prosím o radu - lezu cca půl roku a i když si myslím, že nějaké svaly mám atp vždy po chvilce mi úplně zatuhne předloktí, respektivě asi přitahovače v něm. Přiznávám, že jsem muzikant a že tyhle svaly normálně používám úplně jinak...takže co s tím? Po půl roce by to už neměl být pro ty svaly takový záhul, ne? Nemáte někdo podobnou zkušenost či radu? Dost mne to štve, že vylezu stěnu 3-4 krát a jsem odvařenej :-(
Netekle predlokti je normalni klidne i po 10 letech lezeni. Ale je to normalni az kdyz lezes cesty na svem maximu (hromadeni odpadu ve svalech). Obzvlast pokud jde o cesty v previsu, kde jsou vsechny kroky relativne tezke a neda se odpocivat.
Jsi zacatecnik, takze bych to tipnul bych si kombinaci 2 chyb:
1) Lezes cesty na ktere jeste technicky nemas. A navic bez rozlezeni.
2) Lezes rukama misto nohama a chyty zbytecne drtis.
Dej si nazacatek par lehkych cest (klidne 2 stupne pod maximem), dukladne ruce rozcvic. A pak lehce pridavej. A hlavne se celou dobu soustred na nohy. Vetsina cest cca do 6 UIAA se da vylezt jen nohama, bez toho aby ti zacalo natekat. Nejdriv se nauc techniku, sila pak prijde postupne sama. Mel by jsi nalezt kilometry cest a soustredit se na to, aby jsi je vylezl technicky spravne. 15 cest za vecer minimalne.
Nedostatečné rozlezení - souhlas. Nakydáno jen z převisu - blbost. Z kolmice ti dokáže taky pěkně nakonvit. Stačí mít tam správné chyty. Obliny, nebo specielně mně nesedí velké kostky.
OBZVLAST pokud jde o cesty v previsu:) Jasne, nekdy i v kolmici, ale to uz jde vetsinou o tezsi cesty, pod 6 UIAA se tohle objevi zridka. A pokud ano, da se to odslapat nohama, ruce na jen na pridrzeni.
P.S. pro tazatele: kdyz prvni 2-3 cesty do neceho nalezes a zacne ti natekat, ser na to. Jdi dolu a dej hned jinou, lehci, cestu.
Nechytej lukáše hned za každé slovo...tazatel leze půl roku, takový člověk bude v převisu těžko odpočívat. Můžeš odpočinout i v desítce, když na to máš...Lukáš to napsal přesně...
Asi bych jen nesouhlasil s tim, ze v previsech jsou vsechny kroky relativne tezky. Spis naopak, v previsech jsou vsechny kroky relativne dost lehky i v tezkych cestach. Jen to kontinualne taha za ruce. Prosim o odlisovani obtiznosti kroku a nedostatecne (an)aerobni vytrvalosti na celou serii kroku.
Pokud se nepletu, tak prakticky hlavním smyslem vrcholových lezců je oddálit natečení a následné selhání :-) Síla je hned, ale ta vytrvalost.
Jestli se chceš natečení zbavit, zjisti si, proč ti natéká. Myslím tím fyziologický proces, tedy způsob využívání energie a tvorbu laktátu. Pak budeš vědět úplně přesně, jak tomu zabránit, nebo to co nejvíce oddálit. Na teorie zde nedej, jen budeš dělat něco, o čem nevíš, proč to děláš. Jakmile pochopíš proč natéká, dojde ti i jak na to.
Bylo to myšleno tak, že je jednodušší a rychlejší získat získat silu a vyšší maximálku, než posunout laktátový práh. A síla v zásadě není potřeba tak velká. Ani třeba na závodech SP nepotřebuješ něco extrémního, vlastně technické potřebné maximum je se udržet na malé lištičce nebo na stisk. S vlastní vahou. A to se dá natrénovat opravdu poměrně snadno. A tak celý ten další trénink už nesměřuje ke zvýšení maximálky, je nesmysl zvyšovat maximálku, abys unesl dvojnásobek své váhy, když nikdy nebudeš tahat víc, než sám vážíš, ale právě na posun toho, kdy ti začne "natékat".
Více méně vše zaznělo, jen bych dodal, že při konstrikci svalu hraje roli i stlačení kapilár svalem, takže i když by sval mohl jet na anaerobní glykolyzu ( glykogenu má dost), laktát se nemůže odplavovat a nizke ph zablokuje enzymy teto metabolické dráhy z čehož plyne několik věcí.
1) čím dynamičtější lezení, tím dýl vydržíš. Čím víc lezeš staticky (přemejšlíš, bojíš se udělat krok), tím dřív ti nateče.
2) trénovat vytrvalost se dá kapilarizací svalu- dynamickým cvičením. Nevim co je nejlepší, ale praktický je kroužek, protože ho můžeš furt nosit.
3) Když polezeš své maximum, tak ti prostě nateče. Osvědčilo se mi výše zmíněná rada( pouze na překližce!)- když prostě nevím jak dál, zkusím ňáký radikalní krok který většinou nevyjde, spadnu a jdu na jinou cestu. Pro amatéra jako jsem já to má další efekt- učím se nebát.
Pokud lezeš převisy tak se na ně kvajzni, běžnej šestkovej lezec v přírodě převisy stejně moc neleze.
Ps: jako lezec, jsem amatér, ty kecy do mě lejou ve škole.
Jen bych dodal, že šestky a sedmičky na překližce nejsou na vytrvalost a natékání předloktí nějak náročné. Převisy v těchto obtížnostech bývají po kapsách a madlech, lze tam zapojovat jiné svalové skupiny, než na lištách nebo oblinách. Za hranu kapsy se pověsíš za hranu dlaně skoro jen za kožní řasu. Pokud někdo není schopen lézt šestkové převisy, není problém v síle prstů a předloktí, ale spíše v zádech, břichu a pažích. Myslím si, že na prsty a techniku lezení je těžší šestka v kolmici, než sedmička v převise, to bývá obvykle žebřík.
pokud někdo nezvládá 6kové převisy, tak je pěkná omáčka a měl by se zamyslet nad komplexním tréninkem celýho těla, než se do toho převisu pustí...o shybech to není
Souhlasím, nicméně jsem mluvil o šestkovém lezci v přírodě. Jestli víš o nějaké pořádné převisové 6 s madly např. V krasu tak sem sní. Takové cesty nejsou, a proto pokud člověk chce lést 6-7 na skalkách v čechách a většina tréninku se odehrává na stěně, tak je lepší lést spíš sedmy osmy rovný, nebo jen trochu převyslý a cíleně právě s natýkacíma chytama. Takový cesty nevyzhybuješ, nutěj tě používat nohy. 6 převysový na stěně jsou unreal a vyleze je každý začátečník, co dá 10 shybů, byť technicky špatně. Ale všici to lezou protože když si sundáš tričko a řveš u toho, tak se na to dobře balí holky :-)
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace