Co když mi o pár metrů nevyjde lano na slanění? .. dá se to řešit jinak než vyprusíkováním? .. Je běžné štandovat v borháku/ nýtu/kruhu .. nebo prostě mají všichni dost dlouhá lana. Jen jsem se zamyslel nad lezením se svojí 50tkou .. Dik
takhle to ale dela amater, normalne fixnes za silnejsi pazi, vyvliknes slanovaci osmu ci kybl atp, upresnis si, kam skocis, vemes druhou rukou jeden pramen lana, dulezity je vzit ten levy a hopnes
Presne, takhle to dela idiot. Chytrej lezec samozrejme vi, ze musi chytit ten pravej konec a ne levej. Protoze jen za ten pravej to jde stahnout sakra prece ne.....
Presne, takhle to dela idiot. Chytrej lezec samozrejme vi, ze musi chytit ten pravej konec a ne levej. Protoze jen za ten pravej to jde stahnout sakra prece ne.....
na lepeným borháku není problém zaštandovat. do nýtu je dobrý dát majlonku nebo smyčku, ale pozor aby nedošlo k dření lana přes smyčku, hrozí přepálení. majlonka je jistota. nejlépe se takovým situacím vyhnout, mít 60-80m lano...
Lepší mít dlouhé lano. 60. Nám se jednou stalo, že lano nevyšlo, tak jsem zaštandovala u nýtu trochu mimo spádnici. kamarádka zůstala na štandu nademnou, kde stahovala lano, že nachystá slanění a já přistoupím. Klasika. Ale jí se při stahování lano kouslo, já u nejtu bez lana, ona na štandu sama s jedním pramenem bez jističe... Trochu jsme si zavařily a chvíli trvalo, než jsme to vyřešily. Poučení - mít dlouhé lano a nesnažit se zkrátit si cestu přeskakováním štandů, které člověk potká cestou :-)
ze zkušenosti tvrdím, že u delších abzajpist je zásadní (pokročile začátečnickou?) chybou družstev vybavených dvojčaty či půlkami slučování slanění. ono to na první pohled vypadá jako čuprdupr nápad, redukovat počet slanění na polovic, a všechno urychlit. pravý opak je pravdou, úspora těch pár vteřin na namotání lana do slaňovátka je naprosto bezvýznamná (tedy, nemluvíme o nešikách co motají lano do kyblíku dvacet minut), významná a nebezpečná je pakárna se stahováním, sekáním lana, házením si šutrů na hlavu, větrem co odnáší lano někam do věžiček za rohem, nedohled a nedoslech mezi spoluslaňovači atakdále. naproti tomu postup dolů sehraného týmu po 20-25 metrech (obvyklé vynejtované pisty) hladce sviští po cvičišti.
jinak je to samozřejmě u dramatického slanění někde v divokém kurdistánu při zapytlení tříkilometrové panenské stěny, kde každé slanění znamená obětování frienda (toho mechanického samozřejmě). a taky to není případ pískovcových věží, kde se lano (zpravidla) neseká a kde se neválí příliš volně ložené šotoliny, dlažebních kostek a skříní.
Tak asi zalezi, kde slanujes. V prudsich stenach je 60 m na pohodu, ale i v mirnejsim a clenitejsim terenu to neni problem, pokud nejsi trdlo.
A pro me, rozdil treba mezi 12 slanenimi po 50 - 60 m a 24 slanenini po 25 m je sakra rozdil. Kazde slaneni navic predstavuje zdrzeni, dalsi riziko spojene s novym hazenim a stahovanim lana, ...
No tak pokud je ta pista po 25m, tak obvykle proto, ze se predpoklada, ze tam lidi polezou se singl 50m lanem (Spousta Rakusaku na stenach typu Martinswand... opravdu leze jen na jednoduchem lane). Kdyz tam mam 50m dvojcata, tak mi prijde jako zbytecnost to pulit a nepreskakovat, pokud si to vylozene situace nevyzaduje (nejaky debilni traverz, vitr, obrovska police s volnymi sutry...)
Bohužel to, že si to situace vyžádala, člověk často zjistí až ve chvíli, kdy se mu seklo lano. Bojím se, že to není černobílý (jako ostatně nic) a že kdo má pro situaci kdy spojovat a kdy nespojovat větší cit, ten přežije dýl.
ano, kompaktní hladké stěny, třeba jako pod hochkénygem při slanění z krásného života nebo popelky přes cestu glásperlenšpíl, tam se asi opravdu zrovna oplatí jet na plnou délku obou lan. ale i tam jsme měli horkou chvilku, když trošku víc foukalo a odnášelo to konec lana při stahování někam za roh, a i v takové překompaktní stěně se nějakej ten sokolíček našel. naopak třeba když jedeš pistou z flajšbanku, tak stahováním dvou padesátek v položeném suťovém poměrně spolehlivě zabiješ těch pět družstev, co dolezli na vršek dřív než ty a slaňují pod tebou. čili ano, operativně domýšlet a volit dle situace. a samozřejmě se s tím taky moc nesrat, ale překvapivě i mezi těmi, co lezou o mnoho půlstupňů líp než já se občas najde nějakej ten šikovnej, kterej si nandává lano do jistítka snad deset minut a trvá mu věčnost než se cvakne do štandu.
S delkou lan do hor je to trochu otazka preferenci: nekdo ma radsi jistotu dlouheho lana, nekdo radeji lehci batoh.
Taky je dobre myslet na to, ze lana se pouzivanim zkrati, po par letech se z 50m stane tak 45m a pokud jsou slanaky delane na 50m, mas problem (to je presne to, co se nam pred lety stalo). Lana se sice vetsinou prodavaji o neco delsi, nez je uvedeno (misto 50m je to casto 53-54), ale i tak.
Preskakovani slanaku je dobre si rozmyslet, ale treba v cestach, ktere se klikati, se muze hodit, lana se totiz obzvlaste rady kousou pri slaneni do strany ...
no jasně že jo. ale to prosím není žádná doporučeníhodná metodika kterou by měli pilovat frekventanti, to je selská aplikace obyčejného řemeslného pohledu na věc. ono ostatně lezení (venku a tradičně) není nějaký házení voštěpem nebo skákání o tyči, kde se piluje a piluje furt ten samej pohyb bez jakéhokoli prostoru pro vlastní invenci, ale nalézání optimálního řešení problémů z nekonečně mnoho možností.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace