proč slováci používaj ty věčný světácky znějící zkratky kř. jmen typu stano, tono, tony, mišo, robo, lubo...
(nějaká inspirace z laco, fero, apod?)
Nenavážim se, jen jsem tenhle kolorit nepochopil a už párkrát mě to zarazilo jestli je to jako pokus o to bejt víc světovej a se standou, lubošem, tondou, atp si přijdou příliš banální.
1. Domáce mená kratšie od oficiálnych krstných mien máte tiež. U nás mužské obykle končia na O a ženské na A. Aspoň keď niekto povie, že príde Vlasta, nemusím rozmýšľať, či je to muž alebo žena.
2. Povedal by som, že čeština skracuje viac než slovenčina, aj dvojjazyčné návody atď. sú v češtine kratšie.
3. Ja zase nechápem skracovanie a zámerné komolenie oficiálnych miestopisných názvov. A že sa to tu nimi hemží. Možno je to snaha šetriť čas a priestor. Pochopiteľné v prípade viacslovných názvov - skoro každý vysloví radšej "Brnčalka" než "býválá Brnčalova chata dnes nesúca názov Chata pri Zelenom plese". Horšie je to pri jednoslovných názvoch, nezdá sa vám, že tie familiárne označenia Petráč, Fontáč atď. pôsobia trochu hanlivo či dehonestujúco? Je to podľa vzoru sráč? Nezabíja sa tým genius loci? Asi ide len o frajerinu - veď načo by niekto "skracoval" Srbsko na Srbárnu.
Jak nemám Slováky rád (sorry, omlouvám se, nemohu za to, vím, že všichni špatní nejsou), tak za ten tvůj příspěvek palec nahoru. Trefil jsi hřebík přímo na hlavičku...
fero je jednoznačně doklad o jejich vzdělanosti - už odmala vědí který chemický prvek je pro ně nejdůležitější - pak už se jen naučí ho získávat s vynaložením minimální energie a mají doživotně vystaráno !!!
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.