Zdravím všechny, zejména pak ty trošku dříve narozené:-) Ráda bych je poprosila, aby zapátrali ve své paměti a mohli zde zavzpomínat, jak se dříve doma šily sedáky a podobné vybavení. Slyšela jsem cosi o popruhách z bezpečnostních pásů do auta a o chirurgické niti. Hlavně by mě zajímalo to provedení švů, aby to bylo relativně bezpečné. Šiju ráda a zajímá mě to hlavně po té "technologické" stránce; sedák si pro jistotu koupím a šít si ho už asi dnes nehodlám:-)
Pamatuji si jeskyňářské sedáky. Tedy primárně pro statické použití. Používala se silná a nosná niť z Řempa. Pro nouzové použití (tedy především při terénním průzkumu na povrchu, kdy se občas zaleze do menší díry) se používaly automobilové popruhy. Pro běžné použití s dlouhými vertikálami se používaly hasičské hadice. Zkoušení nití se dělalo tak, že´s je navázala za ucha nákupní tašky, přisypával se pomalu písek, a když to prasklo, tak se zvážila. Pak se to vynásobilo třemi a tolik stehů jsi v každém spoji ušila. Experti uměli hadice obarvit bez ztráty pevnosti :-)
..a silo se to casto v ruce, obuvnickej sici stroj mel doma malokdo. Rucni siti metodou dvou jehel proti sobe, .. nez clovek usil sedak z autopopruhu tak mel na prstech puchejre.
Vypravelo se o lemplech kteri si chteli usetrit praci s sitim a pouzili cvoky do kuze (jeden jeskynar pry dokonce srouby s plochou hlavou plus podlozky, matice). Vsichni pry roztrzeni sedaku prezili.
Dve jehly, v obou navlecene nite, prvni jehlou se prosije latka (popruh) z jedne strany (rekneme zprava), druha jehla se pak procpe stejnou dirou opacnym smerem (zleva). No a pak se to opakuje o steh dal dokud neni usito ;-)
Vyhoda takto siteho dvojiteho stehu spociva v dvojnasobne sile spojeni pri mene nez dvojnasobne praci (skutecne je snazsi procpat tu druhou jehlu uz jednou prostouchnutou dirou.. nez se ta dira zase zatahne..), a v tom ze pokud svy nejsou zatazeny mezi vlakna popruhu ci hadice a tim vystaveny odirani o skalu, jeden pramen niti by vzdycky mel byt na vnitrni strane popruhu a tim padem neohrozen predrenim. No, mozna... ;-)
Jeden takto sitej sedak z autopopruhu jeste nekde mam a obcas ho pouzivam na praci.
Sil jsem to silonovou niti ktera byla spise provazek (kroucenej) nez nit, v ruce proste pretrhnout nesla, to by si clovek driv urezal prsty. Uz si nevzpomenu kde jsem k ni prisel.
Prezku na popruh drzici sedak kolem pasu si clovek rukou (pilnikem) vypizlal z duralovy desky..
to jsem taky zkousel, slapaci Singrovky, Ladu, Veritas. Lamani jehel mozno predejit pomalym a opatrnym sitim ale nedaly se pouzit silnejsi nite.
Takze v obavach o svuj bidny zivot jsem to nakonec sil rukou.
kup si v bazaru šlapací stroj. tlustá jehla, silonová nit z řempa které zkrachovalo a šup do toho. šlapat pomalu a pomáhat rukou hnanému kolečku. takové stroje mám doma dva akorát rozštelované a slouží jako dekorace...jo nit se jmenuje Coats gral Tex 040 Lubricated polyester
šlapací singrovka je stará 150 let a ty nitě se dělaly před 50 -ti a my ty sedáky tak šili před 30-ti. z paraganskych popruhů z padáku a z bezpečnostních pásů...
Nejlepší byla hasičská hadice bez toho gumového uvnitř na nohavičky a bederní pás. Na propojení nohavic a bederního pásu dutá smice (už nevím od koho, ale tutová). Kolem bederáku širší jednoduchý poruh (asi z Řempa) a na spojení přesku vyrobenou nejmenovaným (o to šikovnějším kamarádem) na údržbě nejmenované fabriky. Vše šito silonovo nití do estetických švů (výšivky jednoduchých ornamentů). Před šitím vše obarveno v barvě na textil značky "DUHA". Při zkoušce švů na trhačce praskl dutý plocháč.
Technologie šití-krátká tlustá jehla,kombinačky a čas (doporučuji chlapcům dva roky vojny, tam jsem jich ušil asi pět).
Jeden exemplář (darovaný)k vidění by měl viset na Šutru v baru v Liberci.
Jestli si vzpomenu, tak nafotím jeden sedák a prsák co mám doma,co kdysi šil táta. Myslím že je to z padákovejch šňůr z brdícího padáku z Migu... na to se ještě musím zeptat, z čeho to opravdu je
Ahoj pro popruhy se jezdilo do Brna sil jsem kombinaci popruhu a bile hadice jen z hadice se sily prsaky na siti stacil stroj cajka s dobrou jehlou, steh obycejny ale husty nite jsem pouzival peti kilove synteticke. Spoj jsem prosival velmi huste jak na sedaku tak i expreskach na trhacce to zacinalo praskak neco pres 2 tuny a bylo to opakovane neprasklo to najednou druhe pretrzeni cca pri 1 tuny treti 500 kg nekdy to vydrzelo i ctvrte male zatizeni nez se spoj utrhnul cely, nekde jsem mel i prubeh trhaci zkousky. Presky jsem pouzil paraganske. Sedak se barvil dle libosti jeste pred sitim.
Sil jsem dvema zpusoby.
Bud na starym slapacim stroji, kterymu jsem musel pomahat rukou tocit koleckem. Jehly jsem mel z Rempa na siti rifli. Nite taky z Rempa tripramenny polyester.
Anebo jsem dal jednu z tech jehel do sidla propichoval z jedne strany a z druhe strany jsem mel navliknutou dalsi - normalni jehlu s dalsi niti. Vysledny stehy byly stejny jako ze stroje.
Material byly hadice s vytrhanou vnitrni gumovou vystelkou a popruhy z Tisnova (uz nevim jak se ta tovarna jmenovala)
Barvilo se Duhou.
Pak uz jsem musel pocitat stehy aby jich bylo stejne anebo vic nez jsem mel otrhane.
Tak na Zlinsku kde byly pristupne obuvnicke stroje, ty spravne jehly s pulkulatou spici aby nesekaly popruhy a autopasy z Moravanu ktery je tehdy vyrabel stacilo sehnat hlinik, nechat si vyfrezovat prezky, a zminenou cvicnou hasicskou hadicu bez gumove duse. ano, barvila se Duhou, ale pakarna to nebyla, byla to vcelku produktivni malo/samo vyroba, zejmena taky proto ze nebyla alternativa. kdyztak poradim.
horolezci z gottwaldova byli vždy napřed co se materiálového vybavení týče: kopačky přešité na EB, větrovky, batohy spacáky sedáky... dokonce jsem na čerťákách viděl borca co měl sedák integrovaný do gatí jak to dnes dělá mamut...
Měl bych dotaz k tomu barvení Duhou. Jsem si myslel, že tato barva je vhodná jen k barvení přírodních tkanin (bavlna, len,...) a že na "umělém" moc nedrží. Nebarvil ten sedák pak když se člověk zpotil?
ke kruhum, skobam, vklinencum, hexum, abalakum aj mackam existovala vykresova dokumentace, a pokud se dodrzela pri vyrobe a dodrzel se material, tak to fungovalo. ostatne si nemysli ze by dnesni renomovani vyrobci fungovali jinak, akorat pri jine seriovosti maji jiny vybaveni, a testuji prubezne vyrobeny kusy. zde se testovalo jen pri vyvoji, vzhledem k okolnostem nic skandalniho.
druha vec je kdyz nekdo improvizuje a uplne se v oboru nevyzna.
co se tyka Petra Prachtela, zaregistroval jsem zde jakousi diskuzi, ale nabyvala Iděsovskych parametru jak je zde jiz zvykem, takze ji cist nebudu.
a vubec, proc ja vlastne reaguju na nekoho kdo se neumi ani podepsat?
K tomu průběžnému testování při výrobě, ve VŽKG a NHKG ( kdyby někdo nevěděl, co to bylo tak strejda google napoví )se i průběžně čas od času testovalo.
Co se smyc a popruhů týče, tak každá, ze které se potom něco šilo prošla trhačkou.
Hele nevim o co ti jde, material ktery jste vyrabeli jsem nijak nenapadl, netvrdim ze je nekvalitni. Jen mi ten druhy kruh zleva na poslednim obrazku hodne pripomina to, co pry daval Prachtel do cest na pisku (na Hrubici...) coz neni zrovna idealni vzhledem k tomu jakou ma piskovec pevnost a vzhledem k tomu jak je predepsano osazovat kruhy treba zrovna na Hrubici. Ale kdyz takovy skobo-kruh zabusis nekde v Tatrach do hezke spary, tak to bude urcitte tutovka.
OK, to beru, nepochopil sem to tak. njn, u vsech tech veci je dany urceni, a zkouset s nima neco jinyho, tam to bude zalezet na tom kdo to dela a co o tom vi.
dost mozna ze k tomu doslo tak ze tohle proste bylo po ruce a bylo to lepsi nez nic.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace