Hoj, zdravím zkušené s jednou zásadní problémovou otázkou: jak na závratě? Lezení se mi vždycky megalíbilo, al nikdy jsem se k němu zatím nedostal, nějak nebyli lidi. V poslední době jsem si ale řek, že to prostě zkusím dějse co děj, že se třeba na stěně seznámím s lezcema a chytne to jinej rozměr....byl jsem teda párkrát na boulderu, ale je to bída,vždycky se psychicky přemáhám co se týče toho strachu.....a to mě brutálně brzdí. Jenže lozit chci. Měl jste to také někdo tak na začátku? Jak jste na to případně vyzráli?:-)
jest třeba rozlišit závrať (což je tuším rozostření smyslu pro to co je nahoře a co dole) před obyčejnou ochromující bázní z něčeho nezvyklého (výšky nad zemí). to první popravdě nevím, na to druhé funguje otupění čili zkušenost. však stejně jako když zedník vyleze na lešení (tesař na střechu), a první minuty je tam takovej bojácnej, nejistej, a pak zdomácní a vesele poskakuje, zpívá, svačí, odpočívá a čumí po holkách.
Ale prdlajs! Chceš lézt, to je to nejdůležitější! Vůle a to, aby tě to bavilo a byl jsi spokojený s tím, že jsi se třeba dneska dostal trochu výš, přelezl těžší krok. Hlavně se netrápit tím, že to nejde jako jiným, nebo tak vysoko jako jiným. Lezením si částečně zvykneš, ale hlavně získáš jistotu, kterou teď na začátku nemáš. Časem si budeš jistý, že velký stupy a chyty ustojíš/udržíš a to ti pomůže udělat, krok výš, který by jsi třeba předtím neudělal. Nakonec zjistíš, že i to co se ti dneska zdá mrňavý, je vlastně tutový chyt, když se za něj správně vezme. Hlavně lez a to i venku, zkušenost s různými materiály ti taky pomůže. Některý ti bude připadat subjektivně lepší a ustojíš na něm víc a pod, to všechno tě rozvíjí. Holt s ejen drž při zemi a na boulderech, pak najednou zjistíš, že jsi výš, než si chtěl, ale že se tam vlastně celkem snadno udržíš a třeba i slezeš níž. Hlavně musíš chtít a nenechat se odradit lidma a neúspěchy. Hodně štěstí!
Lezenim trochu otupis a bude se to zlepsovat, ale ja jsem se toho nikdy uplne nezbavil. Pomaha soustredit se na sekvenci kroku, nacvicovat tezsi cesty a pak je vylezt jako robot a nemas cas premyslet nad vyskou. Mne nastesti vzdycky spis bavil bouldering a tam s tim nemam problem tak casto.. Good luck, obcas budes dost trpet..
zavrate nemam, strach jo. obcas na hranici "ochromeni" ale nikdy ne za ni - vzdycky mi pomohlo to vydychat (doslova) a hlavou se prinutit lezt dal nebo aspon zvladnout bezpecne danou situaci. Nechat lezt partaka jako prvniho, ikdyz jsi na rade, je taky moznost :-)
nejneprijemnejsi pocit mam pokazde, kdyz po delsi dobe (nelezeni nebo jen preklizka) zacinam slanovat. to prvni sednuti a rozjezd je vzdycky peklo. zvyk a zkusenosti funguji i na tohle docela dobre.
Ahoj,
Když jsem začínal, taky jsem se strašně bál výšek.
Pomohly mě tři věci:
1) dlouhý slaňování
2) házet bezpečný huby
3) sednout si nohama přes okraj skály a dlouho sedět (třeba s čajem a knížkou, ať se nenudíš).
Nesměšuješ tu náhodou několik věcí dohromady? Na jedné straně píšeš o strachu, na straně druhé o závrati. Ty máš při lezení pocit, že se ti točí hlava, že se předměty v tvém okolí pohybují a že jsi připilý? Se závratí doporučuji zajít k lékaři, může to být příznak závažnějších nemocí.
Pokud máš jen strach, máš to blbé. V první řadě by to chtělo určit proč ten strach máš, čeho se vlastně bojíš. Jestliže je to strach iracionální, který přesahuje rozumné meze (bojí se prakticky každý a je to dobře, zaručuje to bezpečnost) a paralyzuje tě, zkus psychologa. Z místních rad nic k úspěchu nepovede, je oddaluješ řešení.
buď konkrétnější a dostaneš konkrétní rady. Zatím tu lidi reagují spíš na to, jak si Tvou potíž vyložili sami a jak vidíš, dá se to vyložit různě.
Pokud jde o normální strach z nezvyklého, tak ten má každej normální lezec. Zvykáním si (nebo dokonce systematickou desenzibilizací) pak každej lezec posouvá hranici takovýho mentálního bloku.
Rada na začátek: zkus najít partu na lano, kde polezeš jako druholezec bez objektivního rizika. Dřív tak začínali skoro všichni a asi to mělo a má své nesporné výhody. S boulderem bych ve Tvém případě klidně počkal. Hodně zdaru.
Kdyz jsem zacinal lezt tak jsem se bal i v telocvicne kdyz jsem vylezl pod strop. Myslim ze me to preslo za par tydnu a zacal jsem mit opacny problem: Nekdy jsem si rikal ze by bylo bezpecnejsi kdybych se aspon trosku bal - zacal jsem delal nebezpecne veci.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace