Cau, ted me dosla takova vec, asi neni uplne super byt pripnuty statickou smyckou do standu, ktery je udelany s plovouci karabinou, co?
Predpokladam, ze v pripade vytrzeni jednoho bodu a propadu treba o pul metru do ty statiky to bude celkem supa, ze jo?
Asi idealni misto smycky pouzivat lodni uzel na lane v tehle pripadech, ze?
jedna věc je, jak to staticky funguje. druhá věc je, za jaký konec to uchopit z hlediska metodiky, tj. co a v jakém pořadí učit, aby to bylo maximálně blbuvdorné a bez rizika. z tohoto hlediska je vhodné na plovoucí karabinu zapomenout a nechat ji v šuplíku "advanced", čili přijď si na to sám a používej jen ve velmi specifických situacích.
Ja pavouka pouzivam ke spojeni dvou bombastickych bodu (jako jsou treba lepeny hak + nyt). Pravda ovsem je, ze v takovem pripade je asi jedno jestli je spojis pavoukem, nebo pouzijes jen jeden... Ikdyz ani jedno neni metodicky postup.
keď tak pozerám na tunajšie články (+ diskusie) o lepení, tak by som sa ani na jeden lepený bh nevešal. Takže vždy dva istiace body.
Na svojich dvoch bh by som možno dal aj plávajúcu karabínu :-)
Plovoucí karabinu (silový trojúhelník) na Dyneemě cvaknuté ve dvou nýtech běžně používám při jištění ze stanoviště. Přitom mám odsedku pověšenou v nýtu, který je níž. Má to pár velkých výhod, aspoň pro mne. Nerad bych vědomě podstupoval reálné riziko, proto se ptám: jaké byly úrazy kvůli pádu jističe ze stanoviště zřízeného tímhle způsobem?
hlavním důvodem proč nepoužívat, je možný zmatek při procvakávání při předávání štandu. což lze samozřejmě odpálit argumentem "přece nejsem blbej, no né?". skutečností ovšem je, že okno se přihodí občas každému. čili po zralé úvaze někdy používat, ale neučit jako první volbu.
Dnes se učí preference jednoho bodu a tzv. zhoupnutí. Pokud se bavíme o štandu na nýtech, bh či skobách máš v zásadě dvě situace:
1) oba body jsou ve stejné výšce. Postupuješ jako u plovoucího, ale smyčku neotáčíš a neprocvakáváš, ale provlečeš přes karabinu (centrální karabinu) způsobem, že je připevněná liščí smyčkou k oběma bodům. Provedeš vypnutí a vše je ok. Při selhání jednoho z bodů nedojde k šokovému zatížení druhého bodu a především smyčky, ale pouze k zhoupnutí a to i v případě např. pádu kamení a porušení jednoho konce smyčky.
2)jeden bod je výš (novější osazování) - centrální karabina vše kolem se odehrává na spodním bodu. Druhý bod s prvním spojíš a lehce vypneš pomocí smyčky, kevlarky apod. při vytrhnutí spodního bodu dojde opět ke zhoupnutí.
Štandy po vlastním jsou trochu složitější v podstatě podobné jako první případ + vypnutí do protisměru a přidání dalších bodů dle potřeby...
póvl nepóvl, tady je to egal a glajch. prostě fixní voko, co tam straší a čumí ze skály a vybízí ke cvaknutí (nepředpokládám, že tazatel tluče vlastní skoby, a nejsem si jistej, jestli se tlučení skob v nějaké té současné horoškole metodicky přednáší). a úplně stejně je to třeba i u toho póvlu, co si sami zandáme, a tam akorát ještě navíc koumáme, kterým směrem to hejblátko či smyčka funguje a kterým směrem ne.
@ Záviš, bod 2 (jeden nýt je níž): a co se učí pro případ, že takhle jistím druholezce, on doleze ke mně a pak pokračuje jako první vzhůru? Mám dojem, že když ten štand nepřekopu, stane se z dřívějšího jen zhoupnutí (při pádu druholezce a selhání zatíženého spodního nýtu) v případě jeho pádu na prvním konci pěkná prda, protože jistítko zůstalo zavěšené ve spodním nýtu a smyčka k hornímu je vydatně prověšená (z hlediska tahu vzhůru). Tedy při selhání zatíženého spodního nýtu jistítko poletí pěkný kus vzhůru.
Funguje fyzika, tzn kladkový systém. Prda nepříjde, pohlcení sil v laně případně do fixního jištění které je na to dimenzováno. Nosnost nýt, kruh i bh min 25kN (tzn. bezpečnost cca 2-3 výšší než nutná). Slabý článek byla smyčka ta je odstraněna. Při vytrhnutí funguje ta kladka, váha jističe do protipohybu, pohlcení v lanu atd. Působení sil na štand doporučuju projít si Schuberta.
Toto jsou alespoň pokud vím poslední doporučení metodické komis ČHS.
@Lukáš B. - tlučení skob se normálně učí, aspoň u nás v horoškole to je běžné.
@ anonym - skoby jsou někde mezi povl a fixem, prostě jak kde.
"2)jeden bod je výš (novější osazování) - centrální karabina vše kolem se odehrává na spodním bodu. Druhý bod s prvním spojíš a lehce vypneš pomocí smyčky, kevlarky apod. při vytrhnutí spodního bodu dojde opět ke zhoupnutí."
...pojištění k druhému bodu... při jištění prvolezce, je to jak jsem psal minule, pokud hodí tlamu a nedej bože se vyrval dolní bod, tak do horního to není taková šupka, spousta síly se vybije v lanu, postupovém jištění, protiváha jističe který v tom sedí atd. Je to čistě hypotetická možnost, nikdo asi nepředpokládá, že by se bh, nýt atd. vyrval...
Ptal jsem se Zaviše (napsal "slabý článek byla smyčka ta je odstraněna"), která smyčka je slabý článek. Odpověď není úplně jasná, tedy se domýšlím, že snad smyčka, která tvoří silový trojúhelník. Úvahy o pevnosti toho či onoho, co trčí ze skály, prosím vynechte, nejsou předmětem dotazu, kterým diskuze začla.
Nevím co je silový trojúhelník (ale dovozuju že je to komplot státních zástupců, soudců a policie) ale jsem hluboce přesvědčenej o tom, že Záviš měl namysli tu smyčku, do který je cvaknuta plovoucí karabina.
Díky za trpělivost při vysvětlování. Aniž bych chtěl někoho k něčemu navádět nebo o čemkoli přesvědčovat, odbočím do fyziky a zkusím upřesnit nejnepříznivější případ, tj. pád prvolezce přímo do jištění v plovoucí karabině. Při max. pádové síle 9,7 kN (údaj výrobce lana), předpokladu statického jištění (půlloďák), vrcholovém úhlu silového trojúhelníku 70° (větší je špatně) a přídavku 30 % na nedokonalé rozložení sil kvůli tření smyčky přes karabiny je v takovém případě zatížení každé části Dyneemy tvořící silový trojúhelník 7,7 kN. Každý sám musí zvážit, jaké je riziko, že to jeho materiál nevydrží.
Úplně stranou diskuze zůstala otázka, kterou téma začalo: jestli při selhání nýtu, ve kterém jistič seděl (aniž prvolezec spadl), nemůže prasknout odsedka (cvaknutá do vypadlého nýtu) nebo Dyneema silového trojúhelníku kvůli náhlému propadu (netlumenému dynamickým lanem) o 20-30 cm.
Magic X je plovouci karabina a podivej se, jak je ten obrazek udelany - ja nevim, jestli koukame kazdej na neco jinyho, ale u tohodle ti pri selhani jednoho jisticiho bodu sjede karabina az dolu.
O redundanci v pripade preseknuti jednoho popruhu smycky se taky neda mluvit.
No dobře. V tomhle tvém druhém odkazu jsou jiné obrázky. Ale v tom tvém prvním odkazovaném obrázku jde o plovoucí karabinu. Nebo snad ne? Původně jsem uvažoval, že by to mohly být dvě spojené smyčky, ale šev je tam jenom jeden, takže to vypadá jako plovoucí. Jestli ne, vysvětli prosím pro mě nechápavého, v čem je rozdíl. Díky.
P. :
sorrrry, nejakým spôsobom sa prvý link zmršil a nabehlo tam Magic X, teda foto http://klingmountainguides.com/ kmg-blog/?attachment_id=471
teda foto DSCN0403.
Netuším čo sa stalo, ja tú fotku DSCN0403 vidím teraz po prvýkrát.
sorry
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace