Zdar, nelezli jste někdo Weberovku v zimě až na vršek? Jak je to těžké a dlouhé - druhá půlka? Orientace? Nešlo by někde výše nad Žebříkem přechrupnout, nebo jen na Žebříku? Topo? Díky Bobr
nad rebrikom su pomerne velke police/lavky, da sa pohodlene prespat ak nestihate
ked som to liezol, sli sme tak pocitovo nahor (sem tam cik-cak), ale najhorsia bola asi dlzka 1-2 nad rebrikom, potom bolo lahsie, len pozor na volne skaly.
police vhodne na bivak zacinaju asi 3 dlzky nad rebrikom (ak si dobre pamatam)
za den, cca 3.5-4 hod na rebrik potom obed na rebriku,
z rebrika vyssie sme chvilu hladali kadial ist dalej - tam sme stratili asi pol-1 hodinu.
Prebili sme sa nahor ale mozno nie presne kde to ma ist - bolo to za 6-6+; chulostive lezenie s asi jednou skobou.
2. dlzka nad rebrikomPotom peknymi vymytymi platnami sikmo dolava. Lahsie, tiez malo moznosti istenia.
Je mozne ze sme neliezli tak ako sa ma, ale nechceli sme stracat viac casu tak sme vyliezli kadial sme mysleli, ze to pusti.
Nastupovali sme viac menej tam kde je vylez z weberovky na rebrik, mozno par metrov vpravo. Ak si dobre pamatam, platne, prip sparka.
Vyssie sme to trocku kluckovali ale bolo to tak IV - V.
Sprievodca - popis, nam nejako nepomohol.
Ak mozem povedat za mna, cestu sa oplati vyliezt az na vrchol - uzasny zazitok.
Spodna cast a vrchna - su dve uplne odlisne cesty.
Vecer asi o 6 vrchol
Ako pise aj spreivodca - vyssie sa da vytraverzovat na rebro - po policiach.
vela stastia a dobre pocasie
hmm, aj som cakal ze tu bude asi menej ziva diskusia v tomto vlakne ako pri lezeni v tehotenstve.
Jak se tu už psalo - dá se to celé stihnout za jeden den. Vršek je opravdu bludiště, ale není to už těžké. Po vylezení spodní části jsme taky nastupovali do horní více zprava. Tipuji vršek tak za 3 - 4 hodinky. Takže klíčové je rychle přeběhnout spodek.
vím, že píšu do osmileté diskuse (ovšem o cestě, která je 93 let stará, tam už je to jedno), a neválí se někde nějaký zákres do fotky nebo dokonce topo? tedy mluvíme o nepřehledné a poměrně zřídka navštěvované horní části, spodek je furt rovnou za nosem.
Text je pravděpodobně převzatej z Kroutilových průvodců. Kroutilovy věštby se mají ke krokům nebohého horolezce stejně jako věštby staré cikánky k osudu pověrčivého hejla.
I metoda je podobná - zběžný pohled na čáry a poruchy ve struktuře zkoumaného objektu.
Já jsem to teda lezl v létě(podzim) a ne v zimě a co si vzpomínám, tak to bylo tak, jak popisuje kolega výše. Po výlezu ze spodní části kousek vpravo nástup do horní pasáže, kde nejtěžší byla hned první délka a pak s narůstající výškou se obtíže snižovaly a tak nějak intuitivně nás to vedlo.
Orientační problémy jsme měli až na sestupu. Neboť jsme na vrcholu byli až za tmy a tehdejší čelovky se těm dnešním nepodobaly ani náznakem. Podvědomá obava, abychom při sestupu neskončili opět v severní stěně, nás přiměla k tomu, že jsme kousek po kousku to stočili doprava a sestupový kuloár jsme opustili ... Ráno po rozednění jsme pak nechápali, jak jsme se mohli takto dupnout ... :-).
Nicméně souhlasím s tím, že celá Weberovka v kuse je úplně jiný zážitek než jen spodní část. Byť ty lezecké obtíže jsou v horní části nižší, teda až na první délku, a to má svůj půvab. Marná sláva, kolik takto vysokých stěn v Tatrách najdeš?!
Lezli jsme to před cca 5 lety - ráno z nočního vlaku rovnou na nástup s plnou polní nám dal docela zabrat na nohy a podmínka ve stěně nebyla taky ideální, našli jsme jen 1. štand, zbytek byl pod sněhem/ledem. Nicméně i tak jsme se v pohodě dohrabali na Rebrík, kde jsme našli dokonce nýt vedle police. Dali jsme teplou večeři, noc ve spacákách a žďárákách jištění v sedácích za ten nýt a ráno krásně na poledne jsme byli nahoře. Orientace v horní části stěny byla méně jasná než ve spodní, ale dalo se. Pokud dáte spodek, vršek bude procházka. Sváča na slunečném vrcholu a šupky dolů na noční vlak zpátky do Prahy. Při slušné předpovědi bych se toho nebál a dokonce bych to i doporučil, mám na to fajn vzpomínky.
LukášiB,
měl jsem za to, že Weberovku máš už dávno vylezenou.
Nevím, jestli si tě s někým nepletu, ale vybavuji si zde jednu diskusi ohledně dodatečného osazování nýtů na štandech v Taranských cestách a mě se zdá, že jsi to byl ty, kdo se proti tomu ostře vymezoval a jako jednu z typických cest, kde bys to považoval za krajně nevhodné, jsi uváděl právě Weberovku.
Pletu se a nebo si to pamatuji správně?
mám už asi 30 let vylezenou spodní weberovku, čili jen na žebřík, čili to, co leze 95% lidí a vydává to za vylezenou weberovku. plnotučně to vylezené nemám, a chtěl bych tento rest konečně napravit.
a ano, vymezoval jsem se proti nýtovým štandům v této cestě. byl jsem jednak o čtvrtstoletí mladší (a radikálnější), a druhak neměl každý v kapse matlací telefon s meteoradarem, a uchazeč o toto alpinistické potěšení byl odkázán na pohled na obloku a okénko do kuchyně a odpověď "však je pekne, hej".
současný stav nýtů (fotografie a videa na internetech) potvrzuje, že spodní část weberovky je terénem s extrémním objektivním nebezpečím při změně počasí.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace