Neuvazovali jste zrevidovat klasifikačni tabulku u té pískovcové? Mam hluboky dojem ze současná neodpovida realitě. Např VIIb mi casto prijde cca za 7uiaa a ne za 6. Xa určite obecně (nepocitam měkký panťak )za 9uiaa do xa jsem vynalozil mnohem vice usili jak do drtive vetsiny 9.navic v novych pruvodcich uz je to zvedlé na 9. pro srovnani se stači podivat do nově vydaného nemeckeho průvody na labak kt.je mimochodem velmi zdařilý coz je videt pod skalama...
Pískovcová klasa je dosti zavádějící, zejména tím, jak ji dodrbali v Labáku a přesunuli i do jiných oblastí. Léta se orientuju podle převodní tabulky na goat.cz http://www.goat.cz/ index.php?path=Lezeni_ LezeckeStupnice_ LezeckeStupnice (3 mezery) a tam je to jasné: Xa (9-) Xb (9) Xc (9+) XIa (10-) atd. Bohužel se toho už nikdo moc nedrží a je v tom pěknej binec. To se pak stane, že nové cesty v Adru vzadu jsou Xb, jenže reálně jsou v rozptylu 9+ až 10- .Ale není vůle aby to někdo sjednotil, každý si jede svoje. Možná bych tu saskou stupnici zrušil úplně a buď dal UIAA nebo Franc. Ale to by musel zapracovat svaz a dát pokyn aby jednotlivý zprávci oblasti nové průvodce přepracovali. Kde není vůle není cesta...
ona i ta saská stupnice se liší i v tom sasku, podle oblasti, podle doby vzniku cesty, prvovýstupce, podle nostalgie a historické hodnoty cesty, a to nemluvíme o charakteru cesty (někomu něco sedí a něco nesedí, spára/rajbák/komín/převis/lištovačka atd.) a nemluvíme ani o morálním rozměru cesty, který může velmi efektivně svázat ruce a nohy a seškrtit kapacitu plic.
nechal bych to koňovi. a kdybych to koňovi nenechával, koukal bych třeba na zápisy konkrétních cest na lezci a jak obtížně si to kdo zapisuje.
jo mimochodem, VIIb=6uiaa platí (třeba) pro stěnové dobře jištěné hvězdičkové cesty v bielatalu. rajbáky ve schmilce nebo komínospárařny na affensteinech, natož pak podobné věci v ádru můžou být jinak o celkem libovolný počet stupňů.
možná by Ádr mohl trochu srovnat klasifikaci (osobně mi ta stávající nevadí), ale jinak by spíš měli ve Francii a moderních sportovních zahraničních oblastech kasat směrem dolu než naopak.
Aby adršpašská žába V-VI (plus minus totožná se saským VIIb) byla ve Francii za 6c je úchylné.
Totéž platí o plotnách - kdo baletí VIIIa v Sasku, 7a dá na vápně celkem bez problémů.
Lukasi, tvůj příspěvek je nic neříkající. Pouze říká to, co zadavatel - v klase je bordel. Mě je to docela jedno, když to už znám a vím že IXc v Labáku je jako Xa v Teplicích. Plus mínus v rámci jednoho stupně je to ok, ale aby 8- bylo těžké jako 8+ v rámci malé republiky jako jsme ČR už vypovídá o tom, že nejsme schopni se domluvit mezi sebou.
Např. taková cesta ztracený sen. Kdo to lezl, ví že je to 8a, ale kasu to má Xb (což odpovídá 9UIAA) a takových případů je nespočet.
No nemyslim si ze bordel v klase je ciste ceska piskovcova zalezitost. ulety v klase jsou obvykle dane specifitou a jistym oddelenim oblasti s limitovanym mnozstvim prvovystupcu od zbytku sveta. napr rajbasy v alpach (severni vapencove, chamonix) daji cloveku mnohdy zabrat stejne ne li vic nez rajby na pisku. zive si pamatuju jakesi svycarsko kde jsem taktak vystrasil 5c delku kdyz jsem na skalkach a pisku lezl uplne jinde. pripadne stare oblasti ve francii, italii kde clovek dostane za usi v cestach o x stupnu lehcich nez v oblastech modernich. me by asi prislo smysluplnejsi udrzet spis konsistenci klasy v ramci jedne oblasti at se v jedne ceste stejne klasy neprojdu a v druhe malem nezabiju, coz se ale snad i v novych cestach deje a u starsich se obcas klasa upravi, nebo se o problemu vi..napr realita ze do stupne VIIa-VIIb se v adru vleze uplne vsechno, to stejne v labaku kde je taky mezi jednotlivymi VIIIa rozdil obtiznosti dost sileny - moderna versus klasika, ostrov a tisa je kapitola sama pro sebe, jina klasa nez VIIa-VIIb tam snad ani neni :). ale netusim kdo by to preklasifikoval tak to asi zustane jak je. ono pohled a jmena autoru s rokem cloveku taky reknou dost kdyz uz trochu vi.
jedno kritérium je nezabít se. to řeší ten požadavek na konzistenci klasifikace v rámci oblasti. druhou věcí je porovnávání těch top cest, a ty se stejně uvádějí v té francouzské klasifikaci, né?
Jak moc jsi, Čechu, lezl třeba ve Skaláku nebo na Drábkách nebo v Příhrazech? Řekl bych, že klasifikace je tam často ještě tvrdší než v Labáku. A myslím že dlouhodobě.
Stejně jako v Labáku je dlouhodobě, víceméně už od poválečné doby, klasifikace o poznání tvrdší než v Sasku.
Proti relativně měkkým oblastem (Sušky, Prachov, Panťák) jsou tu zkrátka jiné, tvrdší.
Souhlasím s Ondrou (9. 7., 10:58) v tom, že výrazné rozdíly v tvrdosti klasifikace se dají najít všude možně a jsou docela normální. Jsou oblasti tvrdší a proti tomu měkčí, něčím specifické. A požadavek na celkové sjednocení se mi zdá nereálný, a snad i nevhodný. Určité nastavení klasifikace je pro konkrétní oblasti, (nebo třeba i autory cest) charakteristické. Docela dostačující úspěch by byl asi to sjednocení v rámci jednotlivých oblastí.
(A jen na okraj k Horymírovi, myslím, že ta převodní tabulka z německého průvodce po Labáku docela odpovídá té z českých průvodců, ne?)
Zdar mě šlo o to zvednout klasu tady v databázi na lezci. Tak jak ji kluci zvedli již v novych pruvodcich na Labák. Tj.IXa=8; Xa=7c atd.což už je bliže realitě. Jak to maji němčouři zvedlý si nepamatuju jejich pruvodu nemam.
O body mi nejde je mi šumák jestli jsem v žebříčku 356 nebo 150tej spiš mi jde o pořádek.obecně mi prijde pisek dost podkásnutej.bylo by zajimave podivat se na to statisticky kdyz v labaku levy +pravy je cca 5000 cest z toho tipuju např.150 Xa zohlednit pocet prelezu oproti ostatnim oblastem např. Tisa snežnik rajec modřin celkem cca 4600 cest a cca 20-Xa. Tak zvážit zvednutí klasy zde dle labackeho převodu? I s ohledem na bezpečnost neb mi přijde že když např.nováček přijede do Tisé mrkne na převodni tabulku naburácí do sedmy/ 5c tak se může hodně divit:) o skanzenech jako hrubice což je kapitola sama o sobě kde VIIIc muze byt v realu až temeř xa radsi ani nemluvě ale kdyz to tak chteji at tak maji...
Jo, to s tím žebříčkem byla taková nadsázka.
Taky si myslím, že přepočty nesedí. (Napadala mě vždycky i spekulace, že tak výrazná disproporce je trochu výsledek trochu protichůdných pohybů - nejspíš se ta převodní tabulka původně dělala na základě klasifikace v klasických vápencových oblastech jako třeba Buoux, což je o stupeň i dva tvrdší než to, na co jsme zvyklí z těch dnešních nejvytěžovanějších vápencových oblastí, a na druhou stranu to byla asi saská klasifikace, která je obecně měkčí než je klasa v řadě českých oblastí.
Jasně, bylo by lepší trochu to napravit, ale asi to nejde ani adminům Lezce nutit, pokud nechtějí.
Já se za sebe pokusil předělat převodní tabulku tak, jak je v průvodcích na Levý a Pravý břeh. Nevím, jestli to sedí dobře, je to návrh. Jak se k tomu postaví jiní, je už hlavně jejich věc. Ale nemyslím si, že přesnost v klasifikaci je nejdůležitější věc na světě. I když menší bordel je vždycky lepší než bordel větší. A ulítlá klasifikace může být v některých situacích docela nepříjemná.
Co se týče klasifikace, tak jsme zhruba před rokem provedli posuv americký klasifikace. Ta byla nastavená asi měkce. Bylo to trochu technicky pakárna. Ale jde to. Proč to říkám, transpozice klasy je možná, ale musíme vědět jak. Protože tu původní ať americkou nebo saskou jsme si nevymysleli, tu jsme přijali z průvodců a různých dalších zdrojů.
klasa na piskach je tak rozlitana , ze i v jednom pruvodci je u jedne cesty občas jina klasifikace na obrazku a jina v textu... btw. sem si na ten bordel uz tak zvyknul, ze bych nemenil.
Sjednocovat klasifikaci je asi nesmysl.stejne si to prvovystupci kteří klasifikuji tvrdě daj za kolik chtějí.pak asi člověk musí dávat pozor kdo tu cestu dělal.komu jde v deníčku o body,tak ať na písku neleze.
Rozdíly v textu a v obrázku jsou projev entropie, s tím se nedá nic dělat, je to neodvratný směřování k chaosu. Poměrně didakticky to popisuje práce jménem Překlep a Škraloup. Korektor je na tyhle principy krátkej.
Ale je fakt, že kdyby všechno přesně štymovalo, byla by to nuda. To by sis vylel jedno VIIc a v průvodci by sis mohl rovnou odškrtnout všechny ostatní...
Upravená klasifikace, kterou uvádíš na přebálce labáckého průvodce, je příjemná. V obtížnosti kroků (nebereme-li v úvahu morál) rámcově sedí, teda až na výjimky, ale ty se najdou všude. Rozhodně si s ní člověk připadá lépe než na Hrubici, kde zapytlí olámanou VIIc poté, co udělá kroky za 8 UIAA a zjistí, že domnělé vytoužené madlo je jen osolenou oblinou...
Ano to srovnání saske klasy s tou z Buoux, kam se v 90 tkach hojne jezdilo zni logicky. Taky tam navic v nekterych pripadech mohla hrat trochu jakási rivalita aj aspekty mezi prvovystupci a kasanim smerem do měkka. Každopádně posuv tabulky i zde na lezci by mohl vezt k alespoň k částečné nápravě a třeba by ji uvitali i ostatni autoři novejšich vydání ostatnich průvodců. Rekl bych ze i diky tomu bordelu co v piskovcove klase je tato v realu neodpovida protoze se v tom nikdo vlastne neorientuje...posuv klasy v databazi určitě neuškodi spíše napravi.tak jako zmena americke
Nejde o kde jsem lezl a kde ne. Jde o to že když je neco hodnoceno v saske stupnici, tak ji to ma odpovidat. Je špatně kdyz je např. nekde Xa těžké jako jinde IXc. Jsme mala republika a nemel by být problém to sjedotit. At uz podle spatne\nesmyslne nastavené Labské nebo klasické saské. Driv klasa v ramci oblasti litala, protoze se tak nejezdilo lezt vsude možně. Dnes jsi kazdy vylet v jine oblasti a rozdil klasy muzes srovnat velmi snadno. Ale jak rikam kde neni vůle, není cesta a my co to známe tak nam je to jedno...
No jenže s klasifikací to reálně neprobíhá tak, že ji určuje nějaká (nad)národní komise, ale tak, že ji navrhují autoři cest. A teprve v případě, že to je výrazný úlet, se to nějakým způsobem posune. Základ a srovnání představují zpravidla okolní srovnatelné cesty... Takže to myslím především odráží (plus mínus) nějaký lokální úzus, nějakou místní tendenci (třeba přitvrzovat, nebo naopak...). Lokální tradice má často navrch nad globální unifikací. Má to svoje proti, ale možná i pro.
No a i ofiko se myslím rozlišuje (nebo aspoň rozlišovalo) mezi saskou klasifikací a JPK, která se i tabulkově trochu liší (je tvrdší), i když formát číslování je víceméně stejný.
Já bych řešil spíš až problém 2- a vícestupňového úletu. Když něco lítá o stupeň, je to v rámci nějaké tolerance, která je nutná jako zohlednění subjektivních dispozic, podmínek přelezu...
Ale to všechno jsou teoretické kecy, reálně mám čím dál menší schopnost (ale asi i potřebu) určit "přesnou" klasifikaci.
Napiš Francouzům, Španělům, Italům, Švýcarům, Řekům, napiš všem, ať si srovnají klasu, protože jim to mezi oblastmi lítá i o 3 stupně. Běžná věc. Písek je okořeněn nepřevedením některých starších VIIb a VIIc do otevřené klasy. Třeba v Ostrově je takových cest spousta. Dalším kořením je, že se na písku dá snáze zrakvit, což může subjektivně vyvolávat pocit těžších cest. Ohledně Piškotovo či saské tabulky na Labák mi to přijde v těžších cestách už jakeš takeš, v lehčích bych i změkčil, ostatně v těch tabulkách je to poznat, kde jsou stupně zhuštěné, či řidší. Převody jsou vůbec svinstvo. Pro sportovnější lezení je nejlepší francouzská a pokud mám číslo a 3 písmena a začnu jedničkou a končím třeba 9a, tak je jasné, že je někde chyba a někde zmizel jeden stupeň, možná i dva. Dosud se vedou spory, jestli je to Xábécé, nebo Xbécédé. Ovšem kolik stupňů zmizelo v adršpašských spárách bude záhadou asi navždy, zde jsou místní Asasíni ohledně prolomení tohoto tajemství skutečně nejvražednější. Ale čísla jsou jen orientační a skutečnou obtížnost zjistíte, až do cesty vlezete. A jak mi jeden kamarád řekl:"lezeš cesty, nebo čísla?"
Mě je to taky celkem jedno jestli to nekde lita +- jen jsem reagoval na autoruv prispevek svym nazorem ze to lítá a proc zo tak je. Jsem s tim obeznámen a vim do ceho jdu... nováčci v oblasti se dycky poptaji
Bído nam jde o náš píseček a transpozici piskovcove klasy v databázi zde na lezci.frantici španělé a ostatni nám jsou u zadele! Světové oblasti jsou totiž v ČR.
Uděláš nejlíp, když se smíříš se stávajícím stavem. Něco už o snaze rovnání klasy přes 15 let vím a nejlepší je to neřešit. Jestli někdo chce body za písky do deníčku, tak ať jde do prdele, nebo si to píše ve francouzský. Pro písky by bylo nejlepší nechat na lezci klasickou saskou. To ovšem šéfredaktor nemůže nikdy pochopit, páč je na písku přes 20 let marný jak šunka v komíně. Ale chápu, že čím víc klikání a zapisování a honění na lezci, tím pro něj líp. Spíš by se mělo nastavit nula bodů za jakoukoli cestu na písku. Kdo chce soutěžit, ať si jede na závody. Tam se chyty a stupy dají koupit nový.
No jenže s klasifikací to reálně neprobíhá tak, že ji určuje nějaká (nad)národní komise, ale tak, že ji navrhují autoři cest. A teprve v případě, že to je výrazný úlet, se to nějakým způsobem posune. Základ a srovnání představují zpravidla okolní srovnatelné cesty... Takže to myslím především odráží (plus mínus) nějaký lokální úzus, nějakou místní tendenci (třeba přitvrzovat, nebo naopak...). Lokální tradice má často navrch nad globální unifikací. Má to svoje proti, ale možná i pro.
No a i ofiko se myslím rozlišuje (nebo aspoň rozlišovalo) mezi saskou klasifikací a JPK, která se i tabulkově trochu liší (je tvrdší), i když formát číslování je víceméně stejný.
Já bych řešil spíš až problém 2- a vícestupňového úletu. Když něco lítá o stupeň, je to v rámci nějaké tolerance, která je nutná jako zohlednění subjektivních dispozic, podmínek přelezu...
Ale to všechno jsou teoretické kecy, reálně mám čím dál menší schopnost (ale asi i potřebu) určit "přesnou" klasifikaci.
Úplnej souhlas. Do stanovení klasifikace cesty se zohledňuje autorovo ego:
Chci, aby se cesta hodně lezla (nadhodnotím).
x
Chci, abych vypadal přísně (podhodnotím).
x
Chci, aby klasa o cestě říkala co nejreálnější info (pokusím se klasu stanovit "objektivně").
Když by všichni autoři dodržovali 3. možnost, byly by odchylky menší, ale byly by tu stejně. Někteří autoři ale nedokážou opustit druhou možnost. Moje cesta musí bejt těžká! :-)
Tohle ale platí všude, ne jen na písku.
Blbý je, že spousty lezců (troufám si tvrdit, že nadpoloviční většina) nekouká na klasu kvůli tomu, že chtěj honit body, ale kvůli tomu, že chtěj lízt to, na co maj. Zvlášť na písku. Když pak do klasy mluvilo víc autorovo ego než realita problém (a zrakvení) je na světě.
njn, soutěž kdo udela nejtvrdsi IXc, Xa,... se začátkem 3 tisicileti stala soucasti delani cest na pisku. Furt lepsi nez drive oblibena soutěž o to kdo da kruhy vejs... Jde vlastne o prkotinu, hlavne ze jsou (ty cesty). Na nejproblemovatejsi labak si staci koupit nemeckyho pruvodce a hned budes v lecketry ceste o pismeno lespi :) :) Jako bonus budes vedet co lezes i v jiny, poněkud uvazenejsi klase. Nalejme si cisteho vina, neboť i ono je s danym nevyslovenym adjektivem o poznani lepsi nez to nase české.
Jednoduché. Stačí nepoužívat písmenka stejně jako Cimrman nožičky u not. Pak jednoduše transponujete devět jako devět a deset jako deset a ono to tak nějak s psycho náročností vyjde. Ádr pak tamní číslo plus jedno celé nahoru, co zvládnu OS jind, e a dá se to s UFO přežít.
Jednoduché. Stačí nepoužívat písmenka stejně jako Cimrman nožičky u not. Pak jednoduše transponujete devět jako devět a deset jako deset a ono to tak nějak s psycho náročností vyjde. Ádr pak tamní číslo plus jedno celé nahoru, co zvládnu OS jind, e a dá se to s UFO přežít.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace