ahoj nějaký šikovný programátor zde před časem dal pluginy na vylepšení deníčku, kdy se zobrazovaly komenty u cest, podbarvené nejnovější komenty v diskuzích aj. zdařilé vychytávky, nemůžu to tady nikde najít, poraďte prosím. díky
příspěvek není ani tak o typu auta, ceně nebo uvažovaném nákupu jako takovém, ale spíše žádost o konzultaci a podněty k problémům, které mohou ze sdílení (po stránce nákladů a zodpovědností) vyplynout.
Zdar. Chystám se vyprat lano Beal Top Gun. Čištění sněhem a ledem neplánuji. Článek od Urbana z Lanexu na toto téma z r. 2005 jsem četl.
Přesto prosím o nové poznatky, názory a rady na otázky: 1- pračka, nebo vana a kartáček?, 2- pokud pračka ano,
Ahoj,
nevíte někdo, kde by se dal sehnat dokument "Expedícia TANAP" o Vysokých Tatrách, kde jskou mimo jiné záběry z tatranského lezení počátku 60. let?
Ahoj,
Prosim majitele lezecek kataki od LS o radu, jakou velikost vybrat.chci je prevazne na vicedelky. Jsem zvykly na tesne lezecky. Od LS cca o 3 a 1/2 mensi. Nemam moznost jet je vyzkouset do Prahy :-(
Diky za rady
příspěvek není ani tak o typu auta, ceně nebo uvažovaném nákupu jako takovém, ale spíše žádost o konzultaci a podněty k problémům, které mohou ze sdílení (po stránce nákladů a zodpovědností) vyplynout.
Teoretický příklad: pár dobrých přátel se rozhodlo pořídit si společně auto na lezecké/outdoorové výlety s přespáním. Důvodem společné koupě byla 1, úspora nákladů a 2, protože by pro něj neměli sami 100% využití.
Uvažovaný nákup pro společné užívání je VW, Multivan/California, T4 s cenou cca 400t.
U sdílení jsem se zamýšlel nad těmito pravidly nebo možnými konflikty:
-auto bude dostupné a zaparkované v centru města (parkování i umístění pneu bude zdarma)
-bude vytvořen online kalendář pro rezervaci vozu
-auto bude možné rezervovat na max. 14 dní v kuse, prodloužení možné pouze pokud nebude ze strany ostatních zájem
-půjčení vozu vždy se záznamem ujetých km
-vrácení vždy s plnou nádrží a vodou do ostřikovačů
Náklady hrazené stejným dílem:
-opravy ihned po koupi
-pojistění
-přehození pneu zimní/letní (nikoliv nákup nových pneu)
-STK
Ostatní náklady:
-pravidelné servisní prohlídky (brzdy, olej, filtry, atd.)
-výměna opotřebovaných částí (napč. spojka, atd.)
-opravy i závady
-odtah
by byly děleny následovně:
-50% nákladů stejným dílem (kdyby se teoreticky kupovalo nové auto, navrhoval bych 30%)
-50% nákladů dle počtu ujetých km na uživatele
Co vy na to? Dává Vám to odpovědnostní a nákladové stránce smysl?
Souhlasím s opravama. Když bude auto stále v servise, bude to štvát každého.
Pokud jde o termíny, toho se nebojím. Zájmy jsou stejné a proto to omezení na půjčení. Chtěl jsem primárně řešit nákladovou stránku, to ostatní je pouze o lidech a myslím, že tu máme vyřešenou. Střety budou a tomu se nevyhneš :) Je to o toleranci...
smysl mi to nedává z následujících důvodů.
1. některé termíny budou kolize určitě. vánoce, velikonoce, věrozvěsti, svatej václav.... sice teoreticky ti sdíleči můžou mít všichni svobodné a flexibilní povolání, ale mají kámoše, rodiny...
2. chceš přijít o kámoše? kupte si něco napůl. ať už chalupu, auto nebo cokoli jiného.
3. kupte si každej olítaného tranzita za třetinu. nebo jeden tranzita a druhej obyčejnej kombík, a pučujte si to křížem.
4. auto jenom na některé výlety je těžkej luxus. nevyšla by levněji půjčovna?
1- souhlasím, ale to máme vyřešené - je to o kompromisech. Jednou udělá jeden, podruhé další. Pokud je parta a sdílející ok, že k něčemu podobnému docházet, není problém. To je vyřešené a o tom naštěstí diskuse není. Ne s každým to ale takhle funguje :)
2- souhlasím že z 90% máš pravdu, ale to není náš případ. Vše je o lidech :)
3- ok
4- 50 dnů v roce je využití na os, resp. čistých 30dní/os, protože občas jedou společně. Odhaduji, že cca 20% bude kolize v termínech a z toho mi vychází cca 120 dnů v provozu. To se půjčovna určitě nevyplatí. Neřeším další využití v podobě převozu nákladů, stěhování nebo nadbytečné využití (jiné auto v servisu atd.)
fakt držím palce aby vám to vyšlo bez rozhádání a hořkosti. ale jsem dost skeptickej. vy kámoši se možná domluvíte a nerozhádáte, ale postupně vyměníte stávající slečny za nové modely, a ty vám to rozhádání zaříděj. dopadne to jako každá klubovna v zahrádkářské kolonii nebo volejbalové hřiště mezi chatami, zarostlé plevelem a soused se přes plot nezdravěj.
kupte si to jeden z vás (ten kterej to auto nejvíc chce a má na něj prachy), ať to havarijně pojistí a půjčuje kamarádům za nějakou přiměřenou nákladovou cenu. to by možná fungovat mohlo.
A kdo se o nej bude starat? Myslim tim osobne ho dovest do servisu, na STK, na vymenu pneu apod. Proste ty veci, ktere clovek nerad dela i se svym autem.. Jak budete resit, kdyz ho nekdo vrati v neumerene horsim stavu nez pred pujcenim ci v nem necha bordel? Jak si vubec stanovite definici toho co je bordel a co neni? Vse znacne subjektivni.
A teď si představ, že někdo bude mít auto se závadou, u které nebude jasné, kdo za ni může. Například boule na pneu nebo auto bude táhnout nebo začne svítit nějaká kontrolka. Ten, kdo to vracel, to vracel na 100 % v pořádku, ten, kdo to má teď, to na 100 % dostal se závadou. Někdo způsobil závadu a snažil se ji zatlouct a hodit na dalšího, nebo ten další způsobil závadu a snaží se jí hodit na toho před ním? Bude někdo chtít platit něco, o čem je přesvědčen, že za to nemůže a že to neudělal? A co když v dobré víře o tom, že za to nemohou, budou přesvědčeni oba? Co když vám to nabourá někdo někde na parkovišti v době, kdo to poslední vrátil a další ještě nepřevzal? Vrátil to ten poslední nabourané nebo to fakt udělal někdo při otáčení? Má to platit on, nebo my?
Kdysi jsme vlastnili s kamarádama auto na 5 částí. Byla to Škoda 100 za 5000 Kč. Udržba fungovala tak, že jsme s tim jezdili a když přestala jezdit, tak kamarád odmontoval značku a bylo to vyřešené. Auto vydrželo asi dva roky, což byl celkem zázrak. Cena auta nikoho netrápila, šlo o částku hravě prokalitelnou za víkend.
Tak jestli jste taky pankáči, proč ne. Mnohem pravděpodobnější ale je, že se rozhádáte. Navždycky.
to my jsme takhle sdileli s kámošem štiku "120", akorát se musel dolejvat pořád olej, takže to byla jenom otázka času, kdy se to zadře. Pak jsme to bouchli za pětikilo brazilcům a za půl roku se ozvali chlupatý, že jsme vykradli sámošku v Kravařích, prej to tam místní báby viděli stát v pět ráno, což je podezřelý.
Bylo by fakt pěkný, kdyby to fungovalo a je krásný, že tomu věříš a že věříš těm kámošům, se kterejma do toho chceš jít. Jsem skeptickej (jako všichni, kdo tu reagují). Hodně by mě zajímala zpětná vazba tak za tři roky... Každopádně držim palce.
Mě to dává smysl v tom, že na většinu cest nepotřebuji velký auto, tak kdybych si ho koupil sám, tak by bylo dost času nevyužitý. Ale jinak bych se obával toho, že se o něj nikdo nebude pořádně starat, doufaje, že to udělá ten druhý.
Prostě jinejma slovama, někdo to musí mít na triku a to bejvá většinou majitel.
Fak by mě zajímalo, jestli tohle sdílení někomu funguje, osobně znám případ, krachu sdílení zahraničního domku, koupeného třema kamarádama.
Dost často se takhle otázka řeší u trochu jiného "dopravního prostředku " - u koní. Je to podobné - všichni chtěj jezdit o víkendech a když je hezky, pokud se kůň jednomu zraní, tratí všichni a jsou naštvaní.. Mnohokrát se potvrdilo, že sdílení funguje jen tehdy, když koně vlastní jedna osoba, která má hlavní slovo, kdo s ním co bude dělat,, jakou bude mít péči a ostatním koně jen pronajímá.
Majitel jde samozřejmě do rizika, že to ostatní časem přestane bavit a potáhne nakonec náklady sám, ale tak si holt musí brát za pronájem víc, než by to vycházelo jako podíl časově.
Spolumajitelství fakt nefunguje.
Chápu,že máte dohodnuté jak to bude s termíny na půjčování auta,ale stejně si to neumím představit.Vzhledem k tomu,že je diskuze na lezeckých stránkách,asi jezdíte lézt..pro mě je auto důležité,abych se mohla až na konci týdne dle počasí rozhodnout a ev.vyrazit bez velkého plánování na víkend na skály,neumím si představit rezervovat auto třeba měsíc dopředu a pak aby mi víkend propršel a ten co bude hezký řešit dopravu busem,kde spát a asi i trochu závidět kamarádovi,jak mu s autem vyšel hezký termín..
Pokud jste komunita zdrogovaných lidí, kteří mají nadhled, dokážu si představit, že by to fungovat takto mohlo. Podle toho, jak to pečlivě promýšlíš a máš to rozepsané do detailu, bych spíš řekl že Tě to za krátko bude akorát štvát a dělat starosti. Výhodu rychlého transferu začne kalit myšlenkový marast. To pak už je lepší jezdit vlakem, to má panečku alespoň romantiku a konec konců ten outdoor a lezení děláme hlavně kvůli těm pocitům, ne? Tzn. bacha na sdílení, může Tě to zklamat.
Nápad super, realizace a skutečnost žalostná. Zažil sem takhle zakoupené auto v oddíle - z oddílových peněz! Nikdy nebyl problém s financováním oprav atd. Výsledek = několik rozhádaných lidí a auto ve finále raději prodáno. Partu to naštěstí nerozbilo...ale když o tom slyším, je to nápad ve finále úplně katastrofickej. Kup volýtanýho tranzita za 1/4 ceny a půjčuj ho kámošům, za příspěvek na údržbu. Uděláš líp, nepřijdeš o kámoše a ještě ti budou vděčný že jim občas půjčíš káru na vejlet.
Nelze vyloucit ze v malym spolecenstvi to bude chvili fungovat, ale faktoru pusobicich proti je prilis.
Aneb
z ciziho krev netece, kdyz se chces neceho zbavit tak to nekomu pujc.
jakoz i jinej klasik -
Umluvy v nichz neni obsazeno ostri mece jsou pouha slova.
A .. kamaradske vztahy zalozene na kseftu jsou mnohem stabilnejsi nez kseft zalozeny na kamaradskych vztazich.
Dost mě překvapilo, jak tady brutálně převažuje skepse, ale pak jsem si řekl, že se vlastně nemůžu divit: takováhle debata prostě odráží stávající společenský poměry a atmosféru, kde (reálná) důvěra a spolupráce začínaj bejt cizí slova.
Moje poznámky:
1. Z právního hlediska, to auto musí mít jednoho konkrétního vlastníka, kterýmu z toho následně vyplývá práce (obecně, komunikace s institucemi kvůli kontrolám všeho druhu, přestupkům atd.). Jak to máte vyřešený? Vylosujete jednoho dobrovolníka, nebo si založíte právnickou osobu (asi spolek, ten pak může mít x statutárních zástupců, v tom není problém), na kterej se to napíše? (Osobně bych udělal spíš to druhý, ale záleží.)
2. Já až tak zásadní skeptik nejsem. A vím o pár případech, kdy obdobný sdílení něčeho fungovalo (často to byly nemovitosti), docela i dlouhodobě. Štouravá otázka na skeptiky (vážně míněná, fakt to nevím): Svého času bylo zcela běžný, že existoval oddílovej matroš (obvykle vybavení, který je potřeba jen někdy), kterej se sdílel přesně takovýmhle způsobem. Ona už to zcela odvála civilizace?
tohle vyžaduje trochu disciplíny nebo lehkou diktaturu vedení oddílu a to je v dnešní "já můžu všechno a povinnosti nemám žádný protože to není svoboda" době nemyslitelný. Varianta kde to funguje je víc BOHATÝCH lidí, kteří založí právnickou osobu a sypou do toho peníze, vědí co vlastnictví auta/budov obnáší a hlavně co znamená slovo závazek. Příklad je třeba nějaký golfový / sportovní oddíl sponzorovaný podnikateli. Pokud někdo přemýšlí do čeho vrazit posledních 5000 měsíčně, tak nějaké sdílené auto je poslední co ho zajímá. A to ještě vůbec nepíšu o fenoménu vychcanost...
jó oddílovej matroš. ten jsem měl asi tři roky doma v krabici. tam bejvalo docela logisticky nesnadný ty věci, co si někdo půjčil, zase dostat zpět. moc tomu tenkrát nepomohlo ani symbolické půjčovné. ostatně bývaly tam věci sice funkční, ale nemódní a nepohodlný, takže to bylo víceméně na vyzkoušení, jestli se nedělá ve vejšce špatně. měli jsme velké diskuse jestli do oddílu piepsy, už si nepamatuju, jak to skončilo (poškozenou karabinu nebo motyku pozná každý, utopenej zkratovanej pípák vysušenej fénem ne)
sdílení samozřejmě funguje, ale vocaď pocaď. sdílet se dá chalupa, kde ovšem není žádnej luxus, styl a útulnost a někdo si vezme na bedra že bude diktátorovat (a nadře se s tím jak pes a ostatní ho budou vice či méně nesnášet). sdílet se dá výborně louka u rybníka na stanování (do té doby, než jede se zdílečů tam udělá ve vrcholné sezoně se svejma kámošema zvenku menší technopárty). volejbalové hřiště se dá sdílet slušně. hasičská klubovna v osadě kde není hospoda. čili obecně věci co se nedají zas tak moc rozbít a dají se snadno opravit a opravit nekvalifikovaně a improvizovaně. když se na sdílené chalupě při likvidační silvestrovské chlastačce vykopne okno, zatluče se improvizovaně prkny a pak někdy na jaře zasklí. což u auta se spálenou spojkou třeba není nic moc.
sdílení sekaček, to už nikdy nefungovalo. ale zato funguje výborně já ti půjčím čerpadlo, ty mě míchačku (vrtačku, žebřík, vrátek..., obecně tak v hodnotě jedné vejplaty). ale traktor, ten už se nepůjčuje jen tak, to je majetek, ten se v rámci barteru půjčuje i se strojníkem.
Hele, je to zcela zjevně o lidech. Mám kamarády na vesnici na Vysočině a tam se traktor mezi sousedy půjčuje stejně jako čerpadlo (a není to tak, že by to pro místní představovalo hodnotu jedný vejplaty :) )
Tak traktor, ktery si lide pujcuji aby si nekdy v dost dlouhem casovem obdobi zorali policko je sakra neco jineho nez auto, ktere o prazdninach, velikonocich, na zacatku kvetna bude chtit skoro kazdy.
Co se tyka matrose, to srovnani mi take prijde neprimerene. Asi nejde srovnavat 1 dodavku, na kterou mnozi financne nedosahnou a je to pro ne treba jedina moznost na dopravu na dovolenou s mnoha kusy matrose, ktery si mohou koupit ci pujcit od jineho kamose. Predpokladam, ze dovolena ti nepadne, kdyz tyden pred odjezdem zjistis, ze matros si vzal nekdo jiny.
Lukáši, pípáky jsem nakonec prosadil po mnoha letech šťourání na oddílových schůzích. Dnes je to jedna z nejpůjčovanějších věcí v oddílové půjčovně vedle polovičních lan. Ale musí na tom být všeobecná shoda, formální oddíl, zlá skladnice a také black list - momentálně jsou na něm dva lidi ze stovky členů. Jak by se to dělalo v případě oddílového auta, kdyby nějaké bylo, si nejsem vůbec jist.
vidíš. na začátku je myšlenka koupit si společně auto. když jdeš do detailu, zjistíš kolik starostí to obnáší (dobrovolník, kterej na sebe vezme vlastnictví, nebo zakládat nějakou právnickou věc-nevím nerozumím). kdo si to vezme na bedra a bude těm ostatním dělat vola a všechno tohle vyřizovat? já bych do toho nešel. mám rád svůj volný čas, raději sednu do své káry kdy se mi zachce a jedu lézt kam se mi zachce. ale chápu, že někdo má potřebu se sdružovat do různých organizací apod. já mám špatný zkušenosti už jen s tím, když půjčím příbuznýmu cyklokolo, natož s někým sdílet auto...ale ano, jsem skeptik, to vím
Téměř ze všech komentářů jsem navíc nabyl dojmu, že je to vše o lidech, lidské povaze a součinnosti. Pokud máš ale partu, která s pravidly o půjčování, včetně souvisejících starostí souhlasí, domnívám se že to je opět a pouze o nastavených pravidlech. Proto jsem otevřel toto téma.
Přijde Vás rozdělení nákladů spravedlivé?
Hele, nerozumím až tak moc do hloubky technický stránce provozu auta zmiňovanýho typu, ale dělení provozních oprav 50% fix a 50% podle km mi – pocitově! – přijde nespravedlivý k těm, co jezdí míň. Zdá se mi, že ta závislost nutnosti oprav na počtu najetých km bude citelně větší a mohlo by to bejt třeba 20%:80%. Ale neber to zásadně vážně, viz první věta.
Auto starne (vyrazne) i kdyz se s nim nejezdi. Náklady na jeho údržbu také jsou. Me to prijde spravedlive.
Navic sdilena dodavka nikdy nebude mit takovy najezd jako pri pracovnim vyuziti a v porovnani s tim je najezd na dovelene nic.
Skoro bych ten pomer jeste upravil v neprospech kilometru.
Ale tipuji, že takoví ti skalní zastánci amortizace, ti budou tvrdit naprostý opak.. ;)
když technikálie tak taky troška do mlýna: každý z podílníků platí základní minimální roční vklad, a to je 1/n (kdy n je počet podílníků) krát náklady na povinné ručení, pojištění (nejste náhodou takoví blázni co chtějí sdílet nepojištěné auto?), tuzemskou roční dálniční známku (rakouskou? švýcarskou?), STK a pravidelný servis (výměny oleje) a zhruba 10% ceny auta ročně na pneumatiky a opravy chátrání. tohle platí každej jako minimální částku, a dokonce to platí dopředu (možná i na několik let hned při pořízení auta).
za každý rok se polovina skutečných nákladů vydělí počtem kilometrů, a stanoví se cena kilometru, a druhá polovina se vydělí počtem zarezervovaných dní. je-li cena ujetých kilometrů a blokovaných dnů vyšší než minimální vklad toho jednoho podílníka, tak podílník doplatí, je-li nižší, tak se mu nic nevrací a propadá to společné kase.
takhle by to mohlo teoreticky fungovat a být to jakžtakž jednak spravedlivé, a druhak motivující k vytížení auta a omezující zbytečné blokování.
v případě kolizí termínů je zajímavým nástrojem dražba.
Hm, moudrá řeč. Ten model propočtu se mi líbí.
Dražba obecně zajímavá je, ale vnáší do věci víc než významně peníze a jen peníze, což je prvek, kterej, jak se mi tak zdá, nositelům téhle myšlenky moc nesedí (můžou bejt dost legitimní důvody, proč by to auto měl mít zrovna ten a ne ten; i kdyby jen pořadí projeveného zájmu).
Na spravedlivém dělení nákladů se zhádáte jako první. Peníze jsou hlavní příčinou sporů, až na dalším místě jsou ženský.
Museli by jste zohlednit najeté kilometry a zapůjčenou dobu a znát veškeré budoucí náklady na opravy. Tzn. spravedlivě by to šlo rozdělit až v okamžiku zbavení se auta.
Chcete koupit starej křáp, do kterýho budete muset rychle nasypat minimálně 100 000 Kč a každej rok tak 30-50, počítáte s tím ? Přijde mi, že se snažíte koupit si něco, na co nemáte. To je v dnešní době moderní, leč hloupé.
Pokud na to někdo z vás má a touží po tom, ať si to koupí a je na jeho uvážení, zda, kdy a za kolik to někomu půjčí. Jinak doporučuji se na dodávku vysrat, jet obyčejným autem, spát v kufru, kempu pensionu, v lese dle uvážení. V každým případě vás to vyjde levněji a bude to pohodlnější než sraní se se starou dodávkou. Za divokého táboření pod mostem se vaše přátelství jenom utuží.
Pokud nutně chcete budovat komunismus v malém, kupte si dodávku novou, užívejte ji 5 let po dobu záruky a pak ji prodejte. V tomto režimu nehrozí neočekávané výdaje (vše kryje záruka nebo pojištění). Spravedlivé rozdělní nákladů je pak možné. Proč asi leasingovky neoperují i s ojetými auty, že by to měly špatně spočítané ?
Jinak mi přijde zbytečné Ti sem něco psát, z diskuse vidím, že jsi si chtěl potvrdit váš skvělý nápad, 99% rad které tě odrazují ignoruješ a reaguješ na jediný hlas, který ti dává zapravdu.
Pokud dodávku koupíte,napiš na lezce za 5 let článek o vašem sdílení dodávky, ať z toho taky něco máme a pro výstrahu nepoučitelným. Nebo naopak jako zprávu o pokroku ve vývoji lidstva.
1. Ta úvaha o koupi nového auta jako krytí proti neočekávaným výdajům je podle mne velmi rozumná.
2. Nicméně, osobně vím nejméně o dvou ojetých autech pořízených na leasing (čímž neruším bod jedna).
3. Hlavní příčinou sporů bejvá především, jestli je ten kruh dobře nebo na piču a za kolik to má bejt.
4. Ve vývoji lidstva se kdysi dávno běžně sdílelo. V jistejch dobách to začalo mizet. Takže pokud vývoj, tak ve spirále.
Retezi, částečně s Tebou souhlasím, ale pohled nesdílím. Problém není finační ve smyslu nemám 100t tak proto nabídnu dalším a složím se na pořízení. Myslím si, že každý ze sdílejících má kapitál na to, aby si auto pořídil, ale všichni ví, že by to auto stálo 90% roku, protože má každý osobák, ve kterém se ve 4 asi sotva vyspíš, případně složíš na delší výlet. A o tom ta myšlenka je - o využití méně využívané věci. Nikoliv o komunismu :) Přesto díky za názor!
Stejně jako bylo oddílové auto, máme oddílovej matroš. Ale jediný co z něj někdo využívá je knihovna - průvodce, mapy. Matroš má úplně každej svůj...dneska kdo chce lézt, jezdit na skialpech, chodit po horách...automaticky počítá s nějakou vstupní investicí. Takže z půjčovny se časem stává muzeum. Ačkoliv se nám tady ten socialismus snaží furt nacpat zpátky, v tomhle směru má asi odtroubeno :-)
Ahoj Roberte, díky za názor.
Koupení by bylo samozřejmě na fyzickou osobu, jednu z lezců. Není úplně důležité na koho - pokud jde o výměnu pneu, servis, platbu za pojištění atd. vždy bychom se společně střídali a všichni s tím souhlasí. Pokud jde o pokuty, auto bude půjčované na základě kalendáře a zároveň bude mít vestavěnou gps kvůli krádeži - nebude tedy prodlém zjisti kdo měl ze 4 lidí půjčeno a kolik se ujelo skutečně km - vše bude zpravováno online bez nutného vedení papírové knihy jízd.
hele, zkuste to. nakonec, většina párů uzavírá sňatek s odhodláním žít šťastně a věrně spolu do smrti smrťoucí a na svatbě se na rozvod ani nepomyslí.
každé takové odhodlání je sice naivní, ale sympatické, tedy i to Vaše odhodlání se šťastně a svorně dělit o auto.
Myslim ze nakonec budou zklamani vsichni. jedni protoze "ty uz jsi to pujcene mel ted jedu ja" a druzi "proc to ted nemuzu mit". Osobne si nedokazu predstavit situaci kdy by pujcovani bylo fer ke vsem, to by byli superaltruisti. take deleni porizovaci ceny na stejne dily kdyz jeden s tim za rok ujede 20 a druhy 2 tisice bude vnaset problemy (kua tak ja do toho nasypu 80 papiru a pak s tim skoro nejezdim, vratte mi penize). deleni oprav 50% podle ujetych kilometru a 50% stabil je podle me blbost, melo by to byt kolem 100% rozpocitat podle kilaku, kdyz s tim nekdo za rok nenajede nic proc by mel platit, chapu ze auto se casem rozpada tak mozna 80-20 ale 50-50 je blbost. Ale zasadni chyba je podle me porizovat to v 5 lidech (tzn 5x2 pokud to jsou pary) to je proste moc.v peti lidech je mnohdy problem se shodnout kdy jit do hospody (a to v pripade ze nemaji decka). idealni pocet bych videl tak dva. ve dvou by to fachat mohlo. a taky na to ti lidi musi mit prachy, pokud to pro ne je velka investice uz to poridit, tak se do toho nikomu nebude chtit nic sypat dal. taky si myslim ze ke kolizi terminu bude dochazet uplne porad, takze realne vyuziti nebude 120 dni rocne (zakladni matika, 5 tydnu dovolene *5 lidi =175 dni a pochybuji ze se dohodnete stylem ty budes mit dovolenou ted, ja tyden pak, karel po me atd...) ale spis tak 70-80 a kolizi bude 50% (v peti). duvody? hlavne pocasi, pak statni svatky, nebo kdyz decka maji prazdniny. i podle povahy povolani (pokud nejste vsichni na volne noze a muzete si volno udelat kdykoliv) v zime bude auto vicemene stat, mozna nejake bezkovylety/cyklo/ledolezeni na vikend a obcasne 14 dni na jihu, ale spat ve vymrzlem aute kdyz je venku -10 je pekny opruz.
za sebe kdyby mi toto nekdo nabidnul tak s diky odmitnu. za ty penize muzes spat par let v penzionu/kempu... opet matika
80 tisic/ 500 (20E cca) za ubytko= 160 clovekodni v posteli - 2 roky ve dnou v penzionu (pri 40 dnech v penzionu za rok coz je zas hodne, protoze realne pri pankacovani s normalnim kombikem na parkacu bude dni v penzionu minimum). a to nepocitam cenu udrzby a oprav a vyssi naklady oproti klasickemu autu na provoz
Ondro, Roberte a Lukasi B. díky za Vaše podněty a názory. Určitě skvělou inspirací a k zamyšlení, zda do toho jít formou sdílení. Roberte díky za technický a finanční pohled na věc, to mě nenapadlo :)
Teď bude záležet jak se k tomu ostatní vyjádří a budou-li souhlasit. Případně to dopadne tak, že si jeden auto pořídí a ostatním bude půjčovat. Zde samozřejmě vidím trochu kámen úrazu (obecně se nikomu nechce platit jakési kilometrovné), ale jinak to prostě nejde...
Pokud na sebe zanecháte emaily, ozvu se jak to dopadlo, případně přes Jirku pustíme článek do světa. Tématu sdílení jsme se nejednou dotkli :)
Ještě jednou díky všem!
Téměř bych zapomněl na ostatní, včetně anonymů :)
Ještě jednou díky za Vaše názory i Váš čas se nad tímto tématem vůbec zamýšlet. Uvidíme, jak to dopadne. Určitě dám vědět...
jo ještě mě napadá:
taky se to chce jasně a dopředu domluvit co v případě průseru, který znemožní dodávku používat. takovej průser může být zlomená noha a roční léčení, zdravotní problémy někde uvnitř s roční léčbou, nemoc v rodině, nutnost se postarat o stařičkou babičku, koupě nemovitosti a nutnost ji o dovolené zvelebit atakdále. jestli takovej člověk platí nebo jestli se mu dělá charita.
Přidávám se. Určitě je dobré tyto věci řešit dopředu a ne operativně až nastanou. Sto lidí, sto chutí a při společném vlastnictví je dobré znát ty chutě dopředu.
Bych tam (k úvahám před) přidal i zaviněnou/nezaviněnou bouračku, protože ne každá pojišťovna platí vždy vše a všem... Murphyho zákony... Taková událost by mohla rozhodit ty, kteří se ještě ani nestihli svést třeba do Makra...;-)
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace