Upřímně: nevím. Obecně dlouhé pády do vzduchu nejsou příliš nebezpečné ani v sedáku. Krátké pády v položeném nebo kolmém terénu jsou nebezpečné především kvůli nekontrolovanému přetočení hlavou dolů, a proto se v takových terénech používá prsák. Též pokud lezeš v zimě anebo s batohem - těžiště máš jinde a můžeš se přetočit hlavou dolů, pokud nemáš prsák.
Kdybych resil lezeni s batohem, tak bych to napsal.
Mam na mysli, pri jak dlouhem odlezu v kolmici, pripadne rajbasu muze uz prsak hrat vyznamnou roli a tady to muzeme rozdelit jeste do dvou rovin a to riziko pretoceni a riziko zlomeni se v pase.
Tady bych se Kuby trochu zastal. Tahle otázka opravdu nemá jendoznačnou odpověď a vztekat se, že něco si máme domyslet, ale batoh zase ne tomu nepřidá.
V těžké kolmičce, kde se není o co zaseknout a přetočit se, se na písku lítají desítky metrů a nic se neděje - pokud to není na zem nebo poličku, kde ti stejně prsák nepomůže... V členitém terénu ti pak může stačit metrový pád, aby ses přetočil a třísknul si hlavou o skálu...
Kdybys dával bacha na střední škole při fyzice, tak bys věděl, že čím delší pád do lana, tím je bezpečnější. V horolezectví se pracuje s termínem přetvárná práce.
popravdě - čím jsem starší, tím víc nevím a uvědomuji nějaká ta ale. (a že si troufám říci, že jsem v newtonovské mechanice celkem zběhlej).
pro jednoduchost - na překližce a skalkách překližce odpovídajících je prsák trošku navíc. na skalkách je ovšem šikovná helma, páč skalky bývají jaksi z podstaty při stejné obtížnosti položenější než překližka a hrozí nakřápnutí kokosu. pozor, mluvím o obtížnosti schůdné pro softmovera nebo pokročilejšího nováčka, položené cesty v top obtížnosti buď neexistují, nebo jsou vyhrazeny velmi specifickým povahám.
zábavné a paradoxní kritérium je prvolezec/druholezec. ono se to zdá úplně jasné, ale pokud to vezmeš zevrubněji, lezeš v horách, v členitém, tu a tam traverz, jistíš průběžně, motáš se mezi věžkami na hřebeni, tak paradoxně je užitečnej prsák především pro druholezce, zvláště, jedná-li se o dvojici výkonnostně nevyrovnanou, třeba manželskou dvojici v horách, kdy on leze tři stupně pod svým maximem a ona se bojí především v tom terénu na pomezí turistiky a lezení.
batoh větší než mazliček s kristuskama, telefonem a klíčkama od auta je kritérium pro prsák poměrně jednoznačné. jak tam je žďárák, nástupovky, dva litry vody, bunda, notabene mačky, cep, spacák a jídlo na tři dny, není co řešit. ikdyž - nejvyšší horská špička obecně prsák nenosí. ale oni jsou jaksi mimo měřítka pro plebs a k riziku přistupují nějak jinak než my smrtelníci.
a pak je kritérium kontrolovaný a nekontrolovaný pád. že jako spíš spadneš že ti dojde nebo neuděláš krok nadoraz, nebo znenadání poletíš s balvanem v dlani nebo v náručí nebo ti ustřelí na bahnitém slizu. to druhé prsák vyžaduje. bez ohledu na délku pádu.
no a v prsáku je zamotání nohou do nala jaksi fatálnější než bez něj.
no, a teď si představím spadnout v nějaké čtyřce-pětce v horách třicet metrů. pokud to nebude v traverzu těsně nad převisem, tak je nějaký prsák jen placebo, protože v položeném se umlátím o šutry (délka bez úhony absolvovaného pádu se ve vyprávění u táborových ohňů dosti často přeceňuje, třicet metrů je pro představu tenisový kurt nadél včetně prostoru za zadníma lajnama nebo něco víc než hokejové kluziště napříč).
Každý pád může být jiný, délka je jenom jeden z faktorů a nemusí být podstatná. Kontrolovaný odskok je úplně něco jiného než třeba když utrhneš oběma rukama lokr, nebo když vyklouzneš z bočáku s vysoko našlapanýma nohama, nebo když dostaneš vrata na hraně, kterou lezeš na sokola... To jsou pak různá salta a piruety a vývrtky. Krátký pád chycený natvrdo s přetočením nazad může být mnohem horší (prda zezadu do hlavy) než dlouhý let s dvojitým saltem chycený tlumeně do měkka. Otázka vážně nedává smysl.
jasně. ale to se týká natvrdo chytaných pádů, v reálné praxi pád v odlezu od štandu/pískovcového kruhu a s minimalizací prokluzu (třeba je tam police). při dostatečně vymotaném laně (nízkém faktoru) a notabene při jištění přes člověka (kdy je dynamika již z podstaty) je to nebezpečí spíše teoretické. zase s přihlédnutím dalším okolnostem toho kterého případu.
jasné, keď na piesku padá do perinky, je to iné kafe, ako keď niekto lezie na horách. Aj v tých malých
z.B. http://www.lezec.cz/ clanky.php?key=7753
No potom je tu anatomický handicap : ak niekto nemá pás ( deti, abdominálny typ obezity), mohol by vypadnúť zo sedačky.
nojo, blíží se pátý křížek a čím dál víc musím sedák utahovat při hlubokém výdechu. má to své pozitivum - lépe to pak vypadá na fotkách (dalším stupněm bude zřejmě šněrovačka). takže na prosluněné skalky jen sedák. a helmu - a platí, že čím lehčí, tím lepší (opakované pádu šutrů na hlavu se na skalkách zpravidla nekonají)
samozřejmě, je to autoreferenční odpověď, tj. pokud neexituje nějaká jiná jasná, jednoduchá a chybná odpověď, pak vždy je tu přinejmenším ta výše uvedená.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace