Zdar, niekde som v minulosti zachytil informaciu, ze ked chce clovek pouzivat dvojite lana, tak maju byt pokial mozno rovnakeho typu, priemeru, veku aj opotrebenia. Udajne to totiz ma vplyv na zachytenie padu.
Za svet ale teraz neviem, kde som to cital (nepozna niekto zdroj?) A je to vobec pravda?
(inac ja mam polovicne, ale len tak pre zaujimavost, ako je to s tymi dvojickami... ;)
Dik!
taky jsem to četl, nebo slyšel...ale podle mě to zas takovou roli nehraje. Stejně nikdy nebudeš mít dobráno na obou pramenech stejně a těch půl milimetru na průměru v osmě, kýblu, půlloďáku.. nebo čim jistíš nemůže hrát roli. Toť můj vědecky nepodložený názor..
no zase si myslim že uplně rozdílný parametry by mít neměly. hlavně asi ty dvojčata, u půlek by to mohlo bejt skoro jedno, když je lano vedený různýma jištěníma.
Z praxe mě napadá, že je to důležitý při slaňování. Když slaňuješ ze smyčky (třeba kolem hrotu) a máš lana různého průměru např v kyblíku, tak se stává, že jedno projíždí snadněji. Může to vypadat jako zanedbatelné, ale ten rozdíl, když jsme proslanil 60 metrů byl na konci až o jeden a půl metru (v délce konců). Přemýšlel jsem, co to nahoře dělá s tou smyčkou. I když je pod zatížením, nechce se mi věřit, že jí to přepálí, ale možná jí to kroutí nebo kdo ví co. No na klidu mi to nepřidalo :-)
Nejspíš se akorát jedno víc natáhlo, pochbuju, že by se nahoře ve smyčce posunovalo..
Každý dvojče jiný-vliv moc velkej nebude, záchytnej náraz je součet dvou lan, brzdicí síla taky..
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.