Takhle to funguje jen u lidí, kteří to svědomí mají. Jenže pak je tu určitá skupina, které něco jako svědomí netrápí a nijak neomezuje, protože ho nemají.
Zpravidla se to pozná podle toho, že když jim na jejich akci zemře parťák, tak jen sehrají divadlo o tom, jak je to rmoutí, ale bez mrknutí oka pokračují ve svých původních plánech. Prostě jdou nejen obrazně, ale i doslovně přes mrtvoly vstříc svým snům a cílům. Jediné co jim na tom celém pak vadí je, když jim to někdo připomene! To jediné jim vadí, ale jinak nic. Žádná sebereflexe, nic.
Že ten dotyčný Rakušák nemá svědomí pochopitelně vědět s absolutní jistotou nemohu, ale v jeho případě tomu nasvědčuje skutečnost, že se jedná o jisté "modus operandi".
Zřejmě /opět/ narážíš na Máru. Jenže problém je, že silný človek akci dokončí, i když se stane tragedie, když ví, že to není jeho zaviněním a že to ukončení už nijak nepomůže. Slaboch akci ukončí.
Se svědomím to nemá nic společného.
Pokud ale jsem na vině, tak určitě to je otázka svědomí a v tom souhlasím, že ho někdo nemá, nebo je sociopat nebo psychopat, je jich hodně, já vím.
Myslím, že je dostatečně zřejmé, že tímto komentářem jsem měl na mysli hlavně ty dva "výtečníky", kteří vytáhli do velkých hor naprosto nezkušeného borce - to aby jim zafinancoval jejich velkolepý prvovýstup, akci zjevně vůdcovsky nezvládli, dotyčný na jejich výdělečné části akce zahynul a oni následně bez mrknutí oka uskutečnili onen jimi původně zamýšlený prvovýstup. A ano ty podle mého názoru něco jako svědomí zjevně neomezuje.
Jo elitní po lezecké stránce oni možná jsou, ale člověku s průměrnou sociální inteligencí by stačilo si s nima jednou sednout na pivo aby pochopil, že po lidské stránce je lepší se od nich držet na dva metry dál...
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.