Ahoj lezci, napadla mne taková třeba věřím, že zajímavá myšlenka. Přemýšlel jsem, kdo je pro mne asi nejlepším lezcem co znám. Nemyslím tím ale rekordmana, který vylezl nejvýše a nejdříve a nejtěžší. Spíše třeba toho s kým bych si rád zalezl, rád zašel na pokec a poslouchal o jeho životě. Někoho, kterého obdivuji po všech stránkách a vůbec mi nebude vadit, že je v něčem i kontroverzní.
A i když by to měl být někdo z celé lezecké komunity v celé její šíři a historii a sám jsem lezl a i lezu i hory i sportovky i pískovce, tak v důsledku mi vytanuli na mysli jen tihle, a to vůbec nesnižuje moji úctu k jiným. A vím samozřejmě, že jsem ovlivněn svým životem a zkušenostmi a tím co mne baví....snad rozumíte, jako že v jiné době by to mohl být Hermann Buhl třeba, ale pro mne není. Své pořadí napíši v dalším příspěvku, už bez komentáře a je to za mne. V dalším pak, jak odpověděla jedna známá lezkyně. Pokud se to chytne, budu se těšit na vaše hodnocení NEJLEPŠÍCH lezců ve všem!
1-2) mesner a AO
3) bratri huberove
4-5) buhl a gullich
6) cikan se spekem
vitezove kategorie "do skal na kole" - ta Kurz, Hinterstoisser, Angerer, Rainer
cena "live long and prosper" - Honnold, Osman a Potter
cena "quo vadis lezeni" - Ďurifuk
Sdielne prvni a ctvrte misto odpovida otazce, neb lezeni je prilis siroke aby se tam vlezli sici.
Omluvte drobnou satiru u prukopniku Eigeru. To ze tma jeli nekolik dni na kole me neprestava fascinovat, a zbytek pribehu asi scici znaate. Vsehcna cest. To stejny solisti, a lidi co si dnes ke skale zaleti, a zvrchu taky...
Ctvrete misto se vetsinou nazyva bramborove, ale pokud vim Cikan se Spekem z brambor nic nepali, byt asi vypijou secko.
na kole dřív jezdil do hor kdekdo, v třicátých letech za hospodářské krize byl bicykl standardní způsob přibližování se k hoře pro méně zazobané horolezce (německé, francouzské, rakouské, italské), a nutno si uvědomit, že na kole jezdili s plnou polní, na zádech batoh s lanem, železem, bivakovací výstrojí, stravou do stěny a vařičem, na sobě větrovku, na nohou okované pohorky, a nejezdili rovinatou českou tabulí, ale stakilometrové porce přes dvouapůltisícová sedla.
Neznam jinou skupinu ktera by jela na kole na takhle moumentalni a proflakelej prvovystup. Tou silenou smrti tomu nasadili korunu :( RIP
Sam sem to nekolikrat zkousel replikovat - na kolo, krosna jak krava, matros... a cokoliv do vetsi dalky nez 2x 60km bylo neunosny (tedy 60 tam a 60 zpet, nebo 60+60 tam, a zpatky vlakem). Nakonec sem kolo omezil na lehky sola... Coz byl ale uz spis horskej beh nez lezeni. No ted uz jezdim leda takna pivo, a protoze se stydim, ani si necvaknu klice na gate expreskou....
cyklistických historek je v alpistické literatuře spousty. zrovna třeba ten Buhl po nočním výstupu Ostwandem Watzmannu jak usnul na kole. nebo ti bratři Schmidtové, ti se taky na tu severku Matráče nevydali taxíkem.
rozhodně to byli nesmírně fyzicky zdatní a odolní frajeři a nesaháme jim po kotníky.
Buhlova známá jízda na kole byla na solo severní stěny Badile. Jel to na otočku, protože musel zase do háku. 180km, tam ho myslím kousek svezl nějaký náklaďák, zpátky po výstupu už vše za své a 20km před Innsbruckem usnul a spadnul do jezera.
Neches to sepsat? Treba jako kratky clanecky tu na lezci... Byli hustodemonickykrutoprisni, a dnesni prumerny obcan co nasedne do auta, jede do kanclu a pak do fitka, jen proto aby o vikendu jel zavazet nekam na nejblizsi sutr (jako od auta) by mohl najit kus studu a mozna i motivace...
nechci. byl by to kompilát z literatury a schváleně měnit pořadí slov a tu a tam nahradit slovo synonymem mi přijde trapné (jakkoli je toho plný internet).
těch historek je asi milion a najdou se v knihovničce každého správného milovníka hor. třeba jak se Harrer a Kasparek vraceli každý z jiného alpinismu na bicyklech a Kasparek si za poslední drobné koupil kilo hrušek, a rozdělil se s okolo jedoucím Harrerem, který neměl peníze vůbec žádné.
nebo jak Molteni a Valsecchi čekali několik dní na počasí tak, že bivakovali v předsíni chaty (neměli peníze na to, aby si mohli vypůjčit klíč) a šetřili proviantem tak, že drželi víceméně hladovku, a pak ve stěně Badilu už neměli toli sil, a přes pomoc Cassina, Esposita a Rattiho zahynuli při sestupu vyčerpáním. nebo jak Kugy byl na tůře s jakýmsi vášnivým entomologem, který cestou sbíral hmyz a ten usmrcoval/konzervoval v lahvi se špiritusem, a při neplánovaném bivaku vypili nejen všechen špiritus, ale i zkonzumovali všechny broučky.
Vidis, jak ti to jde :) Jajich cetl hodne, a presne jak pises, je to roztrousene porunzu. Jeslti vis kde, a mas je, dycky naskenuj stranku dve, postni to pod nejakym anonymnim nickem at te neuhani za (c)...zadny meneni slovicek! To vetsinou kazi pribeh... hm hm?
U te odolnosti vzdycky pomyslim na waltera bonattiho a tragicky pribeh ma piliri freney, jak kolem nej horolezci umirali a on byl jak ze zeleza a jediny prezil bez zraneni. Nebo jeho foto ze zimni solo severky matteenhornu, jak holyma rukama bez rukavic zatlouka tusim dreveny klin. S mym krevnim obehem bych to vydrzel tak minutu.
Fritz Wiessner? Rudolf Kauschka? Paul Preuss? Zsigmondiové? Kurt Albert? Mummery? Ginzelové? Fehrmann a Perry-Smith. samozřejmě Gülich. a nakonec z předčasně v horách v útlém věku zahynuvších a tedy dosáhnuvší během pár let toho, na které ostatní potřebovali mnoho desetiletí třeba Čihula nebo Zabilka (a mnozí podobní v jiných zemích).
úmyslně neuvádím ty, kteří ještě chodí po světě.
a tedy k věci:
1. Wiessner (byl u zrodu všeho významného na písku, v americe i ve vysoké asii)
2. Buhl (a to zemřel velice mlád, kolik toho ještě mohl vylézt...)
3. Cassin (to je bomba si po padesáti letech přelézt svůj významný prváč pořádnou stěnou)
4. Güllich (protože on je otcem dnešního sportovního lezení)
5. Lynn Hill (za to, že se dá nejen skvěle lézt)
uz asi po pate ctu Waiser:) A porad si rikam proc sem toho chlapika na bouldrovce pod sfinxem/v hackach v macose.. tak podcenoval.. a on to neni "nas" Waiser:)
není Vajzr jako Vízner. Vízner byl koukám nějakej porodník, Búl šťastlivec co včas umřel. otec je na rozdíl od matky vždy nejistý, takže Kulicha nechme odpočívat v pokoji.
Takovych je, jen namatkou z me hlavy treba Frederick Mummery, George Mallory, Hermann Buhl, Reinhold Messner, Walter Bonatti, Johnny Dawes, Ben Moon, Alex Lowe, Jim Bridwell, Royal Robbins, Adam Ondra, Catherine Destivelle..
To se vubec neda urcit, ovsem krasny namet, pravda.
1. Bernd Arnold (Mel stesti, ze ve sve dobe byl nejlepsi, byly volne nejhezci linky a nesmel cestovat)
2. Cikan + Mocek (Dole spara, pak kruh a nahore rajbak)
3. Herbert Richter
4. Joska Smitko (hlavne ze tu Rakev)
5. Adam Ondra (Ma dnes nejtezsi cesty jak na BW, lane, tak uz i na boulderu).
Nejlepší lezec historie? To je názor. A podle čeho jej chcete hodnotit a vybírat? Asi to bude Bůh. Ten je vševědoucí a všemohoucí. A nebo čert. Ten je dnes všemohoucí alespoň na zemi.
V tradiční lezecké komunitě se slova jako nejlepší, nejhorší nepoužívají. To se vyskytlo až se sportovním lezením a lezeckými závody, kdy se lezci musí logicky poměřovat a někdo musí vyhrát, být nejlepší. V odpovědích je spousta známých jmen, ale jen málo z nich by se o takových termínech chtělo vůbec bavit.
tuším v roce 1965 v časopise Turista vyšel roztomilý článek, kdy se autor jízlivě vysmívá jedné krajské buňce horolezeckého svazu, že tato vykazuje mezi svými bafuňáři též rozhodčího.
ještě "čtyři bludy o horolezcích"(Peter Donnely, Mountain 80, 81, 82, 83 pro Hory 17, 18, 19 a 20 přeložili Josef Vavroušek (1), Marie Okrouhlá (2), Dana Šimonová (3) a Eva Končelíková (4)):
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace