Ahoj, rozumíte nekdo líp nez já tehle formulaci z webu oeav?
"Stabilní, nosná vrchní vrstva rozbředlého sněhu je obvykle známkou bezpečnosti a zárukou nízkého lavinového nebezpečí. Tyto podmínky se vyskytují zejména na jaře po chladných a jasných nocích, během nichž sněhová pokrývka promrzne vyzařováním tepla."
Prece když na jare pres noc lehce mrzne, promrzne jako první právě svrchní vrstva, tudíž pak ráno nemůže být rozbředlá.
A jeste teda nevhápu jak muze promrznout vyzařováním tepla..
Obvykle na jaře za jasných dní se sníh vlivem slunce prohřívá, měkne a mění ve firn. V noci (je-li jasno a nízká vlhkost vzduchu) tak dochází k ochlazování sněhu (fyzika - sublimace + ič záření, které se neodráží od mraků) na teploty nižší než je teplota vzduchu. Ráno pak bývá sníh zmrzlý na kost. Přes den se zase prohřeje atd. To vede časem k propojování sněhových vrstev do hloubky.
Pokud není zrada někde ve větší hloubce (nespojené vrstvy apod), tak je ráno sníh tvrdý, během dne měkne a rozbředne horní vrstva a svah je bezpečný. Je-li teplo moc, odpoledne může změknout sníh do hloubky nebo tající voda prosakuje až k podloží a pak mohou padat laviny z mokrého sněhu nebo i laviny základové. Týká se to osvětlených (většinou J svahů).
Ahoj! Tahle formulace zní na první pohled jako protimluv, ale dává smysl, když se podíváme na to, co se děje se sněhem v průběhu celého dne. Klíčem je pochopit, že ten text popisuje **výsledek** nočního procesu, který se projeví ráno a dopoledne.
Tady je vysvětlení obou tvých nejasností:
### 1. Jak může být zmrzlá vrstva zároveň „rozbředlá“?
Termín „rozbředlý sníh“ (v lavinové terminologii často označovaný jako *firn*) se zde používá pro stav, kdy se na povrchu vytvořila **krusta**.
* **V noci:** Povrch sněhu, který byl přes den mokrý a měkký, vlivem mrazu ztuhne. Vytvoří se ledová krusta, která je „nosná“ (unese lyžaře nebo turistu).
* **Ráno:** Slunce začne tuto zmrzlou krustu pomalu ohřívat. Ta začne „povolovat“ – horních pár milimetrů až centimetrů změkne (rozbředne), ale podklad zůstává stále tvrdý a zmrzlý.
* **Výsledek:** Máš pod sebou stabilní, nosný podklad, po kterém se skvěle jede nebo jde, a na povrchu je tenká vrstvička měkkého „rozbředlého“ sněhu, která se nesune jako lavina, protože drží na tom zmrzlém základě.
Jakmile by ale slunce pálilo moc dlouho, prohřála by se celá vrstva do hloubky, ztratila by nosnost a tehdy začíná lavinové nebezpečí (tzv. laviny z mokrého sněhu).
### 2. Jak může něco „promrznout vyzařováním tepla“?
To je čistá fyzika, konkrétně proces zvaný **termické vyzařování** (radiace).
Představ si to takhle: každý předmět (i sníh) vyzařuje energii ve formě tepla směrem do okolí.
* **Zatažená noc:** Teplo, které sníh vyzařuje, se odrazí od mraků zpět k zemi. Sníh moc nepromrzne.
* **Jasná noc:** Sníh vysílá své teplo přímo do vesmíru. Protože z vesmíru zpět žádné teplo nepřichází, sníh se velmi rychle ochlazuje.
Sníh tedy „promrzne vyzařováním tepla“ tak, že svou vlastní tepelnou energii prostě „vystřelí“ pryč do atmosféry. Díky tomu může sníh na povrchu zmrznout na kost, i když je teplota vzduchu třeba jen těsně nad nulou.
### Shrnutí v praxi:
OEAV tím chce říct: Pokud byla noc jasná a mrazivá, sníh vytvořil pevnou „desku“ (krustu). Ráno, když slunce povrch lehce „olízne“ a ten trošku změkne (rozbředne), je to ta **nejbezpečnější a nejlepší doba na túru**. Jakmile se ale do sněhu začneš bořit nad kotníky, ta „nosná vrstva“ zmizela a je čas zmizet z lavinového svahu.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace