Ja to chapu velice dobre, i kdyz na pisku -- krome Susek, Pantaku a obcas i Tise -- moc nelezu, protoze na to moralove nemam.
Ale myslim, ze krasa lezeni spociva take v jeho rozmanitosti: vsechen mozny material (pisek, vapno, zula), ruzna kvalita a kvantita jisteni, strohe hory nebo mile kopecky. Byla by skoda ho zglajchsaltovat jenom proto, ze nemam na to, delat odvaze kroky radu metru nad jistenim.
Cimz se dostavam jeste k jednomu bodu: dnesni konzumni spolecnost je cim dal tim vic zalozena na principu okamziteho uspokojeni potreb (instant gratification): chci to a chci to hned! A kdyz to kvuli sve neschopnosti nemuzu mit, neni to chyba moje, ale one veci (skaly) a je treba ji prizpusobit tak, aby mi vyhovovala. Osadit nove jisteni, abych se JA nebala, misto toho, abych JA na sobe zacala pracovat a treba se jednou dostala na moralove patricnou uroven a mohla na pisku lezt.
Schopnost odrikani ci priznani si vlastnich omezenych moznosti je (MELO BY BYT) soucasti kazdeho sportu a nevidim proto duvod, proc by se mel menit moralovy charakter lezeni na pisku, kdyz je na svete takova spousta perfektne odjistenych cest.
taktéž nejsem hrdina, leč glajchšaltovat se mi zas tak až nelíbí. nakonec mám z přelezení nejištěné pětky pocit nesrovnatelný s cestou těžší zajištěnou po metru a půl.
demagogická analógyje: jakej je zásadní rozdíl mezi přidáním kruhu (přizpůsobení cesty svým psychickým možnostem) a vysekáním chytu (přizpůsobení fyzickým možnostem)? vlastně žádnej!
mimoto, lézt s hornim jištěním je sice trošku vostuda, leč opravdu jenom trošičku. když se tím neblokuje frekventovaná cesta na celý den a když si vybereme cestu, na kterou máme lezecky, ale nikoli morálově (takže ji přelezeme relativně rychle a moc neponičíme), nehoblujeme skálu, nehoblujeme slaňák, nepřekážíme, nepíšeme se do vrcholovky že jsme to přelezli.... abych citoval sprostého puschera: není rozdílu máme li lano shora, nebo cvakáme-li kruh, máme-li předchozí u koulí a další u kotníků.
Navic zrovna ona Tisa pak k tem piskum, ktere patri v hrubem uhrnu, k tem lehcim (s mekci klasifikaci) a dobre zajistenym (zajistitelnym) Samosebou i tam se najdou vrazdy tak me nekamenujte za tento nazor.
Nejsi sám, Jane.
Pro Lenku: Napsala jsi to opravdu dobre. O vikendu jsem byl poprve v Adru a zjistil jsem, ze na prvnim bych nevylezl zrejme ani jednu cestu. Tak jsme se pokorne prosli skalama a zamirili na Krizak, kde uz to slo. A o nejakych dodatecnych kruzich nas ani nenapadlo premyslet.
Petr
Souhlas s Lenkou.Lezení na písku je přeci nejhezčí právě proto že je morálové.Jednou jsem potkal člověka který žehral na vzdálenost kruhů, ale lanovici založit neuměl. Nejlepší by Michale bylo, pokud chceš lézt na písku, najít někoho kdo na písku leze a přidat se k němu.Pak poznáš že pískaři zase tak velcí magoři jak se o nich soudí nejsou.
s tema magorama bych to az tak jednoznacne nevidel :) typicka cesta = 1. kruh v prdeli,
ke druhymu je to casto na podlahu, smycky, pokud nahodou jdou, tak jsou vetsinou hodne pochybny atd. Cimz teda nevolam po dojisteni hotovejch cest, jenom si myslim, ze piskari (a prvovystupci zejmena) magori jsou.
Neplacej o necem, co jsi videl leda tak z rychliku. Skutecnost je uplne jina. Pokud nelezes do cest, ktery jsou vyhlaseny tim, ze tam mezi kruhama hrozi podlahy atd., tak na vetsine piskovcu najdes mraky cest, kde si paradne zajistis jak cestu k prvnimu, tak mezi ostatnima kruhama. Samozrejme za predpokladu, ze vis, jak smycky pouzit.
Jinej Martine, ono to tak jednoduchy nebude. Stejne jako ten, kterej to podle tebe videl jenom z rychliku, mam cas od casu moznost si zalizt s borcema, ktery lezou o peknych par stupnu vys a mají na konte desitky, spis stovky prvovystupu na pisku. Ty snad nebudes podezrivat, ze neumeji pouzit smycky. Presto i jim ta podlaha casto hrozi. Nerikam, ze jsou primo magori, ale v duchu klasicke vety uz nevim koho jejich bezpecnost spociva mnohem vic v jistote, nez v jisteni. Cituji: … tam nahore, tam uz nic nedas, ale tam uz je to lehci, tam uz nespadnes …
Plnej souhlas, ale narazel jsem hlavne na vetu "typicka cesta = 1. kruh v prdeli,
ke druhymu je to casto na podlahu, smycky, pokud nahodou jdou, tak jsou vetsinou hodne pochybny atd.". Uznej, ze to je klasickej blabol.
Proste jsem to trochu zestrucnil, ze skoro vsude je hodne cest, ktery jdou dobre zajistit. Stejne tak je vsude dost cest, do kterejch je lepsi nelezt, pokud dobre nevis, co delas.
Vivat Lenka!
Moc pěkne napsaný, není k tomu co dodat. Snad jen to, že ani v horách nebývá jištění po dvou metrech a chceš-li se do nich někdo podívat, musí se lezení bez jištění u kolen někde naučit. A k tomu se písek taky velice dobře hodí.
Ano. Ještě bych si dovolil možná dodat, že na málo zajištěných skalách se také naučíš hledat kudy "to pustí", což se hodí v horách i jinde. Nevede tě řada plíšků, ale musíš se dívat na skálu. Že je to víc práce a strachu? Je. Ale, myslím, i víc radosti, když se zadaří.
Rada začít s někým, kdo už má něco podobného odezeno je určitě dobrá. Také se dozvíš o případných místních "specifikách" v klasifikaci a podobných úskalích.
:-) No, Lenko, když už Tě tolik mých známých a kamarádů pochválilo, nezbývá mi, než se připojit. Napsalas to opravedu výstižně! Jo. A Fugasovi: i Ty, prachovský náčelníku, jsi dodal kus podstatný. Tisá má pár cest, které můžeme i my, nepříliš výkonní bývalí horolezci, co ke všemu máme tu smůlu, že jsme začínali na jiném matroši a písek máme celkem z ruky.
S tím se asi nedá nesouhlasit. Problém je právě to sjednocení na našich skalách. U nás je ta rezervace morálovýho lezení prostě celoplošná, s několika málo výjimkami (Roviště) i na nepískách. Kdo si chce pohodově zalézt bez strachu z podlahy od druhýho kruhu musí do Rakouska. Tím ale neříkám, že bych chtěl přejišťovat zrovna Tisou.
No jo, vidíš. Já nejdřív na to, co jsi tam napsal koukal jak vrána. Já raději lezu na nepískách a mám zase pocit,že už není pomalu jediná oblast neprošpikovaná jištěním. Myslím, že pravdu nemáme ani jeden, jen se na to koukáme podle sebe. Krom Vltavské žuly je zajištěné Srbsko. Bořeň se mi zdála docela pro všechny. Byl jsem tam letos párkrát a našel si cesty kde jsem mhl montovat abalaky a smyce a kolem mne svištěli borci a cvakali presa v odjištěnejch cestách. Který oblasti považuješ u nás (nepísky)za morálové? To není (fakt!) míněné jako nějaký rejpanec, to by mi jen zajímalo. Mařenka, JH, Kozelka(?) Ahoj Honza
Tohle je právě to pojetí, ze kterýho to plyne. U nás pořád přetrvává ruský pojetí, že horolezec je vyvolená osoba, psychicky, fyzicky a technicky zocelená. Na rozdíl od toho je v alpských zemích horolezec každý, kdo chodí do hor - většina členů alpských spolků provozuje to, čemu se u nás říká VHT. Proto se tam taky i lehký cesty jistí pro normální lidi, ne pro supermany.
To pojetí horlezec-vyvolenec tady je, ale nebyl bych si jistý, je-li ruského původu. Spíš je to poplatné romantické době, kdy tahle kratochvíle nabyla na oblibě a dodnes se to s tím táhne.
Jinak v alpských i nealpských zemích to není zase tak jednoznačné (pokud vím). Ve Francii Jean-Claude Droyer krom propagování volného lezení, také brojil proti nadměrnému používání pevného jištění. V GB se dodržuje tradice oblasti a "klasické" jsou, pokud je mi známo zcela bez pevných. V Yosemitech Robbins řezal Hardingovi v cestách nýty... A tak dál...spory o vhodné množství jištění vesele pokračují dál. Každou chvíli někdo někomu vyčítá, že to s množstvím železa přehnal a naopak.
...to ti to dali, softmúvři! Bohužel osazování kruhů je výhradně na apetitu prvovýstupce, takže když se najde nějakej bezmozek nebo prodlužovač penisu, snadno vznikne cesta, kterou nikdo neleze. Proč se tak děje v 21. století, je záhada.
Áááá fógl! Nejsou záhady, je jen ti, co nechápou! Ne? Pokud jde o prodlužování orgánů, musím říci, že jediné co jsem zaznamenal při lezení neodjištěných cest bylo dočasné zmenšení jmenovaného a stažení rekta (k samovolnému povolení svalů svěrače zatím nedošlo). Občas zaznamenám prodloužení ruky o několik cm.
Proto se kruhy dávaj tak, aby "neřešily" cestu, tj. tak, aby se buď co nejhůř cvakaly, nebo aby se při tlamě někde pomlátil. Pěkným příkladem budiž kruh na Západní cestě (V) na Květnovou věž v Tisý. Přilezeš na polici, ze který je pitomej vodlez asi dva metry nad ní. No a kruh máš na polici u nohou, místo aby byl někde vejš, kam normální čék došáhne. Vyhučíš nad policí, rozjebeš se vo ní a pak se domrdáš další tlamou pod polici. Prima.
Jo. takový kruhy, co popisuješ, mi přijdou taky jako konina. Druhá jsou jištění předem zhora, který jsou mimo rytmus lezení a prostě nesmyslně, jak tam borec slaňoval a ve spádnici to tam sekal.
Kruhem někdy jde získat dva metry, jindy ne. Pokud mám pocit, že spadnu a je tam kruh, tak nic dalšího neřeším a juž ruka kruh pevně svírá. Horší jsou nejty. Prostrčíš prst, oddychneš si...a nastane dilema: k prstu se už karáble nevejde-musim prst vyndat. Když ho vyndám-spadnu. Když ho tam nechám-opuchne mi a zaroste pevně do pevného jištění. Ten okamžik nadskočit-vytáhnout-trefit se karabinou...taky pěkné :)))
No konečně, jsem rád, že ses mě zastal náčelníku Papouši. Chtěl bych upozornit, že mi rozhodně nejde o glachšaltování cest na písku třeba s vápnem, ale občas by jeden až dva kruhy navíc nezaškodil, zvláště ve zmíněných případech, kdy hrozí prvolezci šrám nejen na duši ale i na orgánech (jakejchkoliv). Nehledě na to, že písek neni pevnej jako vápno nebo jinej šutr a takovej ulomenej stup těsně pod kruhem není zas tak málo častej. NAKONEC chci prohlásit že: nejsem trumbera ani trouba a za horolezce se taky nepovažuju.
Tak když se nepovažuješ za horolezce tak proč sem píšeš??? Pán je asi rybář. Na co nemám do toho se necpu! zkus se tím řídit a smiř se stím, že holt všechny cesty nevylezeš.
Výraz horolezec odmítám pro označení své osoby. Po horách chodim a lezu po skalkách. Prostě ještě nejsem po těch pěti letech asi dost daleko:). Tím chci naznačit, že horolezectví je něco jiného než sportovní lezení. Všechny cesty vylézt nechci, ale chci jich vylézt co nejvíc a pokudmožno pěknejch za takový ty co se v nich můžu rozmáznout nepovažuju.
Jenze pisek asi je trochu neco jinyho nez sportovni lezeni. Taky uz nekolik roku koukam na pisku na nektery cesty, ktery jsem uz prelezl TR, uz jsem na preklizce i na zule prelezl dokonce tezsi cesty odjisteny po dvou metrech RP, ale jeste furt asi nenastal spravnej cas, abych si troufnul prelizt ty cesty na pisku RP. A to se mi libi. :)
Papouši je li jištění dva metry nad policí a ty pak dva metry nad kruhem spadneš, tvoje kotníky to mají sečtené. Je-li kruh kousek nad policí, blbě se na ní stojí, ale v případě pádu je to bezpečnější. Jdeš rozhodně pod polici. Pokud odskočíš. Alešpoň takhle jsem to několikrát zažil.
Takže mi naopak přijde, že takový kruh osazoval někdo, kdo ví, co dělá.
Nicméně přiznávám, že můj morál (ne rozum) má taky raději kruh pohodlně ve výši hlavy.
Lezu v podstatě jenom na písku a myslím, že je u nás tolik skal, že svoji cestu si snad vybere každý, i začátečník. Proč bych jezdil např. do Ádru, když vím, že na to morálově nemám a tam měl nadávat na to, že je v cestě málo jištění. Připadá mně to nelogické. Vždyť existujou průvodci.
Upřímně, ale taky "nechápu" prvolezce. Tuhle jsem lezl nějakých 7+ a nedokážu si představit, že by v tom převisu nebyl kruh :-)
Jo zajed si treba vedle do Rajce a tam mas dobre jistitelnejch cest pro lidi fury treba Severni sokolik na Blizence. Kdyz to spoctu od spoda nahoru tak pokud mas material tak na tech 25 metrech das nejakech 15 tutovejch jisteni. Taky ti doporucuju projit weby a najit si doporuceny cesty. Skoro kazdej kdo ma lezecky stranky (soukromy nebo oddilovy) tam ma i doporuceny cesty.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace