no nevím, německý je za dvojnásobek, už prý není k sehnání, ale hlavně, když to teď vydal správce oblasti, třeba bude i něco navíc. O odbyt se bát nemusí, spíš cítím ve vzduchu dotisky
Jednoznačně ten od sousedů. Naprostá pecka a hlavně alespoň ty hezké a profláklé cesty jsou překlasifikované. Naprosto neguji záměr zachovat starou JPK zrovna v tak klasifikačně zmrveném Ostrově!
V českém je cest o něco víc a bylo tam dohledáno hodně nejasností. Taky je vydaný o pár měsíců později. V německém jsou fotky se zákresy cest, nejsou tam půdorysy a popisy cest.
V českém jsou popisy cest, půdorysy skal a nejsou tam fotky se zakreslenými cestami.
Každý ten přístup má svoje výhody i nevýhody, každý se musí rozhodnout, co mu spíš vyhovuje.
Ohledně kllasifikace - v německém průvodci byla překlasifikovaná část cest, ale není úplně jasné které to jsou, takže binec v klasifikaci se tím ještě zvětšil.
každému vyhovuje jiný styl průvodce. já jsem na pískovci průvodcovský tradicionalista, mě vyhovuje slovní popis (a to i v němčině, kterou bohužel vládnu nepříliš zdatně).
co mi však obecně vadí a mate ve všech popisech ve všech průvodcích, je odkazování na starší cesty v téže stěně, a to zejména tam, kde není do stěny dobře vidět, popis typu "hranou vpravo od odpolední cesty přímo ke kruhu půlnoční cesty, tou k hodinám, doleva vzhůru ke kruhu dololední cesty a tou na vrchol". průser je to zejména po letech, kdy mezi stávající cesty přibyde i ranní a večerní cesta. tam si pohledovou skicu stěny zaslouží i textový průvodce. uznávám, že ausgerechnet v ostrově je takto nepřehledných stěn relativně málo.
V průvodci na Osatrov (českém) jsou zmínky o jiných cestách kurzívou a odkazuje se na ně pomocí názvu, takže pokud přibude někde nová cesta, nemá to na to žádný vliv.
Problém je to tehdy, když jsou odkazy na jinou cestu pomocí pořadových čísel, nebo písmen. Tam přidání nové cesty může způsobit nesprávný odkaz, ale to není případ průvodce na Ostrov.
Už mam taky českýho průvodce doma. Je parádní, už jen to počasí. Konečně jsem zjistil co jsme lezli (co nebylo ve starym, ale vypadalo že by to šlo).
P.S. neber to jako výtku, ale pří pročítání jsem narazil na pár překlepů (posunutý čísla věží o 1, občas psáno "cesta vlevo od" místo "cesta vpravo od" atd.. Chceš to případně poslat pro případnou korekci kdyby byl dotisk?
Parkinsonův zákon typografie praví, že v každém textu je ještě nejméně jedna chyba a pro průvodce Ostrov samozřejmě platit nepřestal.
Budeme vděční za oznámení nalezených chyb a jakékoliv jiné připomínky a náměty na mail
pruvodceostrov@post.cz.
Při dotisku, nebo nějakém dalším vydání se budeme snažit ozámené chyby opravit as další pokud možno nenadělat. Snad bude i kapacita na ytvoření nákresů nejdůležitějších stěn. Původně jsme je měli v plánu, ale nestihli jsme to.
Petře, to není pravda, že by se bordel v klasifikaci zvětšil. Jasně je tam napsané, že překlasifikované jsou cesty označené RP a původní klasifikace je "bez RP", tzn u každé cesty je zcela zřejmé, o jakou klasu jde. Češi se k tomu nemají, tak aspoň Němci se do toho pustili. Jsem za to rád, protože ta Ostrovská klasa je totální bordel a ani já se nechci zrakvit v šestce s VIIc krokama. Dalším příkladem budiž Salathe Wall, původně VIIc, v Saské klasifikaci VIIIb/VIIIc a vzhledem k jištění jsem rád, že to vím. Čas ukáže, která klasa se stane normou třeba za 10 let a já věřím, že to bude spíš ta standardizovaná.
Pokud je to jasně označené, pak to problém není, ale označení RP se mi nezdá jako šťasné, protože i původní klasifikace může mít klasifikaci pro RP přelez. V databázi máme v Ostrově takových cest 30 a u nich se to rozlišit nedá. Je fakt, že 30 v tom celkovém množtví je celkem málo.
Obecně snahu po překlasifikaci vítám, bohužel u nás k tomu není vůle ze strany správců skal a lezců, kteří by to mohli udělat.
Dlouhodobě mám za cíl dostat do naší databáze možnost vyjádřit se ke klasifikaci formou aknety, jako to mají třeba na UK climbing, ale jestli se mi někdy podaří přesvědčit výbor, aby na to dal peníze, je ve hvězdách. Pro letošek na to v rozpočtu peníz nejsou.
Mysím, že nejvybranější klasifikační humor není v Ostrově, ale v Hruboskalských údolíčkách. Nedávno jsem po návrhu uřivatele mobilní aplikace a se souhlasem správce opravoval klasifikaci jedné cesty ze III na VII !, protože "to překvapení se dostaví poněkud výš", zatmco sousední cestu psaná IV, která taky nemá se IV nic společného, chtěl nechat.
Myslet si můžu co chci, když čumim do stěny. Průvodce tu je od toho, aby mi sdělil nějaké očekávání obtížnosti. Jinak bych mohl rovnou lízt "by oko" :-)
Tolikrát se mi stalo, že neprostupná stěna byla v pohodě (např. Zelený zázrak na Jánusovku) a že jsem kolem ní chodil úplně zbytečně roky. Proto se kouknu do průvodce abych se nemusel spolíhat na svůj dojem.
já tedy soudím, že sjednocení klasifikace je docela fuška a nejlepší způsob je udělat to direktivně do průvodce, a vycházet nejlépe z vlastních zkušeností (ale každý se tak nějak plusmínus orientuje v rozsahu svého maxima a kousek pod něj, do těžších nemá co mluvit a u lehčích to nepozná) a z nějaké diskuse s (příčetnými) místními znalci a třeba i z komentářů někde na lezci.
pak je samozřejmě otázka, do jaké stupnice by se to mělo jednotit. jestli do saské, jépékáčka (tradičně tvrdší), ostrovské (místně specifické) nebo do převodní tabulky mezi klasifikacemi (to jest aby fungoval převod do francouzské a uiaa).
pro začátek by se mohla klasifikace psát buď jako ověřená (to jest autor průvodce si za ní stojí, buď sám přelezl nebo vyšel z konsensu nějakého důvěryhodného vzorku přelezců), nebo neověřená (ten zbytek, fakticky ale 80% cest, které se prakticky téměř nelezou). mohlo by se to řešit nějakým symbolem za obtížností, nějaké srdíčko nnebo otazníček v závorce nebo vímjáco.
Vildo, obecně máš pravdu. Ale praktická realizace je mimo možnosti dvou hklavních a několika vedlejších spolupracovníků na průvodci. V databázi je v Ostrově zapsáno 3614 cest. Kolik lidí a času by bylo potřeba, aby to všechno přelezli a přčeklasifikovali? Navíc je klasifikace věc subjektivní a i ten překlasifikovač se může mýlit.
Fakt nevím, jak by byl zpracovatel průvodce schopen překlasifikaci iudělat bez široké podpory lezecké komunity. Mimochodem, kloubouk dolů před týmem Geoquestu, že přelezli a překlasifikovali alespoň něco. Měli na to daleko více času, než český tým, který převzal práci na průvodci zhruba v září loňského roku a udělal, co bylo v jeho silách.
Myslím, že klasifikace je logicky vnímána jako jedno z vodítek pro zhodnocení obtížnosti výstupu. Rozhodně nemůže být cíl stanovit to jako jediné a zcela objektivní kritérium. Ano je logické se před lezením na cestu podívat a zhodnotit si, jak se mi zdá.
Ostatně problémy s neobjektivností klasifikace nejsou problém pouze českých písků. To samé se objevuje v jiných světových oblastech. Myslím, že jistá ulítlost klasifikace je mnohdy lokálním specifikem, se kterým si prostě lezci musí umět poradit. Snaha to srovnat přečíslováním v průvodci je kontraproduktivní.
Je nesmysl mezi sebou porovnávat klasifikačně různé oblasti, každá měla jiný vývoj. Ale je důležité, aby klasifikace byla v relaci v rámci oblasti, to znamená, že když tam polezu šestku budu trochu vědět, že i další šestky tomu plus mínus odpovídají a ne že jednou je to šestka a jiná šestka je v reálu třeba za osm. To je to hlavní, co podle mě většina lezecké veřejnosti od průvodčíků dnes očekává. A u většiny lezených cest se to dá dnes udělat celkem rychle a celkem v pohodě, pak jsou samozřejmě málo lezené špeky a tam už se člověk musí řídit tím kdo a kdy tu cestu dělal. Jenže to je pro dnešní lezce problém, historii neznají a ani je nezajímá, jdou jen za svým cílem a pak se občas diví.
A to je podle mě právě ten omyl, že cesty mají klasifikačně sedět v oblasti a ne se světem.
Právě proto vzniká ta zmrvená klasifikace. Příklady jsou nasnadě: máme tu krasovskou klasifikaci, labskou klasifikaci, klasickou klasifikaci (Vysočina, Rabštejn - typicky do klasy cca 6), "moderní" klasifikaci (Kobyla, Tetín).
A pak to chtění žít v bludu: Já to vylezl, když to bylo bylo za 5+ (než se tam ulomil chyt, oklouzalo se to, zmizelo přírodní jištění..), tak to bude za 5+ navzdory tomu, že všichni vědí, že je to 7+ (hezký příklad je cesta Výlov v Rudicích).
A to je přesně ono. Někdo pracně secvičí 7- a pak tvrdošíjně opakuje, že je to 7- ač všichni kdo to lezli jednoznačně vědí, že realita je úplně jinde.
A pak Němci udělají průvodce (což se u Krasu asi nestane) a autor je dotčený, že ti co to maj nacvičený průvodce nekupují, protože cesty znají a ti kteří to nemají přelezený si kupují průvodce konkurenčního, který jim dává reálné informace.
Omyl je to že by měly být všechny lezecké oblasti jednotné, je potřeba si uvědomit, že jsou oblasti, kde se klasifikace tvořila, klasické oblasti a ty nové moderní. proto v nich budou vždy poněkud rozdílné klasifikace, důležité je aby to sedělo v rámci oblasti, vyzkoušíš klasu a víš co můžeš bezpečně lézt. Výjimky se samozřejmě mohou najít, jako vždy. Jinak krasová klasifikace už delší dobu neexistuje, neboť dost cest bylo upraveno a tak se třeba ze 7- staly 7+ i 8-, z 5+ třeba 7....A na závěr nutno podotknout, že zkusit jako první 7- Výlov, který je dvoukrokovka a ještě ojetá a to nejlépe za tepla a na sluníčku (stejně jako třeba, Cíchy vzadu na Hradu či Východní na Hřebenáč...) není asi nejlepší nápad, i když je to v dané oblasti častým jevem, jehož výsledkem jsou potom jisté typy komentů:-).
Jasně, Výlov není vhodný jako jedna z prvních cest. Ale proč? Protože klasifikace těch dvou nebo tří kroků je ulítlá.
Takže pokud se tě někdo pod cestou zeptá jaký to je. A ty mu odpovíš, to si na rozlez nedávej protože je to nepříjemné nebo dokonce výrazně těžší než kroky za 7-, tak je otázka proč tuto informaci nezanést do průvodce a slepě trvat na tom, že je to lehké?
Kroky nejsou o moc těžší než 7-, je to boulder (když dáš 6B boulder, dáš i tohle), ale je pravdou, že mu řeknu to si nedávej je do oklouzaná mr... jsou lepší cesty:-).
Převádět boulder za 6b do UIAA klasifikce jako 7- mi přijde jako nesmysl. Když už to v průvodci za 7- musí být, možná by bylo dobré v průvodce uvést, že je tam 6b boulder.
Ano, jméno autora a rok cesty je nejrelevantnější údaj o obtížnosti cesty. Dále je potřebné přihlédnout k místním zvyklostem ohledně klasifikace. VII ve Centrálním Skaláku není to samé jako III v Údolíčkach, v případě některých cest je ta III obtížnější a více o hubu. A to je oblast, která patří pod jednu OVK, lezou v ní ti samí lezci, stejní prvovýstupci a liší se jenom v tom, že jsou skály napravo nebo nalevo od červené značky na Valdštejn. I vrámci jedné konkrétní skály pak mají běžně dvě cesty vedle sebe podobné obtížnosti zcela rozdílnou klasifikaci. Cesty od stejného autora ze stejném období mohou mít různou klasifikaci v různých oblastech.
Je to bordel, který je rovněž nedílnou součástí pískařské tradice. Na jednu stranu je to zábavné, ale nese to i negativa: průměrný lezec nezkusí cestu, o které nemá žádné konkrétní informace a raději leze známé ověřené cesty. Ty se pak lezou stále dokola a tím se ničí. Realita na písku je ta, že se leze 10% cest stále dokola a zbytek přeleze sem tam někdy někdo.
v Ádru fungují piskari.cz. Těch lezených cest je dnes dík klukům, co to stvořili i těm, co píšou komenty násobně víc. A každý s... na čísla, resp. je věcí hrdosti zapsat si i tu a tu čtyřku.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace