když je kosa a vítr, tak se vykonává potřeba (zvlášť ta velká) ve stanu i ve výrazně nižších nadmořských výškách. dle naturelu buď do ešusu, nebo do nějakejch pytlíků. v záhrabech a v iglú platí "každem močí ke své hlavě".
ocituji jednoho postaršího špičku: "lez jsem to s xy, a ten byl takovej slečínka, že nechtěl vařit čaj v ešusu nevypláchnutým po chcaní".
pak komická příhoda jiného himalajisty minulých dob, kdy se vymočil do igeliťáku, který pro větší stabilitu zastčil do boty, byl línej to vylejvat hned a zapomněl na to, a ráno nevyrazil k vrcholu, bo několik hodin cepem vysekával z boty krásně vytvarovanej žlutej led.
jeden současnej špička si pochvaloval takové to drahé instantní jídlo jak se zalejvá rovnou do pytlíku, že je to po vyžrání stabilní a praktické na vykonávání potřeby.
no a ty lejna to chce házet dál od stanu, aby se při nabírání sněhu na vaření neobjevilo po změně skupenství ukryté překvapení.
Nějaký ucelený povídání nám k tomu řekli např. pod Denali - mrkni na https://vimeo.com/132054185#t=114s . Ale to je trochu luxus a atyp oproti jiným kopcům.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.