teď? Určitě mám všechny kosti v těle zlámaný. Opíraje se o pravou ruku zkouším se postavit. Levá noha stojí, pravý koleno bolí jak svině, ale taky stojí. Jen levá ruka je k nepoužití. Rozhlížím se, kde jsem. Dokonalý ticho, hvězdy svítí nad štíty Skalnatý doliny. Jsem asi tři sta metrů vedle ranního nástupu na konci/začátku velkýho žlabu, kterej sem ústí v nejlevější části JV stěny. Umědomuju si, že jsem přežil, chce se mi něco řvát, ale nejde to. Asi z toho sněhu co jsem sežral a nadejchal. A kde jsou moje cepíny, čelovka, čepice? Srát na ně, jdu na chatu. Něco mě drží na místě – repka vedoucí do sněhu – moje cepíny, hurá! Tahám za šňůru, ale vylovím jen jeden. Druhej konec 5ti milimetrový repky je přervanej. Dávám cepín přes rameno a vyrážím k plesu. Cestou se mi ještě rozpadá mačka, ale nemám sílu na to, jí sbalit a táhnu jí za sebou na řemínku jako kačera až na chatu. Po čtvrt hodině se dobouchám na Kulangu. Něco sníst, telefonát ze záhrobí plnej emocí Jiříkovi z Budějic a zkusit spát. Ráno pojedu lanovkou dolů a do Popradu do nemocnice…
Díky za poučný článek a gratuluju k slušné dávce štěstí v celý tý patálii. Ujelo to s tebou přímo na "stezce" nebo jsi sešel trochu bokem? Snad jsi dobře dopadl ve špitále.
,,týmto žlabom sa sestupuje najrýchlejšie":-D
Ale je vidět, že se ti fakt asi naštěstí nic moc nestalo, když sis byl tu lavinu pak ještě nafotit:-) gratulace!
:-)vždyt on si ani nezavázal tkaničky chudák, ty fotky laviny jsem byl dělat já potom odpoledne. Pro mě to byl fajn zážitek s kapánek ostrym koncem,ale diky (nevim čemu) že Špína žije.
No nahoře jsme šli značnou část solo,svitil měsíc velkej jak svina,tak jsem si to užíval:))no a jinak tomu maratoncovi prostě nestiham když se začínají používat nohy víc než ruce:)),to je možná upřimnější vysvětlení.
Zdar Špíno, pěkné. Vánoce jsou posledních pár let pěkně zkurvenej termín co, člověk aby dával dvojnásobný bacha než normálně. Co ta ruka, rozhejbals to nebo sádra?
Tatry mam rad . Dlouho uz tam nejezdim. Tento clanek je skvostny, cekal jsem nudu o 4-kovem vystupu a znicehonic takova pecka! Gratuluji, dobre pises!
A pro toho, kdo nepochopil, ze fotky byly druhy den od kamose..... ach jo... ((-;
"cekal jsem nudu o 4-kovem vystupu": hmm, nuda, hmm... pán je překližkář? nebo tě jinak nechápu. co je nudného na zimním čtyřkovém výstupu? sportovní hodnota není tak vysoká, ale to opravdu jezdíme do hor vždycky pro čísla? resp. s číslem ubývá nuda?! já nevím, zvyšuje ti to ego?
sorry, nejspíš jsi to nemyslel zle, ale takovéhle poznámky, jen tak mezi řečí, fakt žeru
to je prostě jen takový slang mladých. Když je něco lehké, označí se to jakože za "nudu"-"zívačku", čímž se demonstruje technická a silová převaha lezce nad terénem, což mu nebrání, aby si tuto "nudu" náležitě užil.Přeloženo do staročeštiny: "čekal jsem nějaký pohodový výstup za 4 uiaa...":-D
Spatne jsi to pochopil, neslo o obtiznost, ale o typ popisovani cesty do hor vcetne baleni, tahani batohu na chatu, zevrubne vyliceni snidane a pak vylezeni cehosi, kde byly jakesi male ci velke problemy.
Spatne jsi to pochopil, neslo o obtiznost, ale o typ popisovani cesty do hor vcetne baleni, tahani batohu na chatu, zevrubne vyliceni snidane a pak vylezeni cehosi, kde byly jakesi male ci velke problemy.
Jak je vidět, tak se podmínky v Tatrách od začátku prosince příliš nezlepšily. Spíš naopak. Podmínky, tak jak je charakterizovala HS naprosto seděla a dopadlo to dobře jen náhodou.
Muzu se zeptat, co bylo obsahem 40kg batohu neseneho na Skalnatou chatu? Nejak mi unika mnozstvi kg nutnych k 3 dnum zimniho lezeni pri spani na chate.
Špina nakupoval a bral pro oba jidlo na cele 4 noci,tzn i snidaně na které se neslo i mlíko v krabici apod.:) no a potom měl většinu železa,šrouby sady friendu svoje cajky do ledu,no prostě jsme to nepřebalovali, já to měl trochu lehčí,ale moc ne,prostě na co si něco upírat že jo,šlo jen o to to vynést na chatu a tot vše. na silvestra potom taky něco samozřejmě. No a jelikož on běhá maratony a já jen jezdim na kole,občas hokej a hlavně drtim lišty,všude mi utekl i kdyby to měl dvakrat těžší...
Tuhle jsme byli v Kaiseru. Auto bylo u Griesener Alm a my si to šli nabalení na pár dní na Ellmauer Tor s tím, že odtud budeme útočit do stěn. Převýšení lehce přes kilák. Kolega se přitrmácel snad půl hodiny po mě, nadávajíc na bágl. No, měl tam klasickej černej kastrol, 22 piv a nevím co ještě. Nicméně po vylezení cesty jsme ještě ten den seběhli dolů i s většinou pivisek. Ty informační šumy... Mlíko ani kompoty tam neměl. A zelená? Brr...
Jena, ja to s tebou vymenim.. :) 2 cepiny za jednu bouldrici... :)
Spina, je videt ze mas dobrou karmu... :) preju brzke uzdraveni.... koleno naposilujes, zapesti hlavne hodne mazat a chladit, no a za 2 mesice na stene :)....
P.S. myslis ze das 1000 brisaku za den??? ;-)
Tak si tak jedu autem z Jizerek a v Praze vidím stopaře. Je to sympaťák a proto neváhám a zastavuji a světe div, přesně tyto narozeniny z Lomničáku mi popisuje. Chlape měl jsi fakt štěstí. Tak ještě jednou gratuluji k druhému narození.
Ahoj špíno.
Blahopřeji ti a rád budu tento datum oslavovat s tebou. Možna jen 50km vzdušnou čarou mne v tu samou chvilku sundavala horská z nízkých.
Jak říkají kluci z horské a nejen oni "špatná zima letos v tatrách"
pod druhou polovinu clanku bych se mohl skoro podepsat (T - rok), ale vsadim se, ze tys narozdil ode me nedojel az na cintorin :-) At se ti uzdravi kolena driv nez mne :-)
Ahoj špíno.
Blahopřeji ti a rád budu tento datum oslavovat s tebou. Možna jen 50km vzdušnou čarou mne v tu samou chvilku sundavala horská z nízkých.
Jak říkají kluci z horské a nejen oni "špatná zima letos v tatrách"
Tak to vy jste nám vykoupili poslední místa ve žluťásku do Popradu;-) Měli sme v plánu taky Lomničák.No, po přečtení nelituju,že sme nejeli.;-) Ty laviny sou stejně kurvy!
To jsme se možná 29.1. na Skalnaté chatě potkali, já si tam odpoledne zašla po velmi náročné tůře :-) na polívku.. seděli tam vzadu u stolu dva horolezci, nebyli jste to vy? Oni říkali, že se chystají na Lomničák.. :-D Tak hlavně, že jste to přežili jo a gratulace taky k výstupu!
nebo jsem to byl já s Pepisem Kynclem:-), ale my jsme nakonec nikam nešli, protože Pepkovi bylo blbě. Jinak článek supr a ještě víc supr, že jsi pořád mezi námi!
Ahoj, pokud bys potřeboval, dveře mojí rehabilitace jsou ti k dispozici. Jsem vážně moc ráda, žes to přežil, ani bych ti nemohla vynadat, že ses mi dlouho neozval.
Tak Ti mam Špíno ten pocit, ze jsi dohnal Juru :-) nesvezl on se taky tak dva roky zpatky, kdyz byl na skialpech s Prvnim Alou kdesi v Rakousich?
Ale gratulace k novym narozeninam je jasna!!
Ty vole Špína, o čem jsme se to na Slanskejch závodech bavili? Ať odnikud v Tatrách nesjíždíte v lavině? Tvá odpověď byla tuším "To bych nerad,dej pokoj".Ještě že jsi do toho bobosjezdu nepřibral Jirku :D.Klika jako sviňa tě provází,tak ať ti vydrží.
Mám skoro stejný zážitek, v noci sjezd lavinou pod Galerkou. Měl jsi štěstíčko, říká se, že v lavině ho můžeš mít tak jednou, max. dvakrát. Hory su také. Čus Broněk
Hoši vy jste střelci!!! Taky znám ty situace jakože nejvhodnější je se rozdělit když je tma a třeba druhá skupina nemá čelovky :-)) Četl jsem to dvakrát a pořád nemůžu uvěřit, že ses vyhrabal ven, to je fakt štěstí. Pro příště přeju více štěstí a snad se ti laviny vyhnou. Horám zdar
tak prajem co najrychlejsie zotavenie... inak ta cesta co ste nam poradili na kezmarak bola pekna, mix asi 4dlzky a potom nekonecny zlab hore- tiez sa pri zostupe trhali mensie dosky, tak to bolo lepsie istit...
I vám se lidé milí blýská na časy...Několika komentujícím dlužím odpovědi - sázku jsme oba prohráli, Svijany už vychlastali zajisté nějací násoskové. V těch Totes to bylo uplně něco jinýho, pouze celkem očekávanej poměrně krátkej skluz s pár hroudama, na lyžích a vsedě, bez prahů (i bez Prahů), a bez úrazů. Sportsmenovi děkuji za svezení, těší mě vždy když lidé rozumní staví stopařům.(kéž je to i motivací ostatním). A co se týče hmotnosti batohů, dodávám z vlastní zkušenosti, každý pivo co se vejde dobrý,občas se i krkovička s bramborem vejde a vůbec, ultralight power food je dobrý možná kamsi do vesmíru...Špínovi děkuju za telefonát od kamaráda ze záhrobí, dobře se mi pak spalo.A ať ti to dobře sroste a vyhodí tě i z druhý práce, ať můžeš do Francie!
To je právě ta vaše nezkušenost,musel být unavený už před výstupem,tak tam neměl lézt.Pak jenom přibívají čísla ve statistice nehod českých horolezcú.A slovenští lezci se na nás dívají přes prsty.Něco jiného je lézt v létě překližku a něco jiného jsou zimní Tatry že.A 40 kg v batohu je taky k zamyšlení.Běžně si na víkendové Tatry neberu víc než 15 -18 kg i z matrošem a proviantem.Ale jinak nic proti,lepší zkoušet něco dělat než ležet doma na gauči,ale je třeba u toho trochu víc myslet.
K zamyšlení to je,ale bohužel možná z jiného hlediska. Stsl ose mi to už víckrát,někdy by se to dalo čekat,např. po nějakem tom triatlonu,kdyz jsem uplně nebhodně doplnovla tekutiny,ale jednou se mi to stalo přímo v kvalifikaci světového poháru na rychlost v Chamonix. Přípravy na světak jsem nikdy v žádném případě nepodcenoval a tudíž i dost trenoval no a tam to proběhlo tim stylem,že jsem se v izolaci normalně rozlezl,tzn. parkarat si člověk dá nějakou cestu co je k dispozici rychle aby se rozpumpoval a připoměl si pohyb,samozřejmě před tim nakej strečing a tak... no a přijdu pod první cestu,start,lezu,celkem to i jde co se zavodu tyce nic zvlaštího nepocituju,zmačknu tlačítko,skočim do jištění,v tu chvíli kdy se uvolnim od lezení nastáva hodně nepříjemná situace,dostáva mkřeče do celé horní časti těla,prsa,ruce nevim co vše,pak i noha,jen mě pustí dolu,nakou minutu se tam svijim nemužu se ani pohnout,neco do me lijou pak me odnesou,za hodku se tak nejak sbiram a tot vse no. U tohodle je to právě divné že příprava byla opravdu skvěla,v ten den taky ,tekutiny vše...a stejně se mi tohle stalo?? ted po těch tatrách je to docela k zamyšlení,stalo se mi to tam ted po tom chamonix poprvé.
Takhle nějak mi kamarádka popisovala záchvaty diagnostikované tetanie. Asi bych si nechal udělat komplexní prohlídku a pokud nic nenajdou hodně bych si hlídal přísun minerálů.
Ber si sebou na akce obyčejný citrón,půlku rano z čistou vodou a pak průběžně během lezení a večer vymačkej a vypij celej.A uvidíš je po křečích.měj se a lezení zdar.
No tak je pravda, ze rozdelovat se neni moc dobry. Potom ma horska obvykle dvakrat tolik prace. A jak tak sleduju tu fotku tak nevim, proc jsi to nevytraverzoval az na sjezdovku a nesesel pod vlekem primo dolu. Urcite by to bylo daleko min oriemntacne narocny a bezpecnejsi. A ze jsi ve stene nechal spolulezce daleko za sebou? Tak kdyz lezu s nekym, kdo hory zas az tak moc nelozi a neni tak silnej na nohy, tak jdu radsi na prubezno na jednom spagate, ale mam alespon prehled o kamaradovi, nez jit solo a nechat ho nekde daleko za sebou. Jinak se pripojuju s pranim brzkyho uzdraveni. Po Vanocich to ve zalbech jezdilo. Aj nam se malem podarilo se sklouznout :-P
pokud vím na Lomničáku není žádná nouzová bivakovací bouda, kterou by kluci v takovéto situaci mohli využít. Jenom cca 2 - 3 roky zpátky jsem viděla na Hrebionku vylepený bilbord s upoutávkou na apartmán na Lomnickém štítě s nějakou astronomickou částkou (asi 1 až 4 litry za noc - už nevím). Přišlo my to teda jako opravdová zhovadilost, protože když tam člověk má nějaký malér, tak musí spoléhat na benevolenci lidí z lanovky a ti na to taky zrovna nemusí mít náladu. Na druhou stranu mi je jasné, že takovýto nouzový bivak by se vesele zneužíval
Jinak veliké převeliké štěstí - to byl pojezd nejméně 400m? Před vánoci na Roháči v Západných Tatrách jeden člověk neměl takový štěstí - viz. Laviny.sk
Puvodne jsem chtel vyhodnotit chyby, ktery jsi udelal, ale myslim, ze je to kazdymu asi jasny. Akorat jedna mene zrejma - kdyz ses na svahu, ze kteryho nemas dobrej pocit, tak se snazit vzdycky vratit ve svych stopach zpatky - kdyz jsi to neutrhl pri ceste tam, tak je nejmensi sance, ze se to utrhne pri ceste zpatky... Ale tezko rict - mozna by se to urthlo i tak...
Jinak diky za clanek - je potreba takovy veci psat a cist - verim, ze jsi tim napsanim mozna nekomu zachranil zivot.
Překvapilo mě při čtení tohoto článku postupně několik věcí - rozdělení dvojice před vrcholem; nechání kamaráda ve stanici lanovky a sestup v noci neznámým terénem; a nakonec to, že tak málo z Vás tuhle věc zmínilo ve svých komentářích. A závěrem snad taky to, že jsi přežil...
Především ty první dvě rozdělení jsou hodně zvláštní a nedovedu si představit důvody, proč bych toho druhého nechal v téhle situaci. Nejdřív 20 min za sebou (mohlo se mu stát něco podobného jako tobě později...) a potom to zanechání kámoše v křečích na stanici lanovky a hazardní sestup na chatu. To jsi se tak těšil na ten kompot? Nebo jaký tohle mělo důvod?
Ja bych mel jeste jeden dotaz. Jak se dostal dolu Jirka, kterej nebyl vecer schopnej sestupovat? Sjel rano lanovkou nebo to vzal rano sam dolu? Z tech fotek to vypada, ze to sel...
Snažil jsem se psát koment i k předchozimu komentáři,ale byl o to moc dlouhé nějak mi to nechtělo vzít?? jinak realita- rano vstanu(asi 8:00),svaly boli,ale citim se jinak dost dobře venku krásně tak si řeknu že se alespon dolů projdu,že mam celý den a rozchodim ty bolave svaly. ještě kouknu na mobil jestli si na mě někdo vzpoměl a tam sms od špíny...že spadnul při sestupu s lavinou,sjel až někam k nastupu a že ma asi zlomenou ruku a nohu,ale že je živej na chatě,at nechodim ale sjedu lanovkou. no tak co nejrychleji balim sedam do prvni lanovky dolu(10eček) a frčim za špínou. ten mě ještě právem zjebe že jsem mu nedal večer klíče od pokoje,ani nevim proč jse mto zamykal a nenechal je tam,ale to je takovej zvyk z té naší zkažené společnosti,no a že mu musel Laco vypáčit dveře:). a pak už pokračování příběhu...pomoc se všim co se nedá dělat jednou rukou, odvedení na lanovku,domluva s lanovkařema že jestli muže sjet kamoš co spadl s lavinou a ma to a to dolu zadarmo a že si vola sanitku. Ty na mě koukaj jako kde že toho zombie mam,já že je to ten co stoji u turniketu sam a kření se:)...no a to by bylo ještě na článek...
myslim ze si neodpovedal na to co sa tu riesi preco stesa rozdelili - noc neznamy teren ani sa necudujem ze sa stalo to co sa stalo inac gratulacia k vystupu [ k prezitiu nie k blbosti sa negratuluje]
Tak to opakované rozdělení ani já nechápu (to 1. si vysvětluji logicky jako: "je to choďák-nic se nemůže stát" a to 2.-"stojí to tu kupu peněz")-obojí je přinejmenším diskutabilní. ALE: celkově si ale myslím, že akce se Vám vyvedla, anžto jste to oba přežili!-)
Taky se divim že tenhle komentář přišel až teď u toho článku,jinak když to vyprávim, je to první na co se většinou každý zeptá. Nejprve tedy to první - demokratikcky jsme oba rozhodli cca 200m pod vrcholem, že půjdeme dál solo. Na dohled nebyl už žádný těžký terén(led vic jak 70°cca),jen přelez skalnatého hřebínku, kde jsme do závěrečného žlabu ještě vytahli lano, abychom 15m slanili. V té chvili jsme nad sebou jasně a na dotek viděli horni stanici lanovky,ale ten žlab je opravdu hodně zdlouhavý a prostě už jen člověk turisticky postupuje k vrcholu(občas po kolena občas skoro zmrzlý svah do 60° asi) no a v průběhu toho se mi špína začal vzdalovat, ale pořád jsme na sebe viděli, v závěru když už špína dorazil na vršek,se mnou byl ve zvukovém kontaku a trochu navigoval:). Jinak solo uplné z důvodu nemožnosti nějak v tomhle terénu rozumně zajistit a kdyby se jeden odporoučel třeba i jen pár metrů,mohlo by to vyvolat řetězovou reakci při které bychom mohli skončit až pod nástupem.
Poté přišlo na řadu uspokojení a radost na vrcholu, odpočinek(možná přiliš dlouhý) a při sbíraní se z vyhřáté kavarny mě vzaly řeče nejprve do stehen poté do celého těla včetně chodidel. Špína jako záchranář a snad fyzioterapeut()ted si nejsem jistej:))se o mě skvělě postaral trochu jsem to dali do kupy,přemluvil obsluhu aby mě neyvhodili na mráz a vyrazil k sestupu s tim, že je dobré počasí a nemusí nikam spěchat. Mě zatim kluci když jsem se mohl konečně postavit na nohy ubytovali u záchodu na chodbě u topení. Mezitím se dělo Špínovo drama a štastný konec. No a teď jsou tu dost sporné otázky a "co kdyby"??!! kdybychom se nestavili nahoře a šli dolu a mě chytla křeč do toho stehna při sestupu,zaručeně bych se odporoučel dolů,jelikož pochybuju že bych to dokázal nějak korigovat(křeče byly opravdu velké,už jsem něco zažil po triatlonu například,ale tohle byl mazec).
no a potom kdyby nás ta lavina vzala oba, troufám si tvrdit že minimálně jeden by to nepeřežil určitě,i tak pořád ještě dnes netušim jak to přežil špína. Pak je tu samozřejmě poslední možnost, že by se jednomu něco stalo,např jednoho lavina vzala,druhého ne a ten druhý by mohl zavolat pomoc,ale vlastně by vubec nevěděl co s tim druhym je,kde je apod. upřimně si to moc nedovedu představit. Když to vše sečtu a podtrhnu,ač se to zdá možná neobvyklé,myslim, že to jak to bylo bylo v dané situaci nejlepší možné vyustění s danými parametry:) (solo a to že mě chytly nahoře křeče). a zas ty kdyby. kdyby se mnou špína zustal nahoře a rano jsme se vydali na sestup,těžko říct ja kby vše dopadlo. takže osobně nevim jak více zabezpečit takovouto situaci.přijde mi to dost o štěstí, už malinko začínam chápat co jsou ty hory zač a čim je to extremnější,tim mi přijde jako menší možnost na to uplatnovat nějaká obecná pravidla pro pobyt v horách!myslím, že je to předevšim o zkušenostech,protože na takové situace muže za byt třeba pravidlo pro pohyb odlišné z mnoha faktorů a je třeba jezdit do hor,snažit se těmto situacim samozřejmě předcházet a i z takových situací jaká se stala nám si vyvodit nějaké rozumné a defakto uplně nové vodítko jak se např. v budoucnu zachovat a uložit si ho do všech těch možných a nemožných situací které mohou nastat.
Mno kdyby jeden z vas uklouzl, ten druhej muze pohotove zaborit cepiny a tak pad zabrzdit. Kdyz spadnes solo, tak uz se chytas jenom sam a to se ti casto nepovede. A kdyby jste spadli s lavinou, tak jeden muze s trochou dobre vule druheho vykopat, pokud by jste byli na lane, tak i snaze lokalizovat, protoze dvojcata se obvykle neprervou. Kdyby Spina zustal lezet dole na lavinisti, byt by to prezil, ale nemohl se dostat dolu, mohl tam taky v noci umrznout. Po pravde receno jeste poradne nechapu proc nezvolil klasickou sestupovku pres sjezdovku a riskoval zlabem, ale to je jeho rybiz. Zakladni pravidlo ale v horach plati- dva jsou jeden a jeden je hovno. Precti si jak dopadaji samotari a nejisteni treba v knize Smrt si nevybira od Švorce. Schubert o tom taky hezky pise ;-)
No nevim s tim pohotovym chycenim pri uklouznuti. Schubert myslim nechal kutalet horske myslivce dostkrat, aby zjistil, ze tusim od 23 stupnu je to cira iluze.
Připadá mi podle fotek že tu lavinu strašně zveličujete to je uplně malá prdka která se navíc dole na kuželu vždycky rozptýlí.Takže zasypanej bys asi nezůstal,navíc je z prašanu takže nemačká jenom dusí.Hlavně bych řek že se to stalo díky vaší(skvělé kondici) kdy nejenže vám cesta strašně dlouho trvala ale jeden už ani nemoh dál.
Sory ale kdyby o nic nešlo byl bych slušnej,ale takhle musim říct že si prostě kretén a moc rád bych ti to řakl i do očí! Tim žlabem lítal pes jeden práh za druhym skalní,nahoře dokonce něco kolem 10-15m,mrdalo to tam s nim jak ve ždimačce a to že to byla vicemeně prachová lavina, která se dole rozptýlila,ikdyž na těch fotkach je to fakt jine,je jen štěstí a kdyby nepadloval tak by byl stejně dost pod ni. No a jinak bych neřekl že nam to trvalo nejak převratně dlouho,mohli jsme akorat dřív nastoupit a neztratit 30min při špatně zvolenm směru,ale tot vše. jinak všechny delky v ledu jsme lezli si dovolim tvrdit hodně rychle. No prostě to nechce kecat,ale lezt. Ja napřikald jsem uplně poprvé tady přitom lezl v ledu a když nepočitam to kde jsme lezli solo kousek po ledu a bal jsem se, to byla fakt sranda,leze se po "madlech" a je to fofr,doporučuju všem. Tak zdar.
A za co všechno to prosim tě jako mluví? jak říkam,lezení v ledu nepovažuju v tomlhle směru za nic extremního,je to super pohyb,kde když někdo umí trochu lezt a jde mu to,tak neni žádnej problem. Myslim,že silové dispozice jsou při tomhle navrh. nejaka technika určitě taky,ale dobrá technika je halvně proto,aby si člověk ulevil právě silově a takovou potřebu jsem během lezeni nepocitoval,člověku ani nenatika defakto,takže je to fajn.
ser na nej, klasika provokater diskusi na lezci, trosku frustrovanej, takovej normalni prizdisrac... podle me je to druhy vemeno k tomu josefovi vejs...
nic nevydrzi nic a dycinky se muze neco pohnojit. hlavne ze zazitek byl intenzivni, nemusi byt jen positivni, i kdyz tenhle do finale skoncil taky dobre...
me napada, kolikrat se takovymu hrdinovi diskuze podarilo prezit svoji smrt? me se to povedlo celkem 3x :D bylo to moji chybou, jo bylo... co pro to udelam priste, aby se to nestalo, to si vyrikam sam se sebou... samozrejme dobrou radu uvitam :D
myslis Svachic, ze se to utrhlo pac si byl poprvy na ledech :D v tom pripade volam do zbrane, z bazenu vytahneme hadici, pokropime Hokok ( stejne stoji za hovno s tim neuveritelnym menedzmentem co tam drepi na prameni ( melo by se tim neco udelat, plan B ), nemyslim Hrocha :) ), vytahneme motyky a budem busit, at je lepsi statistika...
ahoj Ivane, mozna ze k tomu chybi dodat spoustu veci kdyz si se tu stavel na kus reci.Jestli jsi ten ten spravnej ivan... :)
a) hokok upada
b) hokok je nejdrazsi stena v CR, system placeni za hodinu pri te poskytovane kvalite a tomu navalu lezby chtivych je dost divny.
c) hokok je neudrzovany, stare praskajici chyty, povolene borhaky.
d) hokok je jedna z mala sten s potencialem, bohuzel nevyuzitym
e)na hokoku nenajdete ani jednu cestu, preferuji se madla, jak venku na ~20m vezi, tak v jeskyni. pry cesty nikoho nezajimaji..... ne kazdej leze stylem, vidis kruh, chytnes kruh, stoupnes na kruh, no a mas 6m...
f) anketa na tema hokok mezi temi kteri skutecne lezou a je jim vic jak 5let se toci kolem stale stejneho tematu... hadej Ivane muzes 3x, jake to tema asi bude...
Vis casy kdy hokok stacil Rachmetovovi, uz jsou asi davno pryc a jen jen skoda ze na kladne neni v tuhle chvily existujici konkurence, ktera by mohla mit pozitivni dopad na tebou poskytovane sluzby.Takze drtiva vetsina, mimo deti od martase jezdi smer praha, proc asi? Neni to smutne nemit defacto ve meste velikosti Kladna, lezeckou stenu-stenu pro lezce?
Muzes mi prosim odtajnit:
a) je hokok ve tvem osobnim vlastnictvi?
b) ma hokok v najmu hokok horooddil?
c) je hokok ve vlastnictvi mesta?
d) neuvazujes o predani svoji funkce hokoku do rukou tech kteri by z toho dokazali vybudovat fungujici stenu, pripadne prodat ci vratit ( v zavislosti na odp. k a,b a c? )
btw: CHS to fakt da kazdymu, kdyz zaplati. stejne jako ty, jen u tebe to je drazsi a vic frustrujici.
jirko mluví z tebe uražená ješitnost myslel sis nejspíš jaký ste borci.Kdyby ste měli pořádnou kondičku tak to sestoupíte za světla a ve dvou a spodek si samozdřejmě zajistíte nebo slaníte takhle se to zvrklo na výlet dvou turistů z nichž jeden už nemoh a druhej se ve tmě zasekal až ho vzala lavina.Ps.o lavinách trošku něco vim byl sem ve dvou a třetí mě přejela zajištěnýho.
Proč Ondru nazíváš blbečkem ,Vždyť je k tobě slušnej,jen napsal co si o tom myslí.Jiní vás tu špyní daleko víc.Nevíš přece co má za sebou?!A já naprosto sdílím jeho názory.Byl to naprostej amateryzmus a debylita co jste udělali a hlavně ty co jsi šel sám dolú,měl by se na to podívat svaz,a takovím jako vy dbva sebrat prúkazky ty hňupe.
:))díky...trochu moc jsem to řešil,ale po každém takovémto komentu je mi lépe. Já třeba o sobě vim že jsem magor, pro mě je urážka zdaleka něco jinýho.
Jo a ještě pro upřesnění,já jsem slušnej vždy když vim ke komu. Tohle mělo byt spíše než jako urážka konkrétnímu člověku myšleno někomu kdo když se dá do diskuze neumí ani uplně představit,to je ta hlavní podstata. To že jsme udělali chyby jsme tu veřejně uznali a vysvětlili. No zajimalo by mě jak by to vypadalo kdyby tam jeden z nás umřel. Nechci mluvit za špínu,ale jestli se mi to někdy stane, tak chci aby se o tom napsalo a chci aby se psali pozitivní i negativní názory,ale lidi co se neumějí postavit za to co si myslej jako chlap(ženská:)) předem označuju za *** jelikož pak už vás budu moc leda strašit. Skaly, lezení spojení s přírodou miluju a čím dál víc to je muj život,ikdyž jsem rád že mam třeba přítelkyni kterou miluju,protože ted když jsme se vrátili jsem se tak zamyslel,že nemít se za kým vrátit,asi bych lezl,potažmo riskoval mnohem a mnohem víc. Rozhodně za svymi názory si stojim a nemam problém s tim se za ně postavit. Ale raději uznam,jako uznavam ted že bylo co zlepšit,ja to sakra vim,ale rozhodně se za to nebudu stydět,poučim se z toho a doufam že třeba pomůžu i někomu dalšímu.
Nepřestává mě fascinovat když někdo spojuje vlastní lavinovou odbornost s tím, v kolika lavinách už byl, a dokonce z toho je někdy cítit určitá hrdost na zkušenosti ošlehaného drsňáka.
No ale proc te to fascinuje? Tva analogie je bez ironie spravna. Tim ze bouras nebo ze strhnes lavinu si tribis smysl pro to, kudy vede hranice mezi pohodou a pruserem.
Ondřeji, vzhledem k tvým znalostem problematiky lavin doufám, PRO TVOJE BEZPEČÍ, že se ve svém životě nedostaneš do blízkosti sněhu, radil bych odstěhovat se na rovník a pro jistotu se vyhybat i na internetu fotografiím se zimní tématikou...
Ondřeji, vzhledem k tvým znalostem problematiky lavin doufám, PRO TVOJE BEZPEČÍ, že se ve svém životě nedostaneš do blízkosti sněhu, radil bych odstěhovat se na rovník a pro jistotu se vyhybat i na internetu fotografiím se zimní tématikou...
Ondřeji, vzhledem k tvým znalostem problematiky lavin doufám, PRO TVOJE BEZPEČÍ, že se ve svém životě nedostaneš do blízkosti sněhu, radil bych odstěhovat se na rovník a pro jistotu se vyhybat i na internetu fotografiím se zimní tématikou...
No ked nechali prespat Teba, mohli nechat prespat aj jeho nie? A 10 € zas nie je tak moc. Zisli by ste lanovkou dolu obaja. Ja by som ani inak nerozmyslal, kedze uz bola tma. Jaj, ale tam je zas to keby - mozno by padla lanovka co? :)
Nektere poslwedni komentare uz jsou vylozene jako z Novinek. Diky kluci za popis, co mnohym ukaze, jak se chovat. Zadne zvlastni chyby jste neudelali a i kdyby, ja jich v Tatrach udelal mnohem vic a ted ziji a bez nich bych nic nevylezl, tenkrat nebyl ten blbej net a nemusel jsem se tedy trapit nad priblblymi komentari.Verim, ze toho jeste moc v horach vylezete, kdo ma stesti a ma i povahu jit na to, ten se neztrati. Vivat Messner.
Ufone, sorry, ale Net za nic nemůže! Nepresentuj, nedostaneš pojeb. A nebo, naopak! Ono štestíčko sedne na kdekoho, oba kluky dobře znám, lezou mnohem lépe než já, ale...
A v těch třech tečkách je ten zbytek. Možné chyby musíš znát předem a předcházet jim. Já také pár udělal, ale patřím mezi skupinu předemposratých, takže jich bylo málo.
Na druhou stranu, všichni jsme propadli nebezpečnému koníčku, tak se s tím naučme žít...
P.S. Mám rodinu a dobrou životní pojistku...
Musim byt uprimny, neviem ako by som sa zachoval. Urcite by som sa snazil ostat s partakom hore, nechcelo by sa mi slapat v noci samemu, ale asi bol dovod preco siel dole - nedostatok miesta atd.
Cestou dole tazko posudzovat potme ci a ako pocitoval nebezpecie toho zlabu hoci chodnik sa mi zda vedie viac k hrebenu, ale v nnoci sa chodnik potme tazko sleduje.
Tuto zimu aj napriek minimalnemu mnoztvu snehu som sa s partakom istil pri minimalne dvoch zostupoch vo velmi nevinnych zlaboch aj ked nebolo skoro snehu.
... by sme sa podla mna mali. Ak chceme do hor chodit a aj sa z nich vracat. Preto to aj pisem. Podla mojho nazoru urobili chalani tri zasadne chyby, ktore sposobili nehodu. Chyba prva: Nevyuzili obaja po unavnom vystupe ubytko. Neverim, ze by im lanovkari v nudzi nepomohli a neposkytli noclah. Chyba druha: rozdelili sa, resp. partner v problemoch ostal sam, co ma eticky aj prakticky rozmer : )Chyba tretia: nocny zostup v neznamom terene. Inak zostup ma 3 casti: usek po retaziach, traverz popod skaly na hrebienok a po hrebienku nad sedacku. Z fotky vidno, ze na hrebienok, kade sa bezne chodi, netrafil. Rano by ho po spolocnej porade bez problemov nasli : ). Navyse by si mohli odistit od poslednej retaze skutocne lavinozny usek popod skaly ku hrebienku. Inak nic osobne a naozaj som rad, ze ste OK. cauki miso
Je hrozné, jak se tu na lezci rozmohly sprosté, urážlivé a chytré řeči lidí, kteří si myslí že jsou nejchytřejší a po přečtení pár chytrých obecných pouček se hned pustí do komentářů a vynášení ortelů. Nikdo z nás kdo tu sedíme a čteme ten článek nevíme jaké v ten den skutečně vládly podmínky a kluci se rozhodli, tak jak se rozhodli. Kdo z nás neudělal v horách chybu. Možná se kluci dopustily chyb, ale to nikdo z nás z tepla domova nemůžeme přesně posoudit. Můžeme jim jen poděkovat za opravdový článek z hor a popřát jim, ať se jim chyby do budoucna vyhybají. A ostatní návštěvníci, se nad sebou zamyslete, kolik opravdových výstupů máte za sebou, kolik jste toho prožili a vylezli, než začnete někde psát o debilech a podobných věcech. Riziko a nebezpečí k horám patří a patřit stále bude a proto ho lidé vyhledávají. A co hlavně vynechte urážlivé komentáře. Rady každý rád uvítá, ale musí být věcné a na úrovni. Ať žije diskuze!
Tak trošku tě chápu jirko že tě to popudilo taky jsme měli pár zažitků v horách ještě trošku drsnějších a je to tak člověk je na to vpodstatě hrdej že to přežil a tak.Nejvíc ho asi naštve,když to někdo degraduje a udělá z něj pitomce,to jsem v úmyslu neměl chtěl jsem jen napsat svůj názor ale bohužel jsi to vyostřil a udělals ho ze sebe sám.
Tak jsem si precet vsechny komentare. Pokud si odstranim zbytecny balast, zaznelo jasne pojmenovani jasnych chyb.
Je jen na vas chlapci, jestli se zamyslite a nebo budete tvrdit ze zadna chyba nenastala, pripadne sve chyby bagatelizovat.
Nadelal jsem se rady "picovin" ve svem lezeckem zivote a vim ze radu dalsich jisto jiste jeste udelam, ale vzdycky jsem se je snazil dukladne pro sebe rozebrat a co nejvic se z nich poucit.
Jen pitomec se nepouci z chyb kamaradu a ostatnich a pouze totalni blb se nepouci z chyb vlastnich.
Lezbe zdar a ledikum zvlaste :-)
Radek
PS: jinak dva dny před nehodou jsme jistili při sestupu centralnim žlabem Vysoké. Normálně to jezdíme na lyžích a vlétě by to šlo možná i na kole, ale letošní vánoční sněhová pokrývka byla skutečně dosti specifická
Psal jsem to už výše,že já si všechny ty chyby uvědomuju a uznavam. Co je ale hlavní,hodlám se z nich každopádně jak píšeš poučit a snad to přijde bude zase o něco lepší. Nakonec diky za všechno co jasně určilo to čemu se je třeba příště vyvarovat. Stejně ikdyž vim že v petráči se mi toho moc nestane aniž bych se o to hodně snažil,rád se do hor zase vrátim,snad už o malinko zkušenější,ale vždy se stejnym nadšenim.
Klasicke podcenovanie Tatier. Uz sa necudujem preco si tolko cechov najde hrob prave v Tatrach. Co Vas k tomu vedie? Tym nechcem podcenovat vase lezecke kvality, mate vela vybornych lezcov. Ale tie Tatry vam nejako nedaju spavat... su to velhory (aj ked najmensie) a tak sa tam treba aj spravat. Skoda ze takito ludia ostatym zodpovednym ceskym lezcom robia zle meno...
Registrace
Metodika
lezec.cz
„Zdar, jedu na Silvestra do Tater a nemám spolulezce. Nechceš jet se mnou?“ nabízím pohotově Šváchičovi, když doráží na vánoční bouldrový závody ve Slaným. 
GPS a mapové aplikace