Ahoj, jde mi konkretne o oblast Furky. Mate nekdo zkusenost jak dlouho po fest chcanci (2-3 dny) s nasledne jasnou/polojasnou oblohou to vysycha? Kdysi jsem tu cetl, ze zula schne rychleji nez vapno, ale nevim... Da se lezt uz den po desti, nebo to chce 24h pauzu?
Stává se, že někdy prší nejen na žulu... Nejfundovanější odpověď mi v tuto chvíli připadá něco ve smyslu: Vyrazil bych raději na kolečkové brusle nebo na kolo...
zula jako takova schne rychle. Problem je ze masiv nasakne vodou a stenou pak vetsinou nekolik dni protykaji curky vody. V koutech a sparách je to smaozrejme nejhorsi. Hodne zalezi na konkretnicj okolnostech. Asi tu neni boha ktery by ti zarucil ze tva cesta na Furce bude na 100% mokra nebo sucha.
zula jako takova schne rychle. Problem je ze masiv nasakne vodou a stenou pak vetsinou nekolik dni protykaji curky vody. V koutech a sparách je to smaozrejme nejhorsi. Hodne zalezi na konkretnicj okolnostech. Asi tu neni boha ktery by ti zarucil ze tva cesta na Furce bude na 100% mokra nebo sucha.
žula jako taková ta zdravá monolitická hornina v množství jeden šutr nasákavá není a povrch oschne téměř okamžitě. srovnatelně s vápencem podobných parametrů. rozdíl ovšem je v následujícím:
1. mokrej vápenec klouže děsně, mokrá čistá žula klouže taky, ale výrazně méně ukrutně
2. v nižších nadmořských výškách je na drsném povrchu žuly narostlý "lišejník", který má zasucha tření jak čert, ale zamokra klouže hůř než mokrej vápenec.
to bylo tedy problem pilířů a hřebenů. pak máme problem stěn a koutů, nad nimiž je "něco", do kterého to naprší a pak postupně vytéká.
3. mokrej pruh na vápenci je vidět přes údolí, mokrej pruh na žule neuvidíš, dokud do něj nevlezeš. z toho plyne laický názor, že vápenec obecně protéká déle.
4. opak je ovšem pravdou. vápenec krasovatí, a proto si voda za tisíciletí vyhlodá cestu ven a žádné nerostné rezervoáry vlhkosti (odkud by mohla vytékat dlouho voda) nevytváří. vápenec, je-li nad hranicí lesa a ještě lépe nad hranicí vegetace vůbec, vysychá zatraceně rychle i v koutech okrajových stěn pod velkými suťovištěmi. žula v podobné situaci nevysychá prakticky nikdy. analogicky tomu, jak při lezení po vápenci se musíme tahat s dvoulitrovou flaškou, zatímco po žule si všude kromě ostří hřebenů a balvanišť vždy nějakou vodu najdeme. tedy v alpském klimatu.
5. a to se nějak obecně ví, a v bedekrech se upozorňuje na neobvyklé. tedy na stěnu vápencovou, kde voda dlouho protéká, a na stěnu žulovou, která rychle osychá.
konkrétní oblast neznám a nemám k tomu co dodat. jen že bych předpokládal obvyklé, neuvádí-li bedekry jinak.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace