KRNAP je tím asi neobnovitelně znehodnocen na věčné časy, že. Zase řeší totální banality... Mimo klidovou zónu se mohu pohybovat kudykoliv. Že je někde několik nerezových oček nikomu újmu nezpůsobí. Zase na druhou stranu,jestli to někdo nabonzoval, tak chápu, že povinností KRNAPU se k tomu vyjádřit.
Banalita to poněkud je, ale lezci si za to můžou sami. Kdyby nevrtali borháky a netloukli slaňáky, tak se tam mohlo v pohodě lézt POVL. To by jim zřejmě ani ochránci nemohli zatrhnout, i kdyby chtěli.
ani já jsem to dodnes v plné šíři nechápal, a tak se nemohu divit, nechápe-li to někdo jiný. pokusím se vysvětlit:
1. krnap má připomínky k lezení po skalách na území krnapu, ať již patří komukoli, a to z důvodu ochrany přírody.
2. hranice krnapu se nekryjí s hranicí lesních pozemků, kde za majitele (českou republiku) se o lesy stará krnap. tam, kde je to mimo krnap, ale o lesy se krnap stará, cítí odpovědnost za to, že strpěl vrtaná jištění, aniž by měl jakékoli informace o jejich původu a způsobu osazení. s tichým POVLem po indiánsku bez vrtání a čištění zas tak zásadní problém nemá.
3. a pak můžou být skály v krnapu a zároveň mohou být ve správě krnapu (větčina, ale ne všechny lesy). tam se důvody duplují.
Na území NP je horolezeni, a to i bez obsazení jištění, mimo místa vyhrazena zakázáno. Viz par. 16, odst. 2 písm. n) zákona 114/1992 sb. Bez ohledu na zónu!
Jasně. Bavíme se tady o pohybu krajinou. Je jen otázka, zda to budeme nazývat horolezectvím nebo vertikální chůzí. A jakou s sebou budeme na to mít výstroj. Viz podobně nejasné hranice mezi tábořením a přespáváním v CHKO.
Základní problém je v tom, že místní lezci ničí vrtáním skály, které tady byly již někdy v době, kdy jsme se točili okolo rovníku. A už nikdy nebudou (aspoň v lidském měřítku). A dělají to průmyslově s použitím průmyslových strojů a materiálů. Kdyby lezli buď POVL anebo sekali ručně (což by do sudetských šutrů šlo ztuha a pomalu), problém by zřejmě nevznikl.
tak dobrá. asi jsem to popsal nejasně. tak znova.
1. na území NP zakázáno mimo vyhrazená místa.
2. na území mimo NP (většinou v ochranném pásmu krnapu), kde se krnap stará o lesy, lezení zakázáno není, je tam ovšem bez souhlasu majitele (čr zastupovaná krnapem) zakázáno vrtání, čištění, budování chodníků a ostatní aktivity, které by se daly zahrnout pod kolonku "poškozování" (případně spadají pod stavební nebo báňská úřad), se zřetelem na to, že se krnap cítí zodpovědný za to, že by strpěl jištění, kde nemůže garantovat spolehlivost, protože o něm nic neví.
KRNAP to medializuje poněkud zkresleně jako lezení v KRNAPU. Realita je taková, že se nejedná o KRNAP, ale o ochrané pásmo KRNAP (alespoň ty skály, které znám u Jizery), kde lezení není zákonem zakázané. O narušení krajiného rázu z pohledu 114 se rovněž nejedná. Rovněž se nedá dovodit, že se jedná o stavbu. Co není zákonem zakázáno, je povoleno.
Mimochodem KRNAP není vlastníkem žádných z těchto pozemků. Některé jsou v soukromém vlastnictví, ostatní vlastní Česká republika. Krnap je pouze její servisní organizace. Chápu nesouhlas imaginárního Josefa K., který si nepřeje, aby na jeho pozemku někdo lezl. Ale Česká republika je sociální konstrukt, který už asi 100 let bere na vědomí, že někteří lidé, kteří Českou republiku tvoří, lezou a nijak jim v tomto na jí vlastněných pozemcích nebrání s vyjímkou ZCHÚ. A bylo i lépe, dokud ZCHÚ neexistovaly. Šrouby se stále utahují.
S argumentací KRNAP by se daly vytlouct všechny cesty mimo CHKO, kde príbíhá nějaké správní řízení ohledně vyhrazení. Sbohem Vltavská žulo, České středohoří a vůbec skoro všechny nepískovcové a některé pískovcové oblasti. To jako ochceme přijmout tento pohled ?
Mimochodem, veškeré vybírání vstupného typu Ádr, Prachov, Tisá je nelegální, neboť porušuje právo na volný průstup krajinou, což nezavedli komunisti, ale Marie Terezie. Např. v Tisé se už asi 10 let táhne případ, že MVČR označilo vyhlášku obce Tisá za nezákonou a obec Tisá to nerespektuje.
takový extrém to zas není. když se jedná o neanonymní cesty s nějakým správcovstvím oblastí, tak je obecně ochota trvalé jištění tolerovat.
a ano, chybí jasná pravidla, nějaké noty, nějaká judikatura či co na téma vytržené trvale osazené jištění a odpovědnost.
samozřejmě by se mi nejvíc líbil alpský koncept "zóny divočiny", kdy je každý odpovědný sám za sebe a na jištění se hledí jako na něco, co si každý musí posoudit sám, a když nechce, tak ať tam neleze. takhle to ovšem fungovalo, dokud se na skalách/v horách vyskytovaly jen staré skoby, a lezlo se s kladivem, v současné době, kdy se do skal vrtá a lepí se nerezový materiál s životností mnoho desítek let, je situace trochu jiná. do skoby si ťukneš kladivem jestli "zvoní", u nejtu/borháku zjistíš zvenku houby.
Tak znovu: co má společného ochrana přírody s památkami? (KRNAP se nijak nevyjadřuje ani k symbolice ani historii, ale výhradně k životnímu prostředí.)
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace