Nemáte někdy pocit, že lezení (jedno jestli bouldering, sportovní lezení nebo alpinismus) je neskutečná ztráta času? Nemyslím vlastní akt lezení, ale to vše okolo. Ježdění a létání tisíce kilometrů daleko, čekání na počasí, na podmínku, léčení všech dlouhodobých zranění atd. Někdy mě tak napadá, že ten čas by se dal strávit mnohem lépe a efektivněji. A jen by mě tak při pondělku zajímalo, jak to mají ostatní a jestli jenom já to vidím takhle černě.
Rád strávím 3 dny na písku, pro to abych si vylezl 3 pěkné cesty...fakt mi to neštve a takhle při pondělku z toho mám i dobrý pocit. Když na ten čas "mezi", máš okolo sebe dobrý lidi, je ti vlastně úplně jedno, že to lezení je jen 30% času :-)
tak si vem sebou noťas a učebnici angličtiny a při cestování jištění navazování apod můžeš rozjet alternativní aktivity. par´ták prvolezec to určitě ocení.
Jistě, každý čas se dá využít efektivněji. Pak stojí za úvahu vysrat se na lezení a věnovat se třeba kariéře, ženskejm, drogám nebo něčemu jinýmu, co tě zrovna baví.
Já to vidím úplně stejně jako Ty a vždy po prochcanym víkendu na písku nebo těžký lavinovce v horách si vždy říkám, že se na to už konečně vykašlu a budu se věnovat víc jiným časově i finančně méně náročným sportům. Zatím ale k tomu ještě nedošlo...
kdybych nemel radost z prochazky v lese (z cesty k nastupu) tak uz asi nelezu. Lezeni je opravdu jen mala chvile z celyho dne. Chce si to srovnat priority v hlave.
Taky jsem si prošel podobnými úvahami. Lezení jsem fakt žral, dával mu hodně, trénoval jak zběsilej a i jsem se dostal na úroveň, kdy mi to lezení přišlo fakt zajímavý. Ale přesně věci, které popisuješ vedli u mě k tomu, že dnes se věnuju úplně jinému sportu u kterého mám pocit, že mi dává více a je pro mě efektivnějším a více naplňujícím využitím času. Lézt jdu jen jednou za čas. Nutno ale dodat, že k divným pocitům z lezení přispěla i četná zranění, z kterých jsem nebyl schopný vyhrabat - převážně problémy se šlachami a také asi určitá komunita lidí, kteří se často kolem lezení pohybují. Teď se na lezení dívám jako na poměrně umělý a trochu směšný sport - zajímavé, jak se v člověku mohou otočit pocity, užívám si vzruch z nového sportu (ale i dalších činností na které jsem předtím neměl čas) a šlachy jsou ve stavu jedna radost.
někdy mě lezení pěkně sere taky. trénuješ, pak onemocníš a jseš s formou v prdeli, třeba i několikrát za rok. ale ten pocit pohybu na skále je návykovej, hledání rovnováhy, tak jako v životě. takže se k tomu vracím pořád dokola. to že pak vylezu něco co jsem chtěl, je už jen završením toho kolik času a energie jsem obětoval tréninkem. bavím se o lezení po skalách. umělka je jen nucená věc, pač se v týdnu na skály nedotaneš...
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.