Zajimalo by me, jak je to s klasifikaci na pisku. Vlastne me zajima, jestli VII (nebo VIII atd) bez pismenka ma bejt lehci nez VIIa (VIIIa), stejne tezky nebo tezsi.
Varianta 1. Kdyz se podivam do starejch pruvodcu (Olympia), tak posloupnost je VII, VIIa, VIIb, VIIc.
Varianta 2. Web horosvazu (https://www.horosvaz.cz/res/archive/330/056387.pdf) pro zmenu rika (Clanek 6.1): "K lezení na pískovcových skalách v Čechách se používá Saská stupnice, která začíná stupněm obtížnosti I a je směrem nahoru otevřená. Stupně obtížnosti od VII výše jsou dále rozdělené připojením písmen "a", "b" a "c", čímž dochází k dalšímu rozdělení na nižší a vyšší obtížnost. V některých oblastech se písmeno "a" nepoužívá, proto jsou např. stupně VII a VIIa rovnocenné."
A navic, proc mam teda nekde treba i na jedny skale (napr. Liberecka vez) VII i VIIa? Protoze prvovystupci to nevedi? Ale proc teda svaz povoli na jedne skale hodnoceni, ktere jde primo proti jejich vlastnim pravidlum? Protoze to na svazu taky nevedi, co tam napsali? A co je JPK?
Varianta 3. Klasifikace na tomto webu, kde VII (VIII atd) je podle bodu ekvivalentni VIIb (VIIIb atd).
Je jasny, ze klasa je vzdy jen orientacni, ale osvicensky organizacni duch teda trpi.
Klasifikace a reálná (subjektivni) obtížnost závisí na oblasti, autorovi, roku vzniku, charakteru cesty ale také na zdroji informací (otevřená online DB vs. průvodce vs. průvodce vydaný o 20 let později vs. průvodce od Němců) a tvých vlastních dovednostech a hromadě dalších faktorů.
Speciálně v okolí VII, VIIa a VIIb lze najít vcelku pohodové cesty ale také docela úchylárny ve kterých bude sportovní lezec co má 8a (fr.) padat jak hruška a k tomu se strašně bát.
Stupnice (JPK, Saská) si navíc procházely postupným vývojem a mezi desetitisíci cest v různých oblastech v několika dekádách tak snadno vzniká prostor pro tiskové chyby, špatné převody a jiné kiksy.
Ultimátně VII bude ~VIIa ale možná i b, každopádně v kontextu výše popsané nejistoty to je vlastně nepodstatný nuance.
v Českém Ráji VII=VIIa (ale vídám to jen u výjimek mezi prvovýstupci, viz třeba Pepis Koudelka a jeho protokoly)
VII jako předstupeň VIIa bývalo někde v šedesátých letech na Broumovsku, ale v 80.letech to už při prvovýstupech nebrali v potaz a byly jen a,b,c. Ne snad že by to v průvodci stále neexistovalo - to však bylo v důsledku opakovaného přepisování staré klasy (nutno říci že výše zmíněný Pepis tu rájskou 7 bez písmenka píše i do protokolů v Ádru - ale jde o obyčejné VIIa)
JPK - jednotná pískovcová klasifikace, je stará uzavřená a otevřená.
Staré VIIa v Ádru jsem nikdy nechápal.
Do toho se potichu zavedla stupnice saská.
Takže dost tschechish Bordell...
V každém průvodci na české písky se píše, že místní klasifikace je oproti jiným oblastem přitvrzena. Akorát nevím, která je ta správná oblast, oproti které se přitvrzuje. Do toho vstupuje historie s pokusy o uzavření klasifikace shora a hypertrofované ego různých prvovýstupců.
Takže prakticky jakékoliv číslo v klasifikaci na českých pískách může odpovídat téměř jakémukoliv číslu v Sasku. Obvykle je to podhodnoceno o 1 - 5 stupňů, ale některé cesty odpovídají. To celé klidně různé cesty na jedné skále. JPK je jeden velký bordel. Němci tomu ironicky říkají "Tschechische Bewertung" a radši si dělají svoje průvodce a svoje hodnocení obtížnosti cest v databázích.
A to se bavíme jenom o skutečné technické obtížnosti, E stupnice se naneštěstí nepoužívá vůbec.
Existují dvě pískovcové klasifikace, saská, kde se píše VIIa, VIIb, atd. vždy s písmenkem, ta je lehčí a měla by odpovídat celkem striktnímu přepočtu na UIAA, VIIa = 6-, VIIb = 6, VIIc = 6+, VIIIa = 7- a furt nahoru. Druhá je česká JPK, píše se VII, VIIb, VIIc, VIII, VIIIb, atd., tj. bez písmene a. Ta je tak o jeden až dva stupně tvrdší než saská, původně bylo VIII český = zruba VIIIb až VIIIc saský, atd. To bylona přelomu dávných 80. a 90. let minulého století. Dneska je v tom bordel jako všude jinde. Obecně česká změkla a začala se blížit saský, což ale na druhou stranu potírají protiinflační bojovníci, který zvlášť u těžkějch cest kladu dost podhodnocujou. Pak se v tom vyznej.
Vsiml jsem si, ze lidi tady na lezce zadavaji cesty za VII v oblastech, kde se pouziva saska klasa (mozna jeji ceska verze ;-)). A tak to tak nikde jinde (ani v pruvodci, ani na horosvazu) neni. Nevim, co tim sledujou.
Pak je samozrejme trochu matouci VII jako predstupen VIIa jako historicke lokalni specifikum Broumovska (diky za info) a to, ze na nekterych skalach klidne na nove cesty pouzijou JPK, ikdyz tam je normalne saska (viz napr. zde: https://www.skalnioblasti.cz/5_index.asp?cmd=6&skala_id=445). Taky nevim, co tim prvovystupci sledujou.
Kazdopadne prvni nezodpovezenou otazkou zustava, jakto, ze horosvaz uznava prvovystupy ohodnocene JPK, kdyz to jde proti jeho predpisum (minimalne od roku 2009 je v Pravidlech, ze se pouziva saska stupnice).
No a druhou nezodpovezenou otazkou zustava, co mysli piskovou klasifikaci zde na lezci (kdyz nic takoveho vlastne neexistuje). Tady je to lepsi (a konzistentni s tim, co nekdo psal vyse): https://www.skalnioblasti.cz/5_index.asp?cmd=17
No a nakonec je to vsechno asi trochu jedno. Hlavne aby o vikendu neprselo ... ;-)
Klasa na pisku je odvisla od oblasti a charakteru cesty, autora a roku vzniku cesty. Cislo je velmi orientacni, v podstate by cloveku mohlo naznacit jestli na tu cestu vubec muze mit. Cesta za VIIa v Ostrove nebo Tise z roku 2012 15m stenou prez 2 kruhy bude asi v pohode, cesta tamtez stejne klasifikace z roku 1979 od Beliny a Lukavskeho vedouci sparkami pres 1 kruh kdesi v 15 metrech ze 30 bude jine kafe ale asi furt lezitelna, kdezto zapomenute VIIa v adru sirokou sparou bez kruhu bude problem vubec nastoupit a udelat v ni metr dva. To same cesta na pantaku za VIIIa stenou po chytech bude asi celkem lezitelna, na Hrubici stenou za VIIIa pravdepodobne masakr a v Adru sparou za VIIIa pro velmi uzkou skupinu lezcu. A kapitola spary ruznych rozmeru je asi nekomentovatelna, sirocina za V bude vetsinou lezcu vnimana jako nelezitelna prisernost, zabovka za VIIa dost mozna jako popularka, to ale zase souvisi s tim ze sirocinovou techniku ziskat jinde nez na pisku je tezke a specifickou skupinou provovystupcu co se temto rozmerum venujou a je klasifikuji. + je do toho je vneseny bordel mistnimi klasifikacnimi specifiky a snahou preklasifikovat starsi cesty do modernejsi verze klasifikace, kde je spousta cest nepreklasifikovana (protoze se z ruznych duvodu nelezou - zelenina, osolenost, neodjistenost, zapadlost) i kdyz je jasne ze VIIa moderniho pojeti to nebude ani nahodou. Netvrdim ze je to dobre, jen popisuji situaci ktera je realna. a nemyslim si ze to je jen ceske specifikum, i v sasku ci luzickych horach jsou ustrely.
V hlášení a schvalování prvovýstupů, přístupech OVK, vyjímkách pro lezení a samotných správcech skal (klobouk dolů za všechnu práci!) je podobných chaos jako v klasifikaci samotné. Ultimátně na tom písmenku asi záleží málokomu.
Lezec se snaží pokrýt všechny zmíněné stupnice a nějak je bodově srovnat. Vzhledem k chaosu na vstupu lze očekávat i chaos na výstupu.
Počet přelezů (a počty OS/flash) často napoví víc než klasifikace...
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace