Dneska jsem lezl cestu za 8 na RP. Nejtěžší kolem prvního a k druhému potom odpočinek a ještě ne úplně lehkej dolez za bočáky přez dvě do topu. Jsem u topu držim se velkého bočáku, vyklepu obě ruce, levou nabírám lano chci cvaknout top, křup letim dolů, lano kopne nohu letim hlavou dolů. Zastavim se o pár metrů níž. Kus toho vyklepávadla se urval a ja spad jak hruška. Vylezeno nebo nevylezeno?? :o))
Takže když od topu skáču do předposledního, tak to je považováno za nevylezeno? To si jako mám cvaknout odsedku, sednout do ní a pak ji zas vycvaknout a skočit, aby na lezci nedostali někteří jedinci infarkt až uvidí, že jsem si to zapsal do deníčku jako RP, OS nebo tak? :D Ne já myslím, že je to na zdravém rozumu každého, jak si to zapíše a já bych si to jako RP zapsal.
Vidim velkej rozdíl mezi "dolezu do vrcholovýho madla, řeknu si hurá vylezeno a hopnu dolu" a "dolezu do vrcholovýho madla, chci cvaknout ale vysvištim z toho" To první je vylezeno, ale to druhý aspoň pro mě jasně ne.
Každému co jeho jest, já bych si s klidným svědomím zapsal přelez, kdybych věděl, že jsem byl ve cvakacím madle na pohodu a neměl problém slaňák cvaknout, kdyby se madlo neurvalo... Samozřejmě můžeš být ortodoxní a nezapsat, ale mě přijde extremismus obecně většinou jako idiotismus. Myslíte, že si Luboš cestu tady z videa (http://vimeo.com/7815592) nezapsal jen proto, že nahoře nebal slaňák a musel skočit? :-) Nebo mu ujela noha ve vřesu? :-)
vždycky jsem měl za to, že cesta je vylezená jakmile držíš nejvýše položený chyt. Cvakání je podružné, jediný kde se řeší cvaknutý-necvaknutý preso/slaňák, je na závodech na obtížnost kde musíš svakat všechno..
takže jestli jsi spadnul z posledního chytu, kterej jsi už držel, vůbec bych to neřeil.
Problém by nastal, jakmile by nad posledním chytem byla holá plotna a teprve nad ní slaňák a bylo by třeba ještě si do toho posledního chytu stoupnout (boulder), abys mohl cvaknout slaňák... :-) Proto je cesta vylezená až cvaknutím slaňáku, i při sportovním lezení na skalách.
Hele, a co to ještě rozlišit na "pro sebe" a "veřejně"?
Taky bych řekl, že podle veřejných kritérií "nevylezl", ale zároveň pokud to sám pro sebe považuješ za vylezený, nikdo ti nemůže zabránit zapsat si to třeba neveřejně jako RP, to je jen tvoje věc a věc tvýho svědomí.
Oficialne to asi vylezeny neni. Ale v pripade ze ta cesta v tu chvili neni nicim vyjimecna- napr. prvovystup, tvoje prvni 8, nebo proste jenom cesta kterou jsi dlouho chtel prelezt, tak bych se tim netrapil. Pokuds byl v topovym chytu z kteryho bys v klidu cvakal tak bych si to zapsal s cistym svedomim.
Samozřejmě nevylezeno. Je to stejné jako kdybys chytl řetěz. To je také nevylezeno, i když někteří si myslí, kteří prezentují své přelezy na videu, že to je normální.
Někdo by teda měl Adamovi říct, že spousta jeho prelezu neplatí, protože kolikrát se stane, že vynechá nějaký jištění a leze dál :-)
A taky spousta vylezu na písku a jiných oblastech je out, pokud cesta konci vylezem a dolů se musí pěšky...
Takže chápu jak to myslis, ale přijde mi to dost subjektivní. Mohl bys uvést něco padnyho o co své tvrzení opíráš?
tak znovu: o co opíráš svoje tvrzení?
Můžem se tu subjektivně bavit o čem chcem, furt to budou jen subjektivní názory, pro mě by byl rozdíl, kdyby spadnul sotva se toho chytu chytil, ale jestli měl čas na vyklepání obou rukou, tak to je zase určitej rozdíl.
Takže je tu někdo, kdo je schopnej odkázat na nějaký přesný, oficiální a nejlíp celosvětově uznávaný definice redpointu od A do Z nebo se tu budou dál přesýpat jen subjektivní přesvědčení ničím nepodepřený?
Hele cesta prostě začíná tím, že stojíš oběma nohama na zemi a končí cvaknutím slaňáku. To ví všichni poctiví lezci. Když se s tebou urve jakýkoliv chyt, níže nebo výše, a ty spadneš, cestu jsi prostě nevylezl. Je jedno, kde jsi, v lehkém nebo těžkém. S tvým přístupem bys mohl lézt do poloviny cesty, a pak prohlásit, že už je to vylezený, protože je to už lehké. Takto se prostě nehraje.
já neříkám že s Tebou nesouhlasím, konec konců moje diskuzní vlákno to není, protože na písku se na dolezení na nebo až za vrchol skutečně hraje :-)
nicméně když už se tu o tom bavíme, fakt by mě zajímaly nějaký offiko pravidla sportovkářskýho redpointování. Ani na ČHS nebo někde v UIAA nic takovýho není?
na čhs visí tohle
RP
Lezec překonává obtížnosti cesty vlastní silou, ale jisticí body používá pouze k jištění, nikoli k odpočinku; leze bez přerušení, při pádu musí začít celý pokus o přelezení znovu.
Leze bez přerušení - to mi při dolezení až k topu, kde pak chvíli stojíš a vyklepáváš, přijde jako bez přerušení...:-)
áááno, evidentně, protože zatim vlastně nikdo neřekl nic co by mělo objektivní platnost, jedinej hodnotnej příspěvek napsal Michal.
ale zas je tu aspoň sranda :-)
Hele a co když cesta nemá slaňák? Někde jsem četl, že např. na Súlově, ještě v době kdy to byla morálová oblast, se buď dolezlo až na vršek (lehký a rozchrast), nebo se skočilo do posledního jištění (z toho lehkého dolezu, případně po slezení kousek níž). Co jiného taky dělat, když tam není slaňák, že?
Takže dolezení cesty nemusí nutně končit cvaknutím slaňáku. Samozřejmě, že pokud tam slaňák je, beru cestu za dolezenou až po jeho cvaknutí.
Pravidla jsou jasné co se týče průběhu výstupu, viz výše ("Lezec překonává obtížnosti cesty vlastní silou, ale jisticí body používá pouze k jištění atd."). Ale neexistuje žádné oficiální normované pravidlo, které by říkalo, kde přesně a čím cesta končí (slaňákem, dolezením až na vrchol apod.). Je to specifická věc, která se může lišit oblast od oblasti. Asi to bude tím, že skály se nestaví podle norem.
Tak jsou mezi náma i takoví, kteří se chytnou řetězu a prohlásí to za přelez. Ještě se u toho natočí a pak to prezentují jako přelez. No co na to říct? No comment...
A neni právě na lezení hezký, že pravidla nejsou? Je to prostě na tvym úsudku a svědomí, to se mi moc líbí. Stejně tak si můžeš obtížnost cesty napsat jakou chceš. Tohle je fajn a neměnil bych to. Tzn. souhlasim s Michalem, pokud sis cestu užil, další věci jsou podřadný.
Lezení po skalách nemá pravidla jako jiné sporty (např. lezení na překližce, nebo fotbal - ale i tam mohou nastat a nastávají sporné situace, které se při nejlepší vůli špatně rozhodují).
Můj (zajisté subjektivní) názor:
1) Pokud má cesta topový chyt, a ten jsi dosáhl a měl pod kontrolou, tak jsi cestu vylezl.
2) Že jsi při cvakání slaňáku chyt víc zatížil, ten nevydržel a zřítil jsi se, je určitě vadou na kráse přelezu (tato "poskvrnka" by byla menší, kdyby jsi záměrně slezl z topového chytu k jištění níž), takže moje známka za tvůj přelez: "dostatečná" ;-) (ve vzpírání o platnosti pokusu rozhodují tři rozhodčí).
Hlavně, že se ti nic nestalo.
Nepříjemná je i situace, kdy sice slaňák cvaknete, ale z "netopového" chytu a teprve pak následuje nejtěžší krok cesty - jump do madla.
Takové cesty jsou žertem, ale spíš neslušností od prvovýstupce, měl slaňák umístit tak, aby jej bylo možno cvakat až z topu.
Běžné jsou situace, kdy po cvaknutí slaňáku následuje ještě docela těžký krok do topového chytu, ale není nejtěžší z celé cesty, to bych prvovýstupcům nevyčítal.
A taky případy, kdy cesta ani pořádný top nemá, kolem slaňáku je "rajbasový" terén, plno vlnek, cvaknete, o půl metru výš těsně pod vřesem je vlnka, co vypadá líp, pokusíte se k ní dostat, spadnete, co pak (vylezeno, nevylezeno?) - asi taky záleží na celkové podobě a délce cesty.
Pomineme-li "body" (i když, jak praví klasik (M.Brabec): "podstatný jsou body, na zbytek se vyser") a "slávu", může mít citlivý jedinec s vyvinutými vnitřními etickými pravidly z takového (ne)přelezu určité trauma :-), které může lezecké okolí s potěšením šikovně "přiživovat" (tak ať, nemá být tak cimprlich).
Ale (nejen) dolezy cest by neměly být potměšilé ;-)
podle toho co si tu napsal, tak váháš. párkrát se mi taky stalo, že jsem nevěděl jestli jsem to vylezl poctivě a tak jsem si to dal podle svých představ znova - to je úplně nejlepší, budeš pak spokojený a nemusíš se nikoho ptát. jinak za mě je chytnutí topu oběma rukama vylezení
Přijde mi trochu škoda, že spousty lidí potřebuje lezení sešněrovat pravidly, aby si ho užili a aby se mohli "objektivně" porovnávat s ostatními. Tohle bych do skalního lezení netahal. Přijde mi dobrý lezení odlehčit od srovnávání a zbytečně svazujících pravidel. Člověk si pak lezení víc užije a dokonce leze i těžší cesty, protože je víc v klidu.
no jo.. pravda.. a co když pěkně držíš topový madlo a pro jistotu čapneš řetízek? :) Je asi fakt frajeřina přelez si neuznat a začít znovu. I když žádný pravidlo na čapání řetězu asi neni - spíš je vžité, že se to nemá. A zase jsou cesty, kde se chytnout musí a z řetězu se cvaká.. Souhlas s Ivošem ohledně pojebaných konců cest, kdy si řetěz o držení přímo koleduje.
Pro veřejnou prezentaci výkonu je určitě lepší, když je co nejčistší.
Taky mám cesty, který si sám pro sebe víceméně "počítám", i když mají nějaké to "zašpinění". Nestálo mi už za to, lízt je znovu.
Ale po pádu z mírně zamešeného posledního "lehkého" kroku Bodu zlomu jsem tam jel za týden znova.
Rád dávám k lepšímu historku, jak nejmenovaný král deníčkářů kdysi v pravěku lezl na PP Třináctou komnatu. Když se úspěšně dohrabal nad 4. K (nebo že by 5. K? - před odchodem na hranu) do "madel", zařval "paráda, mám to", a právě v tom okamžiku se obě madla urvala a zřítil se; inkriminované římsy se zabodly do písku právě vedle jeho malého brášky, co si stavěl bábovičky. :)
To Ivoš: nevnímám nutně jako neslušnost, když je klíčový krok až od slaňáku do topového madla. Třeba se díky tomu nemusela vrtat další díra do skály... Potměšilost může být taky zajímavá. Problém vidím spíš v tom, jak dát jasně na vědomost, že právě v téhle cestě se ten krok ještě musí dělat, zatímco v jiných se cvaknutím slaňáku běžně končí. No ale u cest za 9a a 9b to asi všichni vědí, a u těch za 7 to není zas tak důležitý. Když onehdy kdosi z Moravy na Panťáku lezl OS Panta Rhei a pod posledním kruhem odpočíval vlevo v koutku, podle místních definic to vlastně nevylezl. Ale asi by bylo zbytečný kazit mu radost a řešit to...
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace